Jak si povedou plynárenské firmy po zestátnění?

ABSTRACT: The Czech gas transmission network operator (TSO), NET4GAS, was purchased in 2023 by the state-owned electricity TSO, ČEPS. This decision came under intense scrutiny due to the poor current revenues of NET4GAS, whose pipelines face decreased demand in recent years. However, the investment should not be judged solely by financial criteria as other factors such as energy security also deserve consideration.

Vzáří loňského roku odkoupila státní společnost ČEPS z pověření svého vlastníka, Ministerstva průmyslu a obchodu, firmu RWE Gas Storage CZ, čímž získala šest plynových zásobníků na českém území. Převzetí proběhlo se vším všudy, tedy i se zaměstnanci – jen z názvu firmy zmizela zkratka RWE.

Plynárenská přepravní společnost NET4GAS (kdysi Tranzitní plynovod), součást stejnojmenného holdingu, patří státu již téměř rok. Kupoval ji také ČEPS, a to od Allianz Infrastructure Holdings Luxemburg a Borealis Novus Parent. Podle své výroční zprávy za rok 2023 měl ČEPS za NET4GAS zaplatit téměř 8 miliard korun. Z toho dvě miliardy byly podmíněné úhrady, splatné v roce 2024 při splnění ekonomických ukazatelů a ratingu. ČEPS tedy nyní provozuje obě české páteřní sítě – jak elektroenergetickou, tak plynárenskou. A pokud jde o NET4GAS, tam nebylo třeba v názvu nic škrtat…

Letos nakupoval pro změnu polostátní ČEZ. Ten dokončil akvizici 55,21% podílu ve skupině GasNet, provozovateli největší české plynárenské distribuční infrastruktury v České republice. Prodávaný podíl dosud spravovala společnost Macquarie Asset Management, která jednala jménem spravovaných fondů.

PROČ NET4GAS?

Ve své říjnové zprávě ČEPS dokládal, že šlo o dobrou koupi. Za ten rok, který od ní uplynul, ji totiž kdekdo kritizuje a zavrhuje. Ať už jde o teplárenské firmy spalující zemní plyn nebo malé spotřebitele s jedním kotlem k vytápění bytu, všichni se v médiích dozvěděli, že kvůli odkoupení NET4GAS budou mít dražší plyn. Konkrétně regulovanou složku jeho ceny, jež přísluší přepravě.

Okolnosti zestátnění tak dlouhodobě kritizuje například Teplárenské sdružení ČR, jehož ústy se vyjadřují velké teplárny, tj. velcí odběratelé plynu. Nelíbí se jim, že mají platit na údržbu tranzitní infrastruktury, i když ji sami nepotřebují.

Důvod zdražování je jednoduchý: udržovat se musí celá síť, ať v ní plyn proudí nebo ne, aby nám tu nezbyly jen rezavé roury. To stojí peníze, které dříve bez problémů generovala přeprava plynu z východu na západ (později to naši plynaři uměli i opačným směrem). Nyní se ale fixní náklady rozpočítávají na daleko menší množství přepravovaného plynu než v minulosti. Jde o takový vodárenský efekt: čím méně se produktu spotřebuje, tím je dražší.

Regulovaná složka za přepravu plynu ale není v celkové ceně tak výraznou položkou jako u elektřiny. Zhruba 80 % ceny totiž činí samotný plyn a jen 20 % jeho přeprava a distribuce (u elektřiny je regulováno zhruba 40 % ceny).

Přesto jako hlavní argument proti koupi NET4GAS vystupuje nesporný fakt, že v současné době potrubím, kterého tato společnost spravuje na 4000 kilometrů (nepočítaje další infrastrukturu včetně tří hraničních stanic), plyn prakticky neteče. Zejména ve srovnání se slavnými léty českého tranzitního plynovodu: ještě v roce 2021 se přepravilo 45 miliard m³ zemního plynu z Ruska, z toho jen 8 miliard zůstalo v České republice, ostatní přepravu zaplatili zákazníci odjinud.

V roce 2022 přišel náraz – válka, sankce, osamostatňování – a proteklo už jen 27 miliard m³. O rok později o dalších 70 % méně. Navíc nikdo netuší, jak to s plynem v Evropě bude dál a vodík ho jen tak nenahradí.

Obrázek č. 1: Vstupní (nahoře) a výstupní (dole) toky plynu ve Virtuálních hraničních bodech NET4GAS, denní data a 30denní klouzavý průměr

Zdroj: data NET4GAS, vizualizace redakce

TRANSFORMACE PROBÍHÁ

NET4GAS Holdings na návrh dozorčí rady společnosti NET4GAS rozhodl o vstupu do nové fáze rozvoje společnosti. Ta má odrážet nejen ekonomické, ale také strategické zájmy státu z hlediska modernizace energetiky a bezpečného odchodu od uhlí. Proběhly také personální změny v nejvyšším managementu firmy.

Podle jednatele holdingu Svatopluka Vnoučka se náklady společnosti NET4GAS daří konsolidovat a zvyšuje se její finanční stabilita, což potvrzuje i zlepšení jejího ratingu od mezinárodní ratingové agentury Fitch po převzetí státem. Výhodnost státní akvizice potvrdily také nezávislé posudky renomovaných mezinárodních institucí – mezi něž patří EY, Citigroup a Grant Thornton – které detailně analyzovaly ekonomické aspekty akvizice včetně současných a budoucích příjmů společnosti, nákladů na údržbu a investic do infrastruktury a předpokládaného vývoje evropského trhu s plynem.

Společnost chce nyní investovat do rozvoje plynárenské infrastruktury včetně rozšíření sítě pro napojení velkých tepláren, připravuje se také na investice do již zmíněné vodíkové infrastruktury. Kromě fyzického majetku společnost drží nezanedbatelnou hotovost okolo devíti miliard korun a významné finanční pohledávky, zejména vůči ruskému Gazprom Exportu, který jí dluží až 70 miliard korun v platbách za přepravní kapacity. Tyto pohledávky NET4GAS aktivně vymáhá a nejnovější rozhodnutí arbitrážního soudu už její nároky uznalo.

Obrázek č. 2: Mapa přepravní infrastruktury NET4GAS (2023)

Zdroj: NET4GAS

POHLED KRITIKŮ

Mezi kritiky transakce patří i investor, který o koupi NET4GAS uvažoval, ale chtěl nakoupit levněji než ČEPS. Jinými slovy: byl přeplacen. Řeč je o EPH Daniela Křetínského, kterému patří slovenská část původně federálního společného plynovodu. Určitý zájem o účast v tendru projevila i společnost KKCG Karla Komárka. O firmu bez budoucnosti by tito aktéři zájem zřejmě neměli…

Zásadním argumentem kritiky tak zůstává aktuální bilance společnosti: NET4GAS loni utrpěl ztrátu 1,7 miliardy korun, přičemž předloni vykázal zisk přes 6,2 miliardy. Tržby podniku v loňském roce klesly o více než 76 % na tři miliardy korun. Tento pokles způsobil výpadek dodávek ruského plynu a ukončení plateb ze strany Gazpromu za přepravní kapacity. Celková přeprava zemního plynu v roce 2023 činila jen asi 10 miliard m³, což je pokles o 20,8 miliardy m³ oproti roku 2022 (do nedávné aukce na přepravu plynu přes Česko na roky 2025 a 2026 se ani nikdo nepřihlásil).

Že společnost není zisková tudíž bylo jasné už při její koupi a Ministerstvo průmyslu a obchodu argumentovalo především tím, že jde o akvizici strategické infrastruktury.

I přes současný finanční vývoj firmy ale noví vlastníci počítají s návratností investice do deseti let.

Podle ředitele strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michala Macenauera je ale vlastnictví firmy pro stát stále výhodné kvůli transparentnosti a zajištění stability. Přímá finanční profitabilita tohoto kroku je až druhořadá.

KDY PŘIJDOU LEPŠÍ ČASY?

V současnosti tržby do firmy plynou především za přepravu plynovodem Gazela, který šikovně propojuje severní a jižní lokality v Německu. Aktuálně sice nejsou dostatečné, podnikání v energetice ovšem vždy je – nebo by mělo být – během na dlouhou trať. Sami v tuto chvíli nemůžeme udělat víc než si infrastrukturu udržet, případně vylepšovat.

Tranzitní zemi by z Česka opět mohlo vytvořit Slovensko. Koncem letošního roku totiž vyprší smlouva mezi Kyjevem a Moskvou o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Kyjev přitom novou smlouvou uzavírat nehodlá, takže odřízne od ruského potrubního plynu unijní státy, které jej nadále dovážejí (v EU primárně Slovensko a Rakousko, částečně také Maďarsko, jež však většinu plynu odebírá prostřednictvím černomořského plynovodu TurkStream).

První dvě země však mají i další dovozní možnosti. Rakousko bude zřejmě dovážet plyn přes Itálii a Německo. Slovensko může plyn nadále odebírat z východu, nejspíše z Ázerbájdžánu, případně ale i ze severu, za využití polského tranzitu z přístavního terminálu na zkapalněný plyn v Litvě. Tím by NET4GAS do kasičky nepřispěly; pokud by ovšem naši sousedé chtěli plyn dovézt z Norska či německých přístavních terminálů, cesta přes Česko by se nabízela.

TEN PLYNOVOD POTŘEBUJEME

Správná odpověď na otázku, kdo skutečně bývalý tranzitní plynovod potřebuje, je tedy jednoduchá: Česká republika. Bez jeho sítě by se totiž do Česka nedostal žádný plyn, jakkoliv je z hlediska tuzemských spotřebitelů plynovod poněkud naddimenzovaný.

NET4GAS má navíc samozřejmě i další, méně viditelné, ale přesto zásadní, úkoly a kompetence: řídí plynárenskou soustavu v případě nouze a vyhlašuje regulační stupně. Můžeme tak jen litovat, že jeho ziskové roky uplynuly.