Bavorský premiér žádá opětovné spuštění tří odpojených jaderných elektráren

Söder dnes po jednání zemské vlády vyzval k obnovení provozu elektráren Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Od sítě byly odpojeny 15. dubna 2023. V jaderných elektrárnách Německo v té době vyrábělo již jen zhruba pět procent elektřiny. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci roku 2022, kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 ale poslanci na návrh vlády jejich chod prodloužili.

Cílem opětovného připojení je podle Södera "přechodná stabilita - aspoň po dalších deset let". Dodal, že je opětovné připojení trojice elektráren podle expertů, se kterými mluvil, "možné kdykoli ještě tento a příští rok". "Čím déle to bude trvat, tím vyšší budou náklady," dodal. Podle agentury DPA ale současní provozovatelé odstavených elektráren dosud vždy říkali, že jejich opětovné uvedení do provozu není možné, a to kvůli postupné demontáži a chybějícímu personálu.

Söder v prosinci na návštěvě Česka podepsal s premiérem Fialou memorandum o prohloubení spolupráce v energetice. Předseda bavorské vlády tehdy řekl, že Mnichov stojí o privilegované partnerství s Českem v jaderné energetice. Česko by podle něj mohlo pomáhat s dodávkami výměnou za pomoc při vývoji a stavbě reaktorů a sdílení vědeckého know-how. ČR aktuálně pracuje na dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Zaměřit se chce i na malé modulární reaktory (SMR).

O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu původně rozhodla už v květnu 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové z CDU. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Konzervativní unie CDU/CSU, jejímž předákem a kandidátem na kancléře je nyní Friedrich Merz, ale v současnosti považuje konec výroby jaderné elektřiny v Německu za chybu.

V nedělním předvolebním duelu Merz řekl, že vláda kancléře Olafa Scholze, jejímiž členy byli sociální demokraté (SPD), zelení a svobodní demokraté (FDP), odpojila předloni tři jaderné elektrárny z ideologických důvodů, a udělala tak v době vysokých cen energií po ruské invazi na Ukrajinu obrovskou chybu. Scholz to odmítl a řekl, že odpojení jaderných elektráren v roce 2023 nemá s hospodářským vývojem v Německu žádnou spojitost. "Nové jaderné elektrárny stojí 40 miliard eur. Ta diskuze (o návratu k jaderné energetice) je scestná," dodal.

CDU/CSU se po předčasných volbách, které se uskuteční v neděli 23. února, podle průzkumů stane nejsilnější politickou frakcí v německém Spolkovém sněmu. Její předák Merz bude zřejmě kancléřem. Podle aktuálních průzkumů budou možná kromě CDU a CSU k sestavení většinové vlády třeba ještě další dvě strany.