Také ústecké teplo projde transformací

ČEZ Group continues to decarbonize its heat by replacing coal with biomass and gas in its heat plants in the Ústí nad Labem region. This way, it manages to sustain the consumer benefits of large-scale district heating networks while securing environmental improvements and emissions reductions. ČEZ plans to fully phase out coal by 2030.

Skupina ČEZ plánuje ukončit využívání uhlí ve svých teplárnách do roku 2030. Náklady celého procesu transformace se očekávají kolem 80 miliard korun, podílet se na nich mají kromě samotné společnosti ČEZ také dotační tituly jak státního charakteru, tak ze zdrojů Evropské unie. Právě podpora od státu nebo z EU by mohla zajistit, aby dodávky tepla byly nejen ekologické, ale i nadále cenově dostupné pro odběratele.

V minulém čísle našeho magazínu jsme představili záměry společnosti ČEZ – v mnoha případech již probíhající – v Moravskoslezském kraji. Tentokrát se zaměříme na kraj Ústecký, kterému náleží při přestavbě české energetiky jedna z vůdčích rolí.

ČEZ zde loni představil investiční plán a začal budovat nové teplárenské zdroje v Prunéřově, Tušimicích a Ústí nad Labem. „Pro každou lokalitu se plán připravuje individuálně. Základem bude biomasa, doplňování špičkové poptávky po teple předpokládáme z plynu,“ řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

SPOLEČNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

V posledních desetiletích již mnoho uhelných elektráren přešlo na teplárenský provoz, jež je zatím drží v provozu, protože teplo pro občany měst a obcí zajištěno být musí. Navíc máme v České republice velmi silný a v rámci Evropy zřejmě nejpropracovanější segment centrálního zásobování teplem (CZT), který je rozumné zachovat, i když ne v takové míře jako v minulosti. V samotném Ústí nad Labem funguje CZT již více než sto let – nešlo tudíž o výdobytek nové doby s velkými uhelnými elektrárnami, doly a bydlením na sídlištích.

Pro krajské město připravil ČEZ, spolu se svými partnery městem Ústí nad Labem a městskou společností Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem (THMÚ), plán Teplo2050+. Ten předpokládá, že dlouhodobé stabilní dodávky tepla pro oba břehy Labe zajistí ČEZ Teplárenská novými biomasovými a plynovými zdroji. Ty vyrostou nejdříve na Střekově, kde je doplní také plynofikace místní sítě. Dodávka tepla z nich má být zahájena už od začátku topné sezóny 2025–2026.

Proměnou projdou také rozvody tepla, kde dojde k náhradě dosluhujících parovodů modernějšími horkovody. Parní páteřní rozvody sice zůstanou zachovány, na ně navazující redukované parní soustavy včetně velkých sídlištních celků však budou konvergovány. Celkově se bude jednat o 22 kilometrů horkovodních rozvodů.

ČEZ Teplárenská zároveň díky rozložení harmonogramu konverzí do delšího časového úseku dokáže tuto investici sladit s životem obyvatel a návštěvníků města. Jednotlivé etapy budou navíc úzce koordinovány s městem ve snaze o zajištění maximální návaznosti na jeho vlastní investiční akce. Celá přestavba proběhne za minimálních nákladů pro městské rozpočty a projeví se ve zlepšení životního prostředí v Ústí nad Labem.

Souběžně s hlavními teplárenskými investicemi doplní teplárenské objekty také fotovoltaické elektrárny. Ve spolupráci s THMÚ ČEZ postupně osadí střechy vybraných výměníkových stanic THMÚ fotovoltaickými panely, jejichž produkce pokryje většinu vlastní spotřeby objektů. Pilotní výrobna o výkonu 49,5 kW už funguje v Malátově ulici, počítá se s dalšími lokalitami.

PLYN I BIOMASA V TRMICÍCH

Teplárna v Trmicích, jejíž komín vítá všechny, kteří jedou po dálnici směrem do Německa, by měla fungovat až do roku 2030 – nikoliv však se současnými šesti uhelnými kotly. Nadále se zde ale bude využívat stávající plynová kotelna s výkonem 133 MWt.

Nová teplárna v Trmicích, která zajistí dodávku nízkoemisního tepla pro 32 tisíc domácností, bude spoléhat na biomasu a zemní plyn. I tuto investici bude financovat Skupina ČEZ s využitím dotačních titulů. Nové zdroje se v Trmicích začnou budovat v nejbližších letech a předpokládá se, že do provozu budou uvedeny v roce 2029.

V současné chvíli probíhá výběrové řízení na zhotovitele jednotlivých zdrojů, konkrétní výkonové parametry budou závislé také na struktuře a poptávce odběratelů.

Při stavbě biomasových zdrojů se obvykle klade otázka, zda bude mít výrobce tepla dost biomasy a zda bude tato dodávka opravdu spolehlivá. Obavy vznikají také u místních obyvatel – biomasa se vozí především kamiony.

ČEZ už má nicméně využití biomasy vyzkoušené třeba z jihomoravského Hodonína nebo východočeského Poříčí u Trutnova a je přesvědčen, že i v Ústí se povede smluvně zajistit potřebné dodávky, které by měly dle očekávání činit kolem 120 000 tun biomasy ročně (v závislosti na výhřevnosti). Jeden kamion jí přitom uveze zhruba 25 tun, takže pro pokrytí denní spotřeby by mělo stačit kolem třinácti kamionů.

Nejdůležitější nicméně je, že díky změně paliva dojde k zásadnímu snížení emisí NO_x (524 tun/rok) a SO₂ (1 272 tun/rok) v lokalitě.

PRUNÉŘOVSKÁ DVOJKA

Odstřel komína bývalé Elektrárny Prunéřov I definitivně završil osud této elektrárny, která sloužila svému účelu celých 53 let a jejíž kotle vyhasly v polovině roku 2020, kdy ji ČEZ finálně odstavil. Zbývá po ní už jen torzo kotelny, poměrně moderní administrativní budova a brownfield, který čeká na další smysluplné využití.

Dodávky tepla do severočeských měst ale přerušeny nebyly a nebudou. Pokračují z elektrárny Prunéřov II a postupně je převezmou moderní teplárenské zdroje, které vzniknou jak v jejím areálu, tak ve vyčištěné lokalitě po Prunéřovu I. Ten by se měl opět stát tepelnou základnou, a to nejen pro Klášterec nad Ohří, Chomutov, Jirkov, ale časem i pro Kadaň.

Protože s koncem doby uhelné je pochopitelně spjat i konec provozu Prunéřova II, je už nyní rozpracováno několik studií proveditelnosti různých nízko­emisních projektů, které by mohly zaručit teplo z této lokality pro všechna města i do budoucna. Již v letošním roce by měly zahájit provoz nové plynové kotelny v Prunéřově (26 MWt) i Tušimicích (10 MWt). Ostatní nové zdroje (kogenerační jednotka, biomasová kotelna a špičková záložní plynová kotelna v Prunéřově) najedou do konce roku 2027.

Plynová kotelna v Tušimicích, které tvoří s Prunéřovem teplárenskou lokalitu, by měla omezit letní provoz nerentabilního uhelného bloku. V budoucnu bude sloužit pouze jako špičkovací zdroj, protože vytápění Kadaně převezme díky novému horkovodu o délce 5,9 kilometrů Prunéřov. Dokončení horkovodu je plánováno také v průběhu roku 2027, v současnosti probíhá výběrové řízení na dodavatele.

Elektrárna Prunéřov II nadále zásobuje region teplem, letos zde přibude plynový kotel o výkonu 26 MWt

POSLEDNÍ UHLÍ DO LEDVIC?

Mezi zdroji ČEZ v kraji má významné místo elektrárna Ledvice, která dodává teplo do Teplic, Bíliny a Ledvic. Nová koncepce této lokality se připravuje. Počítá se s tím, že zůstanou zachovány dodávky v rámci CZT a teplo se bude vyrábět z biomasy a plynu, případně i za využití paroplynového cyklu.

Je ale pravděpodobné, že ledvický uhelný zdroj bude odstaven jako poslední: nejen proto, že je nejmodernější, ale také díky tomu, že má v potřebném objemu k dispozici stále ještě dostupné uhlí z dolu Bílina, což je pro rentabilní provoz nejdůležitější.

PLYN PRO BUDOUCNOST

V Tušimicích či Počeradech jsou navíc vytipovány lokality pro paroplynové elektrárny. Je totiž zřejmé, že nové paroplynové elektrárny schopné rychle najet do provozu a vykrývat tak případnou nižší produkci obnovitelných zdrojů nutně potřebujeme.

Skupina ČEZ se i proto v posledních letech významně angažuje při získávání dostatečného objemu plynu pro Českou republiku a také usnadnění přístupu k přepravním plynovým kapacitám v Evropě.