Petrol Summit ve znamení hledání alternativních zdrojů i cest

ABSTRACT: At the end of October, the 15th Petrol Summit conference took place in Prague. Its 2024 edition focused primarily on decarbonization and the search for not only alternative zero-emission sources but also new routes for importing oil into Central Europe following Russia’s invasion of Ukraine.

DUSPĚVA: EU NERESPEKTUJE TECHNOLOGICKOU NEUTRALITU

Konferenci otevřel svou přednáškou o aktuálních prioritách České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Jan Duspěva, šéf této asociace a generální ředitel společnosti ČEPRO. Konstatoval, že změny způsobené ruskou agresí na Ukrajině – zejména změny toků surovin do Evropy – zvládl sektor bez velkých cenových výkyvů i nedostatku pohonných hmot.

Dále si postěžoval na legislativní smršť. „Bohužel žijeme v době, kdy legislativa vzniká v takovém rozsahu a časovém prostoru, že je obtížné udržet logické systémové provázání. Asociace plní klíčovou koordinační roli,“ řekl Duspěva. Klíčovými zákony jsou podle něj reforma trhu s emisními povolenkami (tj. rozšíření obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů i na oblast silniční dopravy, budov a průmyslových činností) a také směrnice RED III stanovující cíl podílu obnovitelných zdrojů v dopravě.

Převážná většina regulací (přinejmenším v oblasti dopravy) v Zelené dohodě, respektive balíčku Fit for 55, podle Duspěvy nerespektuje zásadu technologické neutrality a silně preferuje elektromobilitu. Regulace navíc nejsou konzistentní: směrnice a nařízení jsou krátce po přijetí revidovány, což znejišťuje investiční a technologická rozhodnutí.

I po roce 2030 budou podle Duspěvy nosným dodavatelem energie do dopravy fosilní paliva s vysokým obsahem obnovitelných složek (benzín E10/15, nafta B10) a pokročilých biosložek (ETBE, HVO). „Je potřebné se zabývat i alternativními palivy, která lze bez (podstatného) omezení přimíchávat do motorové nafty i benzínu, a podpořit rozvoj jejich výroby v ČR,“ řekl Duspěva.

„Efektivní bude ten stát, který vytvoří komplexní podmínky pro využívání palety alternativních zdrojů energie v dopravě dle potřeb a regionální výhodnosti ve vazbě na propojené trhy okolních členských států,“ uzavřel své vystoupení Duspěva.

TRENDY V PHM

O vývoji trhu s pohonnými hmotami pohovořil výkonný ředitel ČAPPO Jan Mikulec.

Dodávky motorové nafty meziročně vzrostly o 5,7 %, benzinu o 2,1 %. Naopak stagnuje využití vodíku v dopravě. Zatím existuje jen 6 vodíkových plnících stanic, dalších 15 je ve stadiích realizace, přípravy nebo záměru. V celé ČR je evidováno jen 28 osobních vozů s vodíkovým pohonem.

LIMITY SYNTETICKÝCH PALIV

Daniel Maxa z VŠCHT Praha představil projekty v oblasti syntetických paliv, které vznikají syntézou ze vstupních složek, nikoliv rafinací či biotechnologicky. Jejich rozvoji brání malá účinnost výroby, omezená dostupnost surovin, technologická nezralost a nutnost velkých investic.

Použití e-paliv navíc výfukové emise neodstraňuje bezezbytku. Jejich výhodou ale je schopnost „zachránit“ spalovací motory po roce 2035 a nabídnout řešení pro bezemisní leteckou dopravu.

Syntetická paliva mohou podle Maxy bez technických problémů nahradit paliva klasická, jejich ceny jsou však řádově vyšší a pohybují se kolem 700 eur za tunu.

K výrobě je navíc nutná elektrická energie. Kdyby měla syntetická paliva pokrýt ekvivalent aktuální spotřeby klasických paliv v ČR, bylo by jen pro tento účel ročně potřeba zajistit 242 TWh zelené elektřiny – skutečná výroba (emisně stále poměrně náročné) elektřiny u nás však v minulém roce činila jen 77,2 TWh. Elektřina by tak musela být dovezena.

CESTA K NERUSKÉ ROPĚ

Jaroslav Pantůček, šéf firmy MERO, prezentoval příběh dokončení cesty k nezávislosti ČR na ruské ropě. Tou cestou je intenzifikace ropovodu TAL, který vede z Terstu do Ingolstadtu, kde na něj navazuje ropovod IKL mířící do tankoviště v Nelahozevsi.

Firma MERO koupila 5% podíl v ropovodu TAL v roce 2012 od Shellu, od roku 2023 probíhá projekt TAL plus – neboli jeho intenzifikace. Po zkapacitnění přivedou ropovody TAL a IKL ročně do ČR až 8 milionů tun ropy, což pokryje celou českou spotřebu. Na projekt TAL Plus z poloviny přispěje ORLEN Unipetrol.

Na konci roku 2024 tak bude ČR zcela nezávislá na ruské ropě, jelikož MERO bude technicky připraveno v případě nutnosti zásobovat celou republiku ropou z IKL a TAL. K reálnému spuštění dojde v první polovině roku 2025.

NOVÁ ROPNÁ SMĚS V LITVÍNOVĚ

Maroš Čunta, ředitel oddělení pro nákup ropy a zemního plynu v ORLEN Unipetrol, pohovořil v návaznosti na přednášku o TAL Plus právě o přechodu na nové ropné směsi v litvínovské rafinérii. Rafinérie v Litvínově zpracovává ropy s vyšším obsahem síry – ruskou nebo kazachstánskou – zatímco rafinerie v Kralupech sladké ropy z Blízkého východu.

„Unipetrol od roku 2022 zpracovává v Litvínově 8 druhů rop. Otestovali jsme ale 80 druhů ropy. Vyšší kontrola kvality je nutná, stejně jako úprava smluv s partnery. Nyní už je Unipetrol schopen zpracovávat i neruské ropy,“ uvedl Čunta a připustil, že zatím bohužel nenašli ropu, která by tu ruskou plně nahradila. Vždy musí jít o směs – ta se bude míchat v Terstu.

Zajištění nových rop pro Litvínov je navíc ztížené nižší předvídatelnosti dodávek a dostupností (především) mořské ropy.

PETROL AWARDS

Součástí konference bylo také udílení cen Petrol Awards. Projektem roku se stalo rozšíření ropovodu TAL o 4 miliony tun ročně, za což byla oceněna společnost MERO. Osobností roku se stal Zdeněk Dundr z této firmy, který za projektem TAL Plus stojí.