Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Ruský plynovod a české plynárenství

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY Milena Geussová

Přepravci plynu v ČR i na Slovensku plánují rozvoj svých soustav tak, aby co nejlépe využili plynovod Nord Stream. Ten ovšem obchází Ukrajinu.

# plyn
# politika
# infrastruktura
Ruský plynovod a české plynárenství

ABSTRACT: The pipeline North Stream 2 will be finished in 2020. Although newly constructed long distance gas pipelines from Russia will go around Ukraine, the CZ will still remain an important gas transiting country.



Česká plynárenská síť byla budována v letech 1970 – 1990 a v současné době ji očekává zásadní generační výměna. Na podzimní plynárenské konferenci v Praze o tom hovořil jak předseda rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý, tak generální ředitel provozovatele českých plynovodů, skupiny Net4Gas Andreas Rau.

Plynárenská infrastruktura zahrnuje 66 tisíc kilometrů plynovodů, na ty jsou připojeny tři miliony plynoměrů. Generační výměna bude probíhat v příštích deseti až patnácti letech a náklady podle Slabého mohou přesáhnout i 100 miliard korun.

NORD STREAM A ČESKO

Po dokončení druhé větve tohoto plynovodu v roce 2020 se bude moci podmořskými rourami přepravovat až 110 mld. m3 zemního plynu ročně. Už když se dostavoval Nord Stream 1, byla Česká republika připravená. Net4Gas investoval do výstavby nového plynovodu Gazela, který propojil plynovod Eugal na německém území s naší plynárenskou soustavou a umožnil přepravu plynu z Nord Streamu také přes Českou republiku do států, které leží na jih od našich hranic.

V Německu se od loňského podzimu staví plynovod o délce 480 kilometrů, který je na úseku přes tři sta kilometrů zdvojený. Spojí severoněmecký Lubmin, u něhož na pevninu ústí Nord Stream 2, s krušnohorskou obcí Deutschneudorf na českých hranicích. Z 55 mld. krychlových metrů zemního plynu, které přitečou z Nord Streamu 2, má přes 45 mld. m3 plynovodem Eugal směřovat na Česko.

Pokud jde o Nord Stream 2, ani tady nám vlak neujíždí. Díky zařazení do projektu Capacity4Gas se posílí i naše propojení s německými plynovody. Projekt Capacity4Gas je součástí větší iniciativy, zaměřené na zajištění bezpečného a finančně efektivního přístupu k dodávkám plynu prostřednictvím nových plynovodních kapacit.

Potrubní část tohoto projektu naváže na německo-českých hranicích na plynovod Eugal, který bude přepravovat plyn z plynovodu Nord Stream 2. Náš nový, zhruba 150kilometrový vysokotlaký plynovod DN1400 povede mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku a umožní transport ruského plynu dále do Česka a především jeho tranzit do Bavorska, Rakouska, Itálie nebo Chorvatska. Převážně povede v trase, která je souběžná s plynovodem z roku 2013.

Postaví ho společnosti Denys, Metrostav a Sicim. Zadavatel soutěže Net4Gas za stavební práce celkem zaplatí 4,1 miliardy korun. Dodavatelé již převzali stavbu a v listopadu zahájili činnost. Povolení ke stavbě vydalo v říjnu Ministerstvo průmyslu a obchodu. Není to však jediná plynárenská stavba v ČR. Skupina Net4Gas naplánovala v letech 2017–2021 investice ve výši víc než 15 miliard korun. V předcházejícím desetiletí už investovala 12,8 miliardy korun. „Jsme rozestavění po celé ČR,“ řekl na zmíněné plynárenské konferenci Radek Benčík, jednatel Net4Gas.

Součástí projektu Capacity4Gas jsou další stavby. Například kapacitní rozšíření hraniční předávací stanice Hora Svaté Kateřiny, které je nutné v souvislosti s novým propojením do Německa. Vznikne tu nový rozdělovací uzel Kateřinský potok a akce již byla letos zahájena.

Další investicí je výstavba nové kompresní stanice, aby se přepravní kapacita pro zemní plyn v ČR zvýšila. Stanice bude vybavena bezemisními, elektricky poháněnými kompresory bez olejového hospodářství. Bude mít plně automatický režim provozu a dálkové řízení z dispečinku Net4Gas.

Nová infrastruktura bude dostupná všem účastníkům trhu. Může přepravovat všechny druhy zemního plynu a nejrůznějšího zeměpisného původu. Zvýší kapacitu přepravní soustavy na vstupu zhruba o 35 mld. m3 ročně, a to pro potřeby dodávek plynu do ČR a další tranzit přes Slovensko. Jak vysvětluje Radek Benčík, bude na různých místech napojena na stávající českou přepravní soustavu, což umožní dodávky zemního plynu do domácí distribuce a posílí strategickou roli ČR v oblasti mezinárodního tranzitu plynu.

BĚH PŘES PŘEKÁŽKY

Předpokládá se, že Nord Stream 2 bude uveden do provozu v průběhu roku 2020 a jeho cena je odhadována na 9,5 miliard eur. Je to později, než se předpokládalo, protože výstavbu provázely některé problémy a odklady. Nový plynovod z Ruska do Německa přes Baltské moře se však přese všechno staví, je veden ve stejné trase jako jeho první část Nord Stream 1.

Stavbě druhého plynovodu odporovalo a ještě odporuje několik zemí. V první řadě je to Ukrajina, které končí desetiletá smlouva o tranzitu plynu s Ruskem, a obává se, že její postavení jako tranzitní země silně klesne. Premiér Hončaruk mimo jiné varoval před výstavbou, kterou označil za hrozbu pro bezpečnost nejen Ukrajiny, ale i Evropy. Ani výstavba plynovodu TurkStream, která probíhá podle plánu a má být dokončena v roce 2020, není pro Ukrajinu dobrou zprávou. Roční kapacita plynovodu, vedoucího z Ruska přes Bulharsko dále do střední Evropy, bude 15,75 miliard m³ ročně.

Nord Stream se vyhýbá také Polsku, které je ovšem nejstarším zákazníkem ruského Gazpromu. Snaží se však co nejvíc snižovat svou závislost na ruském plynu, což zdůvodňuje nákladovostí, ale hlavně otázkami energetické bezpečnosti. Kromě toho předpokládá, že po roce 2022 už dlouhodobý kontrakt na ruský plyn neobnoví.

V polovině září rozhodl Tribunál Evropského soudního dvora o stížnosti Polska, která se týkala rozhodnutí Evropské komise o povolení rozšíření kapacity plynovodu OPAL. Komise souhlasila s rozšířením kapacity plynovodu OPAL, který je součástí plynovodu Nord Stream 1 a vede plyn do řady západních států EU. Obchází ale jak Ukrajinu, tak Polsko, které kvůli tomu s rozhodnutím EK o plynovodu nesouhlasilo.

Evropský soud došel k závěru, že v tomto případě nebyl dostatečně aplikován princip solidarity. Potvrdil tak, že státy EU musí při rozhodování o energetických projektech na svém území zohlednit nejen své vlastní zájmy, ale také zájmy ostatních členských států i Evropské unie jako celku. Jak se bude tento rozsudek uplatňovat v budoucí praxi, je obtížně odhadnutelné. Budou ho muset aplikovat členské státy při všech svých rozhodnutích s přeshraničním dopadem? Tedy i při výstavbě nových kapacit, které se mají uplatnit na energetickém trhu?

Dlouho se proti projektu stavělo Dánsko. Teprve zcela nedávno po měsících zvažování oznámilo, že realizaci plynovodu Nord Stream 2 nadále odmítat nebude. Problémy byly i v evropské legislativě, kde se zejména Německo, hlavní podporovatel plynovodu pod Baltským mořem, muselo hodně snažit, aby právnické kličky vyřešilo. Trvale mezi odpůrce patří Spojené státy americké. Představitelé USA začátkem letošního roku hrozili společnostem, které se do projektu zapojí, sankcemi. Donald Trump uvedl, že se jedná o „obrovskou chybu“ a varoval, že se Německo důsledkem realizace projektu stane „rukojmím Ruska“.

Česká republika vždy Nord Stream podporovala, stejně jako Slovensko, které sice nejspíš přijde o velkou část přepravy plynu „starým“ plynovodem z Ukrajiny, ale které si dovedlo najít způsob, jak by mohlo profitovat i za změněné situace.

Polostátní společnost eustream má nyní rezervované přepravní kapacity na trase Německo – Česko – Slovensko, a to až do roku 2039. Jak řekl generální ředitel firmy Rastislav Ňukovič: „Naše podnikání je založené na stabilních kontraktech a dlouhodobé rezervaci přepravních kapacit a na principu ship-or-pay. To platí i v kontextu Nord Stream 2.“ Eustream už nepokládá nový plynovod z Ruska za hrozbu. Pokles přepravy plynu ve směru z Ukrajiny na západ by měl být po dobudování plynovodu Nord Stream 2 kompenzovaný právě přepravou plynu ze západu na východ a jih. „Díky očekávané zvýšené přepravě plynu ze západu na východ se eustream rozhodl vybudovat novou kompresorovou stanici v Lakšárskej Nové Vsi,“ dodal Ňukovič.

EVROPSKÁ KOMISE ŠKRTÁ

Z prioritních infrastrukturních staveb, jak byly již před několika lety naplánovány, schváleny a počítalo se s jejich podporou z evropských peněz, Evropská komise před pár týdny vyškrtla dva projekty společnosti Net4Gas, které chtěla v ČR stavět. Prvním je plynovod Stork 2, který měl posílit propojení Moravy s Polskem, druhým plánovaný plynovod BACI, který měl jih Moravy napojit na největší středoevropský plynový uzel v rakouském Baumgartenu.

Evropská unie má pro energetické projekty připraveno v programu „Nástroje na propojení Evropy“ 120 miliard korun. Umístění na seznamu prioritních staveb by projektům také umožnilo zrychlené povolovací řízení. Projekty po vyškrtnutí ze seznamu nedosáhnou na dotace. Podle Net4Gas ale společnost v přípravných pracích nadále pokračuje, protože konečné rozhodnutí o investici ještě přijato není‚ podléhá schválení Evropskou radou a Evropským parlamentem.

Je fakt, že oba tyto plynovody měly již dříve problémy. Proti BACI byl vlastník slovenského plynovodu eustream, kterým je Daniel Křetínský. Právě přes eustream se přepravuje plyn z Česka do Rakouska, plynovod BACI tedy slovenská strana pokládala za nadbytečný.

Plynovod Stork 2, který je součástí severojižního propojení z Polska přes severní Moravu, se potýká po celou dobu s tím, že Poláci na něj nijak nespěchají a v současné době ho přesunuli do roku 2024. Slovensko se s Polskem propojí plynovodem, který povede přes Dukelský průsmyk do Velkých Kapušan.

Také slovenský eustream však přišel v seznamu prioritních staveb o dva projekty. V první řadě o Eastring, na němž pracují již pět let. Jde o plynovod, který měl vést přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. Ale slovenská firma počítá s tím, že ho může do seznamu nově přihlásit v příštím roce.

související články

25 let EPC: Investice do úspor, která se zaplatí sama

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Úspory nákladů, vyšší efektivita a vždy lepší kvalita prostředí. To jsou hlavní důvody, proč se metoda EPC stále častěji uplatňuje ve veřejném i soukromém sektoru. 

# úspory
# trhy
# infrastruktura

Odpadové bioplynové stanice v hledáčku investor

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Hlavní město Praha uvažuje o výstavbě bioplynové stanice, která má primárně sloužit pro zpracování gastroodpadů od obyvatel i…

# odpady
# OZE biomasa
# trhy
# infrastruktura
# investice

Budoucnost plynárenství je spojena s využitím vodíku, biometanu a obnovitelných zdrojů

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Inovovat plynárenskou infrastrukturu s cílem podpořit dekarbonizaci a rozvíjet využívání nových zdrojů, jako je vodík či biometan…

# paliva
# plyn
# OZE

Půjde energetika revoluční nebo evoluční cestou?

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Tradiční konference, pořádaná společností EGÚ Brno, s názvem „Energetika 2019: Revoluce nebo evoluce?“ se letos konala 18. a 19.…

# technologie
# politika
# strategie

Vývoj cien energetických komodít v období 09–10/2019

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY

Problémy vo francúzskych jadrových reaktoroch a útoky dronov na saudskoarabské ropné zariadenia vytlačili ceny elektriny na…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy

DOMEXPO 2020

08. 12. 2019 18:00 - 10. 12. 2019 02:00
Agrokomplex Nitra
15. ročník komplexnej stavebnej výstavy a výstavy pre fotovoltiku a solárnu techniku

All for Power Conference 2019

09. 12. 2019 - 10. 12. 2019
Clarion Congress Hotel Prague
14. mezinárodní odborná konference a výstava.

Energetická bezpečnost ČR: Budoucí spotřeba energie

11. 12. 2019 09:00 - 12:00
hotel Andel’s, Stroupežnického 21, Praha 5
Energetická bezpečnost České republiky v kontextu budoucí spotřeby energie.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

47464
Počet publikovaných novinek
1597
Počet publikovaných akcí
450
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika