Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Green Deal: Poslední rána uhelnému průmyslu EU

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY Simon Dytrych

EU se nejpozději roku 2050 obejde zcela bez uhlí. Tak si to alespoň představuje Evropská komise, která v posledních měsících připravila detailní plán, jak toho dosáhnout.

# paliva
# uhlí
# politika
# EU
# klima
# strategie
Green Deal: Poslední rána uhelnému průmyslu EU

ABSTRACT: The European Green Deal proposes a climate-neutral Europe by 2050. As a result, the EU coal industry is doomed to demise. To mitigate the negative consequences of the demise, The European Commission intends to help disadvantaged regions through several grant programmes.


Když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen kandidovala do úřadu, slibovala „zelenou a sociální Evropu.“ Netrvalo dlouho a její přání začínají nabývat reálné obrysy. Loni v prosinci Komise představila Zelenou dohodu pro Evropu (angl. „The European Green Deal“), která má připravit cestu k dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Státy Sedmadvacítky ji vzápětí (s výjimkou Polska) schválily.

Dokument však má spíše charakter líbivého marketingového textu než do detailu propracovaného plánu na transformaci a dekarbonizaci průmyslu. Komise tedy letos v lednu předložila Investiční plán pro zelenou Evropu, jímž se při ústupu od využívání fosilních paliv hodlá řídit.

Pojďme se detailně podívat na oba dokumenty a porovnat je s českým národním klimaticko-energetickým plánem, který má načrtnout, jak Česko hodlá dostát závazkům vůči Evropské unii (EU) a skončit s uhelnou energetikou. Celý proces má totiž zvláštní význam právě v tuzemsku, kde závislost na uhlí přetrvává a upuštění od jeho využívání může způsobit problémy jak sociálního, tak technického rázu.

ENERGIEWENDE PRO EVROPU

První dokument nejdříve připomíná, kolik toho EU v oblasti ochrany klimatu již vykonala. Mezi lety 1990 a 2018 dokázala snížit objem vypouštěných skleníkových plynů o 23 %, zatímco ekonomika rostla o 61 %. Dle názoru Evropské unie to však nestačí. Pokud by nadále platila stejná pravidla, kolem roku 2050 by omezení emisí CO2 dosáhlo „pouhých“ 60 %. Cílem je však klimatická neutralita, tedy 100 %. Dle autorů Green Dealu je možné toho dosáhnout pouze při participaci všech států Sedmadvacítky.

Evropská komise na rovinu přiznává, že dopady ekologických opatření pocítí firmy i zákazníci. Úplně nejzásadnější změny pravděpodobně čekají sektor energetiky. Text dokumentu to zdůvodňuje faktem, že právě energetika se na emisích skleníkových plynů v EU podílí zhruba ze tří čtvrtin.

Vlastně nás nečeká nic nového, jen se zvýší intenzita stávajících opatření. Komise klade důraz na energetické úspory, instalaci obnovitelných zdrojů a rychlé odstavování uhelných zdrojů. Pracovníky a podnikatele v průmyslu může utěšit alespoň fakt, že dokument proklamuje snahu zavést uhlíková cla, která by zabránila společnostem ze zemí, jejichž vlády na ekologická opatření příliš nedbají, získat výhodu nad regulacemi svázanými evropskými firmami.

Ačkoli se jedná spíše o text v duchu public relations než o detailní finanční plán, dokument nastiňuje i konkrétnější výši finančních nákladů. Transformace průmyslu bude dle něj členské státy i Unii stát celkově kolem 260 miliard eur ročně. Jedná se o 1,5 % HDP Evropské unie, pokud počítáme i Velkou Británii, která v době vzniku textu do společenství stále ještě patřila. Z pohledu členských států je zásadní věta, že veškeré finance nepoputují z EU, ale „národní rozpočty budou v tranzici hrát klíčovou roli“.

Komise se dušuje, že změny proběhnou tak, aby nezapříčinily energetickou chudobu a koneční odběratelé z nich v konečném důsledku profitovali. Snaží se dekarbonizaci a další ekologizační opatření prezentovat jako příležitost, nikoli jako z podstaty negativní záležitost. Zda se tento záměr podaří naplnit, ukáže až čas.

Obrázek č 1: Spotřeba uhlí v EU (v ktoe)
Zdroj: IEA
 

JEDEN PLÁN A TŘI FONDY

Grean Deal stanovuje náklady na transformaci průmyslu ve výši 260 miliard eur ročně, v rámci Investičního plánu pro zelenou Evropu se však miliard ročně rozdělí pouze 100. Výdaje na opatření v oblasti klimatu a životního prostředí každopádně budou tvořit větší část rozpočtu EU než kdykoli předtím. Klíčovou úlohu při tom bude hrát Evropská investiční banka, ale EU plánuje mobilizovat také soukromé a státní finance. Toho chce dosáhnout vytvořením příznivého regulačního a legislativního prostředí pro ekologické investice.

Dosažení klimatické neutrality znamená pro některé regiony větší výzvu než pro jiné, proto vznikl Mechanismus pro spravedlivou transformaci. Ten zajistí, aby přechod k bez­emisní energetice zvládly i chudé oblasti. Jako zdroje financování by měly sloužit:

  • Fond pro spravedlivou transformaci, který obdrží ještě 7,5 miliardy eur nad rámec toho, co Komise navrhla pro příští dlouhodobý rozpočet EU. Celkově počítá s financemi ve výši 30 až 50 miliard eur, na jejichž shromáždění se bude stejnou měrou podílet Unie i členské státy. Fond pomocí grantů uhelným regionům pomůže najít nové ekonomické příležitosti.
  • Zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU mobilizuje investice ve výši až 45 miliard eur. Jeho cílem bude přilákat soukromé investice ve prospěch znevýhodněných regionů.
  • Úvěrový nástroj pro veřejný sektor (zřízen ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a zajištěn rozpočtem EU) mobilizuje investice ve výši 25 až 30 miliard eur a využití najde při poskytování úvěrů veřejnému sektoru.


ČÍM ZÁVISLEJŠÍ REGION, TÍM VÍCE DOTACÍ

EU již specifikovala, které státy, regiony či společnosti na finanční pomoc dosáhnou. Prozatím se jí podařilo vyčlenit 7,5 miliardy eur. Nejvíce z peněz dostane Polsko, které obdrží celé dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl ve výši 581 milionů eur. Podle navrhovaných částek se na stamiliony eur mohou těšit také regiony v zemích západní a jižní Evropy. Šestým největším příjemcem bude Francie se 402 miliardami eur, následovaná Itálií a Španělskem.

Ačkoli některé ze zmíněných zemí využívají uhlí pouze sporadicky, dokázaly si finanční podporu vyjednat. Jejich motivaci zdůvodnil na příkladu Španělska místopředseda vlády regionu Kastilie a Leónu Francisco Igea u příležitosti konference The European Week of Regions and Cities loni v říjnu 2019 v Bruselu: „Španělsko urazilo v procesu útlumu těžby uhlí pořádný kus cesty a utratilo nemalé finanční prostředky. Pro některé regiony to znamenalo ránu, z níž se ještě dlouho nevzpamatují. Dle mého názoru není dobře, aby je EU v přerozdělování prostředků opomenula, protože tam těžba již skončila.“

Evropská unie některým regionům poskytne také technickou (nefinanční) pomoc, která se zaměří na útlum těžby a změnu struktury hospodářství. V tuzemsku se jedná pouze o Karlovarský kraj. „Po dobu dvou let dostaneme technickou pomoc expertů Evropské komise, kteří s námi budou připravovat jednotlivé projekty a nasměrují nás, kde bychom na ně mohli získat finanční zdroje,“ uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Na finanční pomoc z fondů by si mohly sáhnout i některé elektrárny, ale šanci mají pouze takové, které spadají do EU ETS systému a jsou v zemi EU, která má více než dvojnásobnou uhlíkovou intenzitu Evropské unie. Například Německá energetická společnost RWE by mohla za vynucené odstavení svých hnědouhelných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2,5 GW do konce roku 2022 získat kompenzaci ve výši dvou miliard eur.

Obrázek č. 2 Hlavní zdroje CO2 v energetice EU28, 2017 (v Mt)
Zdroj: IEA

 

EU PŘEDBĚHLA ČLENSKÉ ZEMĚ

Česko v lednu představilo Klimaticko-energetický plán, v němž načrtává, jak plánuje závazkům vůči EU dostát. Jedná se o přepracovanou verzi návrhu Vnitrostátního plánu, který vláda ČR předložila Evropské komisi o rok dříve.

Dokument však bohužel zastaral již před datem vydání. Wolfgang Vittorio D´innocenzo, italský energy attaché pro EU, upozornil, že klimaticko-energetické plány všech zemí Sedmadvacítky vycházejí ze zastaralých klimatických cílů pro rok 2030. Prozatím není jasné, zda Česko nebude muset dokument znovu přepracovat. Evropská komise jej do června posoudí a poté vydá stanovisko.

Cíle v plánu obsažené však někteří odborníci hodnotí jako málo ambiciózní i z hlediska závazků z doby před Green Dealem. Například poradenská firma Deloitte kritizuje plán na rozvoj obnovitelné energie v Česku jako příliš konzervativní. Z toho vyplývá, že tlak na dekarbonizaci pochází především z EU a tuzemsku motivace k přeměně energetiky chybí.


 

UHLÍ ZTRÁCÍ VÝZNAM

Česko se uhlí vzdát příliš nechce, svět má však jiný názor. Dle analýzy britského zpravodajského serveru Carbon Brief, který se zaměřuje na aktivity v oblasti klimatu a energetických politik, světová produkce elektřiny z uhlí za rok 2019 meziročně poklesla o rekordní 3 %.

V Evropské unii pak pokles činil dokonce zhruba 23 %, což v historii rovněž nemá obdoby. Hlavní podíl na tom mají jednak nové obnovitelné zdroje, jednak stále větší využívání plynu při výrobě elektřiny. V podstatě žádná země bývalého západního bloku (s výjimkou Německa a Řecka) již na uhlí ve svém energetickém mixu nespoléhá a splnění cílů pro rok 2050 pro ně tedy nebude tak velkým problémem.

Avšak i v tuzemsku se stav věcí pomalu mění. Podíl uhlí na výrobě elektřiny mírně klesá a důlní průmysl skomírá. Brzy ani nezbyde nic, co by stálo za to vytěžit. Podle údajů České geologické služby činily takzvané vytěžitelné zásoby ke konci loňského roku 29,2 milionu tun u černého uhlí a 646,5 milionu tun u uhlí hnědého. Ještě před pěti roky to přitom bylo 56,6 milionu tun u černého uhlí a 796,3 milionu tun u uhlí hnědého.

EU JEŠTĚ NEŘEKLA POSLEDNÍ SLOVO

Evropská unie vydá v souvislosti s klimatickou neutralitou ještě několik dokumentů. Letos v březnu Komise navrhne první evropský „klimatický zákon“, čímž všechny závazky právně ukotví. Ten samý měsíc také představí European Climate Pact, který se zaměří na to, jak do procesu přeměny energetiky zapojit veřejnost.

Pokud tyto dokumenty přinesou do problematiky něco nového a budou stát za zmínku, určitě se o nich v našem magazínu dočtete. Momentálně to však vypadá, že uhlí má v Unii své dny sečteny.

související články

Editorial (1/2020)

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

# strategie

Mýty a skutečnost kolem změn klimatu

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Odpovědnost vůči životnímu prostředí by měla být součástí naší každodenní morálky, říká v rozhovoru pro PRO-ENERGY magazín Michal…

# klima
# životní prostředí

Aktuality v elektroenergetice

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z oblasti elektroenergetiky z portálu energy-hub.cz v období 12/2019–02/2020 …

# paliva
# uhlí
# elektřina

V EU probíhá bitva o jádro

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Evropskou unii (EU) rozděluje tematika jaderné energetiky. Jedni ji považují za bezemisní zdroj, zatímco jiní ji odsuzují jako…

# jádro
# plyn
# elektřina
# EU
# strategie

Aktuality v plynárenství

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z portálu energy-hub.cz v oblasti plynárenství v období 12/2019 – 02/2020 …

# plyn
# politika

Smart Cities 2020 - odloženo 2021

07. 04. 2020 09:00 - 09. 04. 2020 19:00
Sofie, Bulharsko
Important: !!!! SUSTAINtec 2020 is postponed to 2021 !!!!

ROBOWELDING

15. 04. 2020 - 17. 04. 2020
HORSKÝ HOTEL KOPŘIVNÁ MALÁ MORÁVKA, KARLOV
Konference ROBOWELDING je pojata jako setkání výrobců a dodavatelů techniky určené k robotickému svařování, jakož i odborníků zabývajících se aplikacemi z této oblasti, se širokou odbornou veřejností – současnými i budoucími uživateli robotů určených především ke svařování.

15 ročník Trenčianskeho robotického dňa

13. 05. 2020 15:00 - 14. 05. 2020 23:00
Expo Center a.s.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

50316
Počet publikovaných novinek
1676
Počet publikovaných akcí
487
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika