AfD vyzvala k deportacím do Sýrie a Afghánistánu i ke zprovoznění Nord Streamu

V únorových předčasných parlamentních volbách získala AfD více než pětinu hlasů a je nyní nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu. V průzkumech z posledních týdnů dosahuje 23 až 24 procent.

Parlamentní frakce AfD dnes schválila plán svého strategického směřování. Kromě přitvrzení migrační politiky Německa v něm žádá také snížení daní a opravu, respektive uvedení do provozu baltských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, které vznikly s cílem dodávat do Německa ruský plyn.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 několik měsíců po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 poškodily exploze. Stejný osud potkal i Nord Stream 2, který dělníci sice v září 2021 dokončili, ale kvůli ruské válce na Ukrajině a protiruským sankcím nebyl spuštěn. Evropská komise chce využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream do budoucna zakázat.

Šéf frakce a zároveň spolupředseda strany Tino Chrupalla se na dvoudenním uzavřeném zasedání vyslovil pro umírněnější způsob vystupování poslanců strany v parlamentních projevech. Na zasedání by měl být schválen kodex vystupování poslanců, který by podle návrhu zajišťoval politickou akceschopnost a důvěryhodnost parlamentní frakce.

Německá civilní kontrarozvědka v květnu označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strany německé vládní koalice, kterou utvořila konzervativní unie CDU/CSU se sociálními demokraty (SPD), se nyní přou o tom, zda opoziční stranu zakázat.