Dotace na obnovitelné zdroje ze SFŽP loni klesly, u solárů až o třetinu
Dotace na pořízení obnovitelných zdrojů z programů Státního fondu životního prostředí (SFŽP) loni klesly, když na solární elektrárny stát poskytl přes 9,2 miliardy korun. Meziročně to byl pokles zhruba o třetinu. Celková výše vyplacených dotací na tepelná čerpadla pak byla meziročně asi o dvě procenta nižší a činila 1,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních dat SFŽP.
Vývoj zájmu veřejnosti o dotace ilustruje také počet podaných žádostí. Zatímco u tepelných čerpadel evidoval fond loni pokles počtu podaných žádostí o dotace meziročně o čtyři procenta na 16.938, u solárů 55.524 žádostí za loňský rok znamenalo meziroční propad o 24 procent.
"U solárních elektráren byl v roce 2024 zájem veřejnosti a následný nominálně vyplacený objem dotací stále zhruba pětkrát vyšší než u tepelných čerpadel. I tak je ale zcela zřejmé, že se fotovoltaika začala posouvat z období růstu objemu do období růstu kvality a zvyšování efektivity," uvedl výkonný ředitel instalační společnosti Schlieger Pavel Matějovič. Podle něj už dotace na soláry v příštích letech růst nebudou a investice do nich se zaměří spíše na rozvoj a modernizaci.
“Do značné míry je to pro nás ukazatel zájmu široké veřejnosti o daný typ dotací. Rozhodně se na tom podepsal fakt, že v polovině loňského roku nebylo v dotacích na soláry úplně jasno a situace byla pro zájemce nepřehledná. Pro letošek očekáváme stabilizaci zájmu díky jasným pravidlům, která budou platit po celý rok,” podotkl Matějovič.
Průměrná hodnota úspěšné žádosti pak podle dat byla u solárních elektráren 179.591 Kč. V případě tepelných čerpadel pak činila 103.508 korun.
Celkový počet instalací loni jak u solárních elektráren tak u tepelných čerpadel zpomalil. Loni bylo v tuzemsku zprovozněno 44.593 nových fotovoltaik, meziročně o 38.106 méně, loňský instalovaný výkon 967 megawattů (MW) však byl stejný jako v rekordním roce 2023. Ještě výrazněji pak propadla poptávka po tepelných čerpadlech. Čeští výrobci loni prodali 20.029 zařízení, což byl meziroční pokles asi o 60 procent.
Související články
Chce vybudovat obří „elektrostát“. Vyhlásil válku fosilním palivům
Propojení energetických sítí je jediným řešením budoucnosti, uvedl evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen. Prosazuje rychlé…
OZE letos poprvé vyrobily více elektřiny než uhelné zdroje. Tahounem je Čína
V první polovině roku 2025 dále rostla globální poptávka po elektřině, expanze obnovitelných zdrojů však nárůst převážila. Zdaleka…
Zelenému Norsku stále tluče černé srdce. Severská země těží z války, ale štítí se původu svého bohatství
Norsko vybudovalo své bohatství na ropě a plynu, které těží z hlubin Severního moře už od konce 60. let, a vytvořilo tím jeden z n…
Města na Karlovarsku a Benešovsku využívají solární panely pro komunitní energetiku
Město Ostrov na Karlovarsku hodlá na městský bytový dům instalovat solární panely. Nájemníci můžou na proudu ušetřit třetinu v měs…
Plánujú ďalšie veľké fotovoltiky. Známa skupina kreslí solárne parky na južnom Slovensku
Pripravovaných projektov majú viac. S investičnými zámermi v solárnej energetike sa na Slovensku v ostatnom čase roztrhlo vrece. Z…
Kalendář akcí
Záväzky a priority z COP30 – čo znamenajú výsledky amazonského summitu pre klimatickú politiku EÚ?
Síť pro budoucnost: Dobíjecí infrastruktura pro elektroauta v ČR
Kompas pro Česko
Obchodování s emisními povolenkami - EU ETS I a II
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.