Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Zelená dohoda pro Evropu – základní pozice a fakta

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY Eva Vítková

Zelená dohoda pro Evropu je balíček opatření Evropské komise, který byl představen 11. prosince 2019. Dohoda si mj. klade za cíl začlenit do právních předpisů, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě. Pro český průmysl bude znamenat nemalé výzvy, ale také příležitosti.

# EU
# emise
# OZE
Zelená dohoda pro Evropu – základní pozice a fakta

ABSTRACT: The Green Agreement for Europe, announced in December, has started a discussion on opportunities and threats for the energy sector and for the high energy density industry. Currently, zero emission technologies are not available for the production of certain chemicals, cement or plastics. The EU must therefore take measures to keep the industry in Europe. Zelená dohoda pro Evropu předpokládá nejen zásadní transformaci průmyslu, ale rovněž hlubokou celospolečenskou změnu. Takto zásadní změna by přitom měla vycházet z trhu a jeho účastníků, kteří potřebují tržní signály, aby své obchodní modely změnili, nikoliv politická rozhodnutí. Pro spotřebitele klimatická neutralita znamená mimo jiné i ochotu připlatit si za výrobky s nižším environmentálním dopadem. Legislativní a nelegislativní dokumenty, které budou po Zelené dohodě následovat, musí být podle názoru Svazu průmyslu a dopravy navrženy racionálně s ohledem na zachování dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského a českého průmyslu v EU a socioekonomické stability. Musí respektovat technologickou neutralitu při přechodu na ekonomiku s nulovými emisemi skleníkových plynů. Všechny sektory by se měly spravedlivě podílet na plnění cíle dle podílu na emisích skleníkových plynů EU. Cíle proto nemůže být dosaženo jen pomocí revize EU ETS.



CO ČEKÁ ENERGETIKU A CHEMICKÝ PRŮMYSL

Pro některá odvětví průmyslu nejsou klimaticky neutrální technologie na trhu dostupné a nejsou ani ve fázi vývoje. Jedná se zejména o energetiku a tzv. energeticky náročná odvětví, kterým je například chemický průmysl. Komise v březnu 2020 přijme průmyslovou strategii EU, zabývající se výzvami zelené i digitální transformace. Energeticky náročná průmyslová odvětví, například ocelářství či výroba chemických produktů a cementu, jsou pro evropskou ekonomiku nepostradatelná, jelikož dodávají vstupy pro klíčové hodnotové řetězce, a podle sdělení má proto dekarbonizace a modernizace těchto odvětví zásadní význam.

Dosažení cílů bude vyžadovat zásadní a komplexní změnu české energetiky. Výstavba nových zdrojů energie, které nahradí postupně vyřazované elektrárny, bude vyžadovat investování značných finančních prostředků. Svaz průmyslu ČR vidí příležitost Zelené dohody pro Evropu ve zvýšené finanční podpoře projektů na snížení emisí skleníkových plynů, snížení znečišťujících látek, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, realizace úspor energie a rozvoj elektrizační soustavy.

Evropská komise poukazuje na to, že pokud nebudou mezinárodní partneři vykazovat stejnou míru ambicí jako EU, existuje riziko úniku uhlíku (Carbon Leakage), a pokud se toto riziko naplní, nedojde ke snížení globálních emisí a úsilí EU a jejích průmyslových odvětví při naplňování cílů Pařížské dohody bude zmařeno. Pro vybraná odvětví má být navržen kompenzační mechanismus (Carbon Border Adjustment Mechanism), kompatibilní s pravidly WTO a závazky EU, který by měl zajistit, aby cena dovážených produktů přesněji odrážela jejich uhlíkovou náročnost. Měly by být zachovány možnosti využití výnosů z aukcí emisních povolenek jako vlastních zdrojů EU, i s ohledem na to, že členské státy tyto výnosy využívají právě k financování programů podpory nízkouhlíkových opatření.

Pro chemický průmysl, který je energeticky náročný, je proto především zásadní řešení výroby a dodávek tepla s maximální podporou využití dekarbonizovaných a obnovitelných zdrojů energie, nasazením nových technologií (např. technologie Power-to-X) a nastavením legislativně regulatorního rámce. Ten definuje jednotlivé nové technologie a umožní tak jejich existenci na trhu. Power-to-X je významnou oblastí dalšího směřování potenciálu chemického průmyslu s následným využitím energeticky potenciálních produktů (vodík, čpavek, metanol, etanol aj.).

Chemický průmysl bude nadále reagovat i na požadavky cirkulární ekonomiky a vývoje a zavádění výroby netoxických materiálů s akcentem na náhradu SVHC (tj. látky, vzbuzující mimořádné obavy). Je nutné prosadit, aby chemické látky nebyly v dokumentech EU uváděny jako „obzvláště škodlivé zdroje“, čím všechny bezesporu nejsou. Bude se nadále zasazovat o to, aby se na maximum možného snížilo znečištění životního prostředí toxickými látkami, které jsou nebo byly do prostředí uvolňovány lidskou činností. Cíl nulového znečištění je však velmi ambiciózní a je nutné analyzovat jeho reálnost a proveditelnost. V relevantních případech by regulatorní iniciativy Evropské komise měly být doprovázeny podrobným hodnocením socio-ekonomických dopadů z pohledu konkurenceschopnosti EU.

Významnou oblastí je výroba plastů a jejich uplatnění na trhu ve světle omezování využívání jednorázových plastů a maximalizace opatření k jejich sběru, třídění a opětovnému zpracování. V této oblasti bude významné zavádění dalších recyklačních technologií, umožňujících efektivní využívání odpadů (např. chemické recyklace). Úplná dekarbonizace chemického průmyslu v pravém slova smyslu není možná vzhledem k tomu, že organická chemie je založena na vlastnostech uhlovodíkových řetězců.


 

SVAZ PRŮMYSLU ŽÁDÁ VĚTŠÍ PODPORU TRANSFORMACE

Svaz průmyslu vítá zavedení Mechanismu pro spravedlivou transformaci i Fondu pro spravedlivou transformaci. Jeho celková výše 7,5 mld. EUR však není dostatečná, neboť komisařka pro energetiku Kadri Simson uvedla, že transformace evropského hospodářství si vyžádá nejméně 260 mld. EUR/rok. Při jednoduchém přepočtu podle počtu obyvatel by náklady na transformaci ČR znamenaly nejméně 5 mld. EUR/rok. Přitom lze očekávat, že náklady transformace ČR budou nadproporcionální. Část prostředků z Fondu pro spravedlivou transformaci, dostupná pro ČR ve výši 581 mil. EUR, je proto nedostatečná.

Financování navrhovaných opatření nesmí být v rozporu s udržitelností sociální politiky a konkurenceschopnosti hospodářství členských států. Aby evropský průmysl zůstal konkurenceschopný, je podle Svazu průmyslu a dopravy nutné zvýšit aktivitu EU v globální spolupráci a přesvědčit ostatní státy, zejména ze skupiny G 20, které v současné době produkují 80 % celosvětových emisí skleníkových plynů, aby se připojily ke snaze snížit antropogenní emise skleníkových plynů. Pokud bude regulační rámec na snížení emisí CO2 v průmyslu zaveden bez ohledu na dostupnost technologií a investiční a provozní náklady, hrozí přesun velké části průmyslu z EU do třetích zemí.

Svaz průmyslu a dopravy od vlády ČR očekává, že v rámci Zelené dohody pro Evropu kvalitně implementuje legislativu v ČR a zajistí financování ke splnění cílů.

POŽADAVKY SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR, KTERÉ PODPORUJE I SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR, PRO NAPLNĚNÍ ZELENÉ DOHODY PRO EVROPU

  • Legislativa musí zachovávat technologickou neutralitu a nepředepisovat technologie, které mají být využity.

  • Klást dostatečný důraz na jednotlivá národní specifika a různé výchozí podmínky při dosahování navrhovaných cílů.

  • Garantovat stabilitu legislativně regulatorního prostředí, aby odpovídala investičním cyklům a nedocházelo k utopeným nákladům z důvodů změn politiky.

  • Každý sektor se musí spravedlivě podílet na plnění cílů dle podílu na emisích skleníkových plynů EU.

  • Je nutné zvýšit aktivitu EU v globální spolupráci a přesvědčit ostatní státy, aby se připojily ke snaze snížit emise skleníkových plynů.

  • Zabránit „úniku uhlíku“. Regulační rámec na snížení emisí CO2 v průmyslu musí být zaveden s ohledem na dostupnost technologií a jejich investičních a provozních nákladů, jinak hrozí přesun velké části průmyslu z EU do třetích zemí.

  • Zajistit dostatek finančních prostředků pro výstavbu nových zdrojů energie, modernizaci stávajících zdrojů energie a výstavbu infrastruktury. Dále je třeba plně podporovat investice do výzkumu a do pilotních projektů v oblasti dekarbonizace, akumulace a transportu obnovitelné energie.

  • Navrhnout adekvátní řešení ochrany evropského trhu a evropských výrobců před dovozem výrobků ze zemí s nižší mírou ochrany životního prostředí a zajistit tak konkurenceschopnost evropského i českého průmyslu. Možným řešením je uhlíková daň.

  • Stanovit, kdo ponese náklady, a zajistit, aby nedocházelo k jejich neefektivní alokaci. Neopomíjet volbu ekonomicky nejefektivnějších nástrojů dosažení stanovených cílů.

  • Nezvyšovat administrativní zátěž kvůli požadavkům na sběr více informací o klimatu a životním prostředí.
     

NÁVRH 5 PRIORITNÍCH TÉMAT:

  • právní rámec pro klima (Climate law),

  • revize směrnice Rady 2003/96/ES o zdanění elektřiny (Energy Taxation Directive),

  • Carbon Border Tax,

  • revize EU ETS (rozšíření EU ETS na budovy, možné zahrnutí silniční dopravy, rozšíření nástroje kompenzace nepřímých nákladů na vybraná energeticky náročná odvětví, vč. chemického průmyslu),

  • fond pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund).

 

Zachování konkurenceschopnosti českého i evropského průmyslu a životních standardů obyvatel EU je zcela zásadní – musí být tedy přijata i adekvátní opatření na jejich ochranu.          (aa)

 

související články

Dekarbonizační revoluce se zatím nekoná

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Zdravý rozum se vytrácí a nastupují politické deklarace nesplnitelných cílů a představ. Před stanovováním takovýchto cílů by však měly být vzaté do úvahy fyzikální a ekonomické parametry, které zodpoví otázky o reálnosti náhrady uhlovodíkových paliv…

# technologie
# emise
# trhy

V EU probíhá bitva o jádro

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Evropskou unii (EU) rozděluje tematika jaderné energetiky. Jedni ji považují za bezemisní zdroj, zatímco jiní ji odsuzují jako…

# jádro
# plyn
# elektřina
# EU
# strategie

Plynná paliva nejsou jen zemní plyn

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přechod na čistou energetiku se týká také plynárenství a ropného průmyslu. Není kam utéct.

# paliva
# plyn
# EU

Biometan má být zachráncem plynárenství

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Plynárenství prochází obdobím nejistoty, pokud jde o jeho budoucí úlohu v energetickém mixu. Plyn totiž nezapadá do…

# odpady
# OZE biomasa
# plyn
# EU
# emise

Aktuality v teplárenství

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z portálu energy-hub.cz v oblasti teplárenství v období 12/2019 – 02/2020 …

# technologie
# emise
# teplárenství
# investice

Smart Cities 2020 - odloženo 2021

07. 04. 2020 09:00 - 09. 04. 2020 19:00
Sofie, Bulharsko
Important: !!!! SUSTAINtec 2020 is postponed to 2021 !!!!

ROBOWELDING

15. 04. 2020 - 17. 04. 2020
HORSKÝ HOTEL KOPŘIVNÁ MALÁ MORÁVKA, KARLOV
Konference ROBOWELDING je pojata jako setkání výrobců a dodavatelů techniky určené k robotickému svařování, jakož i odborníků zabývajících se aplikacemi z této oblasti, se širokou odbornou veřejností – současnými i budoucími uživateli robotů určených především ke svařování.

15 ročník Trenčianskeho robotického dňa

13. 05. 2020 15:00 - 14. 05. 2020 23:00
Expo Center a.s.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

50316
Počet publikovaných novinek
1676
Počet publikovaných akcí
487
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika