Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Jak zabránit sesuvům půdy dálnice D8?

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY Petr Měchura

Ředitelství silnic a dálnic po dlouhých letech a několika opravách otevřelo opět kompletní dálnici, vedoucí z hlavního města na hranice, ale má stále potíže kvůli posunům ve svahu pod prackovickou estakádou.

# technologie
# infrastruktura
# doprava
Jak zabránit sesuvům půdy dálnice D8?

ABSTRACT: Rainwater and a steep slope resulted in landslides on the highway from Prague to Ústí nad Labem (highway D8). The same problem may occur again in the future. A simple roof with drainage, financed by the income from an installed photovoltaic power plant on it, could be the possible solution.



VODA ZPŮSOBUJE SESUVY NA DÁLNICI D8

Těch faktorů je samozřejmě více a samostatně by sesuvy a pohyby podloží nezpůsobily – to by nad tímto úsekem dálnice nemohl desítky let bez problémů fungovat velký kamenolom a pod ním, na tomtéž svahu, který se sesunul na dálnici, nemohla vést po mnoho desítek let bez problémů železniční trať.

Z těch dlouhodobých faktorů je to samozřejmě především geologická situace – propustné „sypké“ sopečné nánosy na plastickém a nepropustném jílovitém podloží, které je navíc ve sklonu k dálnici a po kterém tak mohou snadno klouzat dolů.

Z těch novějších je to pak zalesnění svahu nad dálnicí listnáči. To způsobuje, že všechna voda, která naprší, místo toho, aby rychle stekla po povrchu svahu dolů do údolí, tak se vsákne a podstatně zvýší hmotnost svahu, na jaře při tání sněhu klidně i o polovinu.

Lom nad svahem přispívá dokonce dvěma faktory:

  • velkou horizontální neodvodněnou plochou lomu, která umožňuje srážkové vodě dostat se jednak povrchově shora do zalesněného svahu, ale patrně i pod něj přes hlušinu z odvalů a sopečných nánosů až na jílovité podloží, po kterém to vše sklouzává dolů po svahu a
  • otřesy způsobené provozem lomu.

A vše bylo dovršeno „podhrabáním“ svahu stavbou dálnice a tím možná i přerušením odtoku srážkové vody z masivu.

Ředitelství silnic a dálnic si je částečně některých těchto faktorů vědomo, a proto se alespoň snaží odvodňovacími strouhami nad svahem zamezit vsakování vody. Tyto strouhy jsou však mělké, povrchové, takže budou účinkovat možná na přívalové srážkové vody, nikoliv však na ty běžné, jak je ostatně vidět už nyní, kdy jsou zcela suché. A už vůbec nebudou účinné proti srážkovým vodám na svahu.

MOŽNÉ ŘEŠENÍ: ZASTŘEŠENÍ SVAHU S FOTOVOLTAIKOU

Takže jediné možné řešení je vcelku jednoduché: Když zatím ještě stále neumíme poručit větru, dešti, tak celý svah od lomu až k dálnici zastřešit!

Ale jak to udělat levně a spolehlivě?

Každý stavař dobře zná tisíckrát ověřenou poučku, že ploché střechy se dělí pouze na dva typy – ty které tečou a ty které potečou. Takže řešení, pokrýt celý svah nějakou fólií nepřipadá už z těchto důvodů v úvahu. Nehledě na členitost terénu a jeho svažitost, které zcela eliminují zakrytí fólií například hlínou, a omezenou životnost nezakrytých fólií kromě jiného vlivem UV záření a střídáním teplot.

Zbývá tedy střecha s krovem. A ta je drahá! Stejně jako pozemek.

Proto, má-li se z těch peněz alespoň něco vrátit, tak je nejprve třeba co nejlépe využít ten svah nad dálnicí a postavit tam něco, co se samo zaplatí. A jestliže tam nechceme a ani nemůžeme postavit obrovskou krytou víceúčelovou halu nebo rychlobruslařský ovál, které by se rozhodně samy nezaplatily, tak zbývá jediné – solární park!

Solární fotovoltaické kolektory jsou totiž poměrně malých rozměrů cca 1 m × 2 m, spojují se proto vedle sebe do skupin po několika metrech a ty tvoří řady desítky až stovky metrů dlouhé, a protože jsou lehké, tak i podpůrná konstrukce může být jednoduchá a lehká. Vše jde proto rozčlenit, ukotvit mělce do země či dokonce jen zatížit betonovými patkami a pospojovat jen kabelem, protože případné vzájemné posuny třeba až do 1 m v zásadě nevadí. Solární boom už je za námi, fotovoltaické kolektory jsou i proto cenově nyní na minimu a montážních firem je už dostatek a elektrickou energii ze solárních zdrojů potřebujeme už kvůli splnění kvót EU, ke kterému jsme se zavázali.
 


 

A JAK S VODOU?

Ale my se potřebujeme především zbavit dešťové vody. Naštěstí dálnice vede z jihu na sever, takže řady kolektorů mohou být v ideálním sklonu na jih umístěny v řadách po svahu kolmo na dálnici, takže není nic jednoduššího, než ke spodním okrajům skupin kolektorů namontovat široké (min. 50 cm, aby pojmuly i sesunutý sníh z kolektorů) laminátové okapy (nerezivějí, nemusí se natírat, jsou pevné ale pružné a nevadí jim mráz), na koncích skupin položené přesahy na sebe, aby mohly v případě posunů snadno dilatovat, a vodu z takto vytvořených řad svést dolů ze svahu před dálnici a pak pod dálnicí na druhou stranu do vsakovací drenáže nebo do umělé nádrže, využitelné třeba na závlahy nebo i na koupaliště, protože ta voda bude opravdu hodně čistá.

A pokud k horním okrajům kolektorů přiděláme na panty desky z plochého laminátu, které budou spodní stranou volně ležet v okapovém žlabu vedlejší souběžné řady, tak se postaráme i o vodu, která by jinak spadla mezi řadami kolektorů, a navíc nemusíme mít ani strach ze severních větrů, které by mohly kolektory nadzvedávat. A z tohoto žlabu lze samozřejmě dělat i běžnou údržbu kolektorových polí, protože když unesou potůček vody, tak jistě unesou i dospělého člověka. A pod kolektory nic neporoste, protože tam nebude ani voda, ale ani sluneční světlo.

KDO TO VŠE BUDE FINANCOVAT?

Odpověď je jednoznačná: v každém případě stát (a almužnou možná přispěje vlastník lomu Kámen Zbraslav s.r.o.).

Ale je možné i řešení, že by to stát zaplatil jen ze dvou třetin. Tedy v případě, že to bude financovat firma ČEZ a.s., která má se solárními parky velké zkušenosti, když jich sama – podobných velikostí – vlastní několik má i dostatek volných prostředků z nevyplacených dividend.

Společnost ČEZ je totiž polostátní akciová společnost a stát v ní vlastní přes 70 % z 445 mld. Kč jejího kapitálu, takže ze 30 % by se této investice účastnili i ostatní akcionáři, například banky. A že už stát nevyplácí tučné dotace na fotovoltaické elektrárny, by nás vůbec nemuselo bolet, protože v tomto případě by si je stát stejně vyplácel ze 70 % sám sobě, takže o nic nepřijde. Ale v každém případě by to bylo rychlé (návratné do roka) a elegantní řešení, za méně než desetinu ceny odborníky navrhovaných alternativních řešení (tunely, piloty, hráze apod.), a rozhodně mnohem lepší investice státu než pofiderní investice v Rumunsku.

 


O AUTOROVI

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura vystudoval Pedagogickou fakultu UK v Praze (matematika a občanská nauka), Institut mezinárodních vztahů v Berlíně (mezinárodní vztahy), Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze (řízení a plánování), Fakultu řízení VŠE v Praze (ekonomicko-matematické výpočty) a Právnickou fakultu UK v Praze. Zakončení CSc. na Ekonomickém ústavu ČSAV mu bylo znemožněno z politických důvodů. Úsporami energie a surovin a řízením hospodářství na mikro i makroúrovních se zabývá od 70. let minulého století, nejprve na globální úrovni v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, pak i na regionálních úrovních v Ekonomickém ústavu ČSAV a v Institutu řízení Úřadu vlády ČR. Počátkem roku 1990 spoluzakládal parlamentní výbor pro životní prostředí a urbanismus, kde působil do roku 1995 jako jeho tajemník. Po odchodu do soukromé sféry působil několik let jako výkonný ředitel a prokurista české a slovenské pobočky koncernu PHILIPS a pak 15 let jako výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství. V roce 1995 založil úspěšnou poradenskou firmu AVE BOHEMIA s.r.o. a přes 20 let podniká i jako OSVČ. Je aktivním novinářem a členem Syndikátu novinářů. Přednáší často na seminářích a výstavách a publikuje články a studie z oblasti řízení ekonomiky a úspor energie a surovin.

Kontakt: mechura.p@gmail.com

související články

Dekarbonizační revoluce se zatím nekoná

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Zdravý rozum se vytrácí a nastupují politické deklarace nesplnitelných cílů a představ. Před stanovováním takovýchto cílů by však měly být vzaté do úvahy fyzikální a ekonomické parametry, které zodpoví otázky o reálnosti náhrady uhlovodíkových paliv…

# technologie
# emise
# trhy

Společné projekty nordických provozovatelů přenosových soustav jsou vzorem pro kontinent

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Severské země jsou v elektroenergetickém sektoru již mnoho let vzorem pro kontinent, pokud jde o integrační projekty,…

# elektřina
# infrastruktura

ČEZ se zajímá o malé jaderné reaktory

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Memorandum o porozumění již společnost ČEZ podepsala s americkou společností NuScale a GE Hitachi Nuclear Energy. Jedná i s…

# jádro
# elektřina
# technologie

Originální a český reaktor

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Malý jaderný reaktor může být pro český průmysl příležitostí, jak vyvinout produkt s vysokou přidanou hodnotou a udržet v oboru…

# jádro
# elektřina
# technologie

Aktuality v teplárenství

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z portálu energy-hub.cz v oblasti teplárenství v období 12/2019 – 02/2020 …

# technologie
# emise
# teplárenství
# investice

Smart Cities 2020 - odloženo 2021

07. 04. 2020 09:00 - 09. 04. 2020 19:00
Sofie, Bulharsko
Important: !!!! SUSTAINtec 2020 is postponed to 2021 !!!!

ROBOWELDING

15. 04. 2020 - 17. 04. 2020
HORSKÝ HOTEL KOPŘIVNÁ MALÁ MORÁVKA, KARLOV
Konference ROBOWELDING je pojata jako setkání výrobců a dodavatelů techniky určené k robotickému svařování, jakož i odborníků zabývajících se aplikacemi z této oblasti, se širokou odbornou veřejností – současnými i budoucími uživateli robotů určených především ke svařování.

15 ročník Trenčianskeho robotického dňa

13. 05. 2020 15:00 - 14. 05. 2020 23:00
Expo Center a.s.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

50316
Počet publikovaných novinek
1676
Počet publikovaných akcí
487
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika