Krajský soud v Ostravě řeší, zda žalobu proti přehradě projedná neveřejně

"Soud dospěl k názoru, že žalobu může projednat bez nařízeného veřejného zasedání. Nyní zjišťujeme, zda by s takovým postupem souhlasily obě strany. Pokud nebudou souhlasit, soud bude muset nařídit veřejné zasedání. Pokud budou souhlasit, soud rozhodne neveřejně a rozhodnutí zveřejní na úřední desce," řekl Krajdl.

Strany sporu se mají vyjádřit do konce příštího týdne. Ani jedna z variant nevychází podle Krajdla z časového hlediska lépe. "Vychází to na stejno. Soud by měl podle zákona rozhodnout do poloviny května," řekl.

Žalobu Děti Země podaly proti územnímu rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj. Předseda spolku Miroslav Patrik ČTK už dříve řekl, že se ministerstvo při vydání územního rozhodnutí nevypořádalo s jejich připomínkami. Organizace Děti Země podala 36 připomínek, do územního rozhodnutí byly zahrnuty tři. Navíc ministerstvo podle Patrika řádně nevypořádalo jejich připomínky k pěti závazným stanoviskům. "Snažíme se chránit životní prostředí. Podstatné je to, zda bylo rozhodnutí státu v souladu se zákonem. A od toho je soud, aby řekl, zda ano, či ne," doplnil Patrik.

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolína Nová uvedla, že ministerstvo v odvolacím řízení posuzovalo zákonnost a správnost rozhodnutí stavebního úřadu v Bruntále, a to v rozsahu odvolacích námitek. "Vypořádali jsme se se všemi námitkami spolku Děti Země a vycházeli jsme, jak nám to ukládá zákon, ze závazných stanovisek dotčených orgánů. Právě dotčené orgány posuzují, jestli je nutné námitky zapracovat do rozhodnutí, nebo nikoliv. V těchto konkrétních případech šlo především o orgány ochrany přírody a my se jejich rozhodnutím musíme řídit," uvedla.

Soudce může buď žalobu zamítnout a stavební přípravy budou pokračovat nebo jí vyhoví a rozhodnutí ministerstva zruší. To se pak bude muset s připomínkami aktivistů znovu vypořádat. Zahrne je do územního rozhodnutí nebo je zamítne s jinou argumentací.

O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dřív odklady označil za chybu státu. Řekl, že úřady mohly rychleji rozhodovat. Stát podle něj selhal i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a případně i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat a stavbu oddalovat. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, které postihly záplavy naposledy loni v září.

Proti přehradě dlouhodobě vystupuje i Hnutí Duha Jeseníky. Jeho koordinátor Ivo Dokoupil ČTK řekl, že žalobu jako Děti Země podávat nebude. "Se stavbou přehrady nesouhlasíme a za ideální řešení považujeme suchou nádrž. I přes tyto výhrady bereme na vědomí rozhodnutí o výstavbě a k podání žaloby nepřistoupíme. Cílem nadále zůstává, aby výstavba vodního díla probíhala s maximální ohleduplností k přírodě a okolní krajině," řekl Dokoupil.