Zvýšení kapacity ropovodu TAL přišlo právě včas

We interview Jaroslav Pantůček, Chairman of the Board of Directors and CEO of MERO ČR, about the recent completion of the TAL-PLUS project, which secures Czechia the option to import up to 8 million tons of oil per year through the “Western route” – the TAL and IKL pipelines.

Lze říci, že projekt TAL-PLUS (viz Obrázek č. 1) byl realizován opravdu v pravou chvíli, aby se Česká republika mohla stát nezávislou na dodávkách z Ruska. Ale pokud vím, mluvilo se o něm už v roce 2012. Předvídali jste problémy s dodávkami Družbou? Co způsobilo zdržení projektu?

Zajistit stabilní dodávky ropy a energetickou bezpečnost České republiky je nutné v každé době. Úkolem MERO ČR je právě zabezpečit, aby ropa do Česka vždy bezpečně proudila, a jelikož nikdy není dobré být závislý jen na jednom dodavateli, tak jsme se již dříve snažili vybudovat k ruské Družbě alternativní cestu. Začalo to už stavbou ropovodu IKL, který funguje od roku 1996. Jen díky němu máme teď propojení se západní sítí ropné infrastruktury.

Obrázek č. 1: Úpravy v rámci projektu TAL-PLUS

Zdroj: MERO ČR

První jednání o projektu TAL-PLUS a příprava studie proveditelnosti intenzifikace ropovodu TAL proběhly už v roce 2015. Následně ale byly pozastaveny a jednání s podílníky se obnovilo v březnu 2022. Od té doby jsme vedli velmi intenzivní diskuze.

Od podpisu smlouvy v květnu 2023 se podařilo projekt TAL-PLUS naplnit v rekordně krátkém čase. Už nyní je navýšení kapacity technicky plně připraveno a v případě jakéhokoliv omezení ruských dodávek máme možnost dopravit až 8 milionů tun ropy ročně západní cestou.

Nakolik je reálné, že by mohly být dodávky ropy Družbou v dohledné době přerušeny?

O tom, kolik a jaká ropa do České republiky přiteče, rozhoduje vlastník tuzemských rafinerií, tedy společnost ORLEN Unipetrol. Ten je také ve spojení se svými obchodními partnery v zahraničí. Naším úkolem je poté zajistit bezpečnou přepravu objednané ropy ropovody TAL a IKL ze západu, nebo ropovodem Družba z východu až do rafinerií.

V současné době proudí do Česka objednaná ropa bez potíží a nemáme žádné informace o tom, že by dodávky měly být narušeny. Pro případy jejich krátkodobého výpadku, ať už z jakéhokoliv důvodu, máme k dispozici strategické nouzové zásoby ropy a ropných produktů. Ty pokryjí fungování státu po dobu 90 dní.

Bylo by Vámi uvedené navýšení dodávek ropovodem TAL opravdu možné okamžitě?

Ano, oněch až osm milionů tun ropy ročně prostřednictvím ropovodů TAL a IKL bychom mohli v případě potřeby čerpat už dnes a plně tak pokrýt spotřebu obou rafinerií v České republice. V rámci projektu TAL-PLUS nyní ještě pokračují práce například na instalaci záložních čerpadel a certifikaci, ale jinak je po technické stránce plně dokončený.

Počítáme s tím, že odklonit od ruské ropy se budeme moci v polovině letošního roku.

Kolik projekt TAL-PLUS stál a kdo jej financuje?

Celkové náklady na projekt TAL-PLUS budou činit 1,3 až 1,6 miliardy korun. Hradí je MERO ČR ze svých výnosů a nemají tedy žádný dopad na státní rozpočet.

Zároveň jsme poskytli společnosti ORLEN Unipetrol službu prioritního přístupu k navýšené kapacitě ropovodu TAL po dobu dvanácti let, přičemž úplata za tuto službu přinese společnosti MERO ČR finanční prostředky ve výši zhruba poloviny nákladů.

Pokud by Orlen Unipetrol naopak upřednostnil pro rafinerii v Litvínově dodávky Družbou, jak by to ovlivnilo návratnost investice do zvýšení kapacity ropovodu TAL?

Rafinerie ORLEN Unipetrol v Litvínově už dříve uvedla, že úspěšně otestovala jiné směsi rop a je na přechod na neruskou ropu také připravena. Po plném navýšení kapacity ropovodu TAL už navíc nebude důvod zpracovávat pouze ruskou ropu, kterou nyní dovážíme jen díky výjimce z embarga, které bylo na Rusko uvaleno po jeho vpádu na Ukrajinu.

Které druhy ropy budou západní cestou proudit? Budou ji umět zpracovat obě tuzemské rafinerie zpracovat?

Jen mezi lety 1996 a 2024 jsme do Česka přepravili na 42 druhů rop. Rafinerie v Kralupech nad Vltavou už dlouhodobě zpracovává ropu dovezenou ropovody IKL a TAL z italského přístavu v Terstu.

Rafinerie v Litvínově už dříve uvedla, že úspěšně otestovala jiné směsi rop a je na přechod na neruskou ropu také připravena. Jaké druhy rop a z jakých zemí bude zpracovávat záleží pouze na jejím rozhodnutí.

Co bude s Družbou, pokud už nebude přepravovat ropu z Ruska? Máte pro ni připravené nějaké jiné využití?

Společnost MERO ČR spravuje pouze tu část ropovodu Družba, která vede českým územím. Jde o strategickou infrastrukturu a určitě ji chceme i nadále využívat. Jakým způsobem, to bude záležet na výsledku variantních studií a technologického prověřování. V tuto chvíli se ale prioritně soustředíme na dokončení prací a spuštění navýšeného průtoku ropovodem TAL.

Jak se podle Vás bude v příštích letech vyvíjet objem přepravy ropy? Čekáte v souvislosti s elektrifikací vozového parku pokles? Čím chcete případně výpadek nahradit?

Ropa se nevyužívá jen na výrobu pohonných hmot, má velmi široké využití. Bez ropy bychom tu neměli nové silnice a dálnice, hnojiva na pole nebo palivo pro letadla. Přechod na elektromobily také není tak rychlý, jak mnozí předpovídali. Podle analýz, které máme k dispozici, bude i v dalších letech poptávka po ropě velmi silná.

O DOTAZOVANÉM

Jaroslav Pantůček vystudoval obor ekonomika průmyslu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ve vedení společnosti MERO působil již v letech 1997–2015, kdy se podílel na akvizici podílu v TAL Group a založení Mezinárodní asociace přepravců ropy. Později působil jako CFO a člen představenstva holdingu MVV Energie CZ, než se v červnu 2022 vrátil do čela představenstva společnosti MERO ČR, a.s.