Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Biometan má být zachráncem plynárenství

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY Alena Adámková

Plynárenství prochází obdobím nejistoty, pokud jde o jeho budoucí úlohu v energetickém mixu. Plyn totiž nezapadá do dekarbonizačních plánů Evropské unie, protože produkuje emise CO2 a navíc nejde o obnovitelný zdroj. Plynárenství proto hledá nové zdroje – „zelený“ vodík, ale hlavně biometan.

# odpady
# OZE biomasa
# plyn
# EU
# emise
Biometan má být zachráncem plynárenství

ABSTRACT: Biomethane could help the gas sector to decarbonise but its production price is much higher than methane. Therefore, after approval of the support defined in the new RES Act, which should come into force from January 2021, bigger development of biomethane stations installations within the Czech Republic is expected.



Biometan je plynaři často prezentovan jako jedna z forem paliva budoucnosti. Ma udajně nejnižši emise sklenikovych plynů a v porovnani s ostatnimi konvenčnimi biopalivy i nejnižši spotřebu energie v celem životnim cyklu, zejmena je-li produkovan z biologicky rozložitelneho odpadu. Po vtlačeni do distribučni soustavy může byt spotřebovan na kteremkoliv mistě, ať už se jedna o využiti v energetickem zařizeni nebo v dopravě.

Ve skutečnosti je však metan v pomyslném žebříčku skleníkových plynů po oxidu uhličitém (CO2) hned druhý nejnebezpečnější. Metan je plyn, který se běžně vyskytuje v přírodě. Když se ho do ovzduší vypouští moc, přispívá to k ohřívání atmosféry. Metan ji během 20 let ohřeje dokonce 80krát víc než stejné množství oxidu uhličitého. Jak ale ukázala studie publikovaná nedávno v časopisu Nature, jednotlivé země světa by se měly zaměřit hlavně na to, co uniká při těžbě a zpracování ropy a plynu.

Metan zahřívá atmosféru víc než kterýkoliv jiný plyn, zároveň ale jen na relativně krátkou dobu. Zatímco CO2 vydrží v atmosféře stovky let, většina metanu se rozloží do deseti let. To by znamenalo, že omezení vypouštění metanu může efektivně zpomalit oteplování planety. Jenže se to nedaří, množství metanu v atmosféře naopak rychle roste. Od dob před průmyslovou revolucí se jeho koncentrace ve vzduchu více než zdvojnásobila.

PŘIPRAVUJÍ SE DOTACE

Přesto plynaři na biometan jako na obnovitelný zdroj stále sázejí. Evropa by měla být do roku 2050 prvním uhlíkově neutrálním kontinentem. Spotřeba zemního plynu by proto měla klesat, na druhou stranu prakticky všechny scénáře do roku 2050 predikují významnou roli pro plynná paliva, ale obnovitelná. Těmi jsou právě vodík, vyrobený elektrolýzou ze „zelené“ elektřiny nebo biometan, který vzniká například přečištěním bioplynu, generovaného bioplynovými stanicemi. Vyrábět lze i syntetický metan z vodíku a oxidu uhličitého.

Podle výkonné ředitelky Českého plynárenského svazu Lenky Kovačovské by v budoucnu mohl biometan pokrýt až desetinu české spotřeby zemního plynu a potenciál má i v dopravě. „Jedná se o novou technologii, která maximálně umožňuje využít primární energetické suroviny a pro Českou republiku je to hodně klíčové, protože biometan nám pomůže naplnit ambiciózní cíle v rámci obnovitelných zdrojů v dopravě,“ popisuje Kovačovská.

Výroba biometanu je totiž několikanásobně dražší než těžba klasického zemního plynu – metanu. Aby výroben biometanu v Česku přibylo, je podle plynařů nutná podpora státu. S tou počítá novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V prosinci 2019 ale Legislativní rada vlády vrátila novelu ministerstvu k přepracování. Doporučila, aby novela mj. zahrnula i zavedení systému kontrol nadměrné podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů energie, takzvané kontroly překompenzace.

Přesto se zatím stále počítá se zavedením výrobní podpory ze strany státu po roce 2021. V průběhu příštího desetiletí budou totiž postupně končit dotace na výrobu elektřiny z bioplynu v kogeneračních jednotkách a biometan je má nahradit. Část existujících bioplynek se tak z elektřiny přeorientuje na plyn. Přípravu nové podpory biometanu podnítila také implementace legislativy RED II o obnovitelných zdrojích v dopravě. Biometan by mohl naradit částečně palivo CNG.


 

PŘIPRAVUJE MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU NOVÝ BIOMETANOVÝ TUNEL?

V souvislosti s chystanou podporou biometanu se objevily i spekulace, že by mohlo jít o podobný případ a „tunel“, jako v případě fotovoltaického boomu v letech 2009 a 2010, na který doplácíme kvůli schválené podpoře na 20 let dodnes. S myšlenkou přišla bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková a tuto teorii šíří dodnes na „alternativních“ webech, jako jsou Parlamentní listy, Aeronet, Protiproud apod.

Podobného názoru je i JUDr. Veronika Petrová, dříve právě poradkyně Vitáskové. Koncepční materiály MPO, které jsou součástí připravované novely zákona o podporovaných zdrojích energie, počítají podle Petrové jak s přeměnou stávajících výroben elektřiny, které nyní využívají bioplyn, tak i s podporou pro nové biometanové výrobny. Podpora by měla být realizována postupně do roku 2030. U stávajících výroben přitom ministerstvo počítá s tím, že jejich majitelé budou ochotni (za finanční podpory) převést své zdroje na biometanové stanice, a to z toho důvodu, že jim bude v roce 2029 končit podpora bioplynu. Takto konvertované výrobny by měly být připojeny do plynárenské soustavy.

„Celé schéma podpory je plánováno, aniž by bylo zřejmé, zda budou zajištěny i další vstupy, ze kterých se bude biometan vyrábět. Budou se tak muset hledat i zdroje biopaliv z potravinářských vstupů (kukuřice, senáž atd.). Podpora biometanu v podobě, v jaké jí navrhuje MPO, připomíná divoké období schvalování štědrých podpor solárním výrobnám v roce 2010,“ uvádí Veronika Petrová. Není podle ní ani zřejmé, kdo by měl podporu na konverzi stávajících bioplynek a výstavbu nových biometanových stanic financovat.

„Navýšení státního příspěvku přitom zřejmě nepřipadá do úvahy. Podpora biometanu se tak nejspíše odrazí v účtech spotřebitelů za odběr zemního plynu. A to vše se schvalovalo v roce 2019, tedy více jak 11 let před plánovaným dosažením podílu výroby z biometanu. Zákonodárce místo aby využil tohoto časového prostoru pro kvalitní přípravu legislativního rámce podpory biometanu, toto schéma potichoučku a bez širší veřejné diskuze přesto prosazuje,“ tvrdí Veronika Petrová.

Podobné názory ale rázně vyvrací Komora obnovitelných zdrojů (KOZE): „Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala až na 118 miliard korun, tedy průměrně necelých 12 miliard ročně včetně podpory pro akumulaci elektřiny a tepla. V nákladech nové dekády je zahrnuto i 26 miliard na podporu akumulace elektřiny a tepla a dalších 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu.

Z podrobné analýzy Komory OZE vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici z povolenek EU ETS. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce,” uvádí šéf Komory Štěpán Chalupa.

„Pokud se na těch námi spočtených 118 miliard podíváte optikou, komu jsou určeny, kdo je dostane, tak podle našich výpočtů až 50 miliard poputuje do obcí, jejich obyvatelům a malým a středním podnikatelům, kteří budou rozvíjet tzv. komunitní a místní projekty. Ty se dobře osvědčují na západě, kde urychlují transformaci energetiky. Do roku 2030 navrhujeme, aby většina podpory byla vyplácenou investiční dotací, jen asi pětina formou provozní podpory, tedy hodinovým zeleným bonusem,” dodává Chalupa s tím, že podpora „starých“ obnovitelných zdrojů energie, tedy především fotovoltaiky, nás podle Komory vyjde na 470 miliard.

ZÁJEM O VÝROBU BIOMETANU ROSTE

Biometan může podle Komory obnovitelných zdrojů a sdružení CZ Biom do roku 2030 nahradit plyn ve čtvrtině domácností. Podle nich je reálné, že 150 až 200 bioplynových stanic přejde právě na výrobu biometanu, kterého budou dohromady vyrábět 500 milionů metrů krychlových ročně.

„Biometan nabízí novou možnost, jak efektivně využívat bioplyn, a v budoucnu bychom touto technologií rádi nahradili část výroby elektřiny z bioplynu. A to zejména tam, kde se při výrobě elektřiny a tepla nedaří teplo efektivně využít,“ řekl Jan Habart z CZ Biom.

„V saldu českého zahraničního obchodu by půl miliarda metrů krychlových biometanu ušetřila asi tři miliardy korun za nákup zemního plynu z dovozu,“ doplnil předseda KOZE Štěpán Chalupa. Dosažení takového cíle je možné také podle odborníků. Podle nich půjde ale o nelehký proces. „Jde o náročný, ale dosažitelný cíl, protože se opírá o již existující infrastrukturu v ČR – to je vysoký stupeň plynofikace a zkušenosti s provozem bioplynových stanic,“ uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Míní, že hnacím motorem budou především závazky ČR v oblasti čisté mobility.

„Biometan ve formě bioCNG se ukazuje jako ekonomicky schůdnější než výroba jiných biopaliv druhé generace, ktera by měla postupně nahradit současná kontroverzní biopaliva vyráběná z řepky a dalších zemědělských plodin,“ dodal.

Podle předsedy Rady Českého plynárenského svazu Martina Slabého jde v horizontu pouhých deseti let o odvážný odhad. „Nicméně není to nemožné, ale bude to velká výzva pro všechny strany,“ uvedl.

Zástupci oborových sdružení upozornili na to, že v roce 2017 stálo v Česku 404 zemědělských bioplynových stanic s instalovaným výkonem 318,2 megawattů (MW). Po odečtení stanic v čistírnách odpadních vod činila jejich výroba přes dva miliony megawatthodin (MWh) elektřiny, což představovalo asi 26procentní podíl na elektřině z obnovitelných zdrojů a zhruba tříprocentní podíl na výrobě elektřiny při zahrnutí všech zdrojů.

„V případě vhodného nastavení legislativy a podpory, která bude příznivá pro využití dostupného potenciálu, může instalovaný výkon v roce 2030 dostáhnout 372 MW v bioplynových stanicích a 100 MW v biometanových stanicích,“ dodal Habart.

Podle statistik Evropské bioplynové asociace bylo na začátku roku 2018 asi 540 bioplynových stanic, které nějakým způsobem upravovaly bioplyn na biometan. Nejvíce jich bylo v Německu (195), Británii (92) a Švédsku (70). V Česku jsou takových zařízení zatím jednotky. Přestavba bioplynové stanice na biometan stojí podle Habarta nižší desítky milionů korun.

CHYBÍ ČESKÁ LEGISLATIVA

První výrobnu biometanu v Česku spustilo v říjnu Energetické centrum recyklace (ECR) v Rapotíně na Šumpersku. ECR Rapotín je projektem investiční skupiny Energy finan­cial group (EFG). ECR bylo vybudováno v areálu bývalých skláren.

 Biometan od loňského roku vyrábí i čisticí stanice odpadních vod v České Lípě, a to stejně jako v Rapotíně metodou membránové filtrace. Tento biometan se však nebude vtláčet do plynárenské sítě, ale bude se využívat ve formě bioCNG jako palivo pro automobily či autobusy.

Podle Marka Bobáka z výzkumné společnosti MemBrain, která technologii membránové filtrace vyvinula, se totiž zatím vtláčení biometanu do plynárenské sítě nevyplatí, protože cena kubíku biometanu je stejná jako u zemního plynu, přičemž výroba biometanu je zatím několikanásobně dražší.

Čeká se proto na přijetí zákona o podporovaných zdrojích energie, která s podporou biometanu počítá. Zákon by měl platit ale až od roku 2021, pokud se jej do té doby podaří schválit. Zatím si výrobci biometanu mohou vydělávat jen prodejem tzv. zelených certifikátů do zahraničí, aby si ho zahraniční firmy mohly započítat do bilance obnovitelných zdrojů, anebo využitím bioCNG pro pohon automobilů.

související články

Vývoj cien energetických komodít v období 11/2019–02/2020

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Ceny energetických komodít bývajú v zime vyššie, ale letošná teplá zima a geopo­litické vplyvy, vr. odchodu Veľkej Británie z EÚ s dohodou a obavy z koronavíru tlačia ceny nadol. V horizonte nadchádzajúcich týždňov by tento vývoj mohol pokračovať v…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy

Dekarbonizační revoluce se zatím nekoná

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Zdravý rozum se vytrácí a nastupují politické deklarace nesplnitelných cílů a představ. Před stanovováním takovýchto cílů by však…

# technologie
# emise
# trhy

V EU probíhá bitva o jádro

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Evropskou unii (EU) rozděluje tematika jaderné energetiky. Jedni ji považují za bezemisní zdroj, zatímco jiní ji odsuzují jako…

# jádro
# plyn
# elektřina
# EU
# strategie

Aktuality v plynárenství

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z portálu energy-hub.cz v oblasti plynárenství v období 12/2019 – 02/2020 …

# plyn
# politika

Plynná paliva nejsou jen zemní plyn

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přechod na čistou energetiku se týká také plynárenství a ropného průmyslu. Není kam utéct.

# paliva
# plyn
# EU

Smart Cities 2020 - odloženo 2021

07. 04. 2020 09:00 - 09. 04. 2020 19:00
Sofie, Bulharsko
Important: !!!! SUSTAINtec 2020 is postponed to 2021 !!!!

ROBOWELDING

15. 04. 2020 - 17. 04. 2020
HORSKÝ HOTEL KOPŘIVNÁ MALÁ MORÁVKA, KARLOV
Konference ROBOWELDING je pojata jako setkání výrobců a dodavatelů techniky určené k robotickému svařování, jakož i odborníků zabývajících se aplikacemi z této oblasti, se širokou odbornou veřejností – současnými i budoucími uživateli robotů určených především ke svařování.

15 ročník Trenčianskeho robotického dňa

13. 05. 2020 15:00 - 14. 05. 2020 23:00
Expo Center a.s.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

50316
Počet publikovaných novinek
1676
Počet publikovaných akcí
487
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika