Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Dopady růstu ceny povolenky na teplárenství v ČR

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY Martin Hájek

Zásadní růst ceny povolenky na emise skleníkových plynů v posledních dvou letech spolu s poklesem jejich bezplatného přidělování výrazně zvýšil náklady na výrobu tepla zejména v uhelných teplárnách. Současná cena povolenky již dostala část tepláren na hranu ekonomického přežití a je třeba podniknout urychleně kroky pro záchranu oboru, kterému vážně hrozí neřízený rozpad. 

# ceny
# emise
# trhy
# teplárenství
Dopady růstu ceny povolenky na teplárenství v ČR

ABSTRACT: The enormous rise of the emission allowances (EA) prices and the step-by-step reduction in its free allocation to CHP plants have resulted in the thread of decay of many district heating systems in the CZ. The solution lies in the return of state revenues from EA to the modernization of CHP plants, and in equalising market conditions of central and individual heating systems.



POZVOLNÝ ODKLON ČESKÉHO TEPLÁRENSTVÍ OD UHLÍ

V roce 2015 se podíl domácností, připojených na soustavy zásobování teplem, pohyboval na úrovni 40 % a jednalo se tak o nejčastější způsob vytápění. Teplo ze soustav zásobování teplem využívají přibližně 4 miliony obyvatel ČR. Na druhém místě byl zemní plyn s 36,2 % a na třetím místě obnovitelné zdroje s 24,7 %. Statistická data Českého statistického úřadu reflektují dostupnost energie a paliv pro domácnosti. Domácnosti využívající více druhů energie nebo paliv jsou proto ve statistice započítány několikrát.

Dominantním zdrojem energie pro výrobu tepla v ČR zůstává uhlí a uhelná paliva, i když jejich podíl dlouhodobě postupně klesá. V roce 2016 byl podíl uhlí a uhelných paliv na prodeji tepla 58,5 %. Z palivové základny se podařilo již téměř úplně eliminovat topný olej, jehož podíl se dostal na zanedbatelnou úroveň. Naopak se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů energie a jiných paliv, kam patří mimo jiné druhotné zdroje energie, jako je odpadní teplo z průmyslu nebo koksárenský plyn. Stoupá také podíl zemního plynu, který v roce 2016 lehce přesáhl 30 %.

Obrázek č. 1: Města s dodávkou tepla z tepláren na fosilní paliva, zahrnutých do systému emisního obchodování
Zdroj: Teplárenské sdružení ČR
 

TEPLÁRNY V EMISNÍM OBCHODOVÁNÍ

Většina tepla je v České republice vyráběna ve spalovacích zdrojích nad 20 MW, které jsou povinně zařazeny do systému emisního obchodování. Nákup povolenek zvyšoval v roce 2017 náklady na výrobu tepla v 60 městech a obcích v České republice. Nákupem emisních povolenek bylo zatíženo 98,9 % výroby tepla z uhlí a 59,4 % výroby tepla ze zemního plynu. Celkem byla nákupem povolenek zatížena cena tepla pro přibližně 3,5 milionu obyvatel ČR.

Energetický regulační úřad vypočítává pro účely věcného usměrňování cen tepla průměrnou cenu povolenky na emise skleníkových plynů pro daný rok z údajů realizovaných obchodů na spotovém trhu na burze European Energy Exchange (EEX) jako vážený průměr uzavíracích cen za každý obchodovací den, přepočtených na koruny podle platného kurzu vyhlášeného ČNB pro daný den, kde váhou je množství zobchodovaných emisních povolenek za každý obchodovaný den. V roce 2018 došlo k dramatickému nárůstu průměrné ceny povolenky na emise skleníkových plynů, který dále pokračoval i v letošním roce. Průměrnou cenu povolenky lze v letošním roce odhadovat na 26,4 eur, což odpovídá přibližně 676 Kč. Oproti roku 2017 se jedná o více než čtyřnásobný nárůst, jak ukazuje obrázek 2.

Obrázek č. 2: Vývoj průměrné ceny povolenky EUA pro účely věcného usměrňování ceny tepelné energie 
*Odhad Teplárenského sdružení ČR na základě průzkumu Reuters z 12. 7. 2019 Zdroj: ERÚ
 

RAKETOVÝ RŮST CEN POVOLENEK NIKDO NEČEKAL

Provozovatelům tepláren je mnohdy vyčítáno, že dramatický růst cen povolenek nepředvídali a včas se na něj nepřipravili. Odhadnout dramatický nárůst cen povolenek se ve skutečnosti nepodařilo téměř nikomu. Sama Evropská komise ještě 15. června 2018 doporučila členským státům, aby při zpracovávání vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu počítaly pro rok 2020 s cenou povolenky ve stálých cenách roku 2016 na úrovni 15,5 euro. V roce 2025 pak tato cena měla stoupnout na 23,3 a v roce 2030 na 34,7 euro (viz tabulka č. 1).

Rok

2015

2020

2025

2030

2035

2040

Cena uhlíku EU ETS (€‘16/ t CO2)

7,8

15,5

23,3

34,7

43,5

51,7

Tabulka č. 1: Doporučené harmonizované hodnoty pro cenu uhlíku ETS 
Zdroj: Evropská komise, Recommended parameters for reporting on GHG projections in 2019, 15. června 2018
 

Rok

 

2017

2018

2019

2020

Průměrná cena povolenky

CZK/EUA

144

399

676*

880*

Náklad na nákup povolenek

mil. CZK

1 560

4 508

8 740*

12 809*

Tabulka č. 2: Vývoj nákladů tepláren na nákup povolenek na emise skleníkových plynů 
* Odhady. Průměrná cena povolenky podle průzkumu Reuters z 12. 7. 2019 ve výši 26,4 EUR v roce 2019 a 34,37 EUR v roce 2020.
Zdroj: Výpočet Teplárenského sdružení ČR
 

Reálně tedy bude průměrná cena povolenky v roce 2019 významně vyšší, než měla podle oficiální prognózy Evropské komise být v roce 2025. 15. června 2018 byla tržní cena povolenky 14,5 eura, Evropská komise tedy fakticky do roku 2020 počítala se stagnací ceny povolenky.

Část povolenek na výrobu tepla je přidělována bezplatně. Tento podíl z výpočtové hodnoty dle referenční úrovně tepla (benchmarku na teplo) však v souladu s příslušnou směrnicí EU každoročně lineárně klesá z 80 % v roce 2013 na 30 % v roce 2020. Benchmark na teplo odpovídá modelovým emisím CO2 při výrobě tepla v plynovém kotli s účinností 90 % a jeho úroveň je pro období 2013-2020 nastavena na hodnotu 62,3 EUA/TJ tepla.

Při výpočtu volné alokace se následně použije mezisektorový redukční faktor (pro čistě výtopenské zdroje) nebo lineární redukční faktor (pro teplárenské zdroje vyrábějící elektřinu), který volnou alokaci dále snižuje. Výsledkem je, že teplárny využívající uhlí získávají relativně daleko menší podíl bezplatných povolenek na výrobu tepla, než teplárny na zemní plyn. Další pokles množství bezplatně přidělovaných povolenek na výrobu tepla lze předpokládat i po roce 2020, zatím však není přesně stanovena jeho trajektorie. Lineárně klesá také množství povolenek, přidělovaných na výrobu elektřiny výměnou za investice s tím, že v roce 2020 již nebudou na výrobu elektřiny bezplatně přiděleny žádné povolenky.

Obrázek č. 3: Snižování množství povolenek bezplatně přidělovaných na výrobu tepla pro 59 tepláren v ČR
Zdroj: Výpočet Teplárenského sdružení ČR
 

NÁKLADY TEPLÁREN NA POVOLENKY VÝRAZNĚ VZROSTLY

Oba výše uvedené faktory, tedy růst ceny povolenky a pokles bezplatné alokace povolenek na výrobu tepla i elektřiny, se následně promítají do růstu nákladů na povolenky, které musí provozovatelé tepláren hradit. Zatímco ještě v roce 2017 zaplatily české teplárny za povolenky 1,5 miliardy Kč, pro letošek lze tuto částku odhadnout na 8,7 miliardy Kč, tedy téměř šestinásobek.

Pokud se naplní prognózy dalšího růstu ceny povolenky, mohly by se náklady na povolenky v příštím roce vyšplhat až ke 13 miliardám korun. V roce 2018 dosáhly příjmy státu z prodeje emisních povolenek téměř 15 miliard Kč, což bylo o 9 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu. Rozpočet na rok 2019 počítá s příjmy z prodeje emisních povolenek ve výši 7,4 miliardy Kč, ale stávající vývoj ceny povolenky nasvědčuje tomu, že skutečné příjmy budou přinejmenším na srovnatelné úrovni jako v předcházejícím roce.

Paradoxně se teplárny spalující uhlí navzdory využití vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla dostávají do horší ekonomické situace, než staré kondenzační uhelné elektrárny. Rostoucí cena povolenky se totiž do značné míry automaticky promítá do růstu ceny elektřiny a výrobcům elektřiny je tak růst nákladů na povolenky do značné míry kompenzován v ceně produktu. V případě tepláren však výroba elektřiny zpravidla představuje pouze menší část fyzické výroby i tržeb. Většina fyzické výroby i tržeb se realizuje v teple, kde je hlavní konkurencí lokální výroba tepla ze zemního plynu, jejíž emise oxidu uhličitého nákupem povolenek ani jiným srovnatelným způsobem zatíženy nejsou.


HROZÍ TEPLÁRNÁM DÍKY ROSTOUCÍ CENĚ POVOLENEK ZÁNIK?

Přes značnou snahu je jediným opatřením, které se v reakci na růst nákladů na povolenky v teplárenství podařilo realizovat, snížení sazby DPH na teplo z 15 na 10 % s účinností od 1. ledna 2020. To bude částečně kompenzovat sociální dopad nárůstu cen tepla vlivem dodatečných nákladů na nákup emisních povolenek, ale konkurenční pozici tepláren vůči lokálnímu vytápění zásadním způsobem dlouhodobě neřeší.

Na nižší sazbu DPH na teplo mohou za určitých podmínek dosáhnout i externí subjekty, provozující domovní kotelnu, pokud ji mají například pronajatou a mají uzavřenou smlouvu na dodávky tepla. Zrušení výjimky ze zdanění plynu pro domovní kotelny, navržené Ministerstvem financí, které by alespoň částečně zmírnilo diskriminaci domácností připojených na teplárny se, bohužel, v Poslanecké sněmovně prosadit nepodařilo.

Strategické dokumenty, počínaje Státní energetickou koncepcí, rozvoj teplárenství verbálně podporují, reálné ekonomické prostředí je však vzhledem k absenci zpoplatnění emisí oxidu uhličitého mimo systém emisního obchodování (ETS) nastaveno přesně opačným směrem a nelze očekávat, že by se tato situace rychle změnila. Od nové Evropské komise lze sice očekávat reformu zdanění fosilních paliv a případně i návrh na zahrnutí sektoru vytápění do ETS, projednávání takových legislativních návrhů však potrvá dlouho a je otázkou, zda vůbec a v jaké podobě budou nakonec schváleny.

Již současná cena povolenky dostala část tepláren na hranu ekonomického přežití. Prostor promítat cenu povolenek do ceny tepla je s ohledem na konkurenční prostředí, v němž se teplárny pohybují, velmi omezený. Vlastníci tepláren tak vzali významnou část nákladů na povolenky na svá bedra na úkor hospodářských výsledků. Tento prostor ovšem také není nekonečný a řada tepláren se již dnes ocitla na černé nule nebo i pod ní. Pokud by cena povolenky dále rostla, bude již ekonomický tlak na řadu tepláren větší, než jaký jsou schopné absorbovat.

V lepší výchozí situaci pro zvládnutí této situace jsou menší teplárny, pokud mají zrekonstruované rozvody tepla. Mohou využít biomasu, jejíž zdroje pro náhradu uhlí ve velkých teplárnách zdaleka nestačí, ale pro menší teplárny jde o rozumné řešení, pokud mají odpovídající místní podmínky. Mohou také snížit příkon svých kotlů tak, aby ze systému emisního obchodování úplně vypadly. To se již děje v poměrně širokém měřítku a řada menších tepláren již z ETS vystoupila a další to mají v plánu příští rok. Další výhodou malých tepláren je možnost využít štědře dotovanou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve výrobnách s instalovaným elektrickým výkonem do 5 MW. Bohužel, některé malé teplárny mají stále významný podíl parních rozvodů tepla a stojí tak před potřebou značných investic, které je obtížné ufinancovat.

Velké teplárny jsou však často v ještě složitější situaci. Z ETS vystoupit vzhledem k velikosti dost dobře nemohou. Navíc musely masivně investovat do modernizace svých zařízení kvůli splnění přísných limitů pro emise prachu, oxidů dusíku a síry, které budou platit od 1. července příštího roku. Rozhodující podíl na celkových investicích tepláren do snižování emisí v letech 2013 až 2018, které přesáhly 21 miliard korun, vynaložily právě velké teplárny využívající uhlí. Tyto investice sice zásadním způsobem snížily emise znečišťujících látek, ale emise oxidu uhličitého, a tím i náklady na nákup povolenek, většinou významně nesnížily. I když odhlédneme od již realizovaných investic, je pro velké teplárny daleko složitější najít ekonomicky přijatelný substitut uhlí, který by byl k dispozici v odpovídajícím měříku.

Pokud má být zabráněno neřízenému rozpadu teplárenských soustav, který by měl značné environmentální, sociální i hospodářské důsledky, je zapotřebí přijmout co nejdříve opatření ve dvou hlavních směrech.

Prvním je navrácení podstatné části prostředků odsávaných z teplárenství prostřednictvím nákupu emisních povolenek zpět ve formě podpory investic do modernizace a odklonu od využívání uhlí. Především menším obecním teplárnám je třeba poskytnout také technickou pomoc při přípravě modernizačních projektů a zajištění jejich financování. Pro výrobny s instalovaným výkonem nad 5 MW je třeba zajistit pokračování podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a vytvořit podmínky pro poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb na úrovni distribučních soustav.

Druhým směrem je pak narovnání konkurenčního prostředí ve vztahu k individuálnímu vytápění nebo omezení možností odpojení od soustav zásobování teplem ve prospěch individuálního vytápění, které zvýší energetickou náročnost dané budovy.

 


O AUTOROVI

Ing. Martin Hájek, Ph.D. je ředitelem výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky. Předtím působil v Pražské teplárenské, a. s., na pozici poradce generálního ředitele pro strategii. Vystudoval obor ekonomika a řízení energetiky na Elekrotechnické fakultě ČVUT v Praze.

Kontakt: hajek@tscr.cz

související články

25 let EPC: Investice do úspor, která se zaplatí sama

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Úspory nákladů, vyšší efektivita a vždy lepší kvalita prostředí. To jsou hlavní důvody, proč se metoda EPC stále častěji uplatňuje ve veřejném i soukromém sektoru. 

# úspory
# trhy
# infrastruktura

Od fotbalu k pop music

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Na německém trhu energetických služeb chce ČEZ získat desetiprocentní podíl. S tím souvisejí akvizice, které už v Německu…

# elektřina
# úspory
# trhy

Odpadové bioplynové stanice v hledáčku investor

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Hlavní město Praha uvažuje o výstavbě bioplynové stanice, která má primárně sloužit pro zpracování gastroodpadů od obyvatel i…

# odpady
# OZE biomasa
# trhy
# infrastruktura
# investice

Dekarbonizace zpracovatelského průmyslu – hrozby a příležitosti

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Zpracovatelský průmysl se v současné době nachází na dalším velkém rozcestí. Dekarbonizace může domácí průmysl zlikvidovat kvůli…

# paliva
# emise
# strategie
# životní prostředí

Elektromobilita jako zásadní součást energetiky

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Sektor evropské energetiky prochází bezprecedentní transformací, která je ovlivňována globálními cíli typu snižování emisí…

# paliva
# automotive
# emise
# strategie
# doprava
# OZE

DOMEXPO 2020

08. 12. 2019 18:00 - 10. 12. 2019 02:00
Agrokomplex Nitra
15. ročník komplexnej stavebnej výstavy a výstavy pre fotovoltiku a solárnu techniku

All for Power Conference 2019

09. 12. 2019 - 10. 12. 2019
Clarion Congress Hotel Prague
14. mezinárodní odborná konference a výstava.

Energetická bezpečnost ČR: Budoucí spotřeba energie

11. 12. 2019 09:00 - 12:00
hotel Andel’s, Stroupežnického 21, Praha 5
Energetická bezpečnost České republiky v kontextu budoucí spotřeby energie.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

47464
Počet publikovaných novinek
1597
Počet publikovaných akcí
450
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika