Senát schválil úpravu pravidel pro další navyšování obranných výdajů

Vláda patrně bude moci ve státních rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rozpočtový rámec. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Úpravu pravidel dnes Senát schválil v doprovodné novele k novému zákonu o řízení a kontrole veřejných financí.

Senát schválil úpravu pravidel pro další navyšování obranných výdajů

Pro předlohu zvedlo ruku 49 ze 67 přítomných senátorů. Proti hlasovali tři členové horní komory. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

"K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo 16 států Evropské unie," řekl k výjimce pro část obranných výdajů ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Za legitimní pokládá otázku, z čeho se výdaj pokryje. Existují podle Stanjury tři základní nástroje a jejich kombinace. Jde podle něj o zvýšení rozpočtového schodku, zvýšení daní a škrty v jiných rozpočtových kapitolách. "Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů," uvedl ministr.

V současnosti Česko vynakládá na obranu zhruba dvě procenta HDP, což je nejnižší možná zákonná hranice. Vláda předpokládá postupné navyšování obranných výdajů o 0,2 procentního bodu hrubého domácího produktu. Do roku 2030 by měly dosáhnout zhruba tří procent HDP.

Stanjura již dříve zdůraznil, že i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP, což je podle evropských pravidel hranice. Nehrozí podle něj ani dosažení dluhové brzdy, která je nastavena na celkové zadlužení 55 procent HDP. Loni činil dluh vládních institucí 43,3 procenta HDP.

Přestože je postupné zvyšování výdajů na obranu naplánováno na pět let, uvolnění výdajových pravidel bude platit o tři roky déle. Výjimka je podle Stanjury celkem osmiletá kvůli tomu, že veřejné finance budou potřebovat tři roky na adaptaci.

Předloha také umožní státním organizačním složkám, k nimž patří ministerstva, využívat dodavatelské úvěry poskytované na základě smluv o energetických službách k financování úsporných opatření na veřejných budovách, takzvané EPC projekty. Nyní tak mohou postupovat příspěvkové organizace zřizované ministerstvy, samotná ministerstva nikoli. "Považujeme za vhodné, aby tento nástroj měly i organizační složky státu, aby ho případně mohly využít v okamžiku, kdy budou řešit energetickou náročnost svých budov," uvedl Stanjura.

Generální ředitel ČEZ ESCO a předseda Svazu moderní energetiky Kamil Čermák sdělil, že jde o největší změnu v projektech energetických úspor za 20 let. Projekty EPC podle něho fungují vedle příspěvkových organizacích státu v krajích i městech. "Teď je bude možné jednoduše dělat i na ministerstvech, vládních úřadech a v mnoha dalších centrálních institucích," napsal ČTK.

Související články

Analytici: Obchody s kontrakty na emisní povolenky naznačují zdražování benzinu

Začátek obchodování s termínovanými kontrakty na emisní povolenky pro domácnosti na lipské burze EEX naznačuje budoucí výrazné zvy…

Snížení emisí o 90 % jako krok k uhlíkové neutralitě do roku 2050

Evropská komise navrhla upravit evropský klimatický zákon a zavést nový závazný klimatický cíl pro rok 2040 - snížení čistých emis…

Česko obdrželo přes miliardu eur z Modernizačního fondu na podporu akumulace energie

Evropská komise a Evropská investiční banka oznámily, že Modernizační fond vyplatil 3,66 miliardy eur (přes 91 miliard korun) na p…

Europoslanci upozorňujú na potrebu spravodlivejších dotácií a dôslednej kontroly v poľnohospodárstve

Poslanci Európskeho parlamentu z výboru pre poľnohospodárstvo a rozvoj vidieka odkázali Európskej komisii, na čo by nemala zabudnú…

Europarlament žiada tvrdší postup proti čínskym obmedzeniam vývozu vzácnych surovín

Európska komisia sa musí zaoberať čínskymi obmedzeniami vývozu vzácnych surovín. Zhodli sa na tom vo štvrtok poslanci Európskeho p…

Kalendář akcí

Konference Energetika 2025: Jak udělat energetiku konkurenceschopnou?

24. 09. 2025 - 25. 09. 2025
Hotel Passage, Brno
Každoroční odborná konference Energetika je unikátní otevřenou diskuzní platformou pro směřování energetiky. Na jednom místě během dvou dnů propojuje...

Podzimní plynárenská konference

15. 10. 2025 - 16. 10. 2025
Hotel Palcát, Tábor
Podzimní plynárenská konference patří k nejvýznamnějším odborným setkáním v oblasti plynárenství a energetiky v Česku. V pořadí již 31. ročník opět na...

Dny kogenerace 2025

21. 10. 2025 - 22. 10. 2025
Hotel Passage, Brno

PRO-ENERGY CON 2025

06. 11. 2025 - 07. 11. 2025
Hotel Amande, Hustopeče

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

90542
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1208
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika