Odložené teplárenské projekty jsou teď aktuální

ABSTRACT: The potential of nuclear power plants (NPPs) for heating will not be wasted anymore. Last October, the pipeline connecting the NPP Temelín with České Budějovice began its test operations. The pipeline will annually deliver 750 TJ of heat into the district heating system of the city and will run for at least 20 years. Replacing coal sources, this project will save over 80,000 thousand tonnes of CO2 emissions per year. Next up is the NPP Dukovany, which should be connected to Brno with a heat pipeline by the early 2030s.

PO DVACETI LETECH ČEKÁNÍ

Ponechme stranou důvody, pro které se horkovod do Budějovic nevybudoval dřív, nebo proč se výstavba zdržovala ještě po svém zahájení. Náročné dílo bylo nakonec vybudované za čtyři a půl roku a jeho zpoždění mělo jeden, možná neplánovaný pozitivní efekt – stavba se dočkala nejmodernějších technologií současnosti. Její investiční náklady činily 1,69 miliardy korun a investorem je společnost ČEZ.

Speciální potrubí o délce 26 kilometrů a vnějším průměru 80 a 71 centimetrů propojuje Jadernou elektrárnu Temelín společnosti ČEZ a českobudějovickou horkovodní síť v majetku městské teplárny. Ve skutečnosti jde o dvě 26kilometrová potrubí, uložená minimálně 1,3 metru pod zemí. Jen na třech místech, přes přírodní biotop Křivonoska a dvakrát v Hluboké nad Vltavou, vystupuje potrubí nad zem.

Potrubím v zimě proudí do Českých Budějovic voda o teplotě až 140 °C, zpět se po ochlazení v síti teplárny bude vracet voda o teplotě kolem 70 °C. V létě do města poteče voda s teplotou kolem 90 stupňů. Díky nejnovější technologii by teplota vody po trase mezi jadernou elektrárnou a finální výměníkovou stanicí neměla klesnout o více než 3 %. Teplo z Temelína by mělo pokrývat asi třetinu spotřeby krajského města. Směřovat bude především na sídliště Vltava a Máj, ale také k dalším odběratelům.

K výrobě tepla se využívá část páry určené pro produkci elektřiny, jde tedy o efektivní a ekologickou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Vodu ohřívá prostřednictvím tepelných výměníků pára odebraná z parních turbín. Jde o samostatný izolovaný systém napojený na sekundární okruhy elektrárny.

Horkovod je po technické stránce zajímavý sám o sobě, například kvůli výškovému rozdílu mezi Českými Budějovicemi a Temelínem, který činí 120 metrů. Oběh vody mezi elektrárnou a teplárnou musí proto zajišťovat čerpadla, jichž je ve třech čerpacích stanicích instalováno celkem čtrnáct. Z nich jsou tři umístěny v elektrárně, další tři přibližně v polovině trasy v čerpací stanici Obora, zbylých osm čerpadel se pak nachází v Českých Budějovicích. Čerpadla v Oboře přitom slouží jako posila, tlačící vodu zpět do elektrárny. Tam se voda dohřívá a vrací zpět do oběhu. Počet zapojených čerpadel závisí na venkovní teplotě.

Do Budějovic dodává Temelín teplo od poloviny loňského října. „Dodáváme tolik tepla, kolik České Budějovice potřebují. Odvíjí se to od venkovní teploty a spotřeby ve městě. Podle toho pak nastavujeme teplotu a množství vody, která do Budějovic proudí,“ řekl ředitel Jaderné elektrárny Temelín Jan Kruml.

Jihočeský horkovod je v provozu od podzimu 2023, nad zem vystupuje třikrát

Zdroj: Skupina ČEZ

ČISTÉ TEPLO

Výhodou tepla dodávaného z jaderné elektrárny je garantovaná cena a snížení emisí skleníkových plynů. Teplárna České Budějovice, která je stoprocentně vlastněná městem, počítá i s dalšími ekologickými projekty. Po více než sto letech tak zde brzy skončí éra uhlí.

„Je to projekt, na který jižní Čechy čekaly přes dvacet let, od kdy je v provozu temelínská elektrárna. Bude mít samozřejmě obrovský pozitivní efekt, ale zároveň stavba nebyla z pohledu regionu úplně jednoduchá. Podařilo se to ale kompenzovat mimo jiné využitím prostoru kolem horkovodu pro nový volnočasový areál v Českých Budějovicích,“ říká hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

„České Budějovice byly a jsou zeleným městem, klademe maximální důraz na životní prostředí a tento projekt nás dál posunuje. Skokově se zlepšujeme na žebříčku měst, která snižují emise,“ dodává primátorka Dagmar Škodová Parmová.

HORKOVOD DO BRNA

Teplo z jaderné elektrárny Dukovany využije v budoucnu Brno, přičemž i v tomto případě nepůjde o „odpadní“ teplo, ale kogeneraci. Horkovod bude dlouhý více než 40 kilometrů a mohl by být spuštěn v roce 2030. Také u tohoto projektu urychlila rozhodnutí válka na Ukrajině, která způsobila podstatné zvýšení cen zemního plynu. O výstavbě horkovodu se totiž uvažovalo v 80. letech minulého století, kvůli tehdejším nízkým cenám plynu ale nebyl ekonomicky výhodný. Hledání cest k energetické soběstačnosti ale vše změnilo.

Nyní se na vybudování horkovodu společně domluvily městská společnost Teplárny Brno a firma ČEZ, projekt podpořila i česká vláda a v neposlední řadě pomohla novela liniového zákona (zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury). Díky smlouvě Tepláren Brno se společností ČEZ o vyvedení tepla z dukovanských bloků tak již může začít standardní příprava výstavby horkovodu, jejíž součástí je například zahájení zadávacího řízení na výběr zpracovatele projektové dokumentace stavby.

Podpis realizační smlouvy k horkovodu z elektrárny do Brna, ke kterému došlo v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, proběhl za účasti českého premiéra Petra Fialy a brněnské primátorky Markéty Vaňkové. Smlouva již obsahuje i konkrétní parametry projektu: ČEZ bude mít zodpovědnost za vyvedení tepla z dukovanských bloků na hranici elektrárny a s tím související investice, zatímco stavbu horkovodu a navazujících částí má v gesci společnost Teplárny Brno. Vše má směřovat k uzavření dalších dvou smluv. Jednou bude smlouva o dodávkách tepla, druhou smlouva o výstavbě daných objektů.

„Horkovod svým významem jednoznačně přesahuje hranice Brna i České republiky. Je také projektován tak, aby zajistil naprosto bezpečné a stabilní dodávky tepla pro Brno, a přitom odpovídal všem ekonomickým a obchodním možnostem,“ řekla při této příležitosti primátorka Vaňková.

Předpokládané náklady projektu jsou odhadovány na zhruba 19 miliard korun v dnešních cenách, z čehož dvě miliardy investuje společnost ČEZ přímo v areálu dukovanské elektrárny. Financování zbytku výstavby bude podle vyjádření Tepláren Brno vícezdrojové, kromě případných investičních dotací z evropských i národních fondů se počítá s využitím bankovních úvěrů a vlastních zdrojů investora.

Na řadě jsou Dukovany

STABILNĚ NÍZKÉ CENY TEPLA

„Na nás je vyvedení tepla z bloku elektrárny na hranici areálu. I tak půjde o značnou investici. Jsem rád, že se daří tento projekt posouvat – i za spolupráce s českou vládou – kupředu. Příkladem dobré praxe využívání jaderných zdrojů pro výrobu tepla mohou být jižní Čechy a naše Jaderná elektrárna Temelín,“ připomněl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Podle předsedy představenstva společnosti Teplárny Brno Jiřího Hermana cena tepla v Brně získá s využitím tepla z Dukovan silný stabilizační prvek. „Naprosto zásadně se tím sníží citlivost ceny tepla na výkyvy cen energií. I když uvažujeme o ceně tepla po roce 2030, kalkulace nám ukazují, že v porovnání s aktuální cenovou úrovní lze očekávat pozitivní dopad na cenu tepla, tedy její snížení.“

Nyní platí brněnští odběratelé za teplo asi 1 200 korun za GJ s DPH. „Podle aktuálních výpočtů, které máme k dispozici, je reálné, že by v roce 2030 cena klesla na částku kolem 1000 korun. Můžeme téměř s jistotou říct, že v roce 2030 by ta cena měla být stabilní a nižší než jakákoliv jiná cena z jiných zdrojů,“ řekla Vaňková.

NAHRADÍ ZEMNÍ PLYN

Výstavba horkovodu má začít v roce 2027, stavební práce by měly trvat zhruba čtyři roky. Kromě pozitivních dopadů na ceny je cílem projektu snížit závislost města na zemním plynu, ze kterého dnes Teplárny Brno vyrábějí 80 % tepla. K tomu směřují i další kroky, například dokončovaný zdroj na biomasu v teplárně Brno-sever. V Brně z dodávek dukovanského tepla budou těžit všechny domácnosti, které jsou napojeny na centrální zásobování teplem. Tedy zhruba 250 tisíc obyvatel města. Zájem o využití „jaderného“ tepla navíc mají také některé obce na trase budoucího horkovodu, například město Oslavany. Trasa horkovodu nicméně povede mimo zastavěná území obcí. Jako součást horkovodní cesty vznikne také jeden tunel o délce 1 100 metrů, který povede pod kopcem Bučín u Tetčic v Přírodním parku Bobrava.

Při spuštění horkovod využije energii ze stávajících dukovanských bloků, do budoucna se ale počítá rovněž s jeho napojením na bloky nové. ČEZ se zavázal dodávat do Brna teplo nejméně třicet let a zároveň po dobu, kdy v Dukovanech bude jaderná elektrárna. Po dostavbě nového zdroje tedy i déle; i proto, že počet bloků, které budou v elektrárně v provozu, není pro dodávky tepla rozhodující.