(Ne)shoda na protičínských clech

ABSTRACT: The new EU tariffs on Chinese electric vehicles (EV) imports were nor passed neither rejected in the Trade Defence Instruments Committee. The European Commission decided to apply them anyways, but the measure might not last the full 5 years as talks between EU and Chinese representatives about its possible transformation into a price floor are underway.

V nebývalé rychlém sledu událostí se v říjnu země Evropské unie shodly na uvalení dodatečných cel na elektromobily dovezené z Číny. Ačkoliv – mluvit o shodě není v tomto případě úplně na místě. Kladně se totiž v rámci hlasování ve Výboru pro nástroje ochrany obchodu EU, jež je součástí systému tzv. komitologie a podléhá Radě EU, vyjádřilo pouze 10 zástupců členských zemí. Dalších 12 nehlasovalo
a 5 bylo proti (viz obrázek č. 1).
 

Obrázek č. 1: Výsledek říjnového hlasování ve Výboru pro nástroje ochrany obchodu EU

Zdroj: Reuters, vizualizace redakce

Návrh však přesto prošel: legislativa totiž v případě nepřítomnosti jasné shody ve výboru (tj. přes absenci shody kvalifikované většiny alespoň 15 zemí s více než 65% podílem na unijní populaci) Evropské komisi umožňuje postupovat podle svého vlastního uvážení (dle odstavce 4 článku 5 nařízení 182/2011).

Od začátku listopadu tak čelí čínští výrobci novým antidumpingovým clům ve výši od 17,8 % pro BYD a 18,8 % pro Geely až po 35,3 % v případě společnosti SAIC. Blíže nezkoumané automobilky, které s Komisí během vyšetřování spolupracovali, budou platit průměr těchto sazeb (20,8 %), nespolupracující automobilky čeká maximální výše (35,3 %). To vše nad rámec standardních 10 %, jež platí všichni dovozci automobilů. Celní přirážce neunikla ale ani čínský závod americké Tesly, ten však bude muset platit – po úspěšné žádosti o přezkoumání a úlevu –dalších „jen“ 7,8 %.

Mimochodem, končící americký prezident Biden na konci září oznámil podobné opatření, akorát cla uvalil plošně na všechny čínské exportéry elektromobilů – a to ve výši 100 %. Podíl čínských výrobků na trhu s elektromobily ve Spojených státech však v roce 2023 činil ani ne 1 %, zatímco v Evropě vzrostl mezi lety 2020 a 2023 z pouhých 4 % na celou čtvrtinu.

ARGUMENTY VYŠETŘOVATELŮ

Zatímco o výsledcích hlasování se mluvilo všude, o detailech vyšetřování, jež k němu vedlo, již méně. Co například pro exportéry znamenalo na vyšetřování spolupracovat? V prvé řadě povinnost vyplnit šedesátistránkový dotazník o podrobnostech fungování firmy spolu s řadou excelových tabulek. Podobné dotazníky však nevyplňovali pouze čínští výrobci, ale i výrobci z členských států EU.

Na základě takto získaných informací, doplněných o další tržní analýzy, zhodnotili vyšetřovatelé Evropské komise, že Čína své elektromobily neférově dotuje. Komise získala důkazy zejména o různých grantech, výhodných vývozních úvěrech nebo dluhopisech garantovaných státními bankami a dalšími finančními institucemi za zvýhodněných podmínek. Identifikovala ale i případy snížení a osvobození od daně z příjmu, osvobození od daně z dividend, vracení dovozních a vývozních daní, osvobození a vracení DPH… zkrátka asi všech možných zvýhodňujících praktik, které vás (možná ani ne-)napadnou.

Komise dále poznamenala, že v Číně již funguje přes 300 výrobců elektromobilů, z nichž ne všichni najdou odbyt na domácím trhu. Právě výše zmíněné subvenční praktiky totiž vedly do situace nepřiměřeně vysoké výrobní kapacity, jež je už dnes podvyužita.

ČÍNSKÉ I EVROPSKÉ REAKCE

Reakce čínských výrobců na zavedení cel na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco někteří se vydali cestou odvolacích řízeních proti rozhodnutí Evropské komise, jiní přehodnocují svou obchodní strategii. Například společnost BYD uvažuje o výstavbě montážních linek v Evropě, což by jí pomohlo cla obejít.

Evropská unie doufá, že zavedením cel podpoří své domácí automobilky. Její krok má ale i své odpůrce: kromě námitek států, jež si přejí s Čínou udržet vřelejší obchodní vztahy, někteří analytici poznamenávají, že cla mohou oddálit moment, kdy budou elektromobily schopné cenově konkurovat vozům se spalovacími motory.

Efekt cel na ceny čínských elektromobilů v EU však není jednoznačný. V současné době totiž čínské automobilky své vozy v zahraničí často prodávají za mnohem vyšší ceny než v Číně a upřednostňují tak zisky před tržním podílem, což dává i vzhledem k jejich nedávnému posílení na unijním trhu smysl. Podle výpočtů skupiny Rhodium Group, o nichž informovala agentura AP, by dokonce pět ze šesti modelů společnosti BYD v Evropě vydělávalo i při 30 % clu a jejich ceny by nemusely stoupnout.

BUDE JEŠTĚ VŠECHNO JINAK?

Nakonec se však může ukázat, že evropská cla nebudou mít dlouhého trvání – nebo alespoň ne ve své aktuální podobě. Vzhledem k nepřekvapivé nevoli, kterou cla na čínské straně vyvolala, se totiž téměř okamžitě po jejich uplatnění začaly rozvíjet diskuze o možných změnách. Zájem na tom měli kromě čínských výrobců i německé automobilky, které jsou na importech z Číny závislé.

22. listopadu tak agentura Reuters, s odkazem na vystoupení předsedy obchodního výboru Evropského parlamentu Bernda Langeho v německé televizi, uvedla, že jsou obě strany blízko dohodě. Jen o tři dny později ale musela informovat, že jednání sice pokračují, ale dohoda je zatím daleko.

Oslovení aktéři alespoň agentuře potvrdili, že jednou z možných alternativ ke clům by mohlo být nastavení minimálních cen, za něž by bylo povoleno čínským výrobcům vozy na evropském trhu nabízet. Možnou výši takové cenové „podlahy“ však zatím nikdo nenaznačil.