Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

V. regulační období: Transformace energetiky à la ERÚ

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz red, Martina Krčová

Na počátku června Energetický regulační úřad (ERÚ) představil Zásady cenové regulace pro V. regulační období, které budou platit od ledna příštího roku. Jaké nás tedy čekají novinky? O tom jsme hovořili se dvěma radními ERÚ, kteří do Rady nastoupili v polovině loňského roku, s Martinou Krčovou a Petrem Kusým.

# elektřina
# trhy
# strategie
V. regulační období: Transformace energetiky à la ERÚ

ABSTRACT: In June, the Czech Energy Regulatory Office introduced the Principles of Price Regulation for the 5th regulatory period at the field of electricity and gas. In comparison with the previous period, WACC will decrease, and the regulatory asset base will grow.


ZÁSADY PRO V. REGULAČNÍ OBDOBÍ V KONTEXTU REGULACE

Podřídit se Zásadám musí provozovatelé přenosové, přepravní a distribučních soustav, operátor trhu i další regulované subjekty. Nemalý vliv, vzhledem k úhradě regulovaných nákladů, ale budou mít pravidla také na zákazníky.

Jaké je postavení Zásad cenové regulace vůči dalším strategickým energetickým dokumentům? Zásady jsou střednědobým, pětiletým plánem. I přes svůj několikasetstránkový rozsah jde spíše o rámcový dokument, protože konkrétní pravidla jsou dále upravována každoročními cenovými rozhodnutími ERÚ a dalšími podzákonnými předpisy. To však nemění nic na tom, že by mělo jít o pravidla stálá a pokud možno s přesahem napříč regulačními obdobími tak, aby regulace byla konzistentní, což si ostatně ERÚ vytýčil hned jako první bod z pěti principů, kterými se nové Zásady řídí:

  • Stabilita a dlouhodobá udržitelnost regulačních principů zní samozřejmě, ale v době rychlých a potenciálně nákladných změn, kterými energetika prochází, patří tomuto principu po zásluze první místo.
  • Předvídatelnost regulace pro jednotlivé subjekty na trhu s elektřinou a plynem předznamenává, že regulátor nechystá žádná nestandardní „překvapení“. Pokud už ke změnám dochází, musí být diskutované, ohlášené a anticipované.
  • Vyváženost regulace z pohledu působení na jednotlivé účastníky trhu je principem, který jde proti jednostrannému vnímání regulace. Regulátor musí dbát na to, aby zákazníci nejenže zbytečně nepřepláceli za služby v energetice, na druhou stranu však musí regulovaným společnostem zajistit také přiměřené prostředky na údržbu a rozvoj.
  • Objektivnost a transparentnost nastavení regulačních principů a vstupů sehrála podstatnou roli už při přípravě pravidel. ERÚ se jí snažil dostát mj. tím, že konzultace nastartoval hned dvakrát ve dvouměsíční délce a osobní jednání nabídl každému, kdo o něj měl zájem a své připomínky zaslal včas.
  • Návaznost na platné legislativní předpisy coby princip naznačuje, že ERÚ musel Zásady přizpůsobit legislativním očekáváním. Energetický zákon čeká novela a výhledově přijde zcela nový zákon, další úpravy se týkají zákona o podporovaných zdrojích energie. Tuzemskou energetiku také provází implementace tzv. Zimního balíčku a výhledově se v pravidla bude přetvářet i Zelená dohoda pro Evropu a další.
     

Obrázek č. 1: Přehled vývoje WACC v regulačních obdobích pro oblast elektřiny
 

Obrázek č. 2: Přehled vývoje WACC v regulačních obdobích pro oblast plynu

 

NIŽŠÍ WACC, VYŠŠÍ RAB

Největší pozornost z několikasetstránkového dokumentu na sebe již tradičně stahují dva základní ukazatele WACC a RAB. WACC (Weighted Average Cost of Capital) stanoví míru výnosnosti regulovaných společností, zatímco RAB (Regulatory Asset Base) představuje hodnotu jejich aktiv neboli majetku. Zjednodušeně jejich vztah můžeme popsat tak, že nastavení RAB limituje růst majetku společností, WACC potom určuje, kolik si mohou z každé investované koruny vydělat. V pravidlech pro V. regulační období mezi sebou soupeří dva trendy – rostoucí potřeba investic a snaha omezit zisk společností.

Samotný ERÚ označil nové Zásady cenové regulace za protransformační. Nové trendy v energetice vyžadují nové technologie, což předznamenává miliardové investice do energetických soustav a s těmi poroste RAB. O kolik přesně, to bude záležet na konkrétně realizovaných projektech. Proti extenzivnímu růstu celkových investic by ale měla tlačit klesající míra výnosnosti. WACC totiž ERÚ ze současných bezmála 8 procent, platných pro IV. regulační období, sníží v tom dalším přibližně o 1,5 procenta, a to pro elektroenergetiku i plynárenství.

Pro ilustraci můžeme velikost dopadů této změny ukázat na zjednodušeném demonstrativním výpočtu. Pokud bychom ve vzorci zachovali všechny parametry a porovnávali pouze změnu výdajů z titulu snížení WACC, rozdíl mezi starou a novou úrovní představuje za pětileté období snížení regulovaných nákladů o 18,7 miliard Kč pro elektroenergetiku a o 6,8 miliard Kč pro plynárenství. Výsledné dopady poklesu WACC tak dohromady činí více než 25 miliard Kč. Ačkoliv uvedená simulace nepočítá s předpokládaným růstem RAB, dokresluje, co by se dělo s celkovými náklady, pokud by regulátor nepřistoupil ke snížení WACC.

 

Na další doplnění jsme se zeptali Martiny Krčové.

Co předcházelo vydání Zásad cenové regulace pro V. regulační období? Cesta k jejich vydání nebyla úplně jednoduchá, že?

Zásady pro V. regulační období měly začít platit už o dva roky dříve. Rada v tehdejším složení ale přípravy prodloužila. Hlavní motivací byly změny, kterými energetika i úřad procházely. Nicméně o dva roky později, loni, když jsem do Rady nastoupila, nebyl výchozí stav o mnoho lepší. Místo dalšího odkladu jsme se ale rozhodli rychle nastartovat konzultační proces. Ten jsme vyhlásili jako dvoukolový, abychom si s regulovanými subjekty i zástupci zákazníků důkladně vyjasnili veškeré připomínky.

Kolik těch připomínek nakonec přišlo?

Bezmála dvě stě, od drobností až po zásadní připomínky. Přeci jen, pokud regulovaným společnostem takto výrazně sáhnete na zisk, bez četných diskuzí se to neobejde.

Je regulátor o zásadních parametrech ochotný diskutovat?

ERÚ tu není od toho, aby regulovaným subjektům jednostranně diktoval. Regulace je otázkou konsenzu. Na jednu stranu sice hlídáme náklady, na druhou stranu chceme, aby společnosti investovaly, udržovaly energetické soustavy v dobré kondici a navíc je rozvíjely. Jinými slovy vzorec povolených výnosů musí být ve svých parametrech nastavený přiměřeně a vyváženě pro obě strany.

Přinese V. regulační období změny ve výpočtu povolených výnosů?

Měnili jsme způsob stanovení některých vstupních parametrů. V oblasti povolených nákladů například nově počítáme s klouzavým průměrem ze skutečných nákladů třech posledních ukončených let. To povede k přesnějšímu kopírování skutečných nákladů, které budou reagovat na legislativní požadavky aj. Naopak v hojně probírané oblasti odpisů jsme se rozhodli pro konzistentní přístup, pravidla pro ně tedy zůstanou stejná jako doposud.

Další úpravy vzorce, u tzv. faktoru trhu, nám umožní flexibilně reagovat, ať už půjde o běžné meziroční změny v nákladech nebo kdyby na trhu došlo k mimořádným situacím.

Jaké změny čekají energetiku v letech 2021 až 2025?

Při sestavování Zásad jsme počítali se čtyřmi skupinami trendů. Tou první je potřeba vyšší spolehlivosti distribuce. Chtě, nechtě, na dodávce energetických komodit jsme stále více závislí a čím „chytřejší“ sítě budujeme, tím větší dopady by měly případné výpadky, takže jim musíme bránit – např. zokruhováním sítí.

Druhá skupina podnětů vychází z měnící se skladby zdrojů vč. jejich decentralizace. Zejména rozvoj obnovitelných zdrojů nastartoval proces, kterému se musí přizpůsobit distribuční sítě i regulace.

Třetí motiv, se kterým pracujeme, je nové postavení zákazníků, resp. prosumerů, kde už nehovoříme o pasivním, čistě spotřebovávajícím zákazníkovi, ale o aktivním jedinci, který energii také vyrábí, ev. dodává do soustavy.

Čtvrtá skupina témat náleží novinkám a „chytření“ sítí. Nová pravidla už počítají s nástupem dálkového měření, připravuje se zrychlení změny dodavatele, dynamické tarify a další kroky, které zákazníkům sice poskytnou nové nástroje, zároveň ale energetiku dělají složitější a přinejmenším v počáteční fázi vyžadují výrazné investice.

A to vše přijde do roku 2025?

S tím vším počítají pravidla pro regulační období 2021–2025, což znamená, že regulace dostala patřičné nástroje na zavádění těchto změn. Změny samotné se ale budou implementovat mnohem déle a zasáhnou několik regulačních období v řadě. Ostatně i s tím počítáme, když říkáme, že jednotlivá regulační období by na sebe měla lépe navazovat, a to včetně fází jejich přípravy.

 

Na několik dotazů odpovídá i Petr Kusý.

Hovoří se o potřebě miliardových investic do energetických soustav. Jak vysoké ale investice budou během V. regulačního období?

Pro elektroenergetiku počítáme s aktivovanými investicemi přibližně ve výši 25 miliard korun každý rok. V plynárenství by to mělo být ročně mezi pěti a šesti miliardami, s výjimkou roku 2022, kdy bude realizován jeden velký projekt, o kterém si ještě řekneme. Uvedené sumy jasně vypovídají o významu, jaký mají pro energetiku pravidla definovaná Zásadami.

A co konkrétně budou společnosti za tyto prostředky stavět, čeho se dočkají zákazníci?

V elektroenergetice je to spíš řada menších projektů, těžko vybrat jeden, který by vyčníval. U ČEPS to budou například investice do projektů společného zájmu, kde jsme vázáni i vůči dalším evropským zemím. ČEZ Distribuce plánuje rekonstrukce a výstavbu nových rozvoden a transformoven. E.ON Distribuce čeká především modernizace venkovních vedení, kde některá z nich jsou dnes starší než padesát let. Na spolehlivosti sítě pracuje také PREdistribuce, zvyšuje například zkratovou odolnost některých rozvoden a transformoven.

Obrázek č. 3: Plány investic do roku 2030 – elektroenergetika
 

Obrázek č. 4: Plány investic do roku 2030 – plynárenství 
 

Jak to bude vypadat v plynárenství?

Zde můžeme zmínit jeden velký projekt, který svou velikostí způsobuje „zub“ v grafu plánovaných investic. Půjde o nový plynovod na úrovni přepravní soustavy v regionu střední a severní Moravy. Ten jednak vyřeší poměrně slabé zásobování plynem v této oblasti, které by nepokrylo očekávané rostoucí nároky, a odstraní i některé další technické problémy, které by jinak do budoucna mohly ohrožovat spolehlivost dodávek zákazníkům. V neposlední řadě nový plynovod rozšíří možnosti propojení českého a polského plynárenského trhu.

U dalších investic už se znovu bavíme spíš o menších, ale četných pracích. Jednak půjde o opravy infrastruktury na základě pravidelných inspekcí, dále o modernizaci kompresních stanic, aby splňovaly moderní nároky na ekonomický, a zejména do budoucna, i na ekologický provoz. V neposlední řadě se plynárenství, stejně jako elektroenergetika, nevyhne trendům, jako jsou digitalizace a dekarbonizace. Právě potřeba budoucí dekarbonizace plynárenství ovlivňuje už dnešní projekty. V současnosti budovaná infrastruktura musí být připravena například na větší zapojení vodíku v plynárenství či další alternativy. I proto sledujeme se zájmem nejrůznější pilotní projekty, a pokud to jde, snažíme se je v rámci našich kompetencí podpořit.

Když se podíváme do konkrétních čísel, výdaje neporostou stejně napříč republikou. Z tabulky investic vyčnívá například území Pražské plynárenské distribuce. Proč?

Jednoduše proto, že každá z distribučních soustav má jiné potřeby vzhledem k historickému vývoji. Pro plynárenství je příznačné, že k plynofikaci území docházelo v určitých etapách a používány byly specifické technologie. A teď přichází na řadu Praha, kde jsou položena ocelová potrubí z minulého století, která již nejsou v dobrém stavu. Obnova je tedy nevyhnutelná nejen kvůli spolehlivosti, ale především kvůli bezpečnosti soustavy.

Není to tak trochu tím, že v Praze se staví draze?

Částečně máte pravdu. Nejde však o to, že by v Praze byly dražší samotné práce, ale bývají komplikovanější z hlediska plánování i provedení. Vzhledem k hustotě zástavby a provozu musíte lépe plánovat. Například výměnu potrubí podřizujete tomu, kde se zrovna rekonstruuje vozovka či tramvajový pruh. Práce nemůžete naplánovat jen podle toho, kdy se to hodí vám. Navíc, když už se pod zem dostanete, vyhýbáte se dalším stavebním dílům a sítím, kterých je v Praze mnohem víc než v jiných městech. To všechno samozřejmě generuje vyšší náklady.

Spolehlivost je v energetice zaklínadlem, které ospravedlňuje mnohé investice. Skutečně ale budujeme sítě spolehlivější? Existují objektivní data?

Existují ukazatele spolehlivosti a plynulosti dodávek, které pravidelně sledujeme a vyhodnocujeme. Pravidla se snažíme nastavit dlouhodobě motivačně, a tím zákazníkům zajistit plynulejší dodávky s minimálním počtem přerušení. Pro lepší představu bychom počet přerušení dodávek i jejich průměrnou délku chtěli během dalšího regulačního období snížit zhruba o pět procent. Důležité je to mj. proto, že tyto ukazatele nesledujeme jen my, ale také se jimi řídí např. zahraniční investoři a vyhodnocují se i na evropské úrovni. Tak trochu jde tedy o vizitku České republiky, přinejmenším české energetiky.

Takže plánované investice přinesou měřitelný, nejen deklarovaný užitek?

Samozřejmě, že když rozhodujete o mi­liardách korun a o službách pro deset milionů občanů, nezavděčíte se všem stejnou měrou. ERÚ ale musí dbát na to, aby každá investice byla z pohledu spotřebitelů oprávněná, aby se užitek z ní přinejmenším vyrovnal nákladům, na jejichž úhradě se lidé podílejí. Vím, může to znít jako klišé, ale toto je zásada, které se ERÚ musí držet vždy, nehledě na pořadové číslo aktuálního regulačního období.

 


O DOTAZOVANÝCH

Ing. Martina Krčová, MBA vystudovala Provozně ekonomickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze a MBA studium na International Business School v Brně. V roce 1997 nastoupila na Ministerstvo průmyslu a obchodu na pozici ministerského rady pro regulaci v energetice. Od roku 2001 pracovala na Energetickém regulačním úřadě. V letech 2002–2003 zastávala pozici vedoucí oddělení analýz. Od roku 2003 do roku 2009 působila jako ředitelka odboru strategie. Od roku 2011, po jmenování místopředsedkyní pro regulaci, se zabývala vydáváním cenových rozhodnutí, regulačním výkaznictvím pro držitele licencí a legislativou v rámci kompetencí ERÚ k energetickému zákonu. Od roku 2015 do roku 2017 zastávala na ERÚ funkci místopředsedkyně pro evropské záležitosti a strategie. V její kompetenci bylo řízení mezinárodních aktivit ERÚ. V roce 2019 působila na Úřadě městské části Praha 7 na manažerské pozici v oblasti energetiky. Dne 1. srpna 2019 byla jmenována členkou Rady ERÚ.
 

Ing. Petr Kusý vystudoval Elektrotechnickou fakultu na Západo­české univerzitě v Plzni. V roce 2006 začal pracovat na Energetickém regulačním úřadě jako specialista regulace odboru elektroenergetiky v oddělení zdrojů a sítí. Zabýval se převážně technickými a ekonomickými analýzami, obnovitelnými zdroji energie a kvalitou dodávek elektřiny. Jako vedoucí oddělení statistik v letech 2011 až 2013 vytvořil nový systém statistiky elektroenergetiky a byl zodpovědný za publikaci zpráv o provozu soustav v elektroenergetice a plynárenství.

V roce 2014 nastoupil na pozici ředitele odboru analyticko-statistického, kde měl v kompetenci kompletní datovou podporu regulace v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství. V roce 2015 přešel do funkce ředitele odboru statistického a bezpečnosti dodávek. Na této pozici vedl realizaci nového systému statistiky teplárenství. Dne 1. srpna 2019 byl jmenován členem Rady ERÚ.

související články

Zlenivělá evropská civilizace je schopna velké projekty dokončovat jen s obtížemi

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Tendr na výstavbu nového bloku v Dukovanech vypsán bude, ale nejsem si jista, že bude dokončen, říká v rozhovoru pro PRO-ENERGY magazín Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

# jádro
# elektřina
# trhy
# strategie

Vývoj cien energetických komodít v období 06/2020–08/2020

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Od začiatku júna začali ceny elektriny rásť. Podporu im dodávali hlavne emisné kvóty, uhlie, ropa, finančné trhy a neskôr aj plyn…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy
# strategie

OTE: Respektovaný partner na tuzemském i evropském trhu s elektřinou a trhu s plynem

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Společnost OTE, a.s., (OTE, operátor trhu) zahájila svou činnost v roce 2002, kdy měla působit jako operátor trhu s elektřinou.…

# plyn
# elektřina
# trhy
# strategie

Aktuality v elektroenergetice

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z oblasti elektroenergetiky z portálu energy-hub.cz v období 6/2020–8/2020 …

# elektřina
# trhy

Modely obchodu s elektřinou ve světle probíhající transformace energetických trhů

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Když v roce 2001 vstoupil do účinnosti tehdy úplně nový energetický zákon, tak se všichni obchodníci s elektřinou museli naučit…

# elektřina
# trhy
# legislativa
# strategie

Dny kogenerace 2020

20. 10. 2020
on-line
COGEN Czech pořádá již 13. ročník konference, letos mimořádně formou webináře, na kterém budou diskutována aktuální témata energetiky:

JADERNÉ DNY 2020 na ZČU v Plzni - pro střední školy

23. 09. 2020 - 27. 10. 2020
on-line
Znáte energetické problémy současnosti? Chcete vědět, jak funguje jaderný reaktor? Je jaderná energie bezpečná? Ekologická? Užitečná? Zjistěte to sami! Navštivte originální výstavu v prostorách ZČU v Plzni.

SAPI - FOTOVOLTIKA A OZE V ROKU 2021

27. 10. 2020
Hotel Bratislava
Prestížny a zároveň jedinečný seminár SAPI „FOTOVOLTIKA A OZE V ROKU 2021“ sa uskutoční aj napriek už niekoľko mesiacov trvajúcim nepriaznivým okolnostiam.

Komoditní data

20.10.2020
€/MWh okte
Base
38.4263
-12.7502 %
Peak
44.5292
-13.1378 %
Offpeak
32.3233
-12.2106 %
20.10.2020
€/MWh elix
Base
30.8967
0 %
Peak
33.3208
0 %
Offpeak
28.4725
0 %
19.10.2020
€/MWh ote
Base
48.2333
61.6963 %
Peak
56.7317
88.0764 %
Offpeak
39.735
34.7178 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

53759
Počet publikovaných novinek
1745
Počet publikovaných akcí
562
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika