Plyn v Česku chybět nebude

ABSTRACT: At the end of June, the construction of Germany’s first onshore LNG terminal for the processing and further transport of natural gas began in Stade near Hamburg. ČEZ Group secured a long-term annual capacity of 2 billion cubic metres at the terminal which should commence operations in 2027.

Koncem června kopli jako první do země, i když to byla jen hromada písku, představitelé německé spolkové země Dolní Sasko a České republiky za účasti manažerů z energetické společnosti ČEZ a konsorcia Hanseatic Energy Hub. Byl u toho také český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a stalo se to u města Stade, při ústí Labe do Severního moře. Symbolicky tak byla zahájena stavba prvního německého pevninského LNG terminálu pro zpracování a další transport zemního plynu.

Nový terminál bude v provozu už v roce 2027. A právě tady, ve Stade, už má Skupina ČEZ smluvně pronajatou kapacitu 2 miliardy m³ zemního plynu ročně s možností prodloužení kontraktů až na 25 let. Zatímco od vypuknutí plynové krize po začátku války s Ukrajinou byly dodávky plynu do ČR zajišťovány především prostřednictvím kapacity v plovoucím LNG terminálu v Nizozemsku, za tři roky bude spotřebu plynu v Česku z více než jedné čtvrtiny schopna pokrýt pronajatá kapacita ve Stade. 

Spotřeba plynu navíc v posledních letech vytrvale klesá. Ještě v roce 2021 se v ČR spotřebovalo 9,4 miliardy kubíků plynu, o rok později už jen 7,5 miliardy a loni dokonce jen 6,7 miliardy m³. Zemní plyn ale budeme potřebovat i nadále, protože dočasně nahradí uhlí a v elektroenergetice se s ním počítá pro paroplynové elektrárny, které jsou schopny udržovat stabilitu sítě při masivním využívání obnovitelných zdrojů.

Ze Stade k nám navíc nemusí proudit jen zemní plyn, ale také například zelený vodík. Očekává se totiž, že terminál po konverzi dokáže přijímat i bezemisní plyny.

PEVNÝ MÍSTO PLOVOUCÍHO

Poloha budoucího pevninského terminálu Stade je velmi výhodná z řady důvodů. Jedná se například o místo, které je přístupné i největším LNG tankerům o délce 345 metrů. Celková roční kapacita terminálu bude 13,3 miliard kubíků plynu, z čehož 1,3 miliardy připadne na krátkodobé spotové kontrakty. Zbylých zhruba 90 % kapacity si rezervovaly velké evropské energetické společnosti, vedle ČEZ ještě němečtí hráči Energie Baden-Württemberg (EnBW) a Securing Energy for Europe (SEFE). 

V souvislosti s válkou na Ukrajině se nejprve začaly rychle budovat plovoucí terminály, jejichž výstavba je rychlejší a stačí k ní jednodušší schvalovací legislativa. Proto je také levnější z hlediska investičních nákladů. Nyní již však nastal čas ke stavbě terminálů na pevnině.

Místo speciálních lodí, kde se plyn zkapalňuje a opětovně zplyňuje, vznikne specializované přístavní zařízení, napojené na přepravní plynovody a z nich do plynárenských distribučních soustav. Pevninské terminály mají větší kapacitu, vykládka a regasifikace LNG tam probíhá rychleji a plyn je možné ukládat do plynových zásobníků přímo na místě.

Ve Stade to dnes funguje tak, že se ke zde umístěné lodi Energos Force vyváže dopravní tanker s nákladem plynu a přečerpá do ní přivezený LNG. Pomocí tepla mořské vody se LNG ohřeje, čímž se přemění v plynné skupenství a zvětší svůj objem zhruba 600krát. Následně je plyn vtlačen do přepravní soustavy. K českým zákazníkům pak doputuje přepravními sítěmi, v nichž si kapacitu musí přepravce vždy sám nakoupit. Výhodou Stade oproti nizozemským terminálům bude, že při tom postačí překročit jen jednu hranici.

V současnosti ČEZ nakupuje plyn především z USA, zejména z exportních terminálů v Texasu a Lousianě, odkud tanker pluje v průměru dva týdny. Nakládka plynu v USA trvá jeden až dva dny, vykládka pak dny dva až tři. Plyn zkapalněný zchlazením na –162 °C se při přepravě skladuje ve dvouplášťových vakuově izolovaných tlakových nádobách. Tankery jsou vybaveny také zařízením k regasifikaci LNG, k níž v podstatě stačí tekutý plyn řízeně ohřívat.

TERMINÁL PO ROCE 2027

Terminál vzniká na pozemcích stávajícího průmyslového parku Stade, bude tedy těžit z možnosti optimálního propojení chemického průmyslu, logistiky a energetiky. Nejdříve bude sloužit k dovozu a zpracování LNG, syntetického zemního plynu (SNG) a biometanu. Už dnes má ale certifikaci rovněž pro zpracování amoniaku a jeho přeměnu na zelený vodík.

Pro lokalitu ve Stade navíc nejsou kapalné plyny novinkou, pracuje se tu s nimi už padesát let. Například společnost Dow tu ve velkém vyrábí vodík. V blízkosti se také buduje evropská vodíková síť a v průmyslovém parku se nachází jedna z největších rozvoden v Německu, která distribuuje elektřinu z pobřežních větrných elektráren, což poskytne synergické efekty.

Akcionáři konsorcia Hanseatic Energy Hub, které výstavbu vede, jsou společnosti Buss Group, Partners Group, Enagás a Dow. Partner Groups jsou velkým soukromým investorem v infrastruktuře, Enagás provozuje terminály a převezme provozní odpovědnost i ve Stade, kvůli čemuž se spojí s Dow jakožto průmyslovým partnerem na místě. Fáze výstavby nastala po šesti letech plánování a povolování. Jde o velký, soukromě iniciovaný a financovaný evropský projekt.