Trendy v obchodování s elektřinou a plynem

ABSTRACT: We interview David Kučera, the CEO of POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE (PXE), about the ramifications of the energy price crisis for energy trading, recent market trends, and the calls for greater regulatory control that followed the recent price spikes.

PXE se stala nedílnou součástí lipské energetické burzy EEX. Jak se z Vašeho pohledu vyvíjí obchodování s energetickými komoditami?

Obchod s evropskou elektřinou a zemním plynem prodělal za uplynulé tři roky několik strukturálních změn. Objemy obchodování se hodně zkoncentrovaly na burzovní obchodování s nejlikvidnějšími pro­dukty. Důvodem byly obavy obchodníků z potenciálního selhání obchodních protistran, které do značné míry přetrvaly dodnes. Proto skupině EEX v uplynulém období rostly, a stále ještě rostou, objemy obchodování. Hlavní motivací obchodníků je fakt, že obchody uzavřené na burze anebo OTC (over-the-counter) obchody na burze registrované mají garantované vypořádání s prakticky nulovou pravděpodobností selhání.

Druhým silným trendem v období krize byla koncentrace obchodních aktivit do nejlikvidnějších produktů, což jsou v případě elektřiny německé produkty a v případě zemního plynu dodávky v nizozemském obchodním bodě TTF. Toto je typické chování obchodníků v období krize, které se nyní mění, a s odeznívající krizí se navrací vyšší likvidita i do méně významných produktů.

Po energetické krizi se volalo po změně regulace trhu. Stalo se něco?

Zatím k nějakým zásadním změnám naštěstí nedošlo. Je třeba si uvědomit, že zákon nabídky a poptávky funguje i v průběhu krize, což tentokrát generovalo vysoké ceny komodit. Bohužel, řada lidí vám jednoduše řekne, že trh nefunguje právě v okamžiku, kdy se jim z nějakého důvodu nelíbí momentální cenová hladina. Poslední podobný příklad vidíme nyní začátkem srpna, kdy se debatuje, že nefunguje trh ve stavebnictví, protože ceny nemovitostí jsou vysoké… Trh funguje, pokud je Vaše schopnost produkt koupit či prodat pouze otázkou konkurenceschopné ceny, a současně nejste vystaveni na milost jednomu či několika málo subjektům, které danou situaci zneužijí. Na základě mně dostupných informací trh i v takto napjaté situaci fungoval dobře.

To ovšem neznamená, že nelze věci zlepšovat. Současná regulace burzám nařizuje přistupovat ke všem subjektům stejně přísně. Myslím, že by bylo vhodné například nějakým způsobem podpořit výrobce energetických komodit tak, aby měli snazší přístup na trh, což by mohlo v krizových situacích napomoci ke snížení cen a dosažení větší stability energetického sektoru.

Ceny jsou stále ještě dost vysoké, změní se to?

Podíváme-li se na cenovou křivku dlouhodobých kontraktů, trh v pokles cen věří. Myslím, že současná cenová hladina v sobě obsahuje značnou dávku obav pramenících zejména z politických rizik souvisejících s konflikty na Ukrajině a Blízkém východě. Většina obchodníků vám potvrdí, že cenová úroveň elektřiny je definovaná cenou evropského zemního plynu. Toho je celosvětově dostatek, Česká republika ho nyní má v zásobnících téměř rekordní množství a v Německu nedávno zprovoznili nový LNG terminál, o jehož kapacitu údajně nemá nikdo zájem (do dosud posledního kola aukce o kapacitu terminálu v Brunsbüttelu, které se odehrálo mezi červnem a červencem, nepřišla jediná nabídka, pozn. red.). Jistě existuje riziko technických závad na zásobující infrastruktuře, ale je otázkou, zda tato rizika ospravedlňují relativně vysoké ceny.

Vidíte na trzích ještě nějakou další zásadní změnu?

V posledním roce jsme zaznamenali vstup řady obchodníků do algoritmického obchodování, velmi podobného finančním trhům. Vše začalo na krátkodobém vnitrodenním německém trhu a postupně se tento trend přenáší i do dlouhodobějších kontraktů. Při tomto způsobu obchodování již obchodují pouze počítače podle nastaveného algoritmu, schopného reagovat na vysokou frekvenci změn nabídek a poptávek. Očekáváme, že tento trend bude ještě posilovat s rostoucí volatilitou nabídky a poptávky, která bude způsobena další instalací obnovitelných zdrojů. Efektivní trh pak může výrazně přispět ke stabilitě sítě, protože díky němu bude potřeba méně zásahů ze strany operátorů přenosových soustav.

O flexibilitě nabídky a poptávky se dnes velmi často mluví, ale není to pouze hra pro obchodníky? Budou z ní profitovat i koneční spotřebitelé?

Jsem přesvědčen, že vše je pouze otázkou času. Flexibilitu naleznete na straně výroby, spotřeby i akumulace. Ve všech těchto kategoriích se dnes pohybují spotřebitelé – řada z nich kromě spotřeby již má fotovoltaickou elektrárnu, anebo uvažuje o její instalaci. Podobnou situaci vidíme u instalací baterií, o možnostech časování spotřeby ani nemluvě. Myslím, že řada obchodníků bude chtít těchto možností existujících na straně spotřebitelů využít a nabídne jim úplatu či slevu na spotřebovaných komoditách. Spotřebitelé na tomto trendu tudíž určitě participovat budou.