Po vyčerpání emisního stropu musí elektrárna Počerady podle ekologů skončit

Původní výjimku z roku 2021 loni zrušil soud. Nově vydané prodloužení výjimky má platit do srpna 2029. Krajský úřad na návrh expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace a místních spolků z Mostu a Litvínova stanovil emisní strop a závaznou podmínku odstavení v okamžiku jeho vyčerpání, uvedly organizace. Podle nich tak bude elektrárna fungovat do roku 2028 nebo 2029 v závislosti na objemu výroby.

Krajský úřad nestanovil časový termín ukončení provozu elektrárny, ale maximální celkový objem vypuštěných emisí do ukončení provozu elektrárny, řekla ČTK mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Rozhodnutí není pravomocné, protože se proti němu lze odvolat k ministerstvu životního prostředí.

Krajský úřad výjimku udělil podle Elišky Beranové z Frank Bolt Society pouze "na dožití", tedy za jasných podmínek, které vyvažují ochranu lidského zdraví s postupným a předvídatelným ukončením provozu tohoto dožívajícího zdroje. Lukáš Hrábek z Greenpeace uvedl, že ještě lepší by bylo, kdyby úřad rovnou stanovil konec výjimky jako nejzazší možný termín, do kterého je možné elektrárnu provozovat.

Elektrárna Počerady patří do skupiny Sev.en Česká energie Pavla Tykače. Uhlí se dopravuje po železnici z nedalekého lomu Vršany. S rozhodnutí krajského úřadu se vlastník zatím neseznámil, řekla ČTK Maříková. "Nicméně naší snahou je udržet provoz Elektrárny Počerady co nejdéle i proto, že energii z uhelných elektráren stát ještě pořád potřebuje. Právě proto jsme o udělení emisní výjimky žádali, protože předchozí byly, vesměs z formálních důvodů, na návrh ekologických iniciativ, zrušeny," uvedla. Podle nevládních organizací naopak elektrárna už nyní není pro zásobování elektřinou vůbec potřeba.

Na českém území elektrárny a teplárny za rok vyprodukují zhruba dvě tuny emisí rtuti. Rtuť je neurotoxický jed. Emise rtuti v ovzduší jsou nebezpečné, až když se koncentrují v životním prostředí, například ve vodě. Poté se její molekuly mohou dostat do potravinového řetězce člověka, řekl loni v létě v rozhovoru s ČTK Jan Hovorka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Největším producentem emisí rtuti v ovzduší jsou podle něj teplárny a elektrárny.