Konec uhlí je jistý, ale co dozdrojování?

The 24^th Energy Congress took place in Prague on April 1, 2025. The question of the day was: where next in the energy transition? Across five discussion blocs, top-level speakers offered their best answers, addressing issues related to supply security, infrastructure investments, regulation and the future of gas fuels.

Letošní ročník energetického kongresu se nesl ve znamení rostoucího geopolitického napětí a potřebných obřích investic v energetice. Nabitý sál přivítal jako prvního řečníka ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, který za současnou prioritu vlády označil zvyšování energetické bezpečnosti.

Tento cíl se postupně daří naplňovat v oblasti plynu, ropy i jaderného paliva. Cílem v elektroenergetice je podle ministra dosažení kapacity výroby na úrovni 100 % spotřeby, tzn. energetická soběstačnost ČR. Vlček podtrhl, že vláda bude při vyjednáváních s Evropskou komisí usilovat o uznání vodíku vyrobeného z elektřiny vyprodukované v jaderných elektrárnách jako bezemisního.

Zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška pochválil společnost MERO za úspěšné navýšení kapacity Transalpinského ropovodu (TAL) z italského Terstu o 4,5 milionu tun ročně. Tento vládní úkol se podařilo zvládnout v rekordních dvanácti měsících. Pokud jde o Green Deal, je velvyslanec přesvědčen, že bude tiše zapomenut, protože Evropa potřebuje silný průmysl pro zbrojařskou výrobu.

Třetím řečníkem úvodního bloku byl Jakub Černohorský, atašé pro energetiku ze Stálé komise ČR při EU, který položil otázku: co můžeme čekat od nové Evropské komise? Odpověděl jedním slovem: nevíme. Podle Černohorského je zřejmé, že se komisní energetická politika rozvolňuje. Podstatně menší důraz bude kladen na OZE, snižování emisí i zvyšování energetické účinnosti. Zásadními tématy, která jsou výsledkem tlaku členských států na Komisi, budou bezpečnost, konkurenceschopnost a snižování cen. Dá se očekávat snížení administrativní a regulatorní zátěže, revize tarifů, daní a poplatků v energetice, urychlení povolovacích procesů a zjednodušení pravidel veřejné podpory.

PŘÍPRAVA NA DEKARBONIZACI

Druhý blok na téma dekarbonizace české energetiky a zajištění energetické soběstačnosti odstartoval René Neděla, vrchní ředitel Sekce energetiky MPO. Za posun v transformaci označil balíček Lex Plyn, který obsahuje opatření jak na urychlení výstavby plynových zdrojů, tak na zajištění provozu uhelných elektráren.

Pavel Řežábek, hlavní ekonom skupiny ČEZ, vyzdvihl Clean Industrial Deal, jehož cílem je stavět v EU 100 GW nových OZE ročně, přičemž dnes se staví 63 GW za rok. Řežábek se domnívá, že klesající ceny plynu a rostoucí kapacita OZE v Německu stlačí ceny elektřiny níže, proto budeme levnou elektřinu dovážet a z ekonomických důvodů odstavíme uhlí. Bez investic do OZE v ČR se bude rozdíl mezi českou a německou cenou silové elektřiny násobit. Podle Řežábka je pro zajištění bezpečnosti dodávek nutné konvertovat existující teplárny na plyn a významně posílit výstavbu větrných elektráren.

Pavel Tomek, předseda dozorčí rady skupiny Sokolovská uhelná a SUAS GROUP, konstatoval, že těžba uhlí končí. SUAS GROUP, dceřiná společnost Sokolovské uhelné, vznikla pro postupnou transformaci, která se daří. V roce 2021 zprovoznila fotovoltaický park Lipnice o výkonu 2,7 MWp, v roce 2023 bateriové úložiště o kapacitě 7,45 MWh a od roku 2024 je skupina participantem na dotačním programu ministerstva zahraničí USA na podporu realizace malého modulárního reaktoru na území Sokolovské uhelné.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, poukázal na nutnost nastavení jasných pravidel pro výstavbu větrných elektráren, aby nedocházelo k prodražování jejich realizace z důvodu navyšování závazků investorů vůči obcím, a upozornil také na vhodnost využití lesních pozemků pro výstavbu větrných elektráren.

Jiří Novák, Business Development Manager z GENTEC vyzdvihl rychlost výstavby kogeneračních jednotek a uvedl, že mohou nahradit až 50 % současného instalovaného výkonu v uhelných zdrojích.

Pro více informací o průběhu kongresu navštivte www.business-forum.cz

POŽADAVKY NA DISTRIBUTORY

Odpolední blok prezentující pohled regulovaných subjektů moderoval Jan Fousek, ředitel AKU-BAT CZ, který řekl, že asociace očekává masivní nárůst bateriových úložišť s kapacitou nad 1 MWh, jejichž hlavní motivací je poskytování služeb výkonové rovnováhy.

Radim Černý z ČEZ Distribuce zdůraznil, že hlavní výzvou pro firmu zůstává připojování OZE. Její investice v roce 2024 dosáhly 19,5 mld. Kč,
z nichž polovina byla vyvolána zákazníkem. Do roku 2030 se očekává připojení 270 000 výroben s celkovým výkonem 12 GW.

David Šafář potvrdil, že novým trendem je tzv. „flexumer“ tj. zákazník, který chce aktivně působit na energetickém trhu. Distributoři očekávají vysoký nárůst spotřeby vyvolaný provozem tepelných čerpadel (přes 600 MW do roku 2030) a elektromobilů (přes 2 GW). Nemalé investice si vyžádá i aktivní práce s daty. Implementace chytrých prvků v síti bude generovat obrovské množství dat, jejichž analýza umožní efektivní rozvoj sítí. Stanislav Votruba z PRE upozornil, že ač nároky na rozvoj distribučních sítí v souvislosti s novými požadavky o propojení překotně rostou, nejsou dostatečně zohledňovány. Vyslovil proto za všechny distributory návrh, aby nové požadavky na infrastrukturu byly diskutovány v souladu s jejich možnostmi. Poukázal na nedostatek dodavatelských i realizačních kapacit a obrovský nárůst cen.

Svatopluk Vnouček z ČEPS představil právě dokončený desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a vysvětlil, jak a proč vzniká. Ukázal, jak se dnes významně mění toky i směry energie v soustavách od klasických elektráren směrem k OZE v Německu. Podle Vnoučka je pro budoucnost ČR klíčová importní schopnost, protože výpočty v MAF indikují dovozy elektřiny 10 až 14 TW. Během deseti let plánuje ČEPS investovat 84 mld. Kč.

Petr Kusý, předseda představenstva Energetického datového centra představil postupné plánované zavádění činností centra: zaváděna bude akumulace, technická flexibilita, bilanční příprava provozu a síťový semafor (do 1. 8. 2026), plný provoz bude spuštěn k 1. 12. 2027.

Alexandr Černý z ERÚ se zaměřil na změny pravidel a regulovaných plateb pro akumulaci a nově připojované výrobny. Lukáš Dobeš, ředitel společnosti TEDOM ESCO zdůraznil, že pro fungování flexibility je naprosto zásadní nasazení chytrých měřičů.

ZEMNÍ PLYN, BIOMETAN A VODÍK

Poslední blok kongresu byl věnován plynárenství. Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu, předpověděl, že v příštích 20 letech bude plyn nejvýhodnějším zdrojem lokálního tepla.

Pavel Dočekal uvedl, že GasNet řeší perspektivu plynárenské soustavy a do budoucna počítá s náhradou zemního plynu biometanem a vodíkem. Letos společnost spustí dva vodíkové projekty: vodíkové město v Hranicích u Aše a plynárenský a vodíkový polygon.

Tomáš Voltr z EFG nastínil možnosti výroby biometanu v ČR do roku 2030. Řekl, že kapacita produkce biometanu je dnes cca 23,6 mil. m³ ročně a dle NEKP by mohla vzrůst na 500 mil. m³ ročně. Za překážku rozvoje bioplynových stanic označil chybně nastavenou provozní podporu, kterou se dnes vyplatí nečerpat a biometan raději zobchodovat v zahraničí.

Martin Tengler, analytik BloombergNEF, seznámil účastníky s aktuálním nepříznivým vývojem na poli vodíku. Konstatoval, že bublina splaskla v roce 2024 a sektor zažívá deziluzi. Investice do zeleného a modrého vodíku oproti roku 2023 padly o 50 %. Cena zeleného vodíku je velmi vysoká, poptávka proto nízká a slábne i politická podpora.

JISTÝ KONEC UHLÍ, NEJISTÉ DOZDROJOVÁNÍ

Z příspěvků na kongresu vyplynulo, že konec uhlí se nezadržitelně blíží, ČR ale přesto nemá zajištěnu jeho náhradu novými zdroji. Většina přednášejících si posteskla nad stále pomalými povolovacími procesy, neúnosně dlouhým stavebním řízením a řadou byrokratických překážek, které jejich investice zdržují a hlavně prodražují.