Zahájená výstavba uhelných elektráren v Číně byla loni nejvyšší od roku 2015

Čína je největším spotřebitelem uhlí na světě a na celosvětově zahájené výstavbě uhelných elektráren se loni podílela 93 procenty. Kromě výstavby nových elektráren také obnovila práce na pozastavených projektech o výkonu 3,3 GW. Země slíbila, že bude v letech 2021 až 2025 "přísně kontrolovat" uhelnou energetiku. Obavy z nedostatku elektřiny ale od roku 2023 způsobily prudký růst nových projektů, uvedla agentura Reuters.

Nárůst výstavby uhelných elektráren loni nastal navzdory rekordnímu nárůstu kapacity obnovitelných zdrojů. Mohl by také ztížit připojení čisté energie do sítě, upozornila zpráva.

Čínský energetický regulační úřad uvádí, že země za poslední desetiletí odstavila z provozu zastaralé uhelné elektrárny o výkonu 100 GW. Nové projekty jsou tak budovány pouze jako záloha pro nové zdroje obnovitelné energie.

Čína rovněž loni zvýšila kapacitu větrných a solárních elektráren, a to o 356 GW. O šest let dříve proti plánu tak splnila svůj cíl, který do roku 2030 počítá s kapacitou obnovitelných zdrojů v objemu 1200 GW. Obnovitelné zdroje však mají problém a musejí bojovat o místo v čínské rozvodné síti. Míra využití kapacit loni podle zprávy prudce klesla.

Čína slíbila, že v období let 2026 až 2030 začne snižovat spotřebu uhlí, protože se snaží dostat své emise na vrchol před koncem desetiletí. To podnítilo odvětví k vytvoření co nejvíce uhelných kapacit ještě před možnými novými omezeními, která by mohla vstoupit v platnost v příštím roce, upozornila zpráva.

Návrhy na nové nebo obnovené projekty uhelných elektráren v Číně loni klesly na 68,9 GW z více než 100 GW v předchozích dvou letech. To naznačuje, že by zahájená výstavba mohla zpomalit.