Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Nová odpadová legislativa budí vášně i ve sněmovně

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY Alena Adámková

Řadu let připravovaná nová odpadová legislativa dorazila do sněmovny, kde přes výhrady opozice prošla na konci ledna 1. čtením a míří k projednání do výborů. Opozici se nelíbí hlavně odklad zákazu skládkování odpadů z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

# odpady
# legislativa
# životní prostředí
Nová odpadová legislativa budí vášně i ve sněmovně

ABSTRACT: A huge amendment of the Waste Act has been debated in the Czech Parliament since the end of January. There is expected a big fight about postponing the landfill ban (2024 vs. 2030) and between the landfill and waste combustion lobbies.



Novela zákona o odpadech počítá krom zákazu skládkování netříděného komunálního odpadu v roce 2030 i s razantním zvýšením poplatku za ukládání odpadu. Sněmovna podpořila i přesnější pravidla pro zpětný odběr a využití výrobků s ukončenou životností. Sněmovnu čeká také boj o zálohování plastových obalů lahví.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ocenil, že odpadová legislativa nebyla sněmovnou odmítnuta. „Není možné v této oblasti dosáhnout nějaké komplexní shody se všemi. Nikdo nebyl příliš nadšen, nikdo nebyl příliš zklamán,“ uvedl. Brabec poukázal na to, že ČR energeticky využívá jen 12 procent odpadu, což je pod evropským průměrem, který činí 28 procent. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Dnes je to 38 procent.

Novela má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na kvótu třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně až 75 procent svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky – do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.

„Motivační sleva má zajistit, aby města a obce nepodléhaly dojmu, že mají na třídění dostatek času a byly už od začátku motivovány dosahovat stanovených limitů dříve, než musí,“ vysvětlil Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí.

V současném systému mohou obce účtovat paušálně za černé popelnice maximálně 1000 Kč za rok, nový maximální poplatek by se zvýšil o 200 Kč na 1200 Kč. Průměrné výdaje obcí v roce 2017 na nakládání s odpady činily asi 980 Kč na občana a rok. V Praze a Ústeckém kraji dosahovaly 1200 Kč za občana a rok. Zákon nově navrhuje, aby obce nabízely občanům i jiné způsoby třídění, například systém zvaný PAYT (Pay as you Take). Svoz by se pak účtoval podle množství vytvořeného odpadu, podle jeho hmotnosti nebo objemu nebo jejich kombinace.

SNĚMOVNA PODPOŘILA PRAVIDLA PRO VÝROBKY S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ

Sněmovna podpořila i přesnější pravidla pro zpětný odběr a využití výrobků s ukončenou životností. Týkají se elektrozařízení, baterií nebo pneumatik. Vládní předlohu, která je součástí nové odpadové legislativy, nyní projednají výbory pro životní prostředí, hospodářství a pro veřejnou správu. Mají na to zhruba tři měsíce.

K novinkám zákona patří i zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.

Nyní příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci.

Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilního telefonu podle možnosti jeho využití. Nově má podle vládní předlohy odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.

SPORY KOLEM ZÁLOHOVÁNÍ PET LAHVÍ

V rámci novely zákona o obalech sněmovnu čeká spor o možné zálohování PET lahví. Ministr životního prostředí Richard Brabec povinné zálohování odmítl. Podle Pirátů pak ale Česko nesplní unijní limit pro třídění plastů.

„Nezakazujeme zálohování obalů, jenom ho nechceme povinně přikazovat všem,“ řekl poslancům ministr životního prostředí Richard Brabec. Současný systém sběru plastových obalů je podle něj funkční a díky němu země evropské cíle plní. MŽP chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí – budou lépe využitelné, nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra mohla patřit průhledná PET lahev.

Ve výborech se zákony budou projednávat 80 dní, tedy o 20 déle, než je běžné. Pak teprve půjdou předlohy do 2. čtení ve sněmovně, což by mělo být zhruba v květnu.
 

Rok 

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

2028

2029

2030 a dále

Využitelný odpad

800

900

1000

1250

1500

1600

1700

1800

1850

1850

Zbytkový odpad

500

500

500

500

500

600

600

700

700

800

Nebezpečný odpad

2000

2000

2000

2000

2000

2000

2000

2000

2000

2000

Vybraný technologický odpad

45

45

45

45

45

45

45

45

45

45

Tabulka č. 1: Návrh poplatku za ukládání odpadů na skládky v ČR (v Kč za tunu odpadu)
Zdroj: Tisková zpráva ČTK (z dat Ministerstva životního prostředí) 


OPOZICE: ZBYTEČNÝ ODKLAD ZÁKAZU SKLÁDKOVÁNÍ, MALÁ MOTIVACE K RECYKLACI

Opozice novou odpadovou legislativou příliš nadšena není, přestože se připravovala celou řadu let, provázely ji ostré diskuse a výsledek je víceméně kompromisem mezi tzv. spalovnovou a skládkovou lobby. Zastánci energetického využití odpadu chtěli zakázat skládkování, aby bylo k dispozici více odpadu pro energetické využití ve spalovnách, zastánci skládkování a recyklace, reprezentovaní Českou asociací odpadového hospodářství (ČAOH), zase poukazovali na to, že spalovny jsou příliš drahé řešení využití odpadu a prosazovali výstavbu recyklačních zařízení. Právě ČAOH se podařilo prosadit odklad zákazu skládkování.

Podle opoziční KDU-ČSL stát s novými odpadovými zákony dostatečně nepodporuje možnosti energetického a materiálového využití odpadu ani recyklaci. Lidovcům vadí také posunutí termínu zákazu skládkování. „Vládní návrh o odpadech je v dnešní době zcela nesmyslný. Žijeme v době, kdy pro nás prakticky nic není odpad,“ uvedl místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová už ohlásila, že bude prosazovat zachování konce skládkování komunálního odpadu v roce 2024. Stejnou ambici mají Piráti. Předsedkyni výboru pro životní prostředí Daně Balcarové (Piráti) ve vládním návrhu chybí poplatky za spalování odpadů, které by motivovalo k recyklaci. Nyní se v Česku recykluje 39 procent komunálního odpadu. „Musíme se dostat na 55 procent v roce 2025 a to nebude žádná sranda,“ řekl ministr Brabec.

Poslankyně a starostka Jana Černochová (ODS) se pozastavila nad tím, proč chce vláda zvýšit poplatek za ukládání odpadu z 500 korun na 1850 korun za tunu. Podle poslankyně by stačilo 1200 korun za tunu. Podle ministra je ale poplatek postaven tak, aby v kombinaci se slevou za třídění odpadu nezatížil obyvatele.

Pirátský poslanec František Elfmark namítl, že bez zálohování nebude možné splnit do roku 2029 unijní závazek dosáhnout 90procentní míry třídění plastových obalů. Česko se tak vystaví sankcím ze strany EU. Zálohování PET lahví prosazuje iniciativa Zálohujme. V otevřeném dopise, který nedávno poslala MŽP, upozorňuje na zjištění Eko-komu, že se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40 000 tun. Ministerstvo naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.

HNUTÍ DUHA: ZÁKON O ODPADECH SICE PODPORUJE TŘÍDĚNÍ, ALE NEŘEŠÍ RECYKLACI

Podle expertů Hnutí DUHA nová legislativa sice správně zvyšuje motivaci k třídění odpadů, konkrétní podpora jejich návazné recyklace ale v návrhu chybí. Vláda místo toho navrhuje skládkovat snadno kompostovatelné a recyklovatelné odpady o deset let déle, než povoluje český zákon už nyní. Již nyní končí na skládkách každoročně až 2,5 milionů tun odpadů, z čehož je až milion tun snadno kompostovatelných.

„Zákon správně zdražuje skládkování a motivuje obce k výraznému zlepšení separace odpadů třídící slevou, kterou jsme léta navrhovali. Tam, kde se bude poctivě třídit, mohou mít domácnosti nižší poplatky za nakládání s odpady. Poslanci by však měli odmítnout návrh prodloužit o dalších deset let skládkování kompostovatelných odpadů. Naopak je potřeba, aby podpořili domácí kompostování a třídění bioodpadů. Pokud zákon neopraví, na skládkách se budou rozkládat odpady dál,” tvrdí Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA.

„I díky Hnutí DUHA se do návrhu zákona o odpadech navíc dostala povinnost třídit bioodpady i pro firmy,“ tvrdí Hnutí DUHA. Ekologická organizace však upozorňuje, že Poslanecká sněmovna musí požadovat, aby legislativa mezi vytříděné odpady zahrnula i odpady končící v domácích kompostérech. Především menší obce by na třídící slevu nedosáhly a domácí kompostéry by byly nuceny nahrazovat zbytečným a v podmínkách malých obcí neekologickým tříděným sběrem bioodpadů.

Také místopředseda KDU-­ČSL Petr Hladík soudí, že v zákonech chybí konkrétní nástroje na podporu recyklace: „Například snížená sazba DPH na výrobky z recyklátů nebo jejich zvýhodnění při veřejných zakázkách.“ Snížené DPH se ale dle Brabce v zahraničí neosvědčilo. S veřejnými zakázkami, které upřednostní recyklované materiály, ale počítá, a to na základě zákona o veřejných zakázkách. „Nyní zjišťujeme, jak takové zvýhodnění zavést,“ sdělil ministr.

Evropské předpisy požadují, aby nejpozději od roku 2024 byl biologický odpad tříděný a nebyl směšován s ostatními druhy odpadů. Naplnění tohoto ustanovení – tedy zavedení zákazu skládkování těchto odpadů už k roku 2024 a motivace k domácímu kompostování a třídění – by výrazně snížilo skládkování kompostovatelných odpadů.

„Návrh zákona zatím bohužel neobsahuje poplatek za spalování směsných komunálních odpadů, jehož zavedení nám doporučuje jak Evropská komise, tak OECD. Vláda také nenavrhuje v zákoně o odpadech ani v jiných návrzích zákonů žádná opatření na podporu skutečné recyklace. Například zlepšení odbytu výrobků z recyklátů nebo zdražení použití primárních surovin, aby se materiál ve finále opravdu recykloval a nejen třídil,“ uvádí Ivo Kropáček.

související články

Mýty a skutečnost kolem změn klimatu

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Odpovědnost vůči životnímu prostředí by měla být součástí naší každodenní morálky, říká v rozhovoru pro PRO-ENERGY magazín Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který v něm odpovídá mj. i na nejčastější argumenty…

# klima
# životní prostředí

Biometan má být zachráncem plynárenství

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Plynárenství prochází obdobím nejistoty, pokud jde o jeho budoucí úlohu v energetickém mixu. Plyn totiž nezapadá do…

# odpady
# OZE biomasa
# plyn
# EU
# emise

Nepohodlná realita energie aneb dražba slibů

07. 01. 2020
10:00
PRO-ENERGY

Optimismus politických představitelů v dekarbonizaci světové výroby energie je téměř nekonečný. Jen její realizace je na hony…

# paliva
# emise
# životní prostředí

Odpadové bioplynové stanice v hledáčku investor

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Hlavní město Praha uvažuje o výstavbě bioplynové stanice, která má primárně sloužit pro zpracování gastroodpadů od obyvatel i…

# odpady
# OZE biomasa
# trhy
# infrastruktura
# investice

Téměř nulová spotřeba po česku

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Česká implementace směrnice EU od ledna 2020 zakáže stavbu budov s vyšší než „téměř nulovou spotřebou energie“. Pokud plánujete…

# budovy
# EU
# úspory
# legislativa

Green Deal: legislativa plná příležitostí

04. 06. 2020 17:00 - 18:15
on-line
Evropská ekologická dohoda Green Deal přinesla celou řadu konkrétních opatření, byla předložena Evropskou komisí pod vedením Ursuly von der Leyen dne 11. prosince 2019, která stanovila ambiciózní plán směřující ke klimaticky neutrální cirkulární ekonomice, kde je hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.

Rozvoj elektromobility v ČR

09. 06. 2020
webinař
Webinář (online) se zaměřuje na nejnovější informace v oblasti elektromobility jako je rozvoj veřejných sítí dobíjecích stanic, aktuální stav chodníkových nabíječek a cenovou politiku dodavetelů energie. 

Renewables in National Energy and Climate Plans of Visegrad countries. Challenging the low ambition

10. 06. 2020 10:00 - 12:00
on-line
Visegrad countries are still lacking ambition to bet on renewables but they are no longer a unified block opposing renewable energy and progressive climate policies.   The webinar will cover the ambition of the Visegrad countries in increasing the share of renewables in the next decade. 

Komoditní data

02.06.2020
€/MWh okte
Base
24.865
120.012 %
Peak
25.3358
130.973 %
Offpeak
24.3942
109.677 %
02.06.2020
€/MWh elix
Base
20.5362
-428.865 %
Peak
20.6925
-192.771 %
Offpeak
20.38
107.624 %
01.06.2020
€/MWh ote
Base
9.01625
77.4852 %
Peak
3.35083
68.8786 %
Offpeak
14.6817
79.5739 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

51468
Počet publikovaných novinek
1693
Počet publikovaných akcí
487
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika