LEAG na neurčito odkládá zelené vodíkové plány na východě Německa

"Nyní odkládáme plány na produkci vodíku v Boxbergu a zaměřujeme se na jiné technologie výroby, skladování a pružných dodávek elektřiny," cituje Reuters mluvčího firmy LEAG.

Společnost přehodnocení postupu zdůvodnila tím, že politické a ekonomické podmínky se nevyvinuly tak, jak se očekávalo. Poznamenala, že předchozí vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze nakonec nezavedla příslušný zákon, který by sloužil jako klíčová regulační podmínka. Zmíněný zákon by mimo jiné podpořil výstavbu plynových elektráren schopných využívat vodík.

Firma loni v dubnu oznámila, že chce v Boxbergu vybudovat elektrárny budoucnosti, které se zcela obejdou bez fosilních paliv. Jádrem odloženého projektu H2UB Boxberg s modulárně rozšiřitelnými elektrárnami se mají stát velkokapacitní energetická úložiště a vodíkové kapacity.

Na svém webu LEAG zdůrazňuje, že vše bude fungovat na bázi zelené elektřiny a zeleného vodíku. Zelený vodík budou vyrábět podle firmy elektrolyzéry v době velké produkce energie z větru a slunce. Vodík pak firma uskladní přímo na místě, kde ho pak může opět přeměnit na elektřinu či používat k vytápění, v dopravě nebo průmyslu.

V roce 2023 společnost LEAG oznámila, že má ambice do roku 2030 zprovoznit solární a větrná zařízení s kapacitou sedm gigawattů (GW) a investovat miliardu eur ročně po zbytek tohoto desetiletí do rozvoje obnovitelných zdrojů. Už o rok dříve podnik oznámil plány na vybudování solárního parku o výkonu 1000 megawattů (MW), což odpovídá energii vyrobené jadernou elektrárnou schopnou zásobovat zhruba dva miliony domácností.

Německo poslední tři jaderné elektrárny odpojilo od sítě v roce 2023 a do roku 2038 chce ukončit i výrobu elektřiny z uhlí. V Boxbergu nadále fungují dva hnědouhelné 500megawattové bloky. U nich se předpokládá, že budou elektřinu vyrábět do roku 2029, píše Reuters.