Zohledněme dobu spotřeby elektřiny v tarifní struktuře

As recommended by EU institutions, the Czech Energy Regulatory Office should consider implementing time-of-use electricity distribution tariffs, which can bring consumers significant savings and enhance energy security.

Předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Šefránek v rozhovoru pro Mladou Frontu Dnes 12. května 2025 uvedl: „Současná tarifní struktura je opravdu zastaralá. Neodpovídá požadavkům, které mají zákazníci v současné době, a už vůbec ne budoucí podobě energetiky. Zásadní je motivovat odběratele elektřiny k efektivnímu využívání soustav. Jedině tak mohou ve výsledku všichni zaplatit méně. Nebudou pak totiž potřeba takové investice do soustav, jako kdyby ke změně tarifní struktury nedošlo.“ S tím nelze než souhlasit. Problém je v tom, že jde stále jen o obecnou proklamaci a ve skutečnosti ERÚ tarifní reformu stále odkládá.

Již v listopadu roku 2022 zveřejnil ERÚ Koncepci propojení nového designu trhu v elektroenergetice s požadavky na změnu v regulovaných cenách a tarifech. V rámci síťových tarifů na hladinách VVN a VN mělo od 1. ledna 2024 dojít k opuštění stávajícího principu sjednávání rezervované kapacity. Účtování složky ceny, která je nezávislá na odebraném množství elektřiny, mělo být založeno na kombinaci hodnoty rezervovaného příkonu a hodnoty maximálního čtvrthodinového odebraného výkonu naměřeného v daném kalendářním měsíci.

Energetický regulační úřad uvedenou koncepci změny tarifů na hladinách VVN a VN dále rozpracoval v říjnu 2023. V důsledku navržených změn očekával snížení celkového rezervovaného příkonu účastníků trhu o přibližně 3 000 MW (asi 16 %). Tato uvolněná kapacita měla umožňovat připojení nových zákazníků bez nutnosti nových investic. Bohužel poté, co se s návrhem seznámila vláda, odložil v srpnu 2024 ERÚ zavedení tarifní reformy na hladině VVN a VN na rok 2027.

PLNÁ PODPORA EVROPSKÝCH INSTITUCÍ

Navržená reforma tarifů za distribuci elektřiny na hladinách VVN a VN se ovšem nijak nezabývala motivací zákazníků k efektivnímu využívání distribučních soustav s využitím řízení strany poptávky a aktivace flexibility. Platba za rezervovaný příkon i za maximální odebraný příkon měla být stejná bez ohledu na to, kdy je tento maximální příkon zákazníkem využit. Zákazník, který odebere maximální příkon ve všední den v lednu v šest hodin večer tak měl platit stejně jako zákazník, jehož maximální odběr nastane v srpnu v pět hodin ráno.

Takové nastavení tarifů za distribuci samozřejmě zákazníka nijak nemotivuje, aby snižoval svůj odběr v době, kdy lze očekávat maximální zatížení celé distribuční soustavy, a tím přispíval k omezení nutných investic do jejího rozvoje. Zákazník také není nijak motivován k odběru elektřiny v době minimálního zatížení distribuční soustavy, kdy může docházet k problémům s překračováním tolerance napětí na koncích sítě.

Na úrovni EU se o problematice tarifů založených na době spotřeby elektřiny již delší dobu intenzivně diskutuje. Evropská komise ve sdělení Akční plán pro cenově dostupnou energii z 26. února 2025 slíbila, že ve druhém čtvrtletí roku 2025 předloží návrh metodiky stanovení sazeb za síťové poplatky, která by motivovala k využívání flexibility a investicím do elektrifikace a zároveň zachovala motivaci k investicím do sítě a zajistila rovné podmínky. To umožní uživatelům sítí přizpůsobit spotřebu energie nebo ji přesunout do míst a časů, kde jsou k dispozici nejlevnější zdroje energie a kdy je to pro celý systém nákladově nejefektivnější. V případě potřeby chce Evropská komise předložit legislativní návrh, který by to učinil právně závazným.

Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů k tomu ve své zprávě ACER report on network tariff practices z 26. března 2025 uvedla, že „časová diferenciace může být důležitým prvkem tarifního systému, který zabraňuje vzniku odrazujících faktorů pro reakci na poptávku. Například pokud jsou poplatky za elektřinu stanoveny na základě individuální špičky, bez ohledu na to, v jakém časovém období nastává, nemusí být uživatelé sítě motivováni ke snižování své spotřeby během systémové špičky nebo ke zvyšování své spotřeby v době nadměrné výroby.“ Doporučení motivovat k využívání tarifů založených na době spotřeby nechybí ani ve zvláštní zprávě ACER věnované flexibilitě z dubna 2025.

TROJÍ DIVIDENDA

Tarify založené na době spotřeby na úrovni VVN a VN by mohly přinést hned trojí dividendu:

• Pomohou omezit špičkové zatížení soustavy, což snižuje nutné investice do jejího rozvoje a také do výkonu elektráren, a v konečném důsledku snižuje náklady pro všechny zákazníky.

• Umožní realizovat projekty založené na flexibilní spotřebě elektřiny, které by jinak nebyly rentabilní. Příkladem může být využití tepelných čerpadel v soustavách zásobování teplem. Díky využití flexibility nedojde ke zvýšení špičkového zatížení elektrizační soustavy, ale celkový odběr elektřiny se zvýší, což při vhodném nastavení tarifů pomůže ke snížení tarifů za distribuci pro všechny zákazníky.

• Mohou zvýšit poptávku po elektřině v období nízké poptávky, což pomůže řešit problémy s regulací napětí v distribuční soustavě, omezí výskyt záporných cen elektřiny a usnadní integraci intermitentních obnovitelných zdrojů.

Obrázek č. 1 ukazuje, že hodiny maxima a minima jsou v jednotlivých měsících poměrně stabilní. Zatímco maximum nastává v zimě obvykle kolem deváté hodiny a v létě kolem poledne, minimum nastává nejčastěji okolo páté hodiny ranní. Obrázek č. 2 potom ukazuje, že i ve dni ročního maxima existuje výrazná variabilita mezi denní a noční spotřebou elektřiny. Reakce na poptávku tak může ve dni maxima zatížení přesunout část spotřeby do nočních hodin a tím snížit odběrovou špičku.
 

Obrázek č. 1 (vlevo): Čas dosažení maxima a minima zatížení v roce 2023

Zdroj: ERÚ

Obrázek č. 2 (vpravo): Průběh spotřeby brutto ve dnech ročního maxima

Zdroj: ERÚ

ÚSPORY A BEZPEČNOST

Tarify založené na době spotřeby mohou být statické nebo dynamické. Statické tarify jsou nastavené dlouhodobě tak, že je např. v určitých hodinách dne distribuce elektřiny dražší, což se dá zařídit zvýšením platby za naměřené maximum nebo příplatkem k množství elektřiny odebrané v hodinách, kdy se očekává maximální zatížení. Takto vybrané dodatečné prostředky mohou například snížit cenu za naměřené maximum v ostatních hodinách. Místo většího zpoplatnění spotřeby elektřiny v době maxima lze naopak zlevnit spotřebu v době nízkého zatížení. V případě dynamických tarifů pak není tarifní struktura dlouhodobě zafixovaná, ale distributor ji vyhlašuje vždy například na následující den.

Cílem tohoto článku pochopitelně není přinést hotový model, jak tarify založené na době spotřeby na úrovni VVN a VN v České republice efektivně uplatnit. Je však potřeba nastartovat diskusi o tomto zatím zcela opomíjeném tématu, které může mít do budoucna zásadní pozitivní význam pro peněženky zákazníků i energetickou bezpečnost. Je proto nejvyšší čas, aby se Energetický regulační úřad začal problematice tarifů založených na době spotřeby na hladině VVN a VN aktivně věnovat.

O AUTOROVI

Martin Hájek vystudoval obor Ekonomika a řízení energetiky na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Působil v Pražské teplárenské, a.s., na pozici poradce generálního ředitele pro strategii. Mezi lety 2010–2024 byl ředitelem Teplárenského sdružení ČR, od července 2024 v něm působí jako specialista pro legislativu.

Kontakt: hajek@tscr.cz