Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Plynovod Nord Stream 2 přes překážky míří do finiše

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz Alena Adámková

Druhá větev plynovodu Nord Stream, díky které má být od počátku příštího roku navýšena roční kapacita přímé přepravní trasy do Německa o dalších 55 mld. metrů krychlových zemního plynu, bude zřejmě přes nevoli USA i některých evropských zemí dokončena. Nejnověji to potvrdil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. 

# plyn
# politika
# infrastruktura
Plynovod Nord Stream 2 přes překážky míří do finiše

ABSTRACT: The second branch of the Nord Stream pipeline, which is expected to increase the annual capacity of the direct transport route to Germany by an additional 55 billion cubic metres of natural gas from early next year, is likely to be completed, despite the opposition from the USA and some European countries. Russian Minister of Foreign Affairs Sergei Lavrov confirmed this recently.



Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ke konci května potvrdil agentuře Intefax, že Rusko ani přes poslední překážky neplánuje upustit od výstavby plynovodu Nord Stream 2. Připustil pouze, že dokončení může nabrat určité zpoždění a kvůli mnoha překážkám také vyšší cenu zemního plynu, který bude plynovodem Nord Stream 2 přepravován do Evropy.

Zpoždění by mohlo ohrozit dodávku plynu pro zimu 2020/2021. Už nyní řeší manažeři časový skluz, neboť podle původního itineráře měla být jedna „roura“ dokončená a na druhé měly práce finišovat. Jenže vše se několikrát zadrhlo. Přitom k dokončení chybí podle odhadů agentury Bloomberg jen asi šest procent trasy v dánských vodách.

Obrázek č. 1: Trasa plynovodu Nord Stream a navazujícího plynovodu Eugal
 

Americké sankce, odmítnutí legislativní výjimky

Druhé větvi plynovodu, spojujícího Rusko a Německo, týden před tímto prohlášením ztížil budoucí provoz německý regulátor BNetzA, který odmítl žádost o výjimku z evropské energetické legislativy.

Opatření, která mají zkomplikovat jeho provoz, nebo uvedení do provozu, je ale mnohem více. Především na konci minulého roku uvalily USA sankce na některé firmy, které plynovod budují. První podstatnější komplikace přišly v okamžiku, kdy plynovodu chybělo k dokončení pouze 6 % celkové délky. Spojené státy americké totiž uvalily sankce na společnosti, které jsou provozovateli speciálních plavidel, které jsou využita k pokládání vybraných podmořských plynovodů.

V návaznosti na to se švýcarská společnost Allseas, která plynovod Nord Stream 2
pokládala na dno moře, urychleně stáhla z Baltského moře a zanechala za sebou téměř dokončený projekt. Právě její lodě pokládaly potrubí na více než 1200 kilometrech, které od sebe dělí ruskou Usť-Lugu a německý Greifswald. Náhrada za její lodě musela připlout až z Vladivostoku.

To, že podobný krok hrozí, už Gazprom tušil od prosince minulého roku. Před silvestrem pak Švýcaři oznámili, že se do vln Baltského moře u dánského ostrova Bornholm nevrátí. Už v tento moment se na ruském Dálném východě chystala ke startu loď Akademik Čerskij, která je uzpůsobena k pokládání podmořského potrubí. Na místo stavby se loď dostala až počátkem května.

Druhým potenciálním problémem je zmíněné odmítnutí žádosti o udělení výjimky z některých pravidel energetické legislativy Evropské unie. Žádost společnosti Nord
Stream 2 AG odmítl německý regulátor, jelikož nesouhlasil s tvrzením společnosti Nord Stream 2, že v rozhodné době pro udělení výjimky již byl plynovod dokončen.

Evropské směrnice vyžadují, aby dodavatelská a provozovatelská struktura v případě produktovodů byla v zájmu zachování volné hospodářské soutěže oddělená, což v tomto případě podle regulátora není. Výjimka by zmírnila omezení využívání plynovodu, což by společnosti umožnilo vyhnout se povinnostem, jakými jsou zaručení přístupu třetím stranám, unbundling či zavedení transparentních tarifů za přepravu plynu. Rozhodovat nyní budou pravděpodobně soudy.
 

Proč plynovod budí vášně?

Američané se dlouhodobě snaží zabránit plánovanému dokončení budovaného plynovodu Nord Stream 2. Oficiálně uvádí především bezpečnostní důvody: Evropa se podle USA dlouhodobě obává ruské rozpínavosti, nechá se chránit americkým vojenským deštníkem, ale přitom ani neplatí dost do rozpočtu NATO. A ještě k tomu posílá Rusům miliardy dolarů za odběr plynu. To se Američanům pochopitelně vůbec nelíbí. Americký ministr energetiky Dan Brouillette prohlásil, že pro Američany je nesmírně znepokojivé, do jaké míry jsou Němci a ostatní evropské národy závislí na Rusku.

Za bezpečnostními aspekty se však také skrývají ekonomické zájmy těžařů amerického plynu, kteří by z USA rádi do Evropy dodávali plyn ve zkapalněné formě (LNG), ale v cenové konkurenci nemají s ruskou dodávkou po zemi šanci.

Stavba druhé větve podmořského plynovodu Nord Stream budila vášně od první zmínky – a to hned z několika důvodů. Kromě zvyšování závislosti na ruském plynu, který z trhu může potenciálně vytlačit konkurenci, jde především o tranzitní poplatky, které vybíraly Ukrajina a Polsko. Právě tyto státy budou muset při spuštění plynovodu seškrtat v rozpočtech příjmy z přepravy suroviny z východu na západ, protože plynovod Nord Stream 1 i 2 je zcela obejde.

Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Firma pro tento účel zřídila dceřinou společnost Nord Stream 2 AG. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.


 

Česko má v budoucnu hrát zásadní roli při transportu plynu

V souvislosti s diskutovaným plynovodem Nord Stream 2 se sice mluví hlavně o Německu, zásadní roli při transportu ruského plynu sehraje ale i Česko. Právě přes něj totiž bude směřovat velká většina suroviny, kterou plynovod dopraví po dně Baltského moře z Ruska do Německa a přes odpor některých politiků obejde tradiční tranzitní trasy přes Ukrajinu nebo Polsko.

Desítky miliard metrů krychlových zemního plynu ročně by měl do Česka přivádět nový plynovod Eugal. Projekt za tři miliardy eur (77 miliard korun) spojí severoněmecký Lubmin, u něhož na pevninu ústí Nord
Stream 2, s obcí Deutschneudorf na českých hranicích. „Z 55 miliard metrů krychlových zemního plynu, které ročně přitečou plynovodem Nord Stream 2, jich 45,1 miliardy metrů krychlových bude plynovodem Eugal směřovat na Česko,“ vysvětluje mluvčí projektu firmy Gascade Reemt Bernert.

Se stavbou plynovodu o délce 480 kilometrů, který je na úseku 329 kilometrů zdvojený, se začalo na podzim 2018. Projekt Eugal měl být spuštěn od začátku roku 2021 naplno, stejně jako plynovod Nord Stream 2, na který navazuje. Je ale už jisté, že projekt bude mít zpoždění.

Na českých hranicích na Eugal naváže potrubní část projektu Capacity4Gas, která do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod, má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR René Neděla řekl, že tyto nové plynovody budou mít na české plynárenství pozitivní dopad. „V nejbližší době bude totiž docházet k postupnému vypršení platnosti existujících kontraktů na přepravu plynu přes území České republiky. Tyto kontrakty by zcela určitě nebyly ve stávajícím rozsahu obnoveny, což by ve svých důsledcích vedlo k výraznějšímu přesunu nákladů na provoz přepravní soustavy, vlastněné společností Net4Gas, na tuzemskou přepravu a v konečném důsledku by tak prodražilo zemní plyn pro zákazníky na území České republiky,“ dodal.

Mluvčí firmy Net4Gas Zuzana Kučerová sdělila, že rozsah investice do české přepravní soustavy v rámci projektu Capacity4Gas se odhaduje na několik stovek milionů eur. Podle Neděly by mohly dosáhnout až na 700 milionů eur (18 miliard korun). Výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská míní, že krátkodobě významný přínos pro tuzemskou ekonomiku má i samotná výstavba navazující infrastruktury na území Česka. „Z pohledu geopolitické bezpečnosti je příznivý dlouhodobý dopad ve formě napojení na likvidní a velmi dobře integrované západoevropské trhy se zemním plynem,“ dodala.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor uvedl, že ze severozápadního směru už nyní proudí existujícími plynovody kolem 95 procent veškerého tranzitu plynu přes ČR. Celkový objem zemního plynu přepraveného společností Net4Gas dosáhl v roce 2017 hodnoty 42,5 miliardy metrů krychlových. Pro potřeby Česka z toho bylo 8,5 miliardy metrů krychlových. Zbývající část celkového objemu představoval mezinárodní tranzit.

Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS sdělil, že v současné době směřuje část transportu plynu přes Českou republiku zpět do Německa, konkrétně do Bavorska. Nové plynovody podle něj umožní více využívat předávací stanici Lanžhot a transport plynu dále na jih, například do Rakouska, Itálie nebo Chorvatska. „Tyto plynovody nahradí stále se zmenšující tranzit plynu přes Česko z východu přes Ukrajinu,“ dodal.

související články

Aktuality v plynárenství

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z portálu energy-hub.cz v oblasti plynárenství v období 03/2020 – 05/2020 (redakčně upraveno). 

# plyn
# politika

Revoluci v energetice virus nezastaví

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Koronavirus může být i příležitost, říká Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

# plyn
# personálie
# strategie

Řízené pluhování se osvědčilo

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Nový plynovod společnosti E.ON Distribuce zaorává mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí speciální pluh. V zimě už plynovod může…

# plyn
# technologie

Pokládat plynovod pluhováním je přesnější a ekologičtější

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Více podrobností o výstavbě plynovodu speciální metodou doplnil vedoucí Správy a provozu zemního plynu Tomáš Vacek.  

# plyn
# technologie
# infrastruktura

Vodík do každé domácnosti

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Vytápění domácností zemním plynem se výraznou měrou podílí na znečišťování ovzduší. Britští vědci zvažují, že po drobných…

# paliva
# plyn
# emise
# životní prostředí

HANNOVER MESSE Digital Days

14. 07. 2020 09:00 - 15. 07. 2020 16:00
Messe Hannover
Průmyslová transformace se svými megatématy digitalizace, individualizace, ochrana klimatu a demografické změny pokračuje i přes krizi způsobenou koronavirem a je těžištěm HANNOVER MESSE Digital Days. Tato nová dvoudenní digitální akce informuje o aktuálním vývoji v oborech průmyslu, energie a logistiky a nabízí orientaci v době krize a po jejím konci.

Den plynové mobility (CNG/LNG/Biometan)

02. 09. 2020
prostory Pražské plynárenské

URBIS SMART CITY FAIR

02. 09. 2020 09:00 - 03. 09. 2020 17:00
Výstaviště Brno
URBIS SMART CITY FAIR  přináší chytrou kombinaci veletrhu s exkluzivním konferenčním programem, kde se představí lídři v oboru Smart city. Během dvou dnů se potkají desítky představitelů středoevropských měst a obcí a lídři v inovacích s jediným cílem – předat si zkušenosti, nápady a příklady konkrétních řešení, jak správně koncept Smart city rozvíjet ve městech. Tak, aby se v nich občanům lépe žilo.

Komoditní data

12.07.2020
€/MWh okte
Base
25.155
-14.8371 %
Peak
21.6392
-22.0304 %
Offpeak
28.6708
-8.46326 %
12.07.2020
€/MWh elix
Base
30.8967
0 %
Peak
33.3208
0 %
Offpeak
28.4725
0 %
11.07.2020
€/MWh ote
Base
30.8475
-9.88826 %
Peak
29.2875
-10.7383 %
Offpeak
32.4075
-9.106 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

52310
Počet publikovaných novinek
1713
Počet publikovaných akcí
526
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika