Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

ČEZ plánuje odklon od uhlí

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY Milena Geussová

Evropa má být do roku 2050 prvním emisně neutrálním kontinentem. Prvním předpokladem je odklon od uhlí – zároveň ale také odpověď na otázku, čím uhlí nahradit.

# paliva
# uhlí
# elektřina
# strategie
ČEZ plánuje odklon od uhlí

ABSTRACT: The company ČEZ operates most of the Czech coal-fired PPs. Since 1990, the cost of complex reconstruction, desulphurization, denitrification, and improvement of efficiency has been 111 bil. CZK, two PPs were complexly modernized, and one newly build, which cost another 100 bil. CZK. ČEZ recently announced a step-by-step decommissioning of these PPs till 2040.



V celé Evropě roste tlak na dekarbonizaci a jedním z následků je, že rostou ceny povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů. Ty byly ještě před nedávnem zanedbatelnou položkou v nákladech firem, ale dnes už jejich ekonomiku přímo ohrožují. Mohou počítat navíc s tím, že bude hůř. Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen plánuje ještě ambicióznější cíle. Podle prohlášení Green Deal for Europe by se měl zvýšit emisní cíl pro rok 2030 ze současných 40 na 50 – 55 % proti stavu v roce 1990.

Před dvěma lety ovšem stála silová elektřina na burze necelých 30 euro na jednu MWh, nyní se pohybuje už kolem 52 euro. Je to způsobeno v menší míře růstem ceny uhlí či plynu, ale především právě růstem ceny povolenky na vypouštění emisí skleníkových plynů, a to z 5,5 na 29,8 euro na tunu vypouštěných emisí. Uhelné elektrárny jsou proto pod značným ekonomickým tlakem.
 


Evropské plány

V Německu vyhlásili, že konec uhelné energetiky má u nich nastat do roku 2038 s cílem, že by to bylo už v roce 2035. S uhelnými elektrárnami o výkonu 48 GW je zatím Německo suverénně největším evropským konzumentem uhlí. Podle zdejší vládní uhelné komise už v první fázi – do roku 2022 – ale Německo uzavře uhelné elektrárny o výkonu 12,5 GW. V letech 2023, 2026, 2029 a 2032 bude komise hodnotit dosavadní vývoj a může přehodnotit další termíny. První spolková země bez uhlí má být Berlín: v říjnu 2017 zemská vláda prosadila zákon, který znamená konec uhlí do roku 2030. Německá vláda vyčlenila 40 miliard eur (přes bilion Kč) pro postižené regiony.



JAK ODKLONIT UHLÍ? 

Také v České republice se struktura energetických zdrojů na výrobu elektřiny a tepla změní. Proklamovaným cílem je co nejvíce bezemisní energetika, která by podle přijaté energetické strategie měla být postavená na obnovitelných zdrojích a jaderných elektrárnách.

Bude to velká změna, protože tak, jak byla evropská výroba elektřiny historicky založená do velké míry na uhlí, tak v České republice je tomu tak dodnes. Největším výrobcem elektřiny v zemi je společnost ČEZ a velký podíl na této výrobě mají uhelné elektrárny.

Na říjnovém setkání s analytiky a investory představil ČEZ svoji vizi uhelné energetiky v ČR a představy o tom, jak bude probíhat její útlum. Že k němu musí dojít, je nepochybné, protože klimatická evropská legislativa povede k tomu, že jednotlivé zdroje nebude možné nadále ekonomicky provozovat. Jejich současná situace a perspektiva se však od elektrárny k elektrárně liší, takže útlum má proběhnout v několika etapách.

Pokud jde o jednotlivé elektrárny, Pavel Cyrani, ředitel divize obchod a strategie ČEZ, uvedl, že nejdéle se bude uhlí spalovat v některých teplárnách, například v Teplárně Trmice, která prochází náročnou ekologizací. Pokud jde o teplárny, tak řada z nich již uhlí nespaluje, ale pro jejich ekonomiku je důležitý příjem z podpory na výrobu elektřiny z čistého spalování biomasy.

S odstavením neekologizovaných zdrojů ČEZ počítá do roku 2025. Budou to dva bloky v Ledvicích, Prunéřov I, dva bloky v Dětmarovicích a dva na Mělníku. Do roku 2035 ČEZ odstaví dalších zhruba 3 000 MW instalovaného výkonu a v provozu zřejmě zůstane jen jedna uhelná elektrárna – jeden z nejmodernějších evropských uhelných zdrojů, nadkritický blok v Ledvicích. Ten byl do zkušebního provozu uveden v roce 2017. Podle ředitele divize klasických zdrojů Ladislava Štěpánka budou další dvě relativně nové elektrárny Tušimice a Prunéřov v provozu zhruba do roku 2037. Do jejich obnovy a výstavby dal ČEZ v poslední dekádě okolo stovky miliard korun.

Zatímco loni tak byl ještě výkon uhelných elektráren ČEZ 6,2 gigawattu, v roce 2020 klesne toto číslo na 4,8 GW, v roce 2025 na 3,3 GW až nakonec v roce 2040 bude jen 0,7 GW.

Nic ale není jistého, zejména přesný čas, kdy ke které události dojde. „Záležet bude také na tom, jak se bude vyvíjet postoj k uhlí v Evropě a jaké budou výstupy české uhelné komise, která by měla nastavit na základě celospolečenské shody pravidla pro uhelnou energetiku a postupnou transformaci regionů závislých na uhlí,“ řekl Martin Novák, místopředseda představenstva ČEZ.

ČEZ předpokládá, že elektrárny v pánevní oblasti, které jsou přímo napojeny na velkolomy s hnědým uhlím, budou ještě řadu let v provozu. Právě například uhelné Ledvice mají potenciál, že se mohou provozovat ještě po roce 2040. Po ukončení těžby v dole Nástup po roce 2035 – 2037 teprve přijde čas na ukončení uhelného provozu v Tušimicích II a Prunéřově II. Neznamená to přitom, že se tu elektřina úplně přestane vyrábět. Z dnešního pohledu se dá v těchto lokalitách předpokládat výstavba plynových zdrojů.  

Předložený plán ČEZ na postupný odklon od uhlí kritizují ekologické organizace. Ty jsou také zastoupeny ve vládní uhelné komisi, takže jejich hlas bude slyšet. Někteří ekologové by chtěli s uhlím skončit už zítra. Například Jan Rovenský z Greenpeace řekl, že do roku 2023 bychom měli skončit s výrobou elektřiny na export a mohli bychom pak zavřít dvě až tři velké uhelné elektrárny a jeden velkolom. Do roku 2030 by se pak měl ukončit provoz všech zbývajících uhelných kondenzačních elektráren a snížit těžba uhlí o 75 procent. Jako poslední uhelné zdroje by pak končily uhelné teplárny. Uhelná komise nic uspěchat ale nechce. Již na svém prvním zasedání se dohodla, že s konkrétním datem odklonu od uhlí nebude spekulovat, dokud nebude mít pro nějaký závěr dostatek podkladů.


Uhelná komise

Uhelná komise byla zřízena usnesením vlády č. 565 ze dne 30. července 2019 jako poradní orgán vlády. Předsedy komise jsou ministr průmyslu a obchodu a ministr životního prostředí. Komise má celkem 19 členů. Má vládě poskytnout výstupy s ohledem na budoucí využití hnědého uhlí. Jejími pracovními orgány jsou tři pracovní skupiny a její činnost spadá pod Sekretariát Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii, který je součástí Ministerstva průmyslu a obchodu. Doporučení komise nebude závazné, jde jen o poradní orgán vlády. Inspirovala se v Německu, kde uhelnou komisi mají, a ta letos v únoru vydala doporučení, provést uhelný exit do roku 2038 s tím, že by to mohl být i dříve.



HLAVOLAM POČERADY

První uzavírky elektrárenských bloků tedy čekají ČEZ už v nejbližších letech. Největší debata se dnes ovšem vede o budoucnosti elektrárny Počerady. Ta patří v Česku sice k těm největším, nejen uhelným zdrojům, ale také je na tom nejhůře z hlediska splnění budoucích limitů znečištění a začíná se méně vyplácet ekonomicky.

Uhelné bloky už prý navíc nevydělávají tolik, co dřív. Modelový příklad představil na tiskové konferenci ČEZ Martin Novák. Pokud majitel elektrárny musí uhlí nakupovat od externího dodavatele, tak ani při současné tržní ceně elektřiny okolo 54 eur za megawatthodinu (MWh) na provozu moc nevydělá. Na nákup povolenek k emisím oxidu uhličitého totiž padne 30 eur, na dalších 20 eur vychází nákup uhlí. Hrubá marže, ze které musí vlastník elektrárny uhradit náklady na provoz, údržbu či mzdy zaměstnanců, pak dosahuje pouhá 4 eura za MWh. Na investice do snižování emisí či na vlastní zisk už moc peněz nezbývá.

Výrazně lépe podle Nováka vychází provoz uhelných elektráren zásobovaných přímo ze Severočeských dolů, které ČEZ stoprocentně vlastní. Hrubá marže zde stále dosahuje až 20 eur za MWh. To je případ elektráren Tušimice II, Prunéřov II a Ledvice, které díky tomu vydrží v provozu nejdéle.

„Delší životnost má před sebou také nový uhelný blok v Elektrárně Mělník. „Staré bloky elektráren Mělník II a III odstavíme během let 2020 a 2021, v provozu skončí i dva ze čtyř bloků Elektrárny Dětmarovice,“ dodal k tomu Ladislav Štěpánek.

Pokud jde o Počerady, ještě do konce letošního roku se musí ČEZ rozhodnout, zda naplní opci na její prodej, sjednanou v roce 2013, nebo od prodeje odstoupí. Za elektrárnu má dostat 2 miliardy korun. Dvě opce, z nichž druhá je nyní aktuální, vyplývají z dlouhodobé smlouvy, kterou v roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná z dnešní skupiny Sev.en Energy s ČEZ o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na padesát let. Smlouva obsahuje ustanovení o tom, že pokud do konce roku ČEZ neučiní žádný krok (využití opce), tak elektrárna k 2. lednu 2024 přejde do vlastnictví Sev.en Energy za 2 mld. Kč.

Elektrárna Počerady splňuje v současné době všechny emisní limity a již několik let se připravuje na nové emisní limity platné od roku 2021. Podle ČEZ nemá vyšší emise než jiné elektrárny tohoto typu na jednotku výkonu, ale vyrábí elektřiny nejvíce ze všech, takže celková suma je nejvyšší. Podle Martina Nováka ale nedává ekonomický smysl provozovat elektrárnu, pro kterou nemají své vlastní uhlí, ale jsou závislí na externím dodavateli.

Jak uvedl Pavel Cyrani, stále platí, že ČEZ bude elektrárnu provozovat až do roku 2024, novému majiteli připadne až poté. Elektrárna je podle ČEZ na hraně technické životnosti. Cyrani očekává, že výdaje na její údržbu, provoz a investice budou do roku 2023 činit 2 až 5 miliard korun, do roku 2030 by to bylo 9 až 12 miliard korun.

Proti prodeji elektrárny Počerady ovšem ekologické organizace protestují – předpokládají totiž, že by ČEZ elektrárnu ve svém vlastnictví neprovozoval tak dlouho, jak ji bude chtít provozovat nový nabyvatel, aby se mu investice vrátila. S vlastním uhlím to pro něj bude reálné, a to až do doby, kdy se uhlí bude ve velkolomu těžit. A že bude prosazovat různé výjimky pro svůj provoz, které mu umožní nedodržovat platné parametry pro ochranu životního prostředí a boj proti změnám klimatu.

Tento požadavek je legitimní, ale je velká otázka, jak dlouho by byl neekologický provoz Počerad, ať už v jakékoli režii, udržitelný. Tlak na dekarbonizaci je v EU tak silný, že výjimky nemohou staré uhelné elektrárny na dlouhou dobu zachránit. Cena povolenek se bude navíc postupně nadále zvyšovat, takže i ekonomika s levným uhlím se může dostat do potíží.


Historie snižování emisí v ČEZ

ČEZ vynaložil v devadesátých letech 111 mld. Kč na projekty komplexní modernizace, odsíření, denitrifikace a zvyšování účinnosti elektráren. Odstaveno bylo 1 965 MW. V letech 2002–2003 byla uvedena do provozu Jaderná elektrárna Temelín a snížil se podíl uhlí na výrobě elektřiny. Proběhla komplexní obnova elektráren Tušimice II a Prunéřov IIa výstavba nového nadkritického bloku v Ledvicích. Tyto investice přes 100 miliard korun zvýšily účinnost zdrojů a snížily produkci emisí.

Poslední zcela odstavenou uhelnou elektrárnou, tedy kompletně všechny bloky (6 × 110 MW), byla elektrárna Tušimice I na začátku roku 1999. Po dvaceti letech bude příští rok zcela odstavena další - Prunéřov I v Ústeckém kraji, která má čtyři bloky o výkonu 110 MW. Kromě Temelína spustil ČEZ také další velké zdroje. V listopadu 2014 to byla první velká elektrárna využívající jako palivo plyn, a to paroplynová elektrárna v Počeradech s výkonem 828 MW. Nové obnovitelné zdroje vznikaly postupně, především v novém tisíciletí. 

Po povodních také nastartoval ambiciózní program modernizace a zvyšování účinnosti vodních elektráren. Při nákladech přesahujících dosud 2 miliardy korun umí dnes více než 20 soustrojí vodních elektráren ČEZ vyrábět ze stejného množství vody více elektřiny a být šetrnější k životnímu prostředí. 



BUDE ELEKTŘINA CHYBĚT?

Další dekarbonizace může být uskutečněna například náhradou uhelných kapacit plynovými zdroji. Nejprve bude po plynu poptávka pro krytí špiček ve výrobě elektřiny, pro kontinuální výrobu, jako náhrada velkých uhelných elektráren, to bude spíš až po roce 2035. Plynové zdroje mohou stát v Prunéřově, Tušimicích i Mělníku, takový blok by mohl být postaven i v Počeradech, a to i po jejich prodeji. Místo na plynový zdroj v lokalitě je, stejně tak další podmínky pro jeho realizaci, jako je vyvedení výkonu či přípojka na plynovod. Takže kromě potřeb teplárenství se plynové elektrárny začnou stavět v době, kdy bude končit životnost obnovovaných elektráren na uhlí.

Pokles výrobních kapacit kvůli postupnému odstavování uhelných zdrojů a vlivu průběžné ekologizace a údržby bude částečně kompenzován vyšší flexibilitou a disponibilitou zdrojů a vyšší efektivitou vynakládaných investičních a provozních nákladů.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček ujistil, že ústup od uhlí proběhne s rozvahou. Obnovitelné zdroje na jeho náhradu stačit nebudou. Jde tedy o to, jak zajistit, aby v ČR nenastal nedostatek elektřiny a nemuseli jsme ji nakupovat – v budoucnu se může stát, že přebytky nebude mít žádná dekarbonizovaná energetika kolem nás.

Ministr představil analýzu společnosti ČEPS pro zdrojovou přiměřenost, kterou ČEPS pravidelně zpracovává pro mezinárodní organizace. Podrobně o ní informoval šéf ČEPS Martin Ďurčák. Řekl, že když počítáme s ročním průměrným růstem spotřeby elektřiny o 0,72 %, v roce 2040 budeme potřebovat 78 TWh. Existují dva scénáře pro dlouhodobý výhled – základní a nízkouhlíkový, v tom druhém se bude uhlí spotřebovávat pouze v elektrárně Ledvice a v teplárnách. Už po roce 2025 však budou v průběhu roku období, kdy může elektřina chybět, zatímco nyní jsme ještě dlouhodobě exportní zemí.

V roce 2040 bude podle ČEPS a jeho základního scénáře, který počítá s jadernou energetikou, potřeba dovážet až 23 TWh, podle zcela nízkouhlíkového scénáře by chybělo 30 TWh. „Nevíme o žádném projektu, který by se připravoval a který by to nahradil. Nemůžeme počítat se zdroji, o kterých nevíme, protože zdroje pro tak velkou novou potřebu nelze postavit ani rychle, ani snadno,“ poznamenal Ďurčák.

S odklonem od uhlí tedy souvisí i to, zda se začne stavět nový jaderný blok. Po listopadovém jednání vládního výboru pro jadernou energetiku řekl premiér Babiš, že nový blok jaderné elektrárny Dukovany se začne stavět v roce 2029 a dokončen bude v roce 2036. Tento plán předpokládá, že územní rozhodnutí pro stavbu bude vydáno v roce 2021 a dodavatel bloku bude vybrán do konce roku 2022. Tendr chce ČEZ vypsat příští rok, nabídky by měly přijít v roce 2021. Zatím se cena nového zdroje odhaduje na částku mezi 140–160 miliardami korun.

Při pohledu do světa, kde se staví jaderné bloky o mnoho let déle, než se plánovalo a jsou také mnohem dražší, jde o velmi optimistický scénář.

související články

Revoluci v energetice virus nezastaví

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Koronavirus může být i příležitost, říká Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.

# plyn
# personálie
# strategie

Vodík do každé domácnosti

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Vytápění domácností zemním plynem se výraznou měrou podílí na znečišťování ovzduší. Britští vědci zvažují, že po drobných…

# paliva
# plyn
# emise
# životní prostředí

Hledání rozvojových možností pro teplárenství v české energetice

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Když se řekne energetika nebo koncepce energetiky, tak se zpravidla myslí elektroenergetika. A třebaže teplo je na rozdíl od…

# strategie
# teplárenství

Kůrovec a biomasa: jistá nejistota

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Ohrozí současná kůrovcová kalamita malé i velké teplárny, spalující biomasu? I když údaje vyznívají až hrozivě, menší teplárny se…

# paliva
# OZE biomasa
# teplárenství
# životní prostředí

Komunitní energetika českou vládu nezajímá

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Česká vláda příležitosti komunitní energetiky zcela ignoruje, ačkoli se tato tematika stala jednou z priorit EU. Starostové však…

# EU
# strategie
# OZE

HANNOVER MESSE Digital Days

14. 07. 2020 09:00 - 15. 07. 2020 16:00
Messe Hannover
Průmyslová transformace se svými megatématy digitalizace, individualizace, ochrana klimatu a demografické změny pokračuje i přes krizi způsobenou koronavirem a je těžištěm HANNOVER MESSE Digital Days. Tato nová dvoudenní digitální akce informuje o aktuálním vývoji v oborech průmyslu, energie a logistiky a nabízí orientaci v době krize a po jejím konci.

Den plynové mobility (CNG/LNG/Biometan)

02. 09. 2020
prostory Pražské plynárenské

URBIS SMART CITY FAIR

02. 09. 2020 09:00 - 03. 09. 2020 17:00
Výstaviště Brno
URBIS SMART CITY FAIR  přináší chytrou kombinaci veletrhu s exkluzivním konferenčním programem, kde se představí lídři v oboru Smart city. Během dvou dnů se potkají desítky představitelů středoevropských měst a obcí a lídři v inovacích s jediným cílem – předat si zkušenosti, nápady a příklady konkrétních řešení, jak správně koncept Smart city rozvíjet ve městech. Tak, aby se v nich občanům lépe žilo.

Komoditní data

10.07.2020
€/MWh okte
Base
38.5367
-10.5342 %
Peak
40.35
-13.364 %
Offpeak
36.7233
-7.20377 %
10.07.2020
€/MWh elix
Base
30.8967
0 %
Peak
33.3208
0 %
Offpeak
28.4725
0 %
09.07.2020
€/MWh ote
Base
39.4433
-14.5038 %
Peak
38.5708
-23.9921 %
Offpeak
40.3158
-2.908 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

52310
Počet publikovaných novinek
1713
Počet publikovaných akcí
526
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika