Kdy ukončí Lex OZE III právní nejistotu?

ABSTRACT: The most anticipated legislative matter in the energy sector this year is undoubtedly the next amendment to the Energy Act. Referred to as “Lex OZE III”, it is expected to benefit modern energy system services primarily by supporting aggregation and flexibility.

Řadu užitečných změn v energetice přinesl již její předchůdce, novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE II. Ta otevřela cestu ke sdílení elektřiny a podpořila aukce na provozní podporu pro obnovitelné zdroje. Stále je však třeba razantnějších změn, které zajistí, že decentralizace nenaruší stabilitu elektrizační soustavy.

OPOZDILÁ TRANSPOZICE

Lex OZE III má především napravit to, že jsme nedodrželi transpoziční lhůtu unijních směrnic v oblasti obnovitelných zdrojů energie a unijního uspořádání energetického trhu, jak ho koncipoval již poměrně letitý zimní balíček EU.

Příslušné změny jsme měli do národní legislativy kompletně převést nejpozději do konce roku 2020, poslední výtku za nesplněnou transpozici nám Evropská komise poslala začátkem října a hrozí, že pokud konečně nedojde k legislativní úpravě, věc bude postoupena Soudnímu dvoru EU.

Novinky, které Lex OZE III konečně přinese do českého energetického mixu, vytvoří právní rámec pro služby agregace flexibility a akumulaci energie. Přijetí novely však těmto aktivitám rozsvítí spíše oranžovou než zelenou: neméně důležité než zákonné znění totiž bude vhodné nastavení prováděcích předpisů, podmínek pro připojení k soustavám a také případné zohlednění akumulace v cenové regulaci. Přinejmenším by ale investorům mělo zajistit jasné podmínky a relativní legislativní stabilitu.

POMALU, ALE NEJISTĚ

Ministerstvo průmyslu a obchodu předalo návrh novely do Poslanecké sněmovny už 26. března letošního roku, první čtení se odehrálo 19. dubna. Pak ovšem přišly na řadu parlamentní výbory, které mají na splnění požadavku projednání předložené legislativy sedmdesát dní.

Do toho přišlo léto, vedra, dovolené. První pozměňovací návrhy tak Hospodářský výbor sice dodal ještě na konci června, další usnesení ale následovalo až 2. října.

Druhé čtení bylo na pořadu dne na schůzi sněmovny koncem října, pozměňovacích návrhů bylo několik desítek a bylo třeba je rozeslat na mnoho míst. Třetí čtení bylo zařazeno na pořad schůze poprvé 19. listopadu – tehdy však neproběhlo.

Zásadní samozřejmě je, zda se novela při projednávání v Poslanecké sněmovně nějakým způsobem „nepokazí“ a zda neprojdou takové pozměňovací návrhy, které budou změny, jež měla legislativní úprava katalyzovat, spíše brzdit. V závěrečném projednávání totiž často prosazují své zájmy lobbisté či silní oboroví hráči – někdy je to ovšem i příležitost podstrčit do zákona nesouvisející paragrafy v naději, že by mohly víceméně bez povšimnutí do finálního znění proklouznout.

Aby mohl zákon vejít v platnost, musí po schválení sněmovny samozřejmě ještě proběhnout senátem, který má ale také možnost vrátit ho do sněmovního kolečka a oddálit tak přijetí o řadu dalších měsíců.

ALARMUJÍCÍ STAV

Naděje těch, kteří zákon ke svým činnostem potřebují nejvíce, se upíraly k tomu, že bude-li předloha přijata sněmovnou ještě v listopadu, další postup se stihne do Silvestra a účinný by zákon mohl být – například pro akumulaci – po půl roce. Do té doby by se určitě stihly připravit i potřebné nové vyhlášky, které ustanovení zákona zavádějí do praxe.

Nastal však další odklad. Novela byla sice 22. listopadu na programu hlasování, ale nedošlo na ni – a do uzávěrky tohoto čísla jsme se výsledku nedočkali, k novele se poslanci měli vrátit až v úterý 3. prosince.

Účastníci energetického trhu, kteří na novelu zatím marně čekají, s přístupem poslanců samozřejmě spokojeni nejsou. Frustraci z nekonečných průtahů vyjádřil například ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jan Fousek, podle nějž je projednávání Lex OZE III zcela alarmující a kvůli průtahům hrozí České republice miliardové pokuty ze strany Evropské komise. Pokud novela nebude schválena do konce letošního roku, ohroženo může být také čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy.

ZMĚNY NEMUSÍ ZNAMENAT ŽIVOT

K předloženému návrhu zákona vzniklo několik desítek pozměňovacích návrhů. Podle podnikatelů, kteří jsou na využívání flexibility, agregace a dalších změn již déle připraveni, jsou ale některé požadované změny nebezpečné.

Jde například o návrh odsunutí spuštění plné funkcionality Elektroenergetického datového centra (EDC) ze srpna 2026 na 2027. To by ještě více zdrželo rozvoj agregace flexibility, jež na měření a zpracování dat v EDC zásadně spoléhá.

Asi největší nevoli odborné veřejnosti pak vyvolal pozměňovací návrh ministerstva financí namířený proti mnohým provozovatelům solárních elektráren, jehož jádrem je retroaktivní omezení provozní podpory udělené mezi lety 2009–2010.

Ano, ty platby jsou obrovské, trvají řadu let a bolí státní rozpočet. Jenže zbavit se této povinnosti oklikou není správná cesta – ani když se odvoláte na kontrolu ziskovosti.

Dopad podobného zásahu na atraktivitu českého investičního prostředí by totiž byl kritický nejen z pohledu ušlé hodnoty, ale také kvůli dalšímu zpomalení tempa výstavby obnovitelných zdrojů, jež by způsobil.