Bez ruského plynu se obejdeme

ABSTRACT: The Czech Republic is seeking independence from the supply of energy commodities from Russia. After leasing capacity at a liquefied natural gas (LNG) terminal in the Dutch port of Eemshaven, it also leased a part of the terminal in construction at Stade near Hamburg. We ask David Viduna, who is in charge of finding new opportunities in commodities trading at ČEZ Group, about the negotiations of these contracts and the impact they might have on the origin of Czech gas inflows, supply security and energy prices.

Jaká byla a je Vaše role v jednání o pronájmu kapacit v LNG terminálech v Eemshavenu a ve Stade?

Mým úkolem bylo najít vhodné LNG terminály pro ČEZ a ČR, domluvit v nich kapacity a jejich obchodní podmínky a vybudovat LNG tým v ČEZ.

Bylo jednání v Německu složitější nebo jednodušší než v případě terminálu v Eemshavenu?

Každý z projektů měl svá specifika. Eemshaven byl první LNG projekt ČEZ a navíc realizovaný pod ohromným časovým tlakem. Během dvou měsíců jsme si museli v ČEZ vybudovat LNG expertízu (z obchodníků s elektřinou a plynem se „přes noc“ stali obchodníci s LNG), vše obchodně promyslet a smluvně připravit a zvítězit v tendru na kapacitu. U Stade jsme měli času více, ale smluvní dokumentace zase byla velmi rozsáhlá. Nakonec se ale i tam ukázalo, že schopnost umět věci rychle dotáhnout je klíčová. A to když několik dalších připravovaných německých pevninských terminálů začalo mít problémy s povolením. O Stade začal být velký zájem a nám se jen díky rychlé akci podařilo předběhnout několik velkých evropských firem.

Pomáhala Vám při vyjednávání česká vláda? Jak?

Pomoc české vlády byla v obou případech klíčová, obzvláště pak při zajištění situace, kdy by LNG i přes svůj významný přínos pro bezpečnost dodávek plynu přestalo dávat byznysový smysl. LNG projekty jsou velké i pro takovou firmu, jako je ČEZ.

Dodávky ze Stade pokryjí od roku 2027 jen čtvrtinu tuzemské spotřeby zemního plynu, a to v době, kdy by spotřeba plynu v ČR měla začít opět růst vlivem přechodu tepláren na plyn a výstavby plynových elektráren. Odkud budeme brát zbylou část plynu?

Snažíme se zdroje plynu diverzifikovat. V roce 2022, kdy jsme vstupovali do Eemshavenu, nebylo moc variant. Nyní je situace jiná a chceme mít více než jednu strategickou variantu dodávek plynu pro ČR, což může být kapacita v dalším terminálu nebo dodávka potrubního plynu od některého z velkých dodavatelů plynu do Evropy.

Existuje možnost, že by ČR využívala i po roce 2027 LNG terminál v Eemshavenu? O kterých dalších možnostech dodávek se jedná?

Ano, teoreticky je to možné. S terminálem jsme o tom mluvili, plánuje nabídnout kapacitu i po roce 2027, a to dle EU pravidel v aukci. Dalšími variantami jsou jiné terminály na severu a západě Evropy a dodávky plynovody do Evropy.

Kolik procent dodávek plynu do ČR nyní tvoří plyn z Ruska? Jak se k nám dostává?

Nemohu mluvit za jiné firmy než ČEZ, ale ČEZ žádný plyn z Ruska nekupuje. Samozřejmě molekuly plynu na sobě nemají nápis „Made in …“, ale ČEZ od ruských firem žádný plyn nekupuje a nekupuje ani plyn, o kterém by se domníval, že ho někdo z Ruska cíleně přeprodává.

Na druhou stranu Slovensko, Rakousko, Maďarsko, členové EU, dodnes berou plyn z Ruska, ale současně i z jiných zdrojů, a může se stát, že část pořízeného ale nespotřebovaného plynu prodají dál, například i do České republiky. Dokud tedy máme jednotný trh v Evropě, tak se nedá vyloučit, že některé molekuly mohou původně z Ruska pocházet. Pokud ale Evropa chce snížit odběr ruského plynu, pak je klíčové takový plyn cíleně dále nekupovat a hledat alternativní zdroje.

V poslední době objem dodávek plynu z Ruska stoupá, nejspíš kvůli nižší ceně. Je to tak?

Rusko má mnohem menší odbyt plynu, než mělo před rokem 2022, proto je ochotno ho nabízet i za velmi nízké ceny, aby ho na trhu udalo. To může některé obchodníky lákat takový plyn kupovat a přeprodávat dále do Evropy. Ale jestli dodávka ruského plynu do ČR roste, lze říct velmi těžko, protože se na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku mísí s plynem neruským, a je tedy otázka, jaký plyn případně teče do ČR.

Symbolické zahájení výstavby LNG terminálu ve Stade u Hamburku

O kolik je LNG dražší než plyn dodávaný plynovody?

Cena LNG se od ceny plynu dopravovaného plynovody ze zemí mimo EU aktuálně zásadně neliší. O tom, že je LNG na evropském trhu stále konkurenceschopný, svědčí fakt, že se do Evropy ve větší míře stále dováží.

Obejde se ČR v blízké budoucnosti úplně bez ruského plynu?

Česká republika si už během nedávné plynové krize fungování bez ruského plynu vyzkoušela a tuto situaci zvládla. A bude umět takovou situaci zvládnout i v budoucnu. Pokud ale ruský plyn nepoteče ani na Slovensko, do Maďarska a Rakouska a udeří tuhá zima, pak situaci také zvládne, ale neobejde se to bez vyšší ceny plynu na trhu, která sníží poptávku, a tím se trh zbilancuje. Malí spotřebitelé se ale takového nečekaného zvýšení cen bát nemusí, pokud plyn nakupují od stabilní společnosti jako je ČEZ Prodej a ceny si například zafixují.

Bude si plyn ze Stade nakupovat sám ČEZ a prodávat jej, anebo půjde o jiný mechanismus? Jaký?

ČEZ plánuje stejný proces jako v Eemshavenu. Tedy LNG si sám nakupovat a pak dodávat svým zákazníkům.

Z jakých destinací bude pocházet plyn dovážený do terminálu Stade?

Ohledně destinací ještě nemůžeme být konkrétní, ale jednáme se všemi významnými LNG producenty. Obecně usilujeme o nákup větší části LNG na dlouhodobé bázi a zbytku pak na bázi krátkodobé. Samozřejmě nepůjde o ruský plyn.

Jedná se i o dodávkách zeleného vodíku, resp. amoniaku do ČR?

V současnosti je poptávka po zeleném vodíku či amoniaku v ČR mizivá, a to platí i pro blízkou budoucnost. Snažíme se ale připravovat na situaci, kdy poptávka po těchto produktech vzroste a bude zajímavé takové produkty do Evropy a Česka dovážet. ČEZ se ale v rámci menších pilotních projektů snaží i sám zelený vodík vyrábět. Nyní například finišuje příprava projektu výroby zeleného vodíku ze solární elektřiny a jeho dodávky jako paliva pro autobusy ve Středočeském kraji.

O DOTAZOVANÉM

David Viduna je ředitelem divize LNG a hledání nových příležitostí v oblasti obchodování s komoditami ve společnosti ČEZ. Má vzdělání v oblasti přírodních věd (Ph.D., Univerzita Karlova v Praze) a obchodu (MBA, University of Pittsburgh).