Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Uhelný byznys skončí, ale stále vydělává

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY Milena Geussová

Zhruba polovina elektřiny se v ČR vyrábí z uhlí a pro výrobu asi 90 % tepla je zdrojem uhlí a zemní plyn. Změna tohoto stavu proběhne podle jednoho ze tří scénářů, navrženého uhelnou komisí.

# paliva
# uhlí
# ceny
# trhy
# strategie
Uhelný byznys skončí, ale stále vydělává

ABSTRACT: The Czech coal committee introduces three scenarios of abandoning coal in PP and CHP stations. The most probable one anticipates the end of coal in the CZ by 2035. The CZ is one of the few remaining EU states utilizing both lignite and hard coal.



Útlum používání uhlí v Česku by měl nastat buď v letech 2030–2035 (rychlá cesta), 2035–2045 (střední cesta) nebo až 2045–2050 (pomalá cesta). Tyto tři scénáře připravuje vládní uhelná komise a v září má vydat doporučení, které pak projedná vláda. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by k tomu v ideálním případě mohlo dojít ještě letos, ale spíš o něco později. Střední cestu pokládá za kompromisní variantu, zřejmě přijatelnou jak pro zástupce průmyslu, tak ekologických organizací. Pomalá cesta by připadala v úvahu tehdy, kdyby nastaly mimořádné okolnosti a uhlí by pro výrobu elektřiny či tepla nebylo ještě čím nahradit.

Z předestřeného plánu plyne, že nejrychlejší varianta je nejméně pravděpodobná, i když ekologové pro ni hlasují. Může se ovšem stát, že povolenky na vypouštění emisí CO2 během tohoto desetiletí zdraží natolik, že se uhlí stane jako energetický zdroj ekonomicky nepoužitelné, může se také stát, že některé limity z hlediska ovzduší nebudou schopny některé elektrárny či teplárny včas splňovat a tedy budou muset od uhlí odstoupit. Těch „kdyby“ by se jistě našlo víc.

Z harmonogramu ovšem také plyne, že výroba elektřiny či tepla v uhelných zdrojích může být minimálně ještě deset let, ale pravděpodobně spíš patnáct až dvacet pět let pro vlastníky těchto zdrojů pořád ještě dobrým byznysem. I když upozorňují na své klesající zisky. Navíc mohou firmy počítat i s tím, že na útlum dostanou od státu či EU část prostředků a o propouštěné zaměstnance se zřejmě postará také někdo jiný.  


 

KONKURENCE PRO UHLÍ

Uhlí může nahradit v první řadě nový jaderný blok, ale protože stěží může být dohotoven dřív než v polovině třicátých let, tak dává uhelným zdrojům ještě dostatečný časový prostor. Naopak, se zdržením výstavby jádra bude v bilanci zřejmě elektřina chybět, přestože by se již žádná nevyvážela. Obnovitelné zdroje se rozšíří, ale jejich ročně vyrobená elektřina dnešní „klasiku“ nenahradí, zejména z hlediska stability výroby a kvality dodávek. Je otázkou, zda si Česko může dovolit odstavovat přednostně ty zdroje, které pokrývají základní zatížení elektrizační soustavy a jsou pro tento účel dostatečně robustní, stabilní a s předvídatelnými výrobními parametry.

Jde také o to, jak si útlum využití uhlí představovat – velmi pravděpodobně nepůjde o to, že by se už za pětadvacet let nespalovalo vůbec žádné, ale že to proti dnešku bude jen malé množství.

Protože scénáře uhelné komise mají zahrnout i dopady na průmysl, energetiku, životní prostředí, zaměstnanost a sociální otázky, mohou mít pravdu ti, kdo říkají, že do září není na tyto práce dostatek času a že chybí takové množství analýz a dokladů, že není možné si je tak rychle opatřit. První pracovní skupina, která je součástí uhelné komise, připravila Analýzu ukončení uhlí v České republice, na kterou naváže analýza spotřeby a výroby elektřiny. S tím logicky souvisí nutnost navrhnout, co a v jakém poměru uhlí nahradí tak, aby bilance elektřiny byla vyrovnaná. Tuzemské možnosti jsou: jádro, obnovitelné zdroje energie a zemní plyn. Pracovní skupina chce rovněž identifikovat vnější faktory, které by mohly odchod od uhlí dále urychlit.

Druhá pracovní skupina analyzovala legislativu, která s dekarbonizací souvisí, a také principy odstavování uhlí v zahraničí. V další fázi navrhne vhodné nástroje (legislativní i administrativní) pro útlum uhlí a stanoví kritéria pro klasifikaci uhelných zdrojů a odstavování uhelných elektráren v ČR. Třetí pracovní skupina se zabývá sociálně ekonomickými dopady. Mimo jiné řeší aktualizaci programu RE:START, který pomáhá strukturálně postiženým regionům, tj. Karlovarskému, Ústeckému a Moravskoslezskému kraji. Má se také víc zapojit Úřad práce ČR a Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Ekologické organizace ovšem tlačí na časný termín, tj. rok 2030, a nejvíce jim vadí elektrárny Počerady a Chvaletice. Podporují také urychlený odpis zásob uhlí za platnými limity těžby, Ten je podle ekologů totiž součástí usnesení vlády o těžebních limitech z roku 1991.

CESTA KE KLIMATICKÉ NEUTRALITĚ

Výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí v EU už postupně klesá. Loni to bylo meziročně o 24 % ve všech členských zemích EU včetně Spojeného království. Největší pokles zaznamenali v Německu, Španělsku, Nizozemsku, Spojeném království a v Itálii – tyto země se na unijním poklesu výroby elektřiny z uhlí podílejí z 80 %. Podle dat think tanků Sandbag a Agora Energiewende, které se zabývají klimatickou změnou, to bylo důvodem, že loni emise z elektroenergetického sektoru klesly o 12 %, tj. o 120 milionů tun. Uhlí pak bylo částečně nahrazeno zemním plynem a částečně obnovitelnými zdroji. Podíl obnovitelných zdrojů elektřiny dosáhl rekordní výše 34,6 % na celkové hrubé výrobě elektřiny.

Kromě ceny povolenek EU ETS měly na snížení výroby z uhlí vliv také velmi nízké ceny plynu. Výroba elektřiny z uhlí už tak nebyla ekonomicky nejvýhodnější, jak tomu bylo v dřívějších letech, a to ve srovnání se zemním plynem, jádrem a obnovitelnou energií. V roce 2019 se v EU vyrobilo rekordní množství elektřiny ve větrných a solárních elektrárnách, dokonce víc, než ve všech stávajících uhelných elektrárnách. 

Generální tajemník asociace Eurelectric Kristian Ruby konstatoval, že „když se podíváte na západní Evropu, tak 70 % všech uhelných elektráren bude postupně uzavřeno během následujících pěti let. Na konci 20. let 21. století zůstane uhlí součástí pouze několika trhů, jako jsou Německo, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Česko a Slovensko.“ Plyn bude podle Rubyho hrát v dekarbonizaci elektroenergetiky klíčovou roli.

Zatímco cíl pro rok 2020 je již na dosah, panují obavy, zda bude EU schopná dosáhnout cíle pro rok 2030, respektive cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Podle obou think tanků bude EU muset obnovitelné zdroje a nízkoemisní zdroje rozvíjet mnohem rychleji. Je zde přitom několik komplikací, se kterými se země budou muset vyrovnat – získávání povolení, postoj veřejnosti, náročnost instalace jednotlivých zařízení atp.

Evropská komise má do roku 2021 zrevidovat pravidla pro přidělování státní podpory, aby lépe vyhovovala současným požadavkům stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal). Pravidla mají ulehčit podporu předčasného uzavírání uhelných elektráren nebo centrálního zásobování teplem. V rámci příprav na transformaci energetiky v přicházející dekádě je stále více zřejmé, že přechod nebude pro Evropu lacinou záležitostí.

Za současných tržních podmínek se na trhu s elektřinou stále uplatňují uhelné elektrárny, a to i přes podstatný nárůst ceny emisních povolenek. Jejich výroba je ovšem z pohledu Zelené dohody pro Evropu nejméně žádaná, a proto by nová pravidla pro státní podporu měla umožnit kompenzaci provozovatelům uhelných elektráren, kteří své zdroje odstaví. Samozřejmě je tu problém, jak ji nastavit, protože by nemělo docházet k „překompenzaci“, jak se u státní podpory stává.

JAK SI STOJÍ ČESKO

Portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů, v listopadu uvedl, že Česko se svým podílem elektřiny vyrobené z uhlí ve výši 48 procent více než dvojnásobně převyšuje průměr EU (20 procent). S loni vytěženými 39 miliony tun je ČR podle něj třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, po Německu (168 milionů tun) a Polsku (58 milionů tun). Podle portálu oba druhy uhlí, hnědé i černé, těží v Evropě v současnosti jen tři státy – Polsko, Rumunsko a Česko.

Zásob hnědého a černého uhlí připravených k vytěžení v Česku ovšem ubývá. Hnědé uhlí se v současnosti v ČR těží pouze v severočeské pánvi a východní části pánve sokolovské. Celkové vytěžitelné zásoby hnědého uhlí jsou z téměř 84 procent v severočeské a zbylých 16 procent v sokolovské pánvi.

Těžbě hnědého uhlí se věnují čtyři společnosti: Severní energetická a.s. a Vršanská uhelná a.s. ze skupiny Sev.en Energy (lomy ČSA a Vršany), Severočeské doly a.s. (SD) skupiny ČEZ (lomy Libouš a Bílina) a Sokolovská uhelná a.s. (SUAS) skupiny Sokolovská uhelná (lom Jiří). V současné době, po ukončení provozu na dole Centrum, probíhá hlubinná těžba pouze v bočních svazích lomu ČSA a tvoří přibližně 0,5–1 % objemu celkové těžby. Tříděné uhlí, které se používá také k vlastnímu vytápění domácností, se vyrábí v třídírnách Ledvice (SD) a Komořany (Sev.en) a tvoří asi 7 % celkové produkce.

Vytěžitelné zásoby černého uhlí jsou pak v ČR evidovány jen na těžených ložiskách části hornoslezské pánve, tedy v ostravsko-karvinském revíru, kde těží společnost OKD. Vytěžitelné zásoby černého uhlí byly odhadnuty na 29,2 mil. tun (r. 2018) a jejich životnost při současném úbytku zásob těžbou odpovídá 7 letům. Těžbu černého uhlí provádí OKD Nástupnická a.s. na třech důlních závodech v ostravsko-karvinském revíru, pod které spadají čtyři doly (Karviná, Darkov, ČSM a Paskov).

Od sametové revoluce podle dat České geologické služby klesla těžba uhlí o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo 4,1 milionu tun černého a 39,2 milionu tun hnědého uhlí. U černého uhlí činí pokles 88,2 procenta, u hnědého 55,9 procenta.

ČESKÉ FIRMY A UHLÍ

Jednou z prvních energetických firem, která se už letos chystá k přechodu od uhlí na zemní plyn ve své elektrárně, je Sokolovská uhelná. Tato nejmenší těžební společnost v zemi, která má zásoby uhlí ještě minimálně na 20 let, vlastní elektrárny Vřesová a Tisová. Ve Vřesové se elektřina vyrábí z tzv. energoplynu, získaného zplyňováním vlastního uhlí. Jak uvedl jeden z majitelů Sokolovské uhelné František Štěpánek v televizi Seznam, právě ve Vřesové zvažují už ve druhé půli letošního roku přechod na nakupovaný zemní plyn.

Vysoké ceny emisních povolenek srážejí zisky uhelných elektráren tak, že se přestávají vyplácet. Sokolovská uhelná zaplatila od roku 2016 do loňska za povolenky téměř pět miliard korun, do roku 2021 by se její náklady na povolenky vyšplhaly na 8,5 miliardy. Štěpánkova firma ještě v roce 2016 vydělala přes miliardu korun. V zisku je sice stále, postupně jí ale padá. Podmínky se stále zhoršují, a to přesto, že firma snižuje emise a tedy i spotřebu povolenek. Přechodu na plyn nahrává jeho příznivá cena, což by se nemělo v nejbližší době měnit.

Klíčovou pro vývoj i strategii energetiky v České republice se na příští dvě dekády stane právě plynová energetika, tvrdí rovněž v televizi Seznam minoritní akcionář ČEZ, analytik energetických trhů a dlouholetý spolupracovník skupiny J&T Michal Šnobr.Konstatoval, že je definitivně jasné, že uhlí v Evropě končí. Investice jsou ale poměrně náročné a dlouhodobé, takže ani z té uhelné energetiky nelze utéct příliš rychle.

Už v příštím roce však chce ČEZ odstavit své uhelné bloky v Mělníku či Prunéřově, skupina EPH zase chystá ukončení provozu dvou kotlů v elektrárně v Opatovicích.

Významným hráčem na energetickém trhu je Sev.en Energy, která má v portfoliu především tradiční zdroje energie, jako je uhlí a plyn. V roce 2024 ukončí těžbu uhlí hnědouhelný lom ČSA na Mostecku, který jí patří. Zhruba 1 100 lidí proto podle odhadů odborářů dostane výpověď. Podle informací z firmy ukončení těžby závisí mimo jiné na odbytu a rychlosti těžby. V současné době je v lomu ČSA zhruba 14 milionů tun uhlí před limity. Předpokládaný rok ukončení těžby je rok 2024.

„I my jsme tak součástí transformace energetického trhu, a to součástí aktivní a nezbytnou,“ konstatuje prezident skupiny Luboš Pavlas, který je rovněž generálním ředitelem zodpovědným za řízení, správu a strategický rozvoj skupiny Sev.en Energy v ČR i v Evropě. „Plníme roli spolehlivého dodavatele energie i stabilizačního prvku energetické soustavy. Právě tím poskytujeme čas pro přípravu nových energetických řešení, která by i v budoucnu reálně zajistila dostatek elektřiny a tepla všem, kteří je budou potřebovat, a za dostupnou cenu.“

V rámci dlouhodobé strategie také zkoumají možnosti nových technologií i rozvoje skupiny v oblasti moderní a udržitelné energetiky. Jde o takové možnosti, které zajistí energetickou stabilitu, a budou dávat ekonomický, ekologický i sociální smysl. V Sev.en Energy připravují také projekty, které po skončení těžby uhlí zajistí rozvoj rozsáhlého území pro jeho další využití.

„Konec uhlí je svým způsobem nevyhnutelný,“ je přesvědčen Pavlas. „V současnosti je z něj však stále bezmála polovina elektřiny a 40 % tepla v ČR a více než polovina lidí u nás na uhelnou energetiku spoléhá. Změna tak musí být postupná, racionální, ekonomicky a sociálně únosná a bezpečná. Hlavním problémem je obrovská politizace tohoto procesu. Místo abychom zůstali racionální, kriticky mysleli a společně hledali reálné a udržitelné cesty k moderní energetice, popíráme často i základní fyzikální zákony, neřešíme miliardové dopady, stanovujeme si nereálné cíle, které následně nejsme schopni plnit, a tak si určíme další, ještě přísnější a tím ještě méně dosažitelné.“

POHLED DO EVROPY 

Výroba elektřiny a tepla z uhlí bude od 1. května 2029 zakázána ve Finsku. Návrh zákona byl schválen parlamentem a v platnost má vejít již na začátku dubna. Uhlí je první fosilní surovinou, kterou Finové pro účely výroby energie vyřazují. Finští zákonodárci si od dlouhé lhůty pro uplatnění zákazu slibují sladění veřejných i soukromoprávních zájmů tak, aby přechod nepřinesl přílišnou zátěž pro ekonomiku a životy lidí.

Předseda vlády Spojeného království Boris Johnson prohlásil, že jeho země již nebude přímo investovat do těžby energetického uhlí či uhelných elektráren. V loňském roce se uhelné elektrárny podílely na výrobě elektřiny v zemi pouze zhruba ze dvou procent. Ještě v roce 1990 mělo uhlí dokonce 75% podíl na energetickém mixu. Dlouhodobým cílem britské vlády je odklon od uhlí do roku 2025. Po letošní zimě by měly zůstat v provozu jen 4 uhelné elektrárny.

Také Itálie hodlá do roku 2025 postupně vyřadit z provozu uhelné elektrárny. Cílem je do roku 2030 pokrýt 27 procent energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů. Společnost Enel, v níž má italský stát čtvrtinový podíl, slíbila už před několika lety, že postupně odstaví své elektrárny na uhlí. Těch je v zemi v provozu zatím jedenáct.

První zemí, která se zbaví energie z jádra i z uhlí, je ovšem Německo. U jádra to má být do roku 2022, u hnědého uhlí do roku 2038 – uvažuje se dokonce o roce 2035. Dohodnutý harmonogram vychází ze závěrů německé uhelné komise a připraví cestu pro odstavování uhelných elektráren, se kterou se může německá elektrická rozvodná síť vyrovnat bez narušení dodávek.

Kompenzace za odstavování hnědouhelných elektráren byly dohodnuty na základě bilaterálních dohod mezi vládou a jejich provozovateli. Celkem má Německo provozovatelům vyplatit 4,35 miliardy eur.  Bude se to týkat také těžební společnosti Mibrag, kterou vlastní  firma EPH Daniela Křetínského.

Odstavování černouhelných elektráren bude probíhat v rámci aukcí, ve kterých bude provozovatelům umožněno nabídnout cenu za uzavření elektrárny.

související články

Editorial (1/2020)

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

# strategie

Vývoj cien energetických komodít v období 11/2019–02/2020

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Ceny energetických komodít bývajú v zime vyššie, ale letošná teplá zima a geopo­litické vplyvy, vr. odchodu Veľkej Británie z EÚ…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy

Dekarbonizační revoluce se zatím nekoná

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Zdravý rozum se vytrácí a nastupují politické deklarace nesplnitelných cílů a představ. Před stanovováním takovýchto cílů by však…

# technologie
# emise
# trhy

Aktuality v elektroenergetice

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z oblasti elektroenergetiky z portálu energy-hub.cz v období 12/2019–02/2020 …

# paliva
# uhlí
# elektřina

Implementace CEP – změny na trhu s elektřinou z pohledu ČEPS

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Nastala fáze implementace mnoha povinností, vyplývajících z jednotlivých předpisů balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ …

# elektřina
# trhy

Smart Cities 2020 - odloženo 2021

07. 04. 2020 09:00 - 09. 04. 2020 19:00
Sofie, Bulharsko
Important: !!!! SUSTAINtec 2020 is postponed to 2021 !!!!

ROBOWELDING

15. 04. 2020 - 17. 04. 2020
HORSKÝ HOTEL KOPŘIVNÁ MALÁ MORÁVKA, KARLOV
Konference ROBOWELDING je pojata jako setkání výrobců a dodavatelů techniky určené k robotickému svařování, jakož i odborníků zabývajících se aplikacemi z této oblasti, se širokou odbornou veřejností – současnými i budoucími uživateli robotů určených především ke svařování.

15 ročník Trenčianskeho robotického dňa

13. 05. 2020 15:00 - 14. 05. 2020 23:00
Expo Center a.s.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

50316
Počet publikovaných novinek
1676
Počet publikovaných akcí
487
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika