Hladík: Změny v Nové zelené úsporám mají lidi vést ke komplexnějším renovacím

Změny v podpoře se týkají především rodinných domů, bytové domy zůstávají beze změny. Klíčové novinky zahrnují důraz na komplexní renovace, které mají zajistit maximální úspory, tvrdí ministerstvo. Výzva podle něj přináší také zjednodušení a sjednocení podmínek pro žadatele, možnost výhodného úvěru na renovace jakéhokoli rozsahu a výplatu dotace před realizací pro všechny žadatele. Program cílí i na sociální spravedlnost, tedy cílí podporu na domácnosti ohrožené sociální chudobou, například NZÚ Light, dodal úřad.

Podání žádosti bude plně elektronické přes systém AIS Státního fondu životního prostředí (SFŽP) s využitím bankovní identity. Rozhodnutí o dotaci bývá vydáno v řádu jednotek týdnů, obvykle do měsíce.

Podle ministerstva je v Česku 1,7 milionu obydlených rodinných domů, z nichž asi 240.000 domácností majitelů rodinných domů čelí energetické chudobě. U bytových domů je situace obdobná – z celkových 209.000 domů je obydleno 207.000, energetickou chudobou je ohroženo asi 230.000 domácností v nájmu a 150.000 vlastníků bytů.

Hladík přiznal, že ministerstvo očekávalo větší zájem o dotace pro obce a veřejný sektor, kde lze získat podporu až 70 procent nákladů. Počet žádostí je ale zatím nízký, což je pro úřad překvapivé. Náklady na renovace bude možné zpětně proplatit až 12 měsíců před podáním žádosti, přičemž do 30. června 2025 platí přechodné období s mírnějšími podmínkami.

Podle ředitelky Asociace výrobců minerální izolace Marcely Kubů je pro průmysl i žadatele důležitá stabilita podmínek a jejich předvídatelnost. "Je přirozené, že se podmínky v čase mění, ale podnikatelé i žadatelé na to musí být připraveni," uvedla. Pozitivně hodnotí zejména důraz na komplexní renovace, které motivují žadatele provádět co nejvíce opatření najednou.

Program je financován z Modernizačního fondu, který čerpá peníze z výnosů emisních povolenek a jehož prostředky jsou určeny výhradně na dekarbonizaci. Ministerstvo na jeho nastavení spolupracuje se zástupci oborových asociací. Za dobu trvání programu Česko uspořilo téměř čtyři miliony tun emisí oxidu uhličitého, což z něj podle Hladíka tvoří jeden z důležitých nástrojů dekarbonizace.