Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Nejistá budoucnost jaderné energetiky

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY Simon Dytrych

Obnovitelné zdroje zlevňují, jaderné naopak zdražují. Štěpení atomu přesto láká stále více států.

# elektřina
# technologie
# OZE
Nejistá budoucnost jaderné energetiky

ABSTRACT: According to The world nuclear industry status report 2019, global investment to the nuclear PPs was 33 bil. USD in 2018. In comparison with investment to the photovoltaic PPs (139 bil. USD) or wind PPs (134 bil. USD) the amount is small. Nevertheless, many countries still believe in nuclear. E.g. in China, 10 new reactors are under construction.



Koncem září vyšla více než tří set stránková publikace s názvem „The world nuclear Industry status report 2019“. Spolupracovala na ní řada autorů z akademického prostředí a několik nezávislých konzultantů. Report podává velice detailní informace o stavu jaderného průmyslu na celém světě a dochází k některým překvapivým závěrům.

OZE válcují jádro

Celou jednu kapitolu autoři věnují srovnání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jaderných elektráren (JE). Docházejí k závěru, že globální atmosféra boje proti klimatickým změnám zvýhodňuje spíše OZE, což ostatně dokládají i čísly.

Globální investice do nových JE za rok 2018 dosahují zhruba 33 miliard dolarů za projektovaných 6,2 GW instalovaného výkonu. Do výpočtu mimochodem spadá i extrémně drahá elektrárna Hinkley Point C ve Velké Británii.

Ačkoli se částka může zdát vysoká, ve srovnání s financemi vynaloženými na budování OZE se ukazuje jako nicotná. Do solární energie státy investovaly 139 miliard dolarů, do větrné pouze o pět miliard méně. Výpočet samozřejmě nezahrnuje instalace malých fotovoltaických zdrojů v domácnostech.

Státy se kupodivu rozhodly jadernou energii upozadit, i když při výrobě elektřiny neprodukuje emise CO2 a nepřispívá tedy ke globálnímu oteplování. Autoři studie však nabízejí vysvětlení. Za globálním nárůstem instalovaného výkonu OZE stojí rapidní pokles ceny využívaných technologií, který má v následujících letech pokračovat. Následkem toho se počet solárních a větrných elektráren za poslední desetiletí znásobil, zatímco těch atomových výrazně neubylo ani nepřibylo.

Kromě vysoké ceny za MWh za to mohou časté komplikace při budování JE. Až na pár výjimek v Číně a Rusku se v posledních letech žádnou nepodařilo dokončit včas a v limitech původně stanoveného finančního rozpočtu.

Obrázek č. 1: Globální instalovaný výkon jednotlivých zdrojů ve vybraných letech (GW) 
Zdroj: WNISR, IAEA-PRIS, BP Statistical Review
 

Drahé a pomalé omezení CO2

V následující kapitole autoři navazují zamyšlením, jakou roli jádro sehraje v boji proti klimatické změně, která se stává stále závažnějším tématem vnitrostátní i mezistátní politiky. Hlavním argumentem zastánců atomové energie bývá již zmíněný fakt, že štěpení neprodukuje emise CO2.

To by však dle vědců nemělo zůstat jediným měřítkem, na jehož základě se přínos k boji proti globálnímu oteplování hodnotí. Nutné je vzít v potaz také finanční náklady a časové nároky na ušetřenou tunu CO2. Pokud totiž lidstvo využije dražší a pomalejší technologii, znamená to ve výsledku další zbytečné emise.

Studie v tomto ohledu jádru příliš nelichotí. Uvádí analýzu společnosti Bloomberg New Energy Finance, z níž vyplývá, že cena za MWh se ve Spojených státech u nově postavených JE pohybuje v rozmezí od 195 do 344 dolarů. U větrné energie je to 27 až 32, u sluneční 30 až 35. Jaderný zdroj tedy za jeden dolar ušetří méně zplodin. S tím, jak cena JE stoupá, se situace pravděpodobně dále zhorší.

Řešením by se mohl stát nový, ekonomicky smysluplnější typ reaktoru. Žádný takový se však dle dostupných informací v dohledné době nechystá. Například malé modulární reaktory, do nichž mnoho odborníků vkládalo naděje, stále vyjdou dráž než ty konvenční a hlavně, na trhu není zatím žádný referenční projekt takovýchto reaktorů (viz článek v PRO-ENERGY magazínu č. 2/2019, pozn. red.).

Studie z finančního hlediska příliš nefandí ani prodlužování životnosti stávajících elektráren. Uvádí analýzu Mezinárodní energetické agentury, která v tomto případě stanovuje cenu 40 až 55 dolarů za MWh. Prodloužení životnosti při klesající ceně OZE tedy údajně nemá smysl. Jako příklad vědci zmiňují situaci ve Spojených státech, kde několik JE ukončilo provoz dříve, než musely, protože nedokázaly konkurovat levnému plynu a sluneční či větrné energii. Bohužel se nezabývají situací v dalších státech, což jejich závěrům poněkud ubírá na věrohodnosti.

Vědci zmiňují i jiné než finanční důvody pro upuštění od štěpení atomu, například nedostatečnou flexibilitu JE. Ty údajně nemají šanci včas uzpůsobit výkon nestálé produkci OZE, což dokáží například paroplynové zdroje. Jako další nevýhodu uvádějí relativní nespolehlivost jaderek. Nečekané výpadky v nedávné době ohrozily například Belgii (o tom více v PRO-ENERGY č. 1/2019, pozn. red.) či Francii. Konec konců i v tuzemské JE Dukovany museli letos o několik týdnů nečekaně prodloužit plánovanou odstávku druhého bloku kvůli poruše parogenerátoru, v JE Temelín zase v listopadu přerušili na několik dní provoz na prvním bloku kvůli chvějící se turbíně.

Motivace ke stavbě? Bezpečnost a nezávislost

The world nuclear industry status report 2019 si však v mnohém protiřečí. Sice odsuzuje jádro jako všestranně nevýhodný zdroj energie, avšak vzápětí vypočítává dlouhý seznam států, v nichž probíhá, či brzy začne stavba nových JE. Při čtení se nelze ubránit otázce, zda všechny tyto země nové bloky chtějí kvůli nějaké iracionální lásce ke štěpení atomu, nebo proto, že jim to dává smysl z hlediska finanční návratnosti, energetické bezpečnosti či jiného rozumného důvodu. Podívejme se tedy na vybrané země detailněji.

Čína

Čína disponuje třetí nejvýkonnější jadernou flotilou světa za Spojenými státy a Francií. Na rozdíl od nich však v zemi roste mnoho nových reaktorů. Průměrný věk tamních bloků dosahuje pouhých 7,2 let. Ve Spojených státech to je bezmála čtyřicet let a ve Francii jen o čtyři roky méně.

V Číně se nachází více reaktorů ve fázi výstavby než kdekoli jinde. Celkem je jich deset o instalovaném výkonu 8,8 GW. Země jako jedna z mála (s výjimkou Ruska možná jako jediná) dokáže většinu projektů dokončit včas, zpoždění nabírají pouze tři z deseti bloků. Budování flotily postupuje skutečně zběsilým tempem. Například mezi květnem a říjnem 2018 země zprovoznila sedm rektorů, jen za letošní červen začaly fungovat další dva.

Většinu jaderných elektráren Čína buduje s pomocí Ruska. Spolupráce v sektoru se stala silným pojítkem mezi oběma státy. Země však již vynalezla vlastní design s názvem Hualong-1. Zatím žádný z nich nefunguje, několik se však staví. Jeden se dokonce bude stavět v Pákistánu, který jej plánuje využít.

Rusko

Rusko je se 36 funkčními reaktory a dalšími pěti ve výstavbě bezpochyby jadernou velmocí. Tamní státní společnost Rosatom navíc (na rozdíl například od americké Westinghouse) stále prosperuje a pravděpodobně je jedinou firmou, která dokáže projekty dokončit ve stanoveném termínu. Není divu, že si Čína vybrala pro spolupráci v jaderném sektoru právě ji.

Začátkem listopadu 2018 navíc Rusko dokázalo spustit první plovoucí reaktor na světě. Nese jej loď s názvem Akademik Lomonosov a jeho úkolem bude zásobovat elektřinou odlehlé oblasti země. Jedná se o jeden z největších úspěchů na poli malých reaktorů.

Japonsko

S rozvojem jádra nadále počítá i Japonsko. To je překvapivé zvláště v souvislosti s ničivou havárií v reaktoru Fukušima I z roku 2011, která se spolu s Černobylem řadí mezi vůbec největší incidenty svého druhu. Podpora pro restart jaderek se loni v zemi zvedla meziročně o osm procent na 27 procent. Proces podporují i politici. Bez obnovení produkce JE si totiž Japonsko nedokáže zajistit energetickou nezávislost.

Ze 42 provozuschopných reaktorů již funguje devět a v následujících letech úřady plánují spustit dalších šest. Japonci v současnosti dokonce staví dva zcela nové bloky (Shimane-3 a Ohma). I když země loni z atomu získala pouze 6,2 procent elektřiny a pravděpodobně se již nikdy nepřiblíží k rekordu 36 procent z roku 1998, zjevně štěpit v dohledné době nepřestane.

Spojené arabské emiráty

SAE se také rozhodly spojit budoucnost s jádrem. Země sice zatím nemá jediný dokončený reaktor, čtyři však buduje ve spolupráci s jihokorejskou společností KEPCO. Všechny se stanou součástí JE Barakah. Bohužel, projekt se nedaří dokončit včas a v rámci původního finančního rozpočtu. Ten se navýšil z 20 miliard dolarů na 28,2 miliard. Barakah se potýká i s technickými nedostatky. Nestabilní beton již několikrát popraskal, na staveništi se navíc udály nehody, jejichž následkem zemřelo několik lidí.

Země má nicméně k překonání problémů a dokončení stavby dobrý důvod. Potřebuje snížit závislost na dovozu zemního plynu, z něhož vyrábí většinu elektřiny. Toho chce dosáhnout právě investicemi do jádra a OZE. Pro Emiráty tedy stavba atomového zdroje není otázkou peněz, ale státní bezpečnosti.

Turecko

Jednu elektrárnu Turci staví, u dvou dalších projektů mají hotový finanční plán. Budoucí JE Akkuyu buduje Rosatom, jemuž dle smlouvy připadne 51procentní vlastnický podíl. Zdroj bude disponovat čtyřmi bloky, momentálně se však staví jediný. Jeho dokončení Rosatom plánuje na rok 2025, avšak původně měla elektrárna začít dodávat do sítě již v roce 2020.

Další čtyři reaktory má pro Turky postavit japonská AREVA v JE Sinop. Projekt se ovšem potýká s finančními problémy a není jisté, zda vznikne. Poslední plánovaná JE İğneada to má takřka spočítané. Americká firma Westinghouse, která měla stavbu bloků zajistit, nedávno prodělala finanční kolaps. Turecko přesto spoléhá na jádro při svých plánech na pokrytí stoupající spotřeby a snížení závislosti na ropě a plynu.

Polsko

Polsko sice žádný reaktor zatím nestaví, ale nic jiného mu nezbyde. Dosud valnou většinu elektřiny získávalo z uhlí, jehož využívání Evropská unie opouští. Pokud tedy tamní vláda nechystá masivní investice do OZE, čemuž nic nenasvědčuje, musí postavit JE. Ačkoli má země v jaderné energetice obrovský potenciál, zatím nedokázala ani vyřešit financování, ani vybrat firmu, která projekt uskuteční. To se však může v několika letech změnit.


Obrázek č. 2: Globální produkce elektřiny jednotlivých zdrojů ve vybraných letech (TWh)
Zdroj: WNISR, IAEA-PRIS, BP Statistical Review
 

Složitá stavba, složitější odstavení

V souvislosti s budoucností jaderné energetiky je třeba si uvědomit, že nás čeká bezprecedentní množství odstavování reaktorů. Mnoho elektráren se pomalu blíží ke konci životnosti, nebo se jejich provoz přestává vyplácet. V současnosti čeká na vyřazení z provozu přes 160 bloků, přitom dosud se na celém světě podařilo tento proces dokončit jen u 19. Státy by se tedy měly zamyslet, zda není načase vypracovat nějakou komplexnější strategii, aby proces proběhl hladce.

Jádru pravděpodobně neodzvoní tak rychle, jak by si autoři studie přáli, nad jejich závěry se však má cenu zamyslet. Zvláště v Česku, kde dvě třetiny národa považují štěpení atomu za nejlepší zdroj energie, ale již desítky let se nedaří najít místo pro úložiště jaderného odpadu, protože jej poblíž svého domu nikdo nechce. To naznačuje, že Češi o jádru nepřemýšlejí příliš racionálně a neuvědomují si některé důsledky štěpení atomu, nebo náklady spojené s jeho využíváním. A to rozhodně není rozumný přístup.

související články

Řízené pluhování se osvědčilo

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Nový plynovod společnosti E.ON Distribuce zaorává mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí speciální pluh. V zimě už plynovod může zásobovat zákazníky. 

# plyn
# technologie

Pokládat plynovod pluhováním je přesnější a ekologičtější

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Více podrobností o výstavbě plynovodu speciální metodou doplnil vedoucí Správy a provozu zemního plynu Tomáš Vacek.  

# plyn
# technologie
# infrastruktura

Aktuality v oblasti obnovitelných zdrojů energie

07. 06. 2020
16:00

Přinášíme vám výtah zajímavých novinek z médií z portálu energy-hub.cz v oblasti OZE, ekologie a hospodárnosti v období 03/2020 –…

# politika
# OZE

Komunitní energetika českou vládu nezajímá

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Česká vláda příležitosti komunitní energetiky zcela ignoruje, ačkoli se tato tematika stala jednou z priorit EU. Starostové však…

# EU
# strategie
# OZE

Hnací síly růstu antropogenních emisí, mýty a realita

07. 06. 2020
16:00
pro-energy.cz

Globální růst emisí skleníkových plynů je neoddiskutovatelný fakt a bez ohledu na to, zda způsobuje změnu klimatu anebo je tato…

# emise
# životní prostředí
# OZE

HANNOVER MESSE Digital Days

14. 07. 2020 09:00 - 15. 07. 2020 16:00
Messe Hannover
Průmyslová transformace se svými megatématy digitalizace, individualizace, ochrana klimatu a demografické změny pokračuje i přes krizi způsobenou koronavirem a je těžištěm HANNOVER MESSE Digital Days. Tato nová dvoudenní digitální akce informuje o aktuálním vývoji v oborech průmyslu, energie a logistiky a nabízí orientaci v době krize a po jejím konci.

Den plynové mobility (CNG/LNG/Biometan)

02. 09. 2020
prostory Pražské plynárenské

URBIS SMART CITY FAIR

02. 09. 2020 09:00 - 03. 09. 2020 17:00
Výstaviště Brno
URBIS SMART CITY FAIR  přináší chytrou kombinaci veletrhu s exkluzivním konferenčním programem, kde se představí lídři v oboru Smart city. Během dvou dnů se potkají desítky představitelů středoevropských měst a obcí a lídři v inovacích s jediným cílem – předat si zkušenosti, nápady a příklady konkrétních řešení, jak správně koncept Smart city rozvíjet ve městech. Tak, aby se v nich občanům lépe žilo.

Komoditní data

10.07.2020
€/MWh okte
Base
38.5367
-10.5342 %
Peak
40.35
-13.364 %
Offpeak
36.7233
-7.20377 %
10.07.2020
€/MWh elix
Base
30.8967
0 %
Peak
33.3208
0 %
Offpeak
28.4725
0 %
09.07.2020
€/MWh ote
Base
39.4433
-14.5038 %
Peak
38.5708
-23.9921 %
Offpeak
40.3158
-2.908 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

52310
Počet publikovaných novinek
1713
Počet publikovaných akcí
526
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika