Agrovoltaika má v Česku dveře otevřené

Thanks to recent legislative amendments, Czechia is one of the forerunners in promoting agrivoltaics, the combined use of soil for agricultural production and electricity generation from solar power. However, for agrivoltaics to play a key part in the sustainable transformation of the Czech countryside, further action is needed.

Agrovoltaika, tedy kombinované využití půdy pro zemědělství a výrobu elektřiny ze solárních panelů, dostala loni v České republice pevné právní základy. Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZOZPF), spolu s prováděcí vyhláškou č. 425/2024 Sb., účinnou od 1. 1. 2025, představují zásadní krok k oddělení agrovoltaiky od klasických pozemních fotovoltaických elektráren.

Pro udržení růstové ekonomiky je zásadní levná elektrická energie pro tuzemské firmy a podniky. Část této elektřiny může vznikat právě díky agrovoltaice, která zároveň přináší spoustu benefitů pro pěstované plodiny: dokáže je ochránit například před kroupami, prudkým deštěm, jarními mrazíky nebo dlouhou vlnou veder. Vzhledem k pokračující klimatické změně bude agrovoltaika hrát důležitou roli pro zajištění energetické i potravinové bezpečnosti.

ZÁKONNÉ ZNĚNÍ

Zákon definuje agrovoltaickou výrobnu elektřiny jako zařízení pro přeměnu sluneční energie, které je umístěno na zemědělské půdě a zároveň umožňuje její aktivní zemědělské využívání. Taková výrobna je nově považována za stavbu pro zemědělství, což znamená, že ji lze umisťovat na plochy vedené jako zemědělské, a to i v nezastavěném území – bez nutnosti měnit územní plán.

Podstatnou změnou je také, že agrovoltaická výrobna nebude vyžadovat odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Na rozdíl od pozemků s klasickými fotovoltaickými elektrárnami tedy zemědělská půda s agrovoltaikou zůstává nadále součástí registru LPIS (Land Parcel Identification System) a je možné na ní čerpat dotace. Kontrola hospodaření probíhá stejně jako na jiných plochách bez technologie na výrobu elektřiny.

SEZNAM POVOLENÝCH KULTUR A DEFINICE TECHNICKÝCH PARAMETRŮ

Vyhláška č. 425/2024 Sb. stanoví technické podmínky i seznam povolených kultur. V první fázi bude agrovoltaika umožněna pouze na trvalých kulturách: vinicích, chmelnicích, sadech, školkách, plochách s kontejnery a lanýžových plantážích. Povolena bude i kombinace se založením nového porostu na úhoru (maximálně však po dobu 2 let).

Technické parametry agrovoltaiky jsou rozděleny do dvou kategorií:

• Horizontální systémy: panely nad plodinami s minimální světlou výškou nejméně 210 cm nad povrchem zemědělské půdy. Zemědělsky využitelná plocha musí činit alespoň 95 % záměru.
• Vertikální systémy: panely ve svislém směru. Zemědělsky využitelná plocha musí dosáhnout min. 80 %, s jasně definovanými rozestupy a výškou.

Oba typy instalací musí umožňovat provádění veškeré zemědělské činnosti. Plochy přímo pod panely se nezapočítávají do aktivně obhospodařované výměry, ale nejsou důvodem k vyjmutí z fondu.

KONCEPT YEA

Evropská komise klade důraz na podporu dialogu a spolupráce s občany, zejména mladými lidmi, s cílem posílit povědomí o energetické politice EU a podpořit účast veřejnosti na přechodu na čistou energii. Aby Evropská komise posílila mladé hlasy a podpořila přímé zapojení mladých, zahájila program „Young Energy Ambassadors“ (YEA), který je nyní ve svém třetím ročníku. Do programu je každoročně vybíráno 30 mladých profesionálů ve věku 18–35 let, kteří aktivně pracují, studují nebo se angažují v energetickém sektoru. Kromě toho, že se YEA mají možnost aktivně účastnit Evropského týdne udržitelné energie (EUSEW), získávají také příležitost publikovat v předních evropských médiích specializujících se na problematiku udržitelné energie.

NEZBYTNÁ ZAŘÍZENÍ A KOMBINACE S BATERIOVOU AKUMULACÍ

Do agrovoltaické výrobny se zahrnují i tzv. nezbytná zařízení – konstrukce, trafostanice, areálové rozvodny. Účinností zákona č. 87/2025 Sb. (tzv. Lex OZE III), novely energetického zákona zavádějící agregaci a flexibilitu, bude možné agrovoltaiku kombinovat se zařízením pro ukládání elektřiny.

Bateriová úložiště tak budou moci být součástí agrovoltaických projektů bez nutnosti odnětí půdy ze ZPF, pokud budou umístěna přednostně na méně kvalitních částech pozemku a s minimálním zásahem do půdního profilu. Instalace těchto zařízení nesmí narušit závlahové ani drenážní systémy a musí umožnit kompletní odstranění po ukončení provozu. Po skončení životnosti výrobny je povinná rekultivace podle předem schváleného plánu.

Pěstování malin v agrovoltaickém systému v Holandsku

Zdroj: BayWa r.e., Jiří Bím

POVOLENÍ STAVBY A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

Výraznou změnou je také zjednodušení stavebního řízení. Pokud má projekt instalovaný výkon 1 MW nebo více, je považován za stavbu ve veřejném zájmu – veřejnou technickou infrastrukturu dle stavebního zákona. Stavební úřad proto nebude posuzovat jeho soulad s charakterem území. Co však zůstává zachováno, je nutnost souladu s územním plánem.

Proces začíná žádostí o souhlas se záměrem, kterou podává vlastník nebo uživatel půdy příslušnému orgánu ochrany ZPF. Ten ověřuje, zda projekt odpovídá definici a technickým parametrům agrovoltaiky. Pokud ano, vydá souhlas s konkrétními podmínkami. Tento souhlas je podkladem pro případná další řízení (např. vydání jednotného environmentálního stanoviska, stavební řízení).

Agrivoltaický systém nad francouzskou vinicí

Zdroj: SunAgri, Jiří Bím

ČESKÁ REPUBLIKA MEZI LÍDRY

Česko se zařazuje po bok Francie a Německa, které jako jedny z mála států přistoupily k samostatné legislativní úpravě agrovoltaiky. Na rozdíl od dosa­vadní praxe, kdy fotovoltaické projekty znamenaly automatické vyloučení půdy ze zemědělské činnosti, nový právní rámec umožňuje skutečné propojení zemědělství a energetiky – bez ztráty půdy.

Zatímco Francie zavedla certifikační systém (AFNOR), v Česku bude dohlížet na plnění podmínek orgán ochrany ZPF a příslušné resorty. Definice v českém právním řádu zdůrazňuje, že zemědělská činnost musí probíhat i během provozu výrobny, a není tedy jen „pro formu“.

Pěstování jahod v Nizozemsku na konstrukci s agrovoltaickým systémem

Zdroj: GreenMeteor, Jiří Bím

MOŽNOSTI DALŠÍHO ROZVOJE

Z hlediska rozšíření agrovoltaiky v České republice bude klíčové:

• Rozšíření seznamu povolených kultur – např. o travní porosty a ornou půdu.
• Povolení vertikálních systémů ve větším rozsahu – umožnily by vyšší využití ploch bez omezení zemědělské činnosti.
• Podpora kombinace s akumulací – legislativa tomu nyní otevírá dveře, ale praktická implementace závisí na energetických předpisech a investičních pobídkách.

Přestože se zatím jedná jen o první fázi rozvoje, nový legislativní rámec představuje zásadní zlom. Pokud budou agrovoltaické výrobny skutečně plnit podmínku zachování produkce, mohou se stát klíčovým nástrojem pro udržitelnou transformaci českého venkova.

Článek vznikl ve spolupráci s EUSEW 2025. Více informací najdete na ec.europa.eu/eusew.

O AUTOROVI

Jiří Bím se tématu agrovoltaiky věnuje již více než tři roky. Studuje doktorský program na ČVUT v Praze. Zabývá se možnostmi rozvoje agrovoltaiky v Evropě a zejména v České republice. Od roku 2022 vede sekci agrovoltaiky v rámci Solární asociace. Své znalosti v oblasti agrovoltaiky si doplnil například na mnoha zahraničních exkurzích (Francie, Itálie, Holandsko), stáži na TU Wien nebo účastí na konferenci Agrivoltaics 2022.

Kontakt: jiri.bim@solarniasociace.cz