Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Společné projekty nordických provozovatelů přenosových soustav jsou vzorem pro kontinent

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY Miloš Mojžiš

Severské země jsou v elektroenergetickém sektoru již mnoho let vzorem pro kontinent, pokud jde o integrační projekty, odstraňování obchodních bariér a zvyšování efektivity provozu elektrizačních soustav.

# elektřina
# infrastruktura
Společné projekty nordických provozovatelů přenosových soustav jsou vzorem pro kontinent

ABSTRACT: The guideline on electricity regulation has been changing the electricity markets to one integrated market within the EU. The interconnected or, better said, united Scandinavian market is worth following up in many areas, e.g. common market with FRR, common deviation settlement or energy certificates system.



INTEGRACE ELEKTROENERGETICKÝCH TRHŮ JAKO JEDEN Z CÍLŮ NAŘÍZENÍ GLEB

Zatímco v uplynulém desetiletí dominovaly v Evropě integrační projekty pro obchodování s elektřinou (vybudování společného denního a vnitrodenního trhu s elektřinou), v posledním období se těžiště přesouvá směrem k projektům, které mají zefektivnit ekonomické nástroje pro řízení přenosových soustav.

Katalyzátorem tohoto procesu bylo zejména přijetí nařízení Evropské komise 2017/2195, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice. Poněkud krkolomný název vznikl překladem jednoduchého anglického pojmenování „guideline on electricity balancing“ se zkratkou GLEB.

Nařízení, které má z právního hlediska povahu prováděcího předpisu, ukládá členským státům, respektive jejich provozovatelům přenosových soustav, řadu integračních úkolů na poli regulace soustav. Klíčovým požadavkem je integrace trhů s regulačními zálohami a regulační energií. Vzájemným propojením těchto trhů mohou provozovatelé přenosových soustav jako nakupující ušetřit nemalé prostředky, což pak (ideálně) pozitivně promítnou do národních tarifů (které tvoří regulovanou složku ceny elektřiny pro koncového zákazníka) či do ceny odchylky (která zase nepřímo ovlivňuje cenu silové elektřiny).

Tyto předpoklady podporují i odborné výpočty. Například studie britské konzultační společnosti Mott MacDonald z roku 2013 odhaduje, že úplné propojení trhů s regulační energií napříč Evropou by přineslo úspory ve výši tří miliard eur ročně.

Nařízení GLEB kromě toho klade na provozovatele přenosových soustav velkou řadu nových povinností, týkajících se transparentnosti obchodování a publikací dat.

Podobně jako v mnoha jiných případech v minulých desetiletích stojí severský region – Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko – v popředí probíhajících integračních projektů, které pak nezřídka slouží jako vzor či alespoň inspirace pro kontinentální Evropu.

SEVEŘANI SPOLEČNĚ ZÚČTOVÁVAJÍ ODCHYLKY

Prvním významným integračním milníkem v oblasti regulace bylo zavedení společného zúčtování odchylek, regulační energie a dalších produktů pro Norsko, Švédsko a Finsko. Dceřiná společnost eSett, kterou tři provozovatelé soustav za tímto účelem založili, denně zúčtovává odchylky a regulační energii pro více než tisíc účastníků trhu ze všech tří severských zemí. Společná pravidla a informační systém se přitom musely vyrovnat nejen s poměrně komplikovaným modelem zúčtování, ale také se třemi různými měnami, různými časovými pásmy, daňovými předpisy a dalšími rozdíly. Dodnes se jedná o jediný projekt v Evropě, kde se podařilo pod společnou střechu sjednotit tento komplexní obchodní proces napříč více zeměmi.

V současné době se eSett připravuje zejména na úpravy modelu zúčtování: odchylky na straně výroby se dnes zúčtovávají jinak než odchylky na straně spotřeby, což má být nyní sjednoceno, aby se severský model více přiblížil budoucímu jednotnému zúčtovacímu modelu Evropy. Současně se připravuje připojení Dánska a v neposlední řadě – podobně jako v dalších evropských zemích – přechod na patnáctiminutové zúčtování, které má být v celé Evropské unii povinné od prosince 2021.

Obrázek č. 1: Nový systém pro společné nákupy regulačních rezerv má název Fifty Nordic MMS.
 

Obrázek č. 2: Společná platforma severských síťových operátorů pro publikaci dat
 

OTEVŘENÍ SEVERSKÉHO TRHU S FRR JIŽ PŘÍŠTÍ ROK

V průběhu tohoto roku má být dokončen další společný, na evropské poměry opět unikátní projekt všech čtyř severských zemí. Od roku 2021 by měl být otevřen společný trh s rezervami pro regulaci výkonové rovnováhy (anglicky frequency restoration reserve – FRR), a to jak s regulací řízenou automaticky dispečerskými systémy (aFRR), tak manuální (mFRR). V praxi to znamená, že regulační zálohy norských elektráren si bude moci zakoupit například finský operátor Fingrid – vše záleží zejména na aktuální tržní situaci (poptávce jednotlivých operátorů a nabídkách účastníků v jednotlivých zemích), ale také na aktuálních přenosových kapacitách na vzájemných hranicích všech čtyř zemí i uvnitř zemí samotných, neboť Norsko, Švédsko a Dánsko jsou vnitřně dále rozděleny na několik samostatných tržních zón, mezi nimiž jsou možnosti přenosu elektřiny limitované topologií soustavy. Přenosovou kapacitu pro přeshraniční regulaci si budou muset provozovatelé soustav dopředu alokovat, přičemž podle připravených pravidel nesmějí pro účely regulace využít více než 10 % celkové kapacity na příslušné hranici.

PROJEKT MARI A JEHO SEVERSKÁ OBDOBA

Paralelně s trhem regulačních kapacit byl v minulém roce zahájen ambiciózní projekt integrace trhů s regulační energií. Jedná se o řádově složitější úlohu než u integrace trhů s regulačními zálohami, neboť tento trh je organizován jen jednotky minut před časem dodávky a vyžaduje tedy prakticky plnou elektronizaci a automatizaci, jakož i velkou míru spolehlivosti. Prostor pro jakékoliv manuální intervence dispečerů je minimální. V současné době pracují severští síťoví operátoři na integraci trhů s mFRR. Nabídky účastníků trhu se budou vybírat a aktivovat napříč nordickým regionem v patnáctiminutových cyklech a s ohledem na aktuální potřeby jednotlivých provozovatelů soustav a zbytkové přenosové kapacity mezi jednotlivými zeměmi a jejich tržními zónami po uzavření vnitrodenního trhu s elektřinou.

Pozorovatelé evropských projektů nepřehlédnou, že severská iniciativa má velký překryv vůči již několik let probíhajícímu projektu MARI (Manually Activated Reserves Initiative), v jehož rámci dvacítka evropských provozovatelů přenosových soustav (včetně čtyř severských) připravuje prakticky totožné řešení pro celou Evropu. Opakovaně tak mezi odbornou veřejností zaznívá otázka, zda zde nevzniká nežádoucí duplicita. Severští operátoři (Statnett, Svenska kraftnät, Fingrid a Energinet) projekt obhajují s tím, že nechtějí být závislí na celoevropském řešení, jehož zavedení může potenciálně nabrat značné zpoždění, což by mohlo ohrozit jiné severské projekty, které jsou na nový připravovaný systém navázané. Zároveň své řešení připravují tak, aby mohlo fungovat jako záloha při výpadku systému MARI.

Připravovaný systém, jehož provoz by měl být zahájen v roce 2022, je založen na platformě LIBRA. Ta byla původně implementována pro potřeby projektu TERRE (Trans European Replacement Reserves Exchange), jehož cílem je zavedení společného evropského trhu s regulačními zálohami pro náhradu (angl. replacement reserve – RR). Nové společné tržní místo zahajuje provoz právě v těchto měsících a jedním z participujících přenosových operátorů je také společnost ČEPS. V rámci severského projektu se provedou nezbytné úpravy produktu (mFRR místo RR), výkonnostní optimalizace a integrace.

TRANSPARENTNOST OBCHODOVÁNÍ JAKO SAMOZŘEJMOST

Čtyřlístek integračních projektů v oblasti regulace soustav doplňuje společné místo pro publikaci dat. Webová, veřejně dostupná platforma, jejíž provoz byl zahájen v loňském roce, původně vznikla za účelem publikace informací o plánovaných i neplánovaných odstávkách a výpadcích výrobních zdrojů a přenosových vedení (odtud nese název NUCS – Nordic Unavailability Collection System, www.nucs.net), postupem času však došlo k rozšíření záběru a systém by měl sloužit též jako centrální místo pro publikaci dat o trzích s regulačními rezervami a regulační energií. Severští operátoři tak pomocí této platformy splní všechny regulatorní požadavky na transparentnost obchodování, dané mimo jiné zmiňovaným nařízením GLEB. Současně má aplikace sloužit jako propojovací bod pro zasílání dat do centrálního publikačního systému o evropských trzích s elektřinou, provozovaného ENTSO-E.

SEVEŘANI JDOU PŘÍKLADEM I V ZELENÝCH CERTIFIKÁTECH

Poněkud stranou od integračních projektů, týkajících se regulace soustav, stojí připravovaný nový registr pro správu záruk původu elektřiny a zelených certifikátů. Registr ­NECS (Norwegian Energy Certificates System), jehož provoz má být zahájen v letošním roce, podpoří dva mechanismy prokazování původu elektřiny: dobrovolný program European Guarantees of Origins (Evropské garance původu) a Elcertificates, norsko-švédský program zavedený na podporu nově budovaných certifikovaných zdrojů energie.

Severské země jsou v podílu výroby z obnovitelných zdrojů dlouhodobě na evropské špičce. Bezemisní zdroje v tomto regionu pokrývají okolo poloviny lokální spotřeby, zatímco průměr EU je pod dvaceti procenty. Připravované řešení má, stejně jako v dalších oblastech popsaných v tomto článku, potenciál stát se novým standardem v celém odvětví certifikace elektřiny jakožto jednoho z mechanismů, umožňujících přechod evropského kontinentu k uhlíkové neutralitě. 

 


O AUTOROVI

Miloš Mojžiš pracuje ve společnosti Unicorn jako analytik informačních systémů. Specializuje se na problematiku obchodování s elektřinou z pohledu provozovatelů přenosových soustav a burz. Působil či působí na několika projektech zmíněných v článku (Unicorn je dodavatelem potřebných IT řešení).

Kontakt: milos.mojzis@unicorn.co

související články

Vývoj cien energetických komodít v období 11/2019–02/2020

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Ceny energetických komodít bývajú v zime vyššie, ale letošná teplá zima a geopo­litické vplyvy, vr. odchodu Veľkej Británie z EÚ s dohodou a obavy z koronavíru tlačia ceny nadol. V horizonte nadchádzajúcich týždňov by tento vývoj mohol pokračovať v…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy

Aktuality v elektroenergetice

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z oblasti elektroenergetiky z portálu energy-hub.cz v období 12/2019–02/2020 …

# paliva
# uhlí
# elektřina

Implementace CEP – změny na trhu s elektřinou z pohledu ČEPS

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Nastala fáze implementace mnoha povinností, vyplývajících z jednotlivých předpisů balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ …

# elektřina
# trhy

Pomohou vodní elektrárny nahradit uhlí?

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Třebaže geografické podmínky střední a východní Evropy neumožňují využívat vodní zdroje jako v Asii či Jižní Americe, i tak je…

# OZE voda
# elektřina

V EU probíhá bitva o jádro

09. 03. 2020
14:00
PRO-ENERGY

Evropskou unii (EU) rozděluje tematika jaderné energetiky. Jedni ji považují za bezemisní zdroj, zatímco jiní ji odsuzují jako…

# jádro
# plyn
# elektřina
# EU
# strategie

Smart Cities 2020 - odloženo 2021

07. 04. 2020 09:00 - 09. 04. 2020 19:00
Sofie, Bulharsko
Important: !!!! SUSTAINtec 2020 is postponed to 2021 !!!!

ROBOWELDING

15. 04. 2020 - 17. 04. 2020
HORSKÝ HOTEL KOPŘIVNÁ MALÁ MORÁVKA, KARLOV
Konference ROBOWELDING je pojata jako setkání výrobců a dodavatelů techniky určené k robotickému svařování, jakož i odborníků zabývajících se aplikacemi z této oblasti, se širokou odbornou veřejností – současnými i budoucími uživateli robotů určených především ke svařování.

15 ročník Trenčianskeho robotického dňa

13. 05. 2020 15:00 - 14. 05. 2020 23:00
Expo Center a.s.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

50316
Počet publikovaných novinek
1676
Počet publikovaných akcí
487
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika