Uhelné kraje se zahřejí i bez uhlí

ABSTRACT: The ČEZ Group is investing tens of billions of CZK into the phase out of coal in its heating plants located in the Moravian-Silesian and Ústí nad Labem regions. For this purpose, it also draws on public grants, primarily from the programme HEAT of the Modernization Fund. The most common alternatives to coal are gas and biomass.

Moravskoslezský kraj je pro ČEZ a jeho budoucí energetické záměry jedním z nejvýznamnějších v zemi. Investice směřují především do výstavby nových ekologických zdrojů elektřiny a tepla. Celý projekt transformace moravskoslezského teplárenství bude podpořen dotacemi Modernizačního fondu z programu HEAT.

Skupina ČEZ má v Moravskoslezském kraji široké portfolio, takže i její nové projekty jsou nejrůznějšího typu. Provozuje tu například modernizovanou plynovou teplárnu ve Vítkovicích s jedním z největších bateriových systémů v České republice, v regionu také postupně buduje nové obnovitelné zdroje, podílí se na ekologizaci dopravy a v Dětmarovicích zvažuje projekt malého modulárního reaktoru.

Podstatný je každopádně odchod od uhlí, které v kraji představovalo zásadní palivový zdroj pro výrobu elektřiny i tepla; dokonce se tu, na rozdíl od ostatních elektráren v České republice, pálí uhlí černé. Zároveň je však nutné, aby bez výpadků pokračovaly dodávky tepla do celého kraje, zejména pak v systému centrálního zásobování teplem. Takže když se nebude spalovat uhlí, musí ho zastoupit jiné, spolehlivé a ekonomicky přijatelné zdroje.

TEPLO Z DĚTMAROVIC

V současném období směřují investice ČEZ především do moderní nízkoemisní teplárny Dětmarovice. S tím souvisí i obchodní otázky – je třeba zajistit odběratele dětmarovického tepla. ČEZ proto uzavřel dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů s Orlovou a Bohumínem. Obě města zájem na udržení lety prověřeného systému centrálního zásobování teplem stvrdily podpisem dlouhodobých smluv s ČEZ o dodávce tepla nejméně do roku 2040. Modernizace teplárny přinese jejich občanům další benefit: emise CO₂, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek se sníží o 94 až 98 %.

Podíl uhlí na produkci tepla a elektřiny se v Dětmarovicích rok od roku výrazně snižuje a brzy klesne na nulu, uhelná topná sezóna tu tak probíhá naposledy. V místě černouhelné elektrárny v Dětmarovicích staví ČEZ novou teplárnu na biomasu, jejímiž hlavními celoročními zdroji budou 8 MWt biomasová kotelna a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 22 MWt. Výběrové řízení na dodavatele kogeneračních jednotek, biomasové kotelny a centrální elektrické stanice již proběhlo.

V plném proudu je také výstavba flexibilních zdrojů s vysokou účinností: první špičkovou 18 MWt plynovou kotelnu už ČEZ v lokalitě zprovoznil v prosinci 2022, dalších 3 × 9 MWt výkonu přibude v roce 2026.

Právě tyto zdroje zajistí pro velké zákazníky v okolí, napojené na systém centrálního zásobování teplem, spolehlivé dodávky tepla na další desítky let. Jen v Orlové a Bohumíně bude mít díky novým Dětmarovicím jistou dodávku tepla nejméně do roku 2040 patnáct tisíc domácností. Dětmarovická teplárna má zároveň díky spolupráci se čtveřicí regionálních dodavatelů zajištěný na deset let dopředu přísun biomasy pro svou novou kotelnu, která spotřebuje na 25 tisíc tun biomasy ročně.
 

Horkovodní kotel Bosch o výkonu 26 MWt už je v budoucí plynové kotelně Elektrárny Prunéřov II na svém místě

Zdroj: ČEZ

DODÁVKY TEPLA BUDOU EFEKTIVNĚJŠÍ

V tuto chvíli v Dětmarovicích stojí dvě starší plynové kotelny o výkonu 2 × 22 MWt a také zmíněná nová plynová kotelna o výkonu
18 MWt. Již tyto tři plynové zdroje jsou schopny zajistit dodávku tepla pro Orlovou i Bohumín. Protože tu ale do roku 2026 vzniknou další, modernější zdroje, dodávka tepla zákazníkům se v budoucnu zlepší – bude efektivnější a výhodnější.

Dokončena už je stavba regulační stanice plynu, která je již pro elektrárnu Dětmarovice v provozu, a v příštím roce proběhne instalace plynových řad pro nové zdroje. Uvedení jednotlivých zdrojů nové nízkoemisní teplárny do provozu se odehraje v průběhu roku 2026.

Lidé – zákazníci tepláren – se ptají především na to, kolik je bude teplo stát, když se změní palivový zdroj. Cenu je ale obtížné predikovat, protože její výše závisí na řadě vstupů a aktuálních podmínek. V případě Dětmarovic je podstatné, že cenový princip ukotvený v dlouhodobých smlouvách garantuje, že cena nepřekročí náklady na teplo z alternativního řešení, tedy z kotelen, které by v Bohumíně nebo Orlové musely být pro zajištění dodávek tepla jiným způsobem vybudovány. Velkou výhodou pro městské distributory je také možnost volby ze tří (Bohumín) nebo dvou (Orlová) alternativ pro stanovení ceny tepla s cílem zajistit pro obyvatele těchto měst každý rok co nejnižší cenu.

NOVÉ VYUŽITÍ LOKALITY

Nové zdroje tepla vznikají mimo stávající areál Elektrárny Dětmarovice. V měsících po ukončení provozu uhelného zdroje proto dojde k demolici výrobních a provozních technologií. Z hal bude nejdříve vystěhováno strojní a technologické vybavení, následně budou strhávány a demolovány; zachována by měla být pouze administrativní budova se zázemím. Vzniklý šrot a betonová suť budou postupně odváženy na vyhrazené deponie. Zbytky stavebního odpadu budou využity jako výplň k terénním úpravám. Širší využití má například certifikovaný podrcený recyklát.

Opuštěné plochy areálu se po vyčištění stanou významnou základnou ekologických trendů energetiky na severu Moravy a ve Slezsku. ČEZ má v této činnosti zkušenosti, likvidoval již zrušené výrobní zdroje v Tušimicích a naposledy v areálu Prunéřov I,
v obou případech v Ústeckém kraji. Možností, jak s areálem po uhelné elektrárně naložit, je celá řada a některé už jsou v praxi vyzkoušeny.
 

Nová regulační stanice plynu v Dětmarovicích už je téměř hotova, následovat budou například kogenerační jednotky o výkonu 2 × 11 MWt nebo 8 MWt kotel na biomasu

Zdroj: ČEZ

CENTRUM MODERNÍ ENERGETIKY

Kromě toho, že ČEZ v Moravskoslezském kraji průběžně ekologizuje teplárenství, buduje v regionu prostřednictvím společnosti ČEZ ESCO také centrum moderní energetiky. Ta v regionu ekologizovala teplárnu Vítkovice, kde byly dva černouhelné kotle nahrazeny plynovou kotelnou se třemi kotly a kogeneračními jednotkami. Tím ale modernizace neskončila a v letošním roce byla ve Vítkovicích spuštěna největší česká baterie o výkonu 10 MW, která přispívá ke stabilizaci elektroenergetické sítě v regionu.

ČEZ ESCO v Moravskoslezském kraji zaměstnává více než 500 lidí, sídlí tu i klíčové dceřiné společnosti ČEZ Energetické služby a ČEZ Energo. V kraji funguje také firma Envez, společný podnik ČEZ ESCO a statutárního města Havířov, jejímž cílem je modernizovat teplárenství a energetiku v Havířově s důrazem na využívání obnovitelných zdrojů a chytrých technologií. Dceřiná společnost ENESA také pro Havířov připravuje historicky největší městský energeticky úsporný projekt na Moravě.

BEZ UHLÍ I NA ÚSTECKU

ČEZ je největším dodavatelem tepla také v Ústeckém kraji. Do roku 2030 tu chce investovat 100 miliard korun, což se rovná zhruba dvoj- až trojnásobku ročního krajského rozpočtu. Uhelné zdroje v Trmicích, Tušimicích, Prunéřově i Ledvicích nahradí postupně nové plynové a biomasové teplárny. Cílem je v maximální míře zachovat centrální zásobování teplem se všemi jeho výhodami, z nichž v současnosti těží Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Bílina, Ledvice, Prunéřov a další města.

Například uhelná teplárna v Trmicích, která teplem zásobuje Ústí nad Labem, skončí do roku 2030 a bude nahrazena paroplynovou teplárnou a biomasovým kotlem, na jejichž dodávky nyní probíhají výběrová řízení. Zároveň se v krajském městě bude modernizovat teplárenská soustava, stará úctyhodných šedesát let, která absolvuje konverzi na výrazně efektivnější horkovody.

Biomasovými kotli pak ČEZ plánuje zajistit rovněž budoucí dodávky tepla z Elektrárny Ledvice, která obsluhuje Bílinu, Ledvice a část Teplic. V Tušimicích je zase v plánu záložní plynová kotelna a obnovitelné zdroje. Nejvíce se nyní výstavba soustřeďuje do Prunéřova, kde vzniknou kromě biomasového kotle kogenerační jednotky pro výrobu elektřiny a tepla, plynová kotelna a obnovitelné zdroje (podrobněji jsme o prunéřovské modernizaci psali v PRO-ENERGY 3/2024, pozn. red.).

Nové prunéřovské zdroje doplní také výstavba teplárenského propojení do Kadaně. Finální termín ukončení prací v Prunéřově, včetně horkovodu do Kadaně, se předpokládá na rok 2027, nové plynové kotelny v Prunéřově (26 MWt) a Tušimicích (10 MWt) by ale měly zahájit provoz už v příštím roce. Investiční náklady v Prunéřově dosáhnou 5,6 miliard korun, ČEZ se pro projekty snaží v maximální míře využívat dotační tituly.

ÚSTECKÝ ENERGOMOZEK

Mozkem moderní energetiky v Ústeckém kraji a symbolem přeměny uhelné lokality v bezemisní region se stane nový energetický dispečink, který pod taktovkou společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje roste v areálu bývalé rozvodny v Málkově u Chomutova. Dispečerské centrum bude dohlížet na provoz všech obnovitelných zdrojů ČEZ v České republice a na dálku řídit desítky fotovoltaických, větrných a malých vodních elektráren. Kvalitní zázemí tu najdou specialisté ČEZ zajišťující systémy údržby, diagnostiky a informačních technologií.

Kromě stavby nových tepláren, zajištění dlouhodobých dodávek tepla pro stávající zákazníky a rozvoje moderního dispečinku investuje ČEZ v Ústeckém kraji také do budování plynových elektráren a obnovitelných zdrojů (Skupina ČEZ má v regionu připravených 63 projektů na výstavbu fotovoltaiky o celkovém výkonu 2,3 GW).