Levná ruská ropa stále táhne, červen ale slibuje zlom

In 2024, 42% of Czech oil imports came from Russia, with Azerbaijan coming in close second with a 40% share. That said, the total volume of Russian imports fell from 4,3 Mtoe to 2,7 Mtoe year-on-year, and the dependence should decline further as supply via the Druzhba pipeline is planned to be terminated by July 2025.

Díky navýšení kapacity Transalpínského ropovodu (TAL), který vede z Terstu do Ingolstadtu (kde na něj navazuje ropovod IKL, končící v Kralupech nad Vltavou), je Česká republika připravená se obejít zcela bez ruské ropy a zajistit si zásobování výhradně západní cestou.

RUSKO, ÁZERBAJDŽÁN A KAZACHSTÁN

Zatím k nám však proudí i ropa z Ruska, a to potrubní sítí Družba. Důvodem je výrazně nižší cena ruské ropy ve srovnání se severomořskou ropou Brent, obchodovanou na evropské burze. Podle analytika Borise Tomčiaka z firmy Finlord se v polovině února cena ruské ropy pohybovala o 12 dolarů níže. „Zatímco ropa Brent stojí nyní kolem 75 dolarů za barel, cena ruské ropy je 63 dolarů za barel,“ řekl nám Tomčiak.

Rusko se tedy snaží udržet na evropském trhu slevami, což se mu daří. Loni bylo podle dat ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Českého statistického úřadu opět nejvýznamnějším dovozcem ropy do České republiky: ruský podíl na celkovém dovozu činil zhruba 42 %.

Zároveň ale podíl Ruska postupně klesá – zatímco předloni z Ruské federace přiteklo do České republiky přes 4,3 milionu tun ropy (58% podíl), loni to bylo 2,7 milionu tun. Jednalo se o meziroční pokles o 37 %, se kterým se pojilo i nižší využití ropovodu Družba.

Stoupá naopak dovoz ropy z dalších zemí, především Ázerbájdžánu, jehož podíl na celkovém dovozu už není o moc nižší než ten ruský (40 %). Dodávky z této země meziročně stouply o 25 %. Třetím největším dovozcem do ČR je Kazachstán, jehož dodávky meziročně vzrostly rovněž o čtvrtinu na 1 milion tun. V loňském roce ale stoupl také import například z Norska (102 tisíc tun).

Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,5 milionu tun ropy, oproti roku 2023 o 12 % méně. Spolu s proměnou struktury i celkového objemu dodávek se mění i využívání dvou tuzemských ropovodů. Většina ropy, konkrétně 58 %, loni do Česka přitekla ropovodem IKL z Německa, respektive ropovodem TAL z Itálie. Předloni byla situace přesně opačná, většinu ropy tehdy dodal ruský ropovod Družba.

RUSKÁ ROPA PROUDÍ I ZE ZÁPADU

Ropa z Ruska se ale nedostává do Evropy jen potrubím, ale i na lodích. Podle webu Guardian proudí kolem 70 % ropy exportované Ruskem do EU přes tzv. stínovou flotilu, skupinu stovek lodí s nejasnou vlastnickou strukturou, kterou Moskva využívá k obcházení evropských sankcí na prodej ropy, a podle pobaltských zemí také útokům na podmořskou infrastrukturu. Ministři zahraničí zemí EU proto v den třetího výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v Bruselu schválili šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné právě na lodě z ruské stínové flotily.

Konkrétně by nové právní mechanismy měly unijním státům na pobřeží Baltského moře umožnit tato stárnoucí plavidla v evropských vodách zastavovat a zakázat jim další plavbu. Kromě stíhání lodí, které budou podezřelé z poškození podvodní infrastruktury, chtějí země jako Finsko a Estonsko plavidla z Baltu vypudit také kvůli nebezpečí poškození životního prostředí či nejasné struktuře jejich pojištění.

Rusku se evropská iniciativa pochopitelně příliš nelíbí. Místopředseda ruského parlamentního výboru pro obranu Alexej Žuravljov (který se nachází na sankčních seznamech Evropské unie, Spojených států, Spojeného království a dalších zemí) na síti Telegram prohlásil, že se zásahy proti stínové flotile neobejdou bez reakce. Jeho mandát k rozhodování o činnostech ruské flotily je ale diskutabilní.

S LÉTEM PŘIJDE ZMĚNA

Na konci června vyprší České republice výjimka na dovoz ropy a ropných produktů z Ruska, na což je podle všeho plně připravena. O prodloužení výjimky tak nebylo třeba usilovat ani v prosinci minulého roku, kdy vypršela poprvé. „Česká republika nepotřebuje tuto výjimku pro svoji spotřebu. Také jsme to na jednání několikrát deklarovali, nicméně kolegové ze Slovenska odůvodňovali prodloužení výjimky z důvodu pomoci Ukrajině a stabilizace dodávek ropných produktů do střední Evropy, což podpořilo následně i Maďarsko,“ uvedl vrchní ředitel sekce energetiky MPO René Neděla.

Ukončení toku z Družby bude možné především díky dokončené intenzifikaci ropovodu TAL, který do června poprvé dosáhne maximálního výkonu, na který byl projektován. Finální rozhodnutí o uskutečnění projektu TAL-PLUS, tedy navýšení přepravní kapacity ropovodu TAL, uskutečnila česká vláda v listopadu 2022. Reagovala tím na ruskou invazi na celé území Ukrajiny zahájenou v únoru 2022.

Náklady tento projekt, umožňující kompletní nezávislost na ruské surovině, nepřekročí 1,6 miliardy korun a hradí je Mero ČR ze svých výnosů. Kapacita západních ropovodů nově dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu obou českých rafinerií. Na ropě z ropovodu Družba díky tomu Česko nebude závislé po šedesát let.

Funkčnost rozšířeného ropovodu už je otestovaná, technicky je připravený. „V první polovině letošního roku dokončíme zbylé provozní testy a dojde k dokončení technických prací také na Centrálním tankovišti ropy,“ uvedl v tiskové zprávě šéf Mero ČR Jaroslav Pantůček.

Problémem by nemělo být ani rozdílné složení ropy, která bude ze západu proudit. Litvínovská rafinerie sice dosud zpracovávala jen ruskou sirnatou ropu a na tzv. sladkou ropu nebyla konfigurována, provozovatel tuzemských rafinérií Orlen Unipetrol ale loni oznámil, že je na změnu suroviny díky testům zpracování ropy z Guayany, Norska a Iráku připraven.

CO BUDE S DRUŽBOU?

Ropovod Družba zůstane dále připravený k eventuálnímu provozu. „Ocelové trubky ropovodu v případě alespoň částečného proudění ropy a při pravidelném čištění zevnitř nekorodují. Pokud by se ale Družba přestala používat, musela by se ropa kvůli bezpečnosti vytlačit ven a do potrubí by se napustil dusík. Naším cílem ale je ropovod dále využívat,“ uvedl pro Hospodářské noviny Jaroslav Pantůček.

„Před 20 lety postavili Ukrajinci ropovod, který vede z přístavu Oděsa do ukrajinského uzlu Bródy a pak se napojuje na ukrajinskou část Družby. Původně byl postavený pro přepravu ázerbájdžánské a kazašské ropy. Pokud Ukrajina ubrání Oděsu, může tato trasa sloužit jako záloha ropovodu TAL. Další možností využití Družby je přeprava jiné suroviny, než je ropa, třeba amoniaku (čpavek). Jiná možnost je využití koridorů pro nové optické sítě. Chceme mít obě cesty provozuschopné. Zároveň ale platí, že TAL a IKL musí pokrýt stoprocentní spotřebu Česka,“ dodal Pantůček.

SRAZÍ RUSKO NIŽŠÍ CENY ROPY?

Americký prezident Donald Trump od svého nástupu do funkce zdůrazňuje, že mezi klíče k ukončení války na Ukrajině patří také ceny ropy, které výrazně ovlivňují celkové ruské rozpočtové příjmy. A ačkoliv dosavadní sankce ze strany Západu ruské obchody výrazně ovlivnily, Rusům se stále daří do Evropy přepravovat velké množství ropy a zároveň si našli i nové významné odběratele, především Čínu a Indii.

I proto Trump vyzval členy kartelu OPEC, aby spolu s USA pracovali na snížení ceny této energetické komodity. „Když OPEC přestane vydělávat tolik peněz, válka se okamžitě zastaví,“ uvedl americký prezident. Pokles cen ropy by sice ruskou ekonomiku nezastavil, každá změna vývozní ceny ruské ropy o 10 dolarů za barel nicméně pro Rusko znamená ztrátu asi 17 miliard amerických dolarů (zhruba 412 miliard korun) za rok. Tato výše odpovídá zhruba 4 % celkového ruského exportu, který v roce 2023 činil 425,1 miliard dolarů.

Kartel ale podle portálu The Moscow Times již ohlásil, že se na jeho těžebních cílech pro další měsíce nic nemění. Současné odhady průměrné ceny za barel ropy Brent v roce 2025 se pohybují kolem 74 amerických dolarů (asi 1 795 korun), tedy o přibližně 7 amerických dolarů pod loňským průměrem. The Moscow Times ale zároveň píše, že Rusku bohatě stačí, pokud se cena ropy pohybuje nad sedmdesátidolarovou hranicí.

Samotná ruská vláda očekává, že v roce 2025 bude jeden barel ropy Brent prodávat v průměru za 69,7 amerických dolarů (asi 1 691 korun).