Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Komunitní energetika českou vládu nezajímá

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz Simon Dytrych

Česká vláda příležitosti komunitní energetiky zcela ignoruje, ačkoli se tato tematika stala jednou z priorit EU. Starostové však mnohde přebírají iniciativu a navzdory absenci podpory úspěšně investují to energetických projektů.

# EU
# strategie
# OZE
Komunitní energetika českou vládu nezajímá

ABSTRACT: The Czech government refuses to include community projects in the country’s long-term energy strategy, despite pressure from the EU. Nevertheless, several municipal politicians have decided to take the initiative notwithstanding the absence of state support.



     

Milan Kazda                        Martin Krupa


Globální bez lokálního neexistuje

Přestože v posledních měsících na sebe veškerou pozornost strhla pandemie nemoci COVID-19, jedním z nejvýznamnějších globálních témat současnosti bezesporu zůstává přeměna energetiky. Velmi silně jej akcentuje Evropská unie (EU) i většina členských států. Po celém Starém kontinentě probíhá nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými a významní politici nešetří silnými prohlášeními o uhlíkové neutralitě do roku 2050.

V posledních letech však vychází najevo, že ačkoli se jedná o problém globální, jeho řešení vyžaduje aktivní účast lokálních komunit. Premiéři či evropští komisaři mohou do světa vysílat třeba sto naléhavých vyjádření denně, avšak bez podpory a iniciativy zdola, od samotných občanů, žádný přechod k uhlíkové neutralitě neproběhne.

Lokalizace energetických změn je logický proces, protože obecní či krajské samosprávy mají k občanům nejblíže a znají místní specifika. Pokud tedy v čele úřadu sedí iniciativní starosta, sám ví nejlépe, jakým způsobem musí dostupné technologie implementovat, aby docílil jednak redukce emisní stopy, ale hlavně úspory nákladů na chod obce. Když její občané následně vidí, že vše funguje, jak má a projekt se ekonomicky vyplatí, často reagují zvýšeným zájmem o energetiku, což ostatně dokazují níže zmíněné konkrétní příklady.

Obrázek č. 1: Bioplynová stanice v Kněžicích
 

Obrázek č. 2: Velkokapacitní bateriové úložiště elektrické energie v Mikolajicích

 

Starostové přebírají otěže

První vlaštovky komunitního trendu do Česka přilétly již začátkem tisíciletí, příklad lze nalézt v Kněžicích u Nymburka: „Začali jsme těsně po roce 2000 s obecní výtopnou na biomasu a bioplynovou stanicí na odpad. Fungovalo to a jezdili se k nám dívat z celého světa. Tak jsme si řekli, že přidáme další projekty. Postupně jsme na obecní zdroj tepla napojili celou ves včetně vzdálenějších usedlostí, plánujeme fotovoltaiku na obecních střechách, či vlastní lokální distribuční síť,“ říká tamní starosta a aktivní člen Sdružení místních samospráv Milan Kazda, který funkci v obci zastává již přes 20 let.

Další iniciativní komunita se nachází v Mikolajicích na Opavsku. Tam využívají solární panely, bateriové úložiště a mikroelektrárnu na biomasu, vybavenou kogenerací. S provozem celého systému pomáhá umělá inteligence, která přepíná mezi jednotlivými zdroji a přebytky posílá do úložiště.

„U nás zpočátku šlo jen o efektivnost a smysluplnost projektu – jak ušetřit, jak snížit náklady na mzdy,“ vysvětluje starosta Mikolajic Martin Krupa. „Pak se ale začalo ukazovat, že to má další výhody. Mezi ty lokální lze zařadit například snížení rizika rozmražení potravin v místní prodejně, a tím zmírnění hrozby finanční ztráty, dále snížení prašnosti v obci a s výčtem bych mohl pokračovat. Samozřejmě jsou zde i nelokální přínosy, například redukce uhlíkové stopy. Osobně mě také velice těší, že občané se o projekty aktivně zajímají,“ vyjmenovává pozitiva Krupa.

Komunitní energetiku podporují ale i města, například současné vedení Prahy. To začátkem května schválilo větší využití střešní a fasádní fotovoltaiky či tepelných čerpadel. Plánuje také nakupovat zelenou elektřinu pro objekty v majetku města.

„Výraznějšímu rozvoji projektů, využívajících obnovitelné zdroje energie, však brání legislativní bariéry a nezájem zodpovědných úřadů potřebné změny navrhnout a prosadit. Příkladem takového jednání je aktuální návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který rozvoj výroby zelené elektřiny nepodporuje. Ani po vlně kritických připomínek v připomínkovém řízení se tato situace nezměnila,” stěžuje si Petr Hlubuček, náměstek primátora hlavního města Prahy. A tím se dostáváme k jádru problému tuzemského přístupu ke komunitní energetice.
 

Graf č. 1: Podíl OZE na výrobě elektřiny ve státech EU28 mezi lety 2011 a 2017 výrazně narostl (hodnoty v TWh).
Zdroj: IEA

 

Česko nadšení EU nesdílí

EU si přínosy komunitní energetiky uvědomuje a po členských zemích její zavádění vyžaduje. S podporou počítá například legislativní dokument, nesoucí příznačný název „Čistá energie pro všechny Evropany“ (2016) či balíček „Zelená dohoda pro Evropu“ (2019). Evropský výbor regionů navíc loni v červnu v rumunské Bukurešti uspořádal mnohatisícovou konferenci, zastřešenou všeříkajícím heslem „making the energy transition happen locally“ (uskutečňujeme energetické změny lokálně). Jinak řečeno, EU se poměrně ironicky snaží iniciativu zdola vybudit podporou shora.

Český stát prozatím přístup Unie nesdílí. Náměstkem primátora Hlubučkem zmíněný Návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, odeslaný Evropské komisi letos v lednu, obsahuje ohledně této tematiky pouze vágní konstatování, že komunitní energetika může pomoci ke zvýšení energetické účinnosti a v boji proti energetické chudobě. Tím sice požadavky EU alespoň minimálně reflektuje, ale prakticky žádnou podporu neposkytuje.

Ani Milanu Kazdovi toto konstatování nestačí: „To, co plán ve vztahu ke komunitní energetice uvádí, je požadavek evropské směrnice z tzv. Zimního energetického balíčku, takže to nelze považovat za nějaký autonomní přístup. Přínosné by bylo, kdyby vláda pro komunitní energetiku stanovila nějaký konkrétní cíl, jako to má např. sektor výroby elektřiny nebo tepla z OZE,“ navrhuje.
 

Novela zákona o POZE komunity nereflektuje

Novela zákona o podporovaných zdrojích obnovitelné energie (POZE), projednaná vládou koncem dubna, komunity nezmiňuje vůbec, přestože Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv v připomínkovém řízení navrhly každý dvě změny, z nichž ale nakonec žádná neprošla.

„Novele bych vytkl dvě věci,“ říká starosta Kněžic Milan Kazda, „Zaprvé, problém vidím v navázání podpory na nařízení, které stanovuje druh a množství POZE, vydávané vládou v tříletém intervalu. Obce však, na rozdíl od komerčního developera, potřebují z objektivních důvodů na přípravu projektu více času, protože musí podstupovat schvalování na zastupitelstvu, mají nedostatek odbornosti v přípravě podobného projektu atd. Navrhovali jsme, aby pro komunitní projekty platilo delší období, nebo aby se na ně případné změny nařízení vůbec nevztahovaly. To však neprošlo,“ lituje politik.

A dodává: „Zadruhé, novela zákona o POZE nedostatečně podporuje rozvoj fotovoltaiky. Opět jsme argumentovali, že na rozdíl od větrných elektráren je fotovoltaika zdroj, který mohou budovat prakticky všechny obce v Česku. My sami v Kněžicích o obecní fotovoltaice už delší dobu uvažujeme. Navrhovali jsme zavedení specifické podpory pro komunitní fotovoltaiku, řekněme do 30 kW, žádné velké parky, ale hysterie z minulých dob bohužel stále přetrvává a ani tento návrh ministerstvo nepřijalo. Po dlouhých vyjednáváních s MPO jsme dostali jen obecný příslib, že na komunitní projekty vyčlení finance z připravovaného Modernizačního fondu.“

A jak ministerstvo ignoraci zdůvodňuje? Na připomínky ve zkratce odpovědělo, že komunitním projektům žádat o podporu nebrání. To je sice pravda, avšak pasivní tolerance vzhledem k výše uvedeným faktům pro rozvoj lokální energetiky nestačí.
 

Graf č. 2: Podíl OZE na výrobě elektřiny se v ČR mezi lety 2011 a 2017 prakticky nezměnil (hodnoty v TWh).
Zdroj: IEA


 

Inspirujme se v zahraničí

Vláda dle starostů v podpoře komunitní energetiky jednoduše zaspala. „Je to demotivující – za hranicemi v Rakousku nebo Německu vzniká mnoho výborných projektů, ale u nás, přestože technologie zlevňuje a zdokonaluje se, máme de facto stopku. Za dnešních podmínek, které začaly platit před osmi lety, bychom kněžický projekt rea­lizovat nemohli,“ stěžuje si Kazda. Změnou podmínek myslí přijetí zákona o POZE z roku 2012, který značně omezil podporu obnovitelných zdrojů.

Martin Krupa mu přizvukuje: „Již dlouho se mluví o decentralizaci, o lokální výrobě energie, ale všechny typy podpory směřují téměř výhradně do podnikatelské sféry. Ani informovanost veřejnosti z počátku nikdo nevedl ke komunitám a obcím. Podle mě se takové zdroje mohou stát zásadním prvkem ve skládačce energetického mixu. Nemluvě o jejich důležitosti v době, kdy dálková distribuce není možná, například při některých typech krizových situací.“

A Milan Kazda dodává další důvody, proč by státní podpora stála za zvážení: „Opomíjet komunitní energetiku, kam nepatří jen zařízení typu naší obecní bioplynové stanice, ale i různé menší občanské nebo družstevní projekty, je podle mě velmi krátkozraké. Podporu pro OZE musíme budovat zespodu přes komunitní a občanské projekty, posilování energetické nezávislosti, samovýroby energie atd. Takto to vznikalo v Dánsku, Velké Británii a samozřejmě v Německu, kde podpora veřejného mínění dosahuje stabilních a poměrně vysokých hodnot. Důvod? Zapojení veřejnosti. U nás, přestože vznikla spousta dobrých projektů, včetně několika obecních, si každý vybaví velké fotovoltaiky na polích, označení solární baroni a vítr v peněžence.“
 

Zájem starostů přetrvává

Oba starosty však pojí střízlivý optimismus. „Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně připravuje další novelizaci zákona o POZE, jež cílí i na podporu komunitních projektů. Vyplývá to z povinnosti transponovat do české legislativy nedávno schválené evropské směrnice o rozvoji OZE a komunitní energetice. Nejde tedy o změnu tuzemského přístupu, ale o impuls z EU, za nějž jsme přesto velice vděční,“ tvrdí starosta Kněžic, jedním dechem však dodává: „Na druhou stranu zůstávám skeptický a myslím si, že novelu vláda v tomto volebním období nestihne projednat. Návrh tak patrně spadne pod stůl a na motivační podmínky si ještě pár let počkáme.“

„Dotační tituly, nepřímo podporující komunitní energetiku, sice existují i dnes, jsou však zcela nevhodně nastaveny. Mají mnoho navzájem se vylučujících kritérií a dosáhnout na maximum podpory je téměř nemožné,“ dodává starosta Mikolajic, ale vzápětí optimisticky dodává: „Jsou to první vlaštovky, které, doufám, budou následovány lépe nastavenými dotačními tituly. Úředníci, s nimiž jsme naše projekty řešili, se k nim stavěli vcelku pozitivně.“

Pozitivně se k nápadům staví i jiní starostové. „Poté, co naše obec realizovala svou vizi komunitní výroby elektřiny z OZE, jsme projekt ve spolupráci s partnery hodně publikovali a od té doby mě navštívil nespočet starostů. Také pomohla naše účast v soutěži E.ON Energy Globe Awards, kde jsme s naším projektem skončili na skvělém druhém místě. Komunální politici, kteří mě navštívili, nebo jinak oslovili, mají většinou zcela jasnou představu, co chtějí řešit. Většinou jim ale chybí odbornost a znalosti k tomu, aby se sami k nastaveným cílům dostali a ekonomicky to vyšlo,“ popisuje přístup svých kolegů Krupa.

Obrázek č. 3: Starosta Mikolajic Martin Krupa představuje technologie v obci.

 

PPA: alternativa dotací

Podpora energetických komunit přitom nemusí spočívat jen v dotacích nebo finančních (či jiných) úlevách. Dost možná by stačilo změnit legislativní rámec tak, aby samosprávám poskytoval větší volnost rozhodnout se, jak a od koho energii nakoupí.

Takový nákup by mohl proběhnout například na základě konceptu „Power Purchase
Agreement“ (PPA, česky „smlouva o nákupu energie“). Jedná se o dohodu mezi dvěma stranami, přičemž jedna energii vyrábí a druhá ji kupuje. Tento typ smlouvy tedy umožňuje nakoupit energii přímo u majitele zdroje, nikoli oklikou přes distribuční společnost.

Prozatím si tento koncept získal nejvíce pozornosti díky korporátním nákupům gigantických firem, jako jsou Google či Shell. Prvně jmenovaná společnost v září nakoupila za dvě miliardy dolarů rekordních 1,6 GW z větrných elektráren, které se nacházejí převážně v Severní a Jižní Karolíně a v Texasu. Druhá firma letos v únoru koupila 800 MW z různých obnovitelných zdrojů v několika zemích Evropy.

Jen díky PPA mohou v některých státech (průkopníky jsou Španělsko a Švédsko) vznikat solární parky bez potřeby státních dotací. Investor se jednoduše domluví přímo s odběratelem na ceně, která se mu vyplatí, a zdroj postaví s jistou návratností. Neexistuje důvod, proč by stejným způsobem nemohly nakupovat veřejné instituce. Například loni v říjnu ve Velké Británii takto elektřinu nakoupilo 20 univerzit.

Podobně by mohly uvažovat i obce. Investor by se domluvil se zastupitelstvem, postavil OZE a prodával energii přímo obci za předem stanovenou, pro obě strany výhodnou, cenu. Český právní systém však pojem „Power Purchase Agreement“ nezná, ačkoli Evropský parlament a Rada EU příslušnou směrnici schválily již v roce 2018. S PPA je to tedy podobné jako s podporou komunitních zdrojů – stát sice využívání modelu přímo nezakazuje, avšak strany smlouvy musí naplnit všechny podmínky, dané energetickým zákonem pro výrobu, distribuci a prodej elektřiny, čímž celá věc ztrácí smysl.
 

Závěrem trocha filosofie

Existuje tedy vysvětlení státního nezájmu? Bohužel, do hlav odpovědných osob nelze nahlédnout a z oficiálních dokumentů mnoho nevyčteme. Když nám státní správa neposkytuje praktické vysvětlení, nahlédněme do filosofie, která lpění na centrálním modelu elegantně zdůvodňuje.

V přístupu k technologii existuje směr, který se nazývá „sociální konstruktivismus“, poprvé popsaný v 80. letech minulého století sociology technologie Wiebem Bijkerem a Trevorem Pinchem. Ti svůj koncept postavili do kontrastu k marxistickému, či leninistickému „technologickému determinismu“, jehož podstatou je, že technologický pokrok určuje osud lidstva. Příchod železnice dle Marxe způsobil konec feudalismu a elektrifikace dle Lenina předznamenala příchod komunismu.

Již zmínění sociální konstruktivisté naopak tvrdí, že lidská kultura určuje, jakou technologii se určitá civilizace rozhodne využívat. Tato myšlenka by dávala smysl vzhledem k českému pojetí energetiky. Silné prvky centrálního řízení státu lze vypozorovat již za první republiky, za komunismu poté dosáhlo vrcholu, a i dnes jsme zvyklí, že se všechno řídí „z Prahy“. Touto optikou by dávalo smysl i lpění na centrálně řízené energetice.

Ať již přijmeme vysvětlení kulturní, ekonomické, politické, či úplně jiné, na podstatě věci to vlastně nic nemění. Decentralizace energetiky a přechod na OZE Evropu s největší pravděpodobností do několika desítek let nemine a zůstává tak na nás, Češích, zda se k procesu přeměny postavíme jako jeho aktivní spolutvůrci, či pasivní příjemci toho, co jiní domluví.

související články

Zlenivělá evropská civilizace je schopna velké projekty dokončovat jen s obtížemi

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Tendr na výstavbu nového bloku v Dukovanech vypsán bude, ale nejsem si jista, že bude dokončen, říká v rozhovoru pro PRO-ENERGY magazín Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

# jádro
# elektřina
# trhy
# strategie

Vývoj cien energetických komodít v období 06/2020–08/2020

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Od začiatku júna začali ceny elektriny rásť. Podporu im dodávali hlavne emisné kvóty, uhlie, ropa, finančné trhy a neskôr aj plyn…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy
# strategie

OTE: Respektovaný partner na tuzemském i evropském trhu s elektřinou a trhu s plynem

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Společnost OTE, a.s., (OTE, operátor trhu) zahájila svou činnost v roce 2002, kdy měla působit jako operátor trhu s elektřinou.…

# plyn
# elektřina
# trhy
# strategie

V. regulační období: Transformace energetiky à la ERÚ

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Na počátku června Energetický regulační úřad (ERÚ) představil Zásady cenové regulace pro V. regulační období, které budou platit…

# elektřina
# trhy
# strategie

Modely obchodu s elektřinou ve světle probíhající transformace energetických trhů

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Když v roce 2001 vstoupil do účinnosti tehdy úplně nový energetický zákon, tak se všichni obchodníci s elektřinou museli naučit…

# elektřina
# trhy
# legislativa
# strategie

XI. sympozium Green Way 2020

01. 12. 2020 - 02. 12. 2020
Autoklub ČR, Opletalova 29, Praha 1 Praha
Informace o procesu výstavby budov a jejich provozování o novinkách v technice, v legislativě, o nových projekčních technických trendech.

Ekoinovační fórum - Boj proti suchu – zelená města a inovativní zemědělství

03. 12. 2020 10:00 - 13:00
on-line
Platforma pro diskusi o tom, jak může Česko využít inovace pro nastartování své ekonomiky

Jesenná konferencia SPX 2020

03. 12. 2020 - 04. 12. 2020
hotel Družba, Demänovská dolina
Najnovšie informácie, poznatky, skúsenosti a názory odborníkov z energetického trhu SR. Presunuto z júna.

Komoditní data

30.11.2020
€/MWh okte
Base
56.9229
16.9078 %
Peak
66.5342
22.4161 %
Offpeak
47.3117
9.95042 %
30.11.2020
€/MWh elix
Base
30.8967
0 %
Peak
33.3208
0 %
Offpeak
28.4725
0 %
29.11.2020
€/MWh ote
Base
47.7292
4.63576 %
Peak
50.8767
1.49115 %
Offpeak
44.5817
8.47121 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

54356
Počet publikovaných novinek
1766
Počet publikovaných akcí
562
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika