Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Odpadové bioplynové stanice v hledáčku investor

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY Eva Vítková

Hlavní město Praha uvažuje o výstavbě bioplynové stanice, která má primárně sloužit pro zpracování gastroodpadů od obyvatel i živnostníků. Projekt pokračuje v cestě, zahájené bioplynkou v Rapotíně, ve které byla v září spuštěna dodávka biometanu do plynárenské sítě. 

# odpady
# OZE biomasa
# trhy
# infrastruktura
# investice
Odpadové bioplynové stanice v hledáčku investor

ABSTRACT: Prague City Hall intends to build a biogas station (BGS) with a capacity of 16 kt of gastrowaste. Since October 2019, another BGS in Rapotín (Northern Moravia) has been transforming about 30 kt of biowaste into biomethane and subsequently delivering it into the gas distribution pipeline. It is the first such facility in the CZ.



Pražský magistrát počítá s tím, že díky bioplynové stanici bude možné vyrábět biopalivo – bioCNG – využitelné v městské dopravě, a přispět tak k plnění Evropskou unií stanoveného podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě paliv v dopravě.

NEVYUŽITÉ GASTROODPADY JAKO PALIVO PRO BPS

„Projekt se zatím nachází ve fázi přípravy, studie proveditelnosti záměru a potřebná kapacita se bude teprve zpracovávat,“ vysvětluje náměstek primátora hlavního města Prahy a starosta Lysolají Ing. Petr Hlubuček. Jak uvádí, bioplynová stanice (BPS) má primárně sloužit pro zpracování gastroodpadů, které se v Praze zatím nijak neseparují: ve směsném odpadu se nachází jednak zelená složka (tráva, listí a štěpka), která je určena do kompostárny, ale i masné a mléčné výrobky, prošlé pečivo a jiné zbytky potravin. Ty by bylo žádoucí vytřídit a nějak rozumně je využít.

Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy
 

BPS bude fungovat na principu anaerobní fermentace, tedy rozkladné procesy budou probíhat bez přístupu kyslíku. Kromě digestátu, který je možné dále využívat v zemědělství, vznikne bioplyn. „Ten bychom dále zpracovávali na takzvané bioCNG, který by se buď vtlačoval do sítě, nebo bychom ho využívali pro pohon městských vozidel na CNG (stlačený zemní plyn, z anglického Compressed Natural Gas). Původně jsme zamýšleli bioCNG vtláčet do tlakových lahví, stejně, jako to budeme dělat na ČOV na Císařském ostrově. Plyn nakonec chceme vtláčet do sítě a také jej využívat pro auta na CNG, která Pražské služby (PS) mají. Tak zvané bioCNG pomůže i k plnění evropského unijního klimatického cíle pro dopravu, kdy máme dosáhnout podílu 14 % OZE v dopravě, a jen prostřednictvím CNG se to nepodaří,“ popisuje náměstek primátora.

PRAŽSKÁ BPS BY MOHLA ZPRACOVÁVAT 16 TIS. TUN GASTROODPADŮ

Pražské služby už dnes svážejí více než devět tisíc tun gastroodpadu, který se vozí do BPS v Přibyslavicích. Podle statistik však na území Prahy vzniká daleko více odpadů, vhodných ke zpracování v bioplynové stanici – odhad je okolo 16 tisíc tun. Potenciál může být ještě mnohem větší a podle mínění náměstka Hlubučka by BPS s kapacitou přibližně nad 30 tisíc tun byla pro Prahu optimální. Největší složku gastroodpadu v Praze tvoří prošlé potraviny. Lidé nakupují obvykle více, než spotřebují. A prošlé potraviny tvoří značnou část biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu, která by se dala jinak a efektivně využít.

„Chceme zohlednit i zkušenosti ze zemí, kde bioplynovou stanici mají, proto jsme navštívili bioplynové stanice nedaleko norského Osla a ve Vídni, která stojí uprostřed města. Jejich systémy se liší podle toho, odkud se bioodpad sbírá, a jak se vybaluje. Důležité je mít přesnou představu o umístění, neboť od ní se bude odvíjet i konstrukce bioplynové stanice. Nemůžeme si dovolit, aby stanice nějak zapáchala, neboť by měla stát ve městě. Co se týče výstavby a umístění bioplynové stanice, máme vytipováno několik míst. Chtěli bychom ji postavit vedle malešické spalovny, kde má Praha rozvojové pozemky. Ale dané území je zatíženo stavební uzávěrou a také je zde velké těžební ložisko kaolínu. Jednáme s Ministerstvem průmyslu a obchodu o vykoupení či zrušení těžebního ložiska a částečném zrušení stavební uzávěry,“ uvádí Petr Hlubuček.

KAM S NÍM? DO SPECIÁLNÍCH POPELNIC

„Abychom si ověřili schopnost získávat potraviny od domácností, chceme spustit pilotní projekt v Praze 5 a 6, v rámci kterého bychom zjišťovali zájem a ochotu občanů separovat gastroodpad. Ten by se dával či vhazoval do speciální označené popelnice. Uvažujeme o černých popelnicích s jinou barvou víka, které by byly rozmístěny na třídicích místech u bytových domů. Chtěli bychom, aby nebyla zaměnitelná s popelnicí, do které lidé dávají odpad určený převážně do kompostárny a platí za ni,“ říká náměstek.

Odpad by se vhazoval v igelitových pytlících, vyplynulo by, jak často je nutné odpad vyvážet, aby nestihl zapáchat, jak často je nutné popelnice vymývat a další. Pokud se bude gastroodpad vhazovat do speciálního kontejneru, lze ho třídit strojově: Existuje stroj, který obal rozřeže a jídlo se vyjme. Dokonce umí získat i zbytky jogurtu z kelímků. Vyseparovaná potravina by pak putovala do BPS.

„Díky pilotnímu projektu v městských částech Praha 5 a Praha 6 si ověříme potřebné parametry i to, zda a jak bude systém fungovat. Pokud fungovat bude, lze ho rozšířit na celé území Prahy.“

VÝŠE INVESTICE ZATÍM NEZNÁMÁ

„Než začneme projektovat, bude nutné určit velikost bioplynové stanice a vypořádat majetkoprávní záležitosti. Konkrétní výše investice by měla vyplynout ze studie, ale jisté je, že bude velmi záležet na tom, jak bude stanice velká. Nejdůležitější je ale povolení na výstavbu,“ říká Petr Hlubuček.

Výstavba bioplynové stanice je cíl Prahy do budoucna, sběr gastroodpadu z části Prahy by měl začít na podzim letošního roku či na přelomu roku 2019 a 2020.

V RAPOTÍNĚ JIŽ ODPADOVÁ BIOPLYNKA BĚŽÍ

V Olomouckém kraji v obci Rapotín postavila v roce 2017 investiční skupina Energy financial group (EFG) v areálu bývalých skláren bioplynovou stanici, zpracovávající bioodpad. Energetické centrum Rapotín (ECR) zajišťuje jak svoz, příjem a třídění odpadů, tak i provoz bioplynové stanice a dokáže ročně zpracovat kolem 30 tisíc tun bioodpadu a jeho produktů, bioplyn a organicko-minerální hnojiva jsou dále beze zbytku využívány.

Odpad je přijímán a zpracováván ve dvou oddělených halách, podle druhu a kategorie. Kladivový separátor je schopen oddělit jakýkoliv obal (plast, kov, papír, sklo) od využitelné suroviny, vytříděné obaly jsou pak dále likvidovány podle platné legislativy. Díky této technologii je bioplynová stanice v ECR Rapotín schopna zpracovat jakýkoliv bioodpad, včetně prošlých konzerv nebo zabalených živočišných produktů, na bioplyn.

Letecký pohled na Energetické centrum Rapotín
 

BIOMETAN V DISTRIBUČNÍ SÍTI

Část vyrobeného bioplynu se prostřednictvím kogenerační jednotky přemění na elektrickou i tepelnou energii, část je upravena na biometan a vtláčena do distribuční plynové soustavy. Vtláčení bylo slavnostně zahájeno letos v říjnu a jedná se o první odpadovou bioplynovou stanici v ČR, která vtláčí vyčištěný biometan do plynárenské distribuční soustavy, spravované společností GasNet. Celková investice projektu transformace bioplynu (skládá se z metanu z cca jedné poloviny a z dalších plynů) na biometan byla 45 mil. Kč.

„Jedná se o pokročilé biopalivo. Jeho využití je obdobné jako u zemního plynu, a proto jej můžeme vtláčet přímo do distribučníplynárenské soustavy,“ vysvětlil Ivo Skřenek, předseda představenstva a zakladatel skupiny EFG.

Ventilem pro vtláčení biometanu do plynárenské distribuční soustavy symbolicky otočili Ivo Skřenek, předseda představenstva a zakladatel skupiny EFG, a Petr Štěrba, člen představenstva skupiny EFG. 
 

Biometan má nejnižší emise skleníkových plynů a v porovnání s ostatními konvenčními biopalivy i nejnižší spotřebu energie v celém životním cyklu, zejména je-li produkován z biologicky rozložitelných odpadů. Jak potvrdila certifikace společnosti TÜV SÜD Czech,  bioplyn je vyráběn s nulovými emisemi, protože pochází výhradně z biologicky rozložitelných odpadů bez přidávání cíleně pěstované biomasy, poté je využit v kogenerační jednotce k výrobě elektrické energie a tepla. Nulových emisí v porovnání s ostatními způsoby výroby je dosaženo zhodnocením dvojího přínosu zpracování biologicky rozložitelných odpadů: životní prostředí není zasaženo těžbou a přepravou energetických surovin, ani únikem skleníkových plynů ze skládek či jiných odpadových koncových zařízení.

Primárně je vyrobená energie využitá pro chod ECR, přebytečné teplo spotřebovává část obyvatel Rapotína pro ohřev vody a vytápění, elektrická energie se dodává do distribuční soustavy. Bioplynová stanice ročně dodá do distribuční sítě 3 200 MWh elektrické energie, což v přepočtu odpovídá potřebě 213 domácností při roční spotřebě 15 MWh na jednu domácnost.
 

Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO)

30 000 tun

Prošlé potraviny

5 000 tun

Gastroodpady jídelen a restaurací

16 500 tun

Živnostenské a průmyslové bioodpady

42 000 tun

CELKEM

93 500 tun

Tabulka č. 1: Potenciál bioodpadů pro bioplynovou stanici v Praze, červen 2019
Zdroj: Hl. m. Praha
 

Srovnání:

Oslo:  640 tis. obyvatel, kapacita BPS je 50 000 tun/rok

Praha: 1281 tis. obyvatel, kapacita BPS až 100 000 tun/rok

související články

25 let EPC: Investice do úspor, která se zaplatí sama

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Úspory nákladů, vyšší efektivita a vždy lepší kvalita prostředí. To jsou hlavní důvody, proč se metoda EPC stále častěji uplatňuje ve veřejném i soukromém sektoru. 

# úspory
# trhy
# infrastruktura

Od fotbalu k pop music

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Na německém trhu energetických služeb chce ČEZ získat desetiprocentní podíl. S tím souvisejí akvizice, které už v Německu…

# elektřina
# úspory
# trhy

Regulace není černá ani bílá

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY

„Musíme chránit zákazníky, ale také dát regulovaným subjektům takové prostředky, aby jim byly schopny energii bezpečně a…

# regulace
# elektřina
# trhy

Vývoj cien energetických komodít v období 09–10/2019

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY

Problémy vo francúzskych jadrových reaktoroch a útoky dronov na saudskoarabské ropné zariadenia vytlačili ceny elektriny na…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy

Jaderné bloky by se měly stavět v severních Čechách, ne v Dukovanech

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY

Náhradou uhlí by měly být nové jaderné bloky. Neměly by se ale stavět v Dukovanech či Temelíně, nýbrž na severu, říká v rozhovoru…

# jádro
# elektřina
# infrastruktura
# investice

DOMEXPO 2020

08. 12. 2019 18:00 - 10. 12. 2019 02:00
Agrokomplex Nitra
15. ročník komplexnej stavebnej výstavy a výstavy pre fotovoltiku a solárnu techniku

All for Power Conference 2019

09. 12. 2019 - 10. 12. 2019
Clarion Congress Hotel Prague
14. mezinárodní odborná konference a výstava.

Energetická bezpečnost ČR: Budoucí spotřeba energie

11. 12. 2019 09:00 - 12:00
hotel Andel’s, Stroupežnického 21, Praha 5
Energetická bezpečnost České republiky v kontextu budoucí spotřeby energie.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

47464
Počet publikovaných novinek
1597
Počet publikovaných akcí
450
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika