Biomasa vytápí Kolín

ABSTRACT: The heating plant in Kolín burned its last ton of coal in April this year. From now on, the city will be supplied with heat produced by a combination of biomass and natural gas. The former will be the dominant source: 60,000 tonnes of wood chips are expected to account for up to 85% of the annual heat supply.

Co jste spíše: teplárna nebo elektrárna? V Kolíně jste přece vyráběli dlouhá léta elektřinu…

Kolínská elektrárna patřila mezi první elektrárny v Československu a vždy byla jedním z nejvýznamnějších podniků ve městě. Její komín měl dlouhou dobu prioritu jako nejvyšší ve střední Evropě. Historie elektrárny se začala psát v roce 1911, kdy zde vznikla elektrárna parní. Se stavbou nynějších budov a komína se započalo v roce 1930 a v roce 1932 již byla nová elektrárna spuštěna. V roce 1948 byl podnik znárodněn a stal se součástí Elektrárny Holešovice (České energetické závody).

V šedesátých letech se rozhodlo o zániku kolínské elektrárny a jejím nahrazení velkými elektrárnami vybudovanými v severních Čechách. Byly tak postupně zlikvidovány všechny tři kondenzační turbíny a elektrárna přešla na teplárenský provoz.

Loni dodala elektrárna zákazníkům 462 TJ tepla, což bylo méně než v minulých letech. Vliv na pokles má hlavně to, že některé podniky v Kolíně, které jsme zásobovali, ukončily výrobu a teplo již neodebírají. Elektrárna Kolín ale nadále vytápí více než devět tisíc kolínských domácností, stará se přitom až o 25 kilometrů parních sítí. To je hlavní činností našeho podniku.

Teplo jste až do letošního dubna vyráběli především spalováním uhlí, co ho nahradilo?

Poslední tunu uhlí jsme spálili v dubnu 2024. V létě nám postačil jako zdroj pro výrobu tepla samotný zemní plyn. Od září se postupně přidala biomasa. Té bychom měli ročně spotřebovat asi 60 tisíc tun a zajistit si tak asi 85 % potřebné páry k vytápění.

Biomasa ze štěpky, což je obnovitelný zdroj energie, bude tedy v zimě centrálním zdrojem našeho tepla. Je to pro nás opravdu významný milník a v současné topné sezóně už se bez uhlí obejdeme.

Jakou variantu jste pro odchod od uhlí zvolili?

Variant bylo víc, protože o dekarbonizaci vedení elektrárny uvažovalo už více let. Konečné rozhodnutí zahrnulo přestavbu uhelného kotle na využívání biomasy s tím, že budeme i nadále používat zemní plyn jako palivo pro plynové kotle. Ty jsou primárně určeny k dorovnávání dodávky tepla do teplárenské soustavy, ale hlavně nám poskytují flexibilitu.

Mezi svými zdroji můžeme přecházet podle potřeby, což se může stát například za situace, kdy dojde k nějakému výpadku, případně náhle významně vzrostou ceny některého paliva.

Takže jste v co největší míře využili stávající zařízení?

Podstatou zvolené varianty je retrofit kotle, který nyní spaluje místo hnědého uhlí již zmíněnou biomasu. Tu získáváme ve formě dřevní štěpky neboli zbytkové hmoty po těžbě dřeva, mohou to být také rostlinné peletky. Druhý uhelný kotel K8 jsme již zcela odstavili.

Tyto změny si vyžádaly další investice, hlavně do nových zařízení pro příjem, skladování, třídění a dopravu biomasy. Bylo třeba přizpůsobit logistiku novému palivu, vybudovali jsme nový sklad na biomasu a upravili trasy toku paliva ke kotli.

Kolik finančních prostředků jste do odklonu od uhlí v Kolíně investovali?

Celková investice dosáhla 260 milionů korun, z toho 156 milionů činila dotace z Modernizačního fondu EU.

Perspektiva k zastavovacímu plánu kolínské elektrárny, datováno mezi lety 1930 a 1932

Zdroj: Malostranský archiv Jaroslava Fragnera, Wikimedia Commons, CC BY SA 3.0

Co pozitivního přinese modernizace občanům Kolína?

Modernizace nám umožňuje nepřesáhnout zpřísněné hodnoty emisních limitů při použití nejlepších dostupných technologií. Samozřejmě musela být navržena tak, abychom udrželi náš provoz ekonomicky efektivní.

Pokud jde o naše město, tak odklonem od uhlí se sníží emise prachu do ovzduší téměř o tři tuny ročně a emisí oxidu siřičitého o 660 tun za rok. Ukončení spalování uhlí samozřejmě také významně sníží emise CO₂ o 72 tisíc tun ročně.

Které teplárny ve vlastnictví vaší mateřské společnosti jsou v dekarbonizaci další na řadě?

Do roku 2030 plánují odchod od uhlí další velké teplárny na Moravě, například v Karviné, Olomouci a Ostravě. Celkově chce Veolia Energie investovat do dekarbonizace až 20 miliard korun a snížit tak emise oxidu uhličitého všech svých tepláren o více než polovinu.

O DOTAZOVANÉM

Ing. Jaroslav Rezek je výkonný ředitel společnosti Veolie Energie Kolín, a.s., a člen revizní skupiny Teplárenského sdružení České republiky.