Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Teplárny splní nové emisní limity. Za miliardy korun

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY Milena Geussová

Zpřísnění emisních limitů na úroveň nejlepších dostupných technologií čeká teplárny od příštího roku, menší zdroje pak maximálně o dva roky později.

# EU
# emise
# teplárenství
Teplárny splní nové emisní limity. Za miliardy korun

ABSTRACT: High emission allowances prices, the required BATs for decarbonisation and efficiency improvements and other environmental requirements have been increasing the expenditures of CHP plants. However, heat prices may not increase with the same trajectory due to the competetive fight with decentralized heating. Despite higher heat prices, district heating is still popular in the CZ.



Před pěti lety Teplárenské sdružení odhadovalo, že teplárny budou potřebovat víc než dvacet miliard na splnění přísných ekologických limitů podle směrnice o průmyslových emisích. Skutečnost tento odhad předčila – od roku 2013 přesáhly celkové investice teplárenských firem do snížení emisí dokonce 23 miliard korun. Jen za loňský rok to bylo přes dvě miliardy korun. Emise znečišťujících látek do ovzduší se proto výrazně snížily. V případě oxidů dusíku klesly emise v roce 2018 oproti roku 2013 o 37 %, v případě prachu a oxidu siřičitého dokonce o 51 %.

V roce 2021 dojde k dalšímu zpřísnění emisních limitů a provozovatelé tepláren budou muset používat nejlepší dostupné technologie. Pro střední a menší teplárenské zdroje s tepelným příkonem do 200 MW platí přechodné období do konce roku 2022.

„Paradoxně budou muset dodatečné investice provést i některé již ekologizované velké teplárny, které provedly investice jako první. V průběhu období pro jejich modernizaci se totiž dále zpřísnily emisní požadavky na nejlepší dostupné technologie, tedy BAT z anglického Best Available Techniques,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.


 

EKOLOGICKÉ PARADOXY

Při výrobě tepla se stále využívá především uhlí a poté zemní plyn, jen asi desetina připadá na nefosilní zdroje. K zásadní transformaci teplárenství proto dojít musí, cílem je dekarbonizace a vyšší energetická účinnost.

Podíl tepláren na celkových emisích prachu je však dnes již minimální, větší podíl než celá energetika má zemědělství s lesnictvím. Emisím prachu jasně dominují lokální topeniště, jejichž emise navíc rostou. Podle ČHMÚ vypouštějí lokální topeniště řádově padesátkrát víc tun prachu, než teplárny, které jsou členy Teplárenského sdružení a zásobují teplem 1,3 milionů bytů. Domácností, které využívají lokální topeniště na pevná paliva, je stále víc než 600 tisíc. Tento počet se snižuje, též díky akcím, jako jsou kotlíkové dotace, ale stále je jich v provozu příliš mnoho.

Emise prachu na jednu vytápěnou domácnost jsou u lokálních topenišť na pevná paliva až stokrát větší, než když je připojena na uhelnou teplárnu. Teplárenské sdružení trvale připomíná, že je paradoxní, aby mnohem čistší teplárenské zdroje musely platit emisní poplatky, zatímco lokálních topenišť se tato povinnost netýká. Znamená to, že stát ve skutečnosti ekonomicky podporuje právě ekologicky méně vhodné způsoby vytápění.

S tím, že lokální topeniště na uhlí, ale také uhelné elektrárny produkují výrazně více znečištění ve srovnání s teplárnami, souhlasí i Jiří Koželouh z Hnutí Duha. „Za spalování uhlí v domácích kotlích a kamnech bez jakýchkoliv filtrů se přitom platí jen směšně nízká energetická daň, zatímco teplárny platí čím dál větší cenu za emisní povolenky na vypuštění oxidu uhličitého a platí i za znečištění prachem a dalšími škodlivinami. Podmínky je potřeba srovnat a fosilní paliva mimo systém emisního obchodování musí být zatížena daní odpovídající ceně emisní povolenky.“

Může se stát, že některé teplárny nezvládnou nové limity splnit? „Na plnění přísných emisních limitů, které budou platné od poloviny letošního roku, jsou teplárny již připravené a žádný významnější problém by neměl nastat,“ říká ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. „Pokud jde o další zpřísnění emisních limitů v příštím roce na úroveň nejlepších dostupných technologií, mohl by být výsledek pozitivnější, než byla původní očekávání. Řada provozů zřejmě nakonec zvládne splnit i tyto limity na hraně technologických možností a nebude muset žádat o jejich dočasné zmírnění, nebo jen po velmi omezenou dobu.“

Klíčovým problémem příštího roku zůstává podle Hájka plnění nově zaváděných emisních limitů pro rtuť – tentýž problém mají i uhelné elektrárny. Tyto limity byly nastaveny velmi přísně i v důsledku nesprávně interpretovaných referenčních údajů. „Mimochodem, Polsko kvůli tomu již v roce 2017 zažalovalo Evropskou komisi, Soudní dvůr EU však o této žalobě dosud nerozhodl. Každopádně problém s nedostupností adekvátních technologií je v konkrétních případech řešitelný udělením dočasných výjimek a nemělo by dojít k ohrožení dodávek tepla.“

ČISTÉ, ALE DRAHÉ

Náklady teplárnám zvedají rychle zdražující emisní povolenky, které musí platit všechny energetické zdroje o výkonu větším než 20 megawattů. V Česku se to týká podle Drápely zhruba tří desítek teplárenských provozů.

Z uhlí u nás vyrábí energii většina tepláren napojených na systémy centrálního zásobování. Skutečně velké zdroje s příkonem nad 200 megawattů, které vytápějí vesměs krajská města, problém už vyřešily či řeší, protože se musely začít připravovat na přísnější emisní limity platné od roku 2020. Případně na povinnost používat pouze nejlepší dostupné technologie od roku 2021.

Náklady na povolenky jsou podle Martina Hájka ale skutečně klíčové. Zatímco v roce 2017 zaplatily teplárny za povolenky jednu a půl miliardy korun, loni už to bylo téměř 8 miliard korun. „Cena elektřiny sice rostla, ale právě proto, že se do ní částečně promítá cena povolenky. Růst cen elektřiny byl ovšem pomalejší než růst cen povolenek, tedy i ekonomika výroby elektřiny se pro uhelné teplárny ve skutečnosti zhoršila.“ Podpůrné služby, které teplárny poskytují na základě dlouhodobých smluv, již několik let po sobě zlevňují. Na investice do plnění emisních limitů sice teplárny v letech 2013 až 2019 vydaly přes 23 miliard korun, ale dopad do cen tepla je podstatně menší, než v případě povolenek, protože jednorázové investice se do ceny tepla rozpouštějí po dobu životnosti zařízení. Hospodaření tepláren samozřejmě neprospívá ani série mírnějších zim.

TEPLÁRENSKÁ EKONOMIKA

„Zatím nemáme data za rok 2019, nicméně již z hospodářských výsledků části tepláren za rok 2018 je vidět významné dopady, řada dříve ziskových společností byla ve ztrátě,“ říká Hájek. Náklady na výrobu elektřiny a tepla zejména kvůli vysoké ceně povolenek skokově narostly, ale cena produktů roste pomaleji, což vytváří tlak na hospodaření tepláren. Trh s teplem je značně konkurenční a diskriminační zdanění emisí jen ve velkých zdrojích ho výrazně deformuje.

Spolu s tím, jak roste cena tepla, mají některé teplárny problém: jejich zákazníci hledají jinou možnost dodávky tepla, především právě tu levnější. Odborníci varují před rozpadem soustavy centrálního zásobování teplem, ale trend k decentralizaci nelze zcela eliminovat. K úplnému rozpadu soustavy zásobování teplem sice v posledních letech nedošlo, nicméně některé soustavy byly částečně decentralizovány, jako např. v Jablonci nebo Náchodě. Pokud jde o emisní limity, tak podle Teplárenského sdružení kvůli nim ještě žádná teplárna provoz nezastavila a nemají ani informace, že by to někde hrozilo.

Odpojování bytových domů i ostatních odběratelů je v posledních letech spíše ojedinělé. Teplárnám se naopak daří připojovat novou výstavbu. V Praze se například jen v minulém roce připojilo na Pražskou teplárenskou soustavu 2 500 bytů v nových bytových domech a řada dalších odběratelů. Teplárna C-Energy Planá s.r.o., loni postavila 3,5 kilometru dlouhý tepelný napáječ, kterým v Plané nad Lužnicí nahradí řadu lokálních zdrojů tepla. Na teplárnu se připojily nejen bytové domy, ale i základní a mateřská škola, pečovatelské domy a další občanská vybavenost v místě, včetně průmyslového závodu Window Star s.r.o. Teplárny Brno letos připojily stotisící byt a v Brně jich zásobují více než polovinu. Počet zákazníků roste i Teplárně České Budějovice. V současnosti je v jihočeské metropoli na dálkové teplo napojeno 28 952 bytů, o 1314 bytů více než před deseti lety. Letos by měla být překonána hranice 29 000 připojených bytů. Podle statistik ČSÚ se v posledních letech připojuje na teplárny 45 až 55 % nově zkolaudovaných bytů v nových bytových domech.

Přispívá k tomu i fakt, že průměrná cena tepla z uhlí a zemního plynu se během několika let téměř vyrovnala. Nicméně i přes zvýšené náklady na emisní povolenky cena tepla pro domácnosti od začátku roku vzrostla mírně jen u některých uhelných tepláren. U ostatních zůstala stejná, nebo se dokonce snížila. Významně pomohlo jednorázové opatření v podobně snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 %.

OBNOVITELNÉ TEPLÁRENSTVÍ?

Česká republika má splnit indikativní cíl pro sektor vytápění a chlazení do roku 2030, který je založen na zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení o 1,1 nebo 1,3 procentního bodu ročně (bez nebo s odpadním teplem). Ačkoli se jedná pouze o indikativní cíl, Evropská komise nevyslyšela žádost České republiky a na jeho plnění trvá. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu to může být problém. Obnovitelné zdroje energie stále rostou, ale mnohem víc roste i spotřeba energie.

Evropská komise chce zajistit snížení produkce CO2 samozřejmě i v teplárenství, není však ještě vyjasněné, jaké technologie k tomu povedou. Obnovitelné zdroje přitom v teplárenství standardně fungují, ale pro zajištění komplexního zásobování teplem zatím nepostačují. Lze si představit, že se v teplárnách pálí biomasa, případně upravené odpady, dílčí strategie Národního klimaticko-energetického plánu počítají s využitím geotermální energie, syntetických nebo zelených plynů, odpadního tepla apod. Jaderný zdroj o výkonu vhodném pro teplárny ještě řadu dalších let k dispozici nebude.

V závislosti na realizaci Národního akčního plánu pro chytré sítě 2019 – 2030 by teplárny mohly do budoucna sehrávat významnější roli v oblasti stabilizaci sítě. Mohly by fungovat jako virtuální baterie s velkou flexibilitou. V době přebytku elektřiny ji mohou přeměňovat na teplo, které se uloží pro pozdější využití, naopak v době nedostatku elektřiny mohou v odběrových turbínách zvýšit její výrobu na úkor výroby tepla. Přitom využijí značnou akumulační schopnost tepelných sítí, kterou mohou posílit i zásobníky tepla. Příležitosti pro vyrovnávání výkyvů v elektrizační soustavě jsou významně širší a bylo by možné je relativně levně dále zvýšit výstavbou akumulátorů tepla.

související články

Dekarbonizační revoluce se zatím nekoná

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Zdravý rozum se vytrácí a nastupují politické deklarace nesplnitelných cílů a představ. Před stanovováním takovýchto cílů by však měly být vzaté do úvahy fyzikální a ekonomické parametry, které zodpoví otázky o reálnosti náhrady uhlovodíkových paliv…

# technologie
# emise
# trhy

V EU probíhá bitva o jádro

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Evropskou unii (EU) rozděluje tematika jaderné energetiky. Jedni ji považují za bezemisní zdroj, zatímco jiní ji odsuzují jako…

# jádro
# plyn
# elektřina
# EU
# strategie

Plynná paliva nejsou jen zemní plyn

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přechod na čistou energetiku se týká také plynárenství a ropného průmyslu. Není kam utéct.

# paliva
# plyn
# EU

Biometan má být zachráncem plynárenství

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Plynárenství prochází obdobím nejistoty, pokud jde o jeho budoucí úlohu v energetickém mixu. Plyn totiž nezapadá do…

# odpady
# OZE biomasa
# plyn
# EU
# emise

Aktuality v teplárenství

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z portálu energy-hub.cz v oblasti teplárenství v období 12/2019 – 02/2020 …

# technologie
# emise
# teplárenství
# investice

Smart Cities 2020 - odloženo 2021

07. 04. 2020 09:00 - 09. 04. 2020 19:00
Sofie, Bulharsko
Important: !!!! SUSTAINtec 2020 is postponed to 2021 !!!!

ROBOWELDING

15. 04. 2020 - 17. 04. 2020
HORSKÝ HOTEL KOPŘIVNÁ MALÁ MORÁVKA, KARLOV
Konference ROBOWELDING je pojata jako setkání výrobců a dodavatelů techniky určené k robotickému svařování, jakož i odborníků zabývajících se aplikacemi z této oblasti, se širokou odbornou veřejností – současnými i budoucími uživateli robotů určených především ke svařování.

15 ročník Trenčianskeho robotického dňa

13. 05. 2020 15:00 - 14. 05. 2020 23:00
Expo Center a.s.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

50316
Počet publikovaných novinek
1676
Počet publikovaných akcí
487
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika