Začala další kapitola české jaderné energetiky

ABSTRACT: The NE•RS conference highlighted the Czech Republic’s progress toward new nuclear units, focusing on workforce development, financing, and regulatory challenges. Discussions emphasized ensuring timely and budgeted delivery while addressing the economic and security benefits of nuclear energy. Experts underscored the significant preparatory work still required to advance construction.

Tradiční konference věnovaná jaderné energetice se letos nesla v daleko optimističtějším duchu, než tomu bylo v některých předchozích letech.

Důvod je zřejmý: ke stavbě dalšího jaderného bloku či dokonce bloků už Česko vykročilo. To, že rok 2024 je v jaderné energetice v Česku přelomový, potvrdil hned v úvodu místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček. Podle něj potřebujeme stabilní zdroje, nezatížené emisními povolenkami. Skopeček, stejně jako řada dalších řečníků, zdůraznil potřebu zajistit sektoru dostatek kvalifikovaných lidí a vyzdvihl velkou veřejnou podporu, které se u nás jaderná energetika těší.

Je příjemnou tradicí, že konferenci NE•RS prostřednictvím videa oslovuje a zdraví ministr průmyslu a obchodu. Letos tak poprvé učinil nový ministr Lukáš Vlček, který potvrdil, že výběrem dodavatele jaderných bloků jsme učinili zásadní krok kupředu.

Dalším hostem byl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Komoru samozřejmě zajímá, jak se český průmysl zapojí do projektu výstavby jádra. Nejde však jen o průmysl: priority související s jadernou výstavbou jsou v podstatě stejné jako priority, které ovlivňují veškerý byznys. Jde o zajištění dopravy, bydlení, datové infrastruktury, výzkumu a vývoje a posílení trhu práce.
 

NAČAS A V ROZPOČTU

„Bohužel jsme žádný nový blok již dvacet let nespouštěli, i když na spouštění slovenských Mochovců česká účast byla,“ konstatoval ministerský rada pro jadernou energetiku Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Pavel Šotola. Účast na Mochovcích podle něj ukázala odbornou připravenost českých firem.

Šotola také shrnul již uskutečněné i plánované kroky. Nejdůležitější je samozřejmě březen 2025, kdy musí být hotov kontrakt s vybraným dodavatelem dukovanského bloku, kterým je jihokorejská společnost KHNP. Nyní probíhají práce na finančním modelu a na modelu investorského řízení. Existují tři varianty, každá má své plusy a mínusy. Volbu mezi nimi lze shrnout otázkou: „ČEZ, stát, nebo oba subjekty?“

Dalším problémem bude podle Šotoly potřeba zajistit pět až sedm tisíc lidí s potřebnou kvalifikací a s tím spojená nutnost připravit infrastrukturu a vyřešit sociální otázky.

Petr Závodský, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II, a.s., shrnul současnou situaci a konstatoval, že jeden blok řeší jen část problému, protože do jeho dostavby významně vzroste spotřeba elektřiny. Například i kvůli neustále rostoucí spotřebě umělé inteligence.

Jihokorejský KHNP potvrdil, že v česko-korejském kontraktu by měl být zakotven závazek „on time and within budget“, což znamená, že Korejci hodlají jaderný blok postavit ve sjednaném čase a za sjednané finance.

Průběh přípravy výstavby pak přiblížil ředitel sekce pro jadernou bezpečnost ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Aktuální je nyní nový atomový zákon, který se v poslanecké sněmovně nachází před třetím čtením. SÚJB se ho snažil připravit na novou situaci, zákon je ovšem dost obecný, takže nejdůležitější budou podzákonné předpisy.

KDO TO ZAPLATÍ A ODPRACUJE?

Celá polovina odpolední sekce byla věnována otázkám vzdělávání – všichni přednášející volali po zajištění dostatku kvalifikovaných odborníků. Diskusi řídil Jan Rataj, vedoucí katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, dalšími účastníky byli Pater Drobný z VUJE Trnava, Francisco Javier Elorza Tenreiro z polytechniky v Madridu a Kim Juyoul s Karlem Katovským (VUT Brno) za Česko-korejské jaderné centrum v Praze.

V závěrečné části programu došlo na financování a ekonomické otázky nové jaderné investice. Blok moderoval, ale také v něm aktivně vystupoval, Lubomír Lízal z ČVUT Praha. Spolu s ním vystoupil Jaroslav Zelenka ze společnosti ČEZ a Jessica Johnson z bruselské oborové organizace nucleareurope (dříve FORATOM), která se zabývala udržitelností jaderné technologie, financováním a notifikací jaderných projektů.

Lízal v úvodu potvrdil, že investice do jádra je drahá a bez státních záruk stěží uskutečnitelná. Přináší ale velký stimul pro celou ekonomiku a přispívá energetické bezpečnosti státu. Lízal připomněl i to, že energetika má z ekonomického hlediska rozdílná pravidla než jiné průmyslové obory: síť musí zajistit stabilitu, výroba elektřiny se musí rovnat spotřebě – a to není zadarmo. Navíc je komplikovaná systémem dotací. Neznámých je mnoho, ale nejsme v situaci, kdy si můžeme dovolit nic nedělat, zhodnotil situaci Lízal.

O různých možnostech financování hovořil Jaroslav Zelenka z ČEZ. Připomněl, že investor také musí mít ochranu – například před změnami legislativy nebo úrokových sazeb. Až při skutečném provozu zdroje bude možné zjišťovat, zda nedochází k nadměrné kompenzaci.

Tahouny nové jaderné výstavby každopádně čeká ještě mnoho práce. Až se poprvé kopne v Dukovanech do země, už bude asi všechno snazší.