Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Budoucnost plynárenství je spojena s využitím vodíku, biometanu a obnovitelných zdrojů

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY red

Inovovat plynárenskou infrastrukturu s cílem podpořit dekarbonizaci a rozvíjet využívání nových zdrojů, jako je vodík či biometan. To je zadání, jež vyplynulo z 26. Podzimní plynárenské konference na téma „Strategická role plynů“, která se konala 11. a 12. listopadu v Praze. K jeho splnění mají podle odborníků vést rozsáhlé investice v řádech desítek miliard korun. 

# paliva
# plyn
# OZE
Budoucnost plynárenství je spojena s využitím vodíku, biometanu a obnovitelných zdrojů

ABSTRACT: Investments in the modernization of the gas infrastructure, the greening of gas, and the strategic role of gases were the main topics of the Autumn Gas Conference held by the Czech Gas Union in Prague on 11th and 12th November 2019.


Úvodní slovo patřilo Martinovi Slabému, předsedovi Rady ČPS. Připomněl, že v České republice se nachází 66 000 kilometrů plynovodů, na které jsou připojeny tři miliony plynoměrů. Vzhledem ke skutečnosti, že se síť budovala v 70. až 90. letech minulého století, budou v následujících deseti až patnácti letech nezbytné investice do její modernizace řádově v desítkách miliard korun.

Nemalé investice do rozvoje přepravní soustavy plánuje uskutečnit její provozovatel, společnost NET4GAS. Jak sdělil její generální ředitel Andreas Rau, firma mezi roky 2017–2021 hodlá do zvýšení propojenosti se sousedními zeměmi investovat více než 600 milionů eur (přes 15,3 miliardy korun). Dobře propojená infrastruktura je totiž základem pro likviditu trhů. Zdůraznil také, že plynárenská infrastruktura může přispět k dosahování cílů v oblasti klimatu v Evropě.

Nutnost investic do plynárenské infrastruktury zdůraznil i Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů. Zásadní bude podle něj také rozvoj inovativních technologií, využívajících biometan nebo vodík. Vyzdvihl při tom projekt tzv. kotlíkových dotací jako nástroj pro snazší přechod domácností na vytápění plynem. Podporu projektům, využívajícím zemní plyn, rovněž vyjádřil René Neděla, náměstek pro energetiku na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO).

Petra Grigelová, ředitelka sekce regulace na Energetickém regulačním úřadu, se ve svém příspěvku věnovala roli zemního plynu v dohledné budoucnosti. „Plynárenství prochází obdobím značné nejistoty, pokud jde o jeho budoucí úlohu v energetickém mixu. Přechod na nízkouhlíkové hospodářství bezpochyby zahrnuje podstatné změny v celém dodávkovém řetězci plynu a vyžaduje úzkou a řádnou koordinaci mezi politikou, regulací a průmyslem,“ konstatovala. Celkový národní energetický systém by měl být optimalizován z pohledu ceny a současně nesmí dojít k poklesu stávající vysoké úrovně bezpečnosti dodávek.

Podle Tomáše Drápely, předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a generálního ředitele Plzeňské teplárenské, bude zapotřebí vypracovat strategický plán odklonu teplárenství od uhlí. Mělo by se ovšem zabránit hromadné decentralizaci teplárenských soustav a přechodu domácností na méně ekologické způsoby vytápění.  

Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu, shrnul situaci s využíváním zemního plynu v dopravě. Vyzdvihl rozsah infrastruktury na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR, na druhou stranu připomněl, že omezená nabídka CNG vozidel představuje překážku pro další rozvoj. Věnoval se také perspektivě zavádění zkapalnělého zemního plynu (LNG) v Česku pro nákladní automobilovou dopravu. V současné době funguje jedna veřejná LNG stanice, plány v této souvislosti hovoří až o 13 plničkách. Další výzvou je využití biometanu v dopravě.

Podle Josefa Jelečka, generálního ředitele společnosti TEDOM, by Česko v souvislosti s kladenými požadavky ze strany EU na zelenou energetiku mělo více využívat obnovitelné zdroje energie (OZE). Upozornil mimo jiné na potřebu připravit vhodné scénáře dekarbonizace a snažit se maximálně prodloužit životnost stávajících jaderných zdrojů. 

„Dekarbonizace představuje skutečně velkou výzvu,“ uvedl Petr Binhack jako zástupce Evropské komise s tím, že Evropa by měla být do roku 2050 prvním uhlíkově neutrálním kontinentem. Spotřeba zemního plynu by měla klesat, na druhou stranu prakticky všechny scénáře do roku 2050 predikují významnou roli plynných paliv. Důležité je propojení elektroenergetiky a plynárenství s důrazem na využití obnovitelných plynů. „Dodavatelé plynu budou muset integrovat obnovitelné plyny, přičemž zemní plyn bude fungovat jako tranzitní palivo,“ je přesvědčen P. Binhack. 

Noé van Hulst, zmocněnec pro vodík na nizozemském ministerstvu hospodářství a klimatické politiky, prezentoval využití vodíku v Nizozemsku, kde je již pevnou součástí energetického mixu. Upozornil na možnosti celosvětového využití vodíku z obnovitelných zdrojů jako na globální budoucnost energetiky, která je však podle něj vzdálena ještě desítky let. Připomněl, že Evropa je průkopníkem ve využití „zeleného“ vodíku, tedy vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů.

Frank Graf, vedoucí divize Plynárenská technika z Německého plynárenského a vodárenského svazu (DVGW), seznámil účastníky konference s detaily projektu STORE&GO, který se věnuje technologiím Power to Gas, tentokrát s cílem využít elektřinu k výrobě metanu. Matěj Hrubý, analytik z EGÚ Brno, také mluvil o možnostech přeměny přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů na metan nebo vodík v rámci tzv. Sector Couplingu.

První den Podzimní plynárenské konference zakončil společenský večer v Martinickém paláci na pražských Hradčanech.


ZAHRANIČNÍ HOSTÉ A EVROPSKÝ KONTEXT

Vrcholem celé konference se stal odpolední blok druhého dne, moderovaný Lenkou Kovačovskou, výkonnou ředitelkou ČPS. Své příspěvky na téma „Kontext vyplývající pro plynárenství z celosvětové, evropské a regionální politiky“ zde mimo jiné přednesli James Watson, generální tajemník Eurogas, a Andrea Stegher, člen Výkonného výboru IGU, regionální koordinátor pro Evropu a místopředseda rady pro marketing v rámci platformy Global Solutions společnosti SNAM.

Podle Jamese Watsona se po zvolení nového europarlamentu a nástupu Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise zelená politika Evropské unie zásadně změnila. Tak zvaný Green Deal vnímá jako komplexní a vysoce ambiciózní balíček. Zelená průmyslová strategie je však podle něj poměrně příznivá. Všechny dosud zveřejněné národní energetické a klimatické plány si uvědomují úlohu plynných paliv. V 21 z nich je zmiňován vodík, především jako palivo v dopravě, v 17 se počítá s využitím zemního plynu a 14 zdůrazňuje význam bioplynu a biometanu.

Andrea Stegher pak ve svém příspěvku srovnal situaci v Evropě se zbytkem světa. Evropa má podle jeho slov zvláštní pozici na trhu s LNG, jehož ceny klesají. Ostatní trhy Evropu sledují a inspirují se jí. Rychlý růst LNG vidí Stegher jako příležitost pro mnoho malých zemí, jak zapojit zemní plyn do svého energetického mixu. Pozitivně spatřuje budoucnost plynu i Barbara Jinksová, ředitelka pro vztahy se státní správou GIE, když řekla, že bychom na plyn, kterému ani v zelené budoucnosti „nezvoní hrana“, měli být hrdí.

Jan Valenta, jednatel společnosti GasNet, připomněl v kontextu České republiky nutnost elementární obnovy plynárenské infrastruktury v nadcházejících letech tak, aby byla i nadále bezpečná. Výměnu potrubí a snižování úniků přitom vnímá jako významný příspěvek ke zlepšování životního prostředí.

OBNOVITELNÉ PLYNY A VYUŽITÍ ZEMNÍHO PLYNU V DOPRAVĚ

Martin Vrtiška, obchodní ředitel společnosti Energy financial group, hovořil o významu bioplynové stanice v Rapotíně, která jako první v ČR začala dodávat do sítě biometan. „Náš výsledek je dobrým důkazem toho, že plynárenství může přispět k dekarbonizaci,“ zdůraznil. Martin Stýblo, jednatel společnosti SIMONE Research Group, navázal s upozorněním, že s alternativními palivy, ať již blízkými metanu nebo s vodíkem, se v plynárenských soustavách budeme setkávat stále častěji.

O možnostech využití vodíku, konkrétně s cílem dosažení neutrality plynárenských sítí a zásobníků z pohledu emisí skleníkových plynů, hovořil na základě zkušeností našich západních sousedů Gerd Müller-Syring, vedoucí plynárenských sítí a zařízení DBI. Praktické příklady využití vodíku pak popsali Martin Glas, koordinátor východoněmeckého projektu HYPOS: Síť H2 ve společnosti Mitteldeutsche Netzfesellschaft Gas, a Tadeáš Rusnok, člen DTSW e. V. Ti představili zkušební infrastrukturu v obci Bitterfeld-Wolfen určenou pro zásobování městských oblastí energií z vodíku a technologii 2MW vodíkového úložiště ve Falkenhagenu u Berlína. Metodikou výstavby a provozu plnicích stanic stlačeného vodíku pro mobilní zařízení v ČR se zabýval Luděk Mádle, ředitel úseku kompetencí, APT, spol. s r. o.

Tématu čisté mobility se věnoval Josef Pokorný, tajemník SDA, který nastínil předpokládaný vývoj rozšíření vozidel s alternativním pohonem v ČR. Navrhl, aby stát zvýhodnil snížením mýta nákladní automobily na zkapalněný a stlačený zemní plyn (LNG a CNG), které jsou ekologičtější než vozidla s naftovým pohonem.

Jako perspektivní palivo zejména pro nákladní dopravu bylo na konferenci skloňováno zejména LNG. Podle Václava Chrze, manažera vývoje technologií ve společnosti Chart Ferox, dokonce není pro nákladní automobilovou dopravu jiné cesty, než právě LNG. „Česká republika je tranzitní zemí pro kamionovou dopravu, především proto bychom měli vybudovat dostatečně hustou síť plnicích stanic na LNG. Naopak zařízení na zkapalňování zemního plynu budovat nepotřebujeme, protože v rámci Schengenského prostoru je podobných zařízení dostatek,“ řekl V. Chrz.

Podle Filipa Dostála, Head of Business Development ve společnosti innogy Česká republika, jsou vodík a elektřina možnou budoucností, ale nenabízejí dostatečná řešení pro masové využití v dnešní době. Zde vidí cestu ke snižování emisí v rozšíření LNG a zejména pak bioLNG.

Výsledky testů LNG v praxi přestavil Josef Chuchlík, předseda představenstva DS Holding, která je jednou z prvních společností experimentujících na českém trhu s využitím LNG u nákladních vozidel. Testování ukazuje, že využití LNG v nákladní dopravě je realistickou vizí budoucnosti. Potvrdil tak stejné závěry Ondřeje Koubka, ředitele marketingu a komunikace výrobce nákladních automobilů Scania CER.

(red)

související články

Nové trendy v energetice na PRO-ENERGY CONu 2019

03. 12. 2019
23:00
PRO-ENERGY

Čtyři živé panelové diskuse v méně formálním prostředí jihomoravského Kurdějova, doplněné zajímavou exkurzí na instalaci Power to Heat. Takový byl devátý ročník PRO-ENERGY CONu, který se konal 7. – 8. listopadu 2019. 

# paliva
# elektřina
# strategie
# AKU-BAT

Aktuality v oblasti obnovitelných zdrojů energie

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z portálu energy-hub.cz v oblasti OZE, ekologie a hospodárnosti v období 9/2019 –…

# OZE

Aktuality v oblasti paliv

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z oblasti paliv a dopravy z portálu  energy-hub.cz v období 9/2019–11/2019 …

# paliva

Dekarbonizace zpracovatelského průmyslu – hrozby a příležitosti

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Zpracovatelský průmysl se v současné době nachází na dalším velkém rozcestí. Dekarbonizace může domácí průmysl zlikvidovat kvůli…

# paliva
# emise
# strategie
# životní prostředí

Elektromobilita jako zásadní součást energetiky

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Sektor evropské energetiky prochází bezprecedentní transformací, která je ovlivňována globálními cíli typu snižování emisí…

# paliva
# automotive
# emise
# strategie
# doprava
# OZE

DOMEXPO 2020

08. 12. 2019 18:00 - 10. 12. 2019 02:00
Agrokomplex Nitra
15. ročník komplexnej stavebnej výstavy a výstavy pre fotovoltiku a solárnu techniku

All for Power Conference 2019

09. 12. 2019 - 10. 12. 2019
Clarion Congress Hotel Prague
14. mezinárodní odborná konference a výstava.

Energetická bezpečnost ČR: Budoucí spotřeba energie

11. 12. 2019 09:00 - 12:00
hotel Andel’s, Stroupežnického 21, Praha 5
Energetická bezpečnost České republiky v kontextu budoucí spotřeby energie.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

47464
Počet publikovaných novinek
1597
Počet publikovaných akcí
450
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika