Zhodnocení podpory úspor energie a OZE v programu OP TAK

The Operational Programme Technologies and Application for Competitiveness (OP TAC) 2021–2027 passed the mid-point of its programming period. This article reviews the expected contribution of projects supported as part of Priority 4 (Low Carbon Economy) of the OP TAC to energy efficiency and renewable energy uptake.

Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027 (dále OP TAK) je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energie, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Celková alokace programu je 78,5 mld. Kč, Obrázek č. 1 ukazuje rozdělení této alokace na jednotlivé prioritní osy/specifické cíle OP TAK.

Obrázek č. 1: Členění OP TAK 2021–2027 dle prioritních os

Zdroj: MPO

OP TAK navázal na svého programového předchůdce Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a láká na další příležitosti podpory podnikání v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a digitalizace, rozvoje podnikání a dovedností, digitální infrastruktury, chytré energetiky, cirkulární ekonomiky nebo čisté mobility.

Celkem je v současnosti na Prioritní osu 4 „Posun k nízkouhlíkovému hospodářství“ vyčleněno 27,1 mld. Kč, z toho na Specifický cíl 4.1 Energetická účinnost 12,5 mld. Kč a Specifický cíl 4.2 Energie z obnovitelných zdrojů 7,3 mld. Kč.

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře se současnými výsledky implementace těchto specifických cílů ve formě vyhlášených výzev. Obsahem článku není rekapitulace termínů, způsobilých opatření, podmínek, požadavků a výběrových kritérií jednotlivých výzev. Této problematice se věnovaly články publikované v předešlých číslech magazínu PRO-ENERGY.

SC 4.1 ENERGETICKÁ ÚČINNOST

Cílem I. a II. Výzvy Úspory energie v rámci specifického cíle 4.1 je plnění energeticko-klimatických cílů, konkrétně závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2023/1791/EU ve smyslu snížení úrovně konečné spotřeby energie ČR a splnění závazku nových úspor energie podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2023/1791/EU, a dále také naplnění cílů ve vztahu k renovacím a výstavbě budov dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

I. VÝZVA ÚSPORY ENERGIE

V rámci I. výzvy Úspory energie bylo podáno celkem 850 žádostí, které žádaly o celkovou investiční dotaci ve výši cca 4 995 mil. Kč. Příjem žádostí I. výzvy byl předčasně ukončen 31. 8. 2023 oproti původnímu plánu 30. 11. 2023. Řídící orgán MPO tak rozhodl z důvodu schválení nového znění GBER.^[1] Podmínky aktualizovaného GBER jsou totiž natolik rozdílné od původních, že na ně nebylo možné reagovat jinak než předčasným ukončením příjmu žádostí.

Projekty musely být vyhodnocené – včetně vydání právního aktu Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD) – do konce roku 2023, aby mohla být uplatněna původní pravidla GBER. Celkem byl právní akt vydán 764 projektům, které žádaly o celkovou investiční dotaci ve výši cca 4 407 mil. Kč.

Na základě ex ante vyhodnocení se u těchto projektů dá očekávat roční úspora v konečné spotřebě energie ve výši cca 668 TJ. U 433 projektů s požadovanou celkovou dotací ve výši cca 2 425 mil. Kč převažovala opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů. U 236 projektů s požadovanou celkovou dotací ve výši cca 1 429 mil. Kč převažovala opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti budov (viz Tabulka č. 1).

Tabulka č. 1: Analýza schválených projektů v I. výzvě Úspory energie podle typu převažujícího opatření 

Zdroj: MPO

Pozn.: OZE zahrnují využití biomasy, solární/fotovoltaické systémy, tepelná čerpadla). Položka snižování energetické náročnosti budov (renovace) zahrnuje zateplení obvodového pláště, výměnu a renovace otvorových výplní a další stavební opatření mající prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy. Položka snižování energetické náročnosti budov (technologie) zahrnuje instalace vzduchotechniky s rekuperací odpadního tepla a modernizace soustav osvětlení, vytápění budov a průmyslových areálů.

Podle dat ze systému MS2021+ bylo ke dni 25. 3. 2025 už proplaceno 294 žádostí z této výzvy. Celková proplacená dotace je ve výši cca 1 318,5 mil. Kč a celková agregovaná roční úspora energie ve výši cca 225 TJ, na základě ex ante vyhodnocení.

II. VÝZVA ÚSPORY ENERGIE

Dne 10. 5. 2024 byla vyhlášena II. výzva Úspory energie. K 16. 4. 2025 bylo podáno celkem 374 žá-
dostí, které požadují celkovou investiční dotaci ve výši cca 3 441 mil. Kč. Z toho 135 žádostí s celkovou podporou ve výši cca 1 402,5 mil. Kč bylo prozatím doporučeno k financování.

Na výzvu je potřeba nahlížet jako na zcela novou, a to zejména kvůli změnám podmínek v návaznosti na nové znění nařízení GBER. Nové podmínky ale z různých důvodů žadateli často nebývají vůbec zohledněny. Proto bychom rádi upozornili na nejčastěji se opakující nedostatky, z nichž některé vedou až k zamítnutí žádosti o podporu.

Žádosti týkající se opatření v rámci energetického hospodářství, vyjma renovací budov:

■ V případech, kdy si žadatel vybere určení hypotetického srovnávacího scénáře v zachování stávajícího zařízení a vybavení v provozu tak, aby se mohla posoudit věrohodnost způsobilých výdajů
podle GBER, chybí často popis stavu původní technologie a hlavně sdělení, že danou technologii je možné za určitých podmínek provozovat k danému účelu ještě minimálně 10 let. Pokud tuto podmínku dotčená technologie neplní, měl by žadatel pro podání žádosti o podporu zvolit scénář stanovení způsobilých výdajů bez určení hypotetického srovnávacího scénáře, kde se podíl dotace sníží o 50 % (podle kapitoly 9.1, tabulky č. 1 výzvy);

■ Nedostatečný popis stanovení investic do údržby, oprav a modernizace zařízení a vybavení;

■ S hypotetickým srovnávacím scénářem, resp. velikostí způsobilých výdajů, souvisí roční kapacita původní a nové technologie. Jedná se o teoretickou hodnotu, kolik výrobků by výrobní technologie byla schopna vyrobit, kdyby pracovala nepřetržitě celý rok, tedy 8 760 hodin. Naopak roční produkce je skutečná výroba dané technologie, která úzce souvisí s výší výchozí spotřeby energie a spotřeby energie po realizaci opatření, nikoliv se způsobilými výdaji jako takovými;

■ Pokud je součástí projektu fotovoltaická elektrárna, musí být dostatečně popsáno, kde a jakými spotřebiči bude vyrobená elektrická energie spotřebovávána a zda jsou tak plněny specifické podmínky programu (příloha č. 8 výzvy). Doporučené postupy jsou uvedeny ve FAQ k výzvě;

■ U tepelných čerpadel chybí typ chladiva a sezónní topný faktor (SCOP), mající vliv na energetickou bilanci.

Žádosti týkající se opatření snížení energetické náročnosti budov podnikatelských subjektů:

■ Pro deklarování výchozího stavu podle 1,2 * ER, tj. bez odpovídající historické spotřeby dle fakturačních hodnot, musí být doložen průkaz energetické náročnosti budovy pro plánovaný stav zpracovaný podle vyhlášky č. 264/2020 Sb., o ener­-
getické náročnosti budov.

Na závěr uvádíme několik nedostatků, které jsou natolik závažné, že vedou k vyřazení projektu z hodnocení:

■ Nevěrohodně prokázaný hypotetický srovnávací scénář včetně roční kapacity;

■ Nerealizace opatření na technickém systému budovy a zároveň na obvodovém plášti budovy;

■ Pokud opatření v rámci renovace budov spočívající ve zlepšování jejich tepelně-technických vlastností nejsou realizována primárně kvůli zvýšení energetické účinnosti budovy, ale kvůli možnosti budoucího užívání budovy jako takové. Jedná se například o budovy, které mají nekompaktní obálku budovy (včetně výplní) nebo budovy, kde chybí anebo jsou nedostatečné technické systémy určené k vytápění či přípravě teplé vody pro budoucí užívání. Podrobnosti jsou uvedené v textu výzvy (kapitola 4.2, bod d);

■ Nesplnění 30% úspory primární energie anebo 20% úspory primární energie u budov bez započítání přínosů z OZE či dodání neúplných podkladů k hodnocení. Upozorňujeme, že technologie tepelného čerpadla podle odstavce 7 čl. 38a GBER patří mezi OZE a její přínosy není možné započíst do povinné úspory primární energie ve výši 20 % podle odstavce 6 čl. 38a GBER.

Další informace ohledně výzvy a často kladené dotazy je možno najít ve FAQ k výzvě zveřejněném na webových stránkách www.optak.cz. Doporučujeme všem žadatelům a zpracovatelům žádostí o podporu se s tímto materiálem důkladně seznámit, zejména z důvodu ověření způsobilosti úsporného projektu.

SC 4.2 ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Cílem výzev je nejen plnění energeticko-klimatických cílů souvisejících s naplněním závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z OZE, ale také efektivní a šetrné využívání OZE, zvyšování jejich podílu na energetickém mixu a tím pádem snížení spotřeby primárních energetických zdrojů či podpora podnikatelských subjektů v oblasti využití OZE.

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY

Celkem byly v rámci této podporované aktivity už vyhlášeny dvě výzvy a ke konci června 2025 je plánováno vyhlášení III. výzvy. Podle výše zmíněné aktualizace GBER se v případě podpory OZE nemusí stanovit náklady na referenční zdroj. Tato povinnost tedy platila pro I. výzvu Větrné elektrárny, ale již ne pro II. výzvu.

K ukončení příjmů žádostí II. výzvy došlo 2. 12. 2024. Celková alokace této výzvy byla 3 mld. Kč, celkem bylo podáno 71 žádostí, které požadovaly investiční dotaci v úhrnné výši 18,863 mld. Kč. Tato průběžná (tj. průběžně vyhodnocovaná) výzva tedy měla výrazný převis nabídky. K financování bylo podle pořadí času podání žádosti celkem doporučeno 11 projektů, které uspěly v rámci věcného hodnocení.

Žadatel musí do okamžiku podpisu RoPD, jehož součástí jsou závazné podmínky poskytnutí dotace a ostatní povinnosti příjemce, doložit soulad s platným územním plánem, stavební povolení nebo povolení záměru, stanovisko dokládající absenci významných vlivů na lokality soustavy Natura 2000 a smlouvu (nebo smlouvu o smlouvě budoucí) o připojení do elektrizační soustavy. Požadované přílohy je třeba doručit do 450 dnů od systémové depeše v systému MS2021+ s informací, že žádost o podporu byla doporučena k financování.

VODNÍ ELEKTRÁRNY, BIOMETAN, BIOMASA

V rámci průběžné I. výzvy malé vodní elektrárny bylo podáno do 30. 4. 2025 celkem 22 projektů, které požadují investiční dotaci v celkové výši cca 527 mil. Kč. Zatím bylo schváleno celkem 17 projektů (viz Tabulka č. 2), příjem žádostí bude probíhat do 30. 6. 2025.

Tabulka č. 2: Statistiky schválených žádostí v rámci výzev podpory pro výstavbu větrných a malých vodních elektráren

Zdroj: MPO

Pozn.: Položka „Větrné elektrárny II. – vč. zásobníku“ zahrnuje náhradní projekty, které uspěly ve věcném hodnocení, ale z důvodu překročení alokace jim podpora udělena není.

Příjem žádostí ve výzvě podporující technologie na úpravu bioplynu na biometan, jeho vtláčení do distribuční sítě a technologie plnění plynem (např. Bio-CNG plnící stanice) byl ukončen 31. 1. 2025, v současné době probíhá věcné hodnocení 19 přihlášených projektů (viz Tabulka č. 3). Celková alokace výzvy činí 1 mld. Kč.

Tabulka č. 3: Statistiky podaných žádostí v rámci výzev podpory pro vtláčení biometanu a využití biomasy

Zdroj: MPO

Výzva pro podporu efektivního využití obnovitelných zdrojů energie z biomasy bude žádosti přijímat do 9. 1. 2026, dosud se přihlásilo pět projektů požadujících dotaci v celkové výši cca 439 mil. Kč.

RESUMÉ

Věříme, že ze strany podnikatelských subjektů bude poptávka po realizaci projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů energie v rámci podporovaných aktivit OP TAK i v druhé polovině programového období a že realizace podpořených projektů přispěje ke zvýšení odolnosti podnikatelských subjektů vůči růstu cen elektrické energie a zemního plynu, ke zvýšení výroby energie z OZE v ČR, a tím i ke zvýšení soběstačnosti v dodávkách energie a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů, jako jsou uhlí, ropa nebo zemní plyn. Také očekáváme, že realizace výzev podpoří naplnění klimaticko-energetických cílů ČR, například cíle úspor podle směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a cílů souvisejících s naplněním závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z OZE.

Úplné znění všech výzev včetně příloh je k dispozici na www.optak.cz.

————————

¹ Nařízení Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023, o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a nařízení (EU) 202/2473, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy.

O AUTORECH

Martin Fiala vystudoval obor elektroenergetika na ČVUT v Praze.
Miroslav Honzík vystudoval na téže univerzitě obor ekonomika a řízení energetiky, v roce 2006 tam úspěšně zakončil doktorské studium. Oba autoři pracují od dubna 2015 na MPO, nyní v Odboru infrastruktury pro MSP a energetických programů, kde se věnují aktivitám týkajícím se příprav výzev, hodnocení projektů a zpracování evaluačních zpráv vyhodnocení podpořených projektů úspor energie a OZE.

Kontakt: martin.fiala@mpo.gov.cz, miroslav.honzik@mpo.gov.cz