Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Regulace není černá ani bílá

27. 11. 2019
13:00
PRO-ENERGY Milena Geussová

„Musíme chránit zákazníky, ale také dát regulovaným subjektům takové prostředky, aby jim byly schopny energii bezpečně a spolehlivě dodávat,“ hodnotí základní paradox práce regulátora předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček.

# regulace
# elektřina
# trhy
Regulace není černá ani bílá

ABSTRACT: „The regulatory authority shall defend customers but also it must ensure that the regulated subjects are capable of reliable and secure energy delivery”, says in an interview Stanislav Trávníček, chairman of the Energy Regulation Office Councel.



Vstoupil jste podruhé do stejné řeky – tak by se dal popsat Váš návrat do ERÚ. Podle filosofů to však nelze. Platí to i v tomto případě?

Do stejné řeky jsem určitě nevstoupil, je jiná. V době, kdy jsem ji poznal, někam směřovala, měla břehy a tok, kdežto pak se víc rozvodnila, částečně končí i v močálech. Náš úřad měl prestiž, strategii, směřování, v energetice zastával poměrně významné místo, kde probíhaly řádné diskuse nad všemi problémy.

V ERÚ, kam jsem vstoupil před čtyřmi měsíci, to nelze tak úplně nalézt. Na nové Radě teď je, aby strategii zase nastavila. Hodně je to o práci s lidmi, kteří tu jsou. Někteří ztratili chuť uplatňovat vlastní iniciativu. Někteří se zabarikádovali ve svých pozicích s pocitem, že kdo nic nedělá, nic nezkazí…

Podle mého názoru však ten, kdo nic nedělá, zkazil všechno. Samozřejmě, že to neplatí pro všechny. Jsou tu lidé, kteří si zachovali osobní a profesní integritu a opravdu se snaží. Ty je třeba v úřednické hierarchii vyzvednout, ale z hlediska služebního zákona, pod který dnes velká část z nich spadá, je to občas těžké. Do stejné řeky jsem ale nemohl vstoupit hlavně proto, že energetika se výrazně mění.

Přijal jste tedy obtížnou misi, ale ulehčovat by Vám ji mohlo to, že jste úřad dobře znal…

Ano, ale ERÚ měl tehdy nějakých sto lidí, dnes má přes tři sta, přibyla administrativa, nové úkoly. Navíc jsem znal hlavně tu jeho část, která se týká regulace, ale je tu spousta dalších oborů, v nichž se teprve učím.

Jednou z důležitých věcí, kterým se musíme věnovat, je ochrana spotřebitele. To znamená, že důležité jsou kontroly, ať již na podněty zákazníků, nebo ty, které se týkají vztahů mezi regulovanými subjekty. Jde hlavně o podmínky smluv a možnosti odstoupení od nich, smluvní pokuty... Je toho hodně a vyplývá to ze zákona.

Spotřebitelská tematika se stále rozšiřuje, každý rok máme o deset až patnáct procent víc různých podání. Je jich už kolem patnácti tisíc ročně. Skoro bych naše útvary, které se tomu věnují, nazval call centrem, i když ho připomíná vlastně jen ta četnost telefonátů či mailů.

Je to proto, že se situace nelepší, nebo vám lidé víc věří, že jim pomůžete?

Doufám, že důvodem je to druhé. Ale nekalé praktiky z trhu nemizí, řekl bych, že jich přibývá. Hlavně máme problémy se zprostředkovateli a jejich vztahy se zákazníky, to jako úřad nejvíc řešíme. „Top“ spotřebitelským problémem roku 2019 jsou aukce. Obecně v oblasti spotřebitele v současnosti probíhá 15 správních řízení, která se týkají víc než 300 tisíc lidí. Pravomocně jsme letos zatím udělili 4,5 milionu korun na sankcích, nepravomocně skoro dvakrát víc. Letos také padla rekordní čtyřmilionová pokuta.

O těchto problémech se mluví velice dlouho, jak to, že se věci nezlepšují?

Musí se řešit postupně. Nyní by měly do energetického zákona přibýt paragrafy, které se budou týkat registrace zprostředkovatelů, to je přímo naše věc. V rámci jednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu kolem novely zákona se hodně zabýváme tím, aby registrace nebyla jen zbytečné administrativní opatření, ale aby se mohla průběžně prověřovat jejich způsobilost tyto služby poskytovat. Pokud nebudou plnit stanovené podmínky, nebo s nimi budou jiné problémy, tak je bude možné z registru zase vymazat. To je jedna ze zásadních věcí, kterou připomínkujeme v rámci novelizace energetického zákona.

Pracuje se ale také na zcela novém energetickém zákoně. Toto se bude týkat rychlejší novely?

Nový zákon se připravuje a je to otázka času, řekněme dva roky. Nicméně teď pracujeme na konkrétní novele stávajícího zákona, která by měla v platnost vejít příští rok, a v té by měla být otázka zprostředkovatelů řešena.

Říkáte, že jste přišel do ERÚ v turbulentních časech, ale nepřičinili jste se o to nyní také sami sporem s teplárníky?

Náš úřad si přece záměrně nevytváří přátele nebo nepřátele, nechceme uměle konstruovat problémy a pak proti nim bojovat. Řešíme je tak, jak nastanou. V oblasti KVET (kombinované výroby elektřiny a tepla), kdy palivem pro výrobu je uhlí – to je totiž ta součást teplárenství, o kterou v tomto případě jde – jsme se neztotožnili se závěry minulé Rady. Ta na konci minulého roku vydala mimořádné cenové rozhodnutí a zvýšila podporu KVET nad rámec té, která tu platila od roku 2013. Už tehdy byla proklamována jako podpora dočasná s odůvodněním, že slouží k překonání nastávající zimy a že bude uplatňována jen do té doby, než se najdou další opatření. Například snížení DPH na teplo – k tomu ale přece došlo! Už jen snížením této daně získají dotčené subjekty větší prostředky, než mimořádnou podporou, kterou dostaly v uplynulém období.

Problémy teplárenství jsou přitom systémové, což zcela přesahuje možnosti našeho úřadu. Vyvolali jsme jednání na nejvyšší úrovni mezi resorty průmyslu a obchodu, životního prostředí a antimonopolním úřadem, tj. na Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii, protože jsme přesvědčeni, že strategie pro teplárenství se musí řešit v rámci všech resortů a až na vládní úrovni.

O co konkrétně jde?

Mělo by se vyjasnit, co chce stát skutečně dělat s výrobou z neekologického paliva, kterým uhlí určitě je. Pro zmíněnou Radu vlády jsme připravili materiály, kde jednak odůvodňujeme, proč jsme opětovně nepřiznali navýšenou hodnotu podpory ve srovnání s rokem 2019, jednak tam navrhujeme několik opatření, která nemůže řešit náš úřad, ale všechny zainteresované strany, s tím, že se rozhodne, jak se teplárnám pomůže v rámci stanovené strategie a jaká opatření je možné v krátkodobém či střednědobém horizontu realizovat.

Stát by měl deklarovat, jakou cenu pro něj a občany centrální zásobování teplem má, nakolik mu chce pomoci. Musí přitom brát v potaz trendy v energetice, které naopak část spotřebitelů od tohoto vytápění odvádějí.

Hovoříte o dlouhodobé udržitelnosti teplárenství a že je třeba to řešit spojenými silami. Co by se mělo udělat?

Největší problém mají výrobny, které vyrábějí teplo a elektřinu z uhlí. Zásadní je v tom, že v posledních dvou až třech letech vzrostly ceny povolenky. Je tu určitý paradox: na jedné straně stát tyto zdroje nechal začlenit do evropského systému obchodování s povolenkami EU ETS, ale teď zjišťuje, že kombinovaná výroba tepla z uhlí není konkurenceschopná.

Ale důvodem nejsou jenom povolenky. Dalším je třeba to, že stát podporuje také jejich konkurenci, například dotacemi do individuálních způsobů vytápění, kogeneračních jednotek menších výkonů, které spalují plyn, a jinam. Dopady má i křížové dotování konkurenčních technologií, například kotlíkovými dotacemi, vyjmutím menších zdrojů ze systému obchodování s povolenkami a podobně.

Nelze vytloukat klín klínem, uvrhnout na jednoho nějaká opatření, zároveň podporovat jeho konkurenci, a pak zjistit, že není konkurenceschopný, tak mu zase rychle dávat nějakou podporu. To by tady být nemělo, ale řešení není v rukou našeho úřadu.

Dokážeme ovšem vytipovat ohrožené teplárny a pokud na tom bude shoda, pomoci s rozdělením peněz, které byly vybrány na emisních povolenkách, a to v nějaké formě dotace – třeba na investici do ekologizace těch provozů. Tyto peníze však náš úřad neobhospodařuje, to je věcí MŽP nebo MPO. V rámci našich kompetencí jsou drobnější zásahy, například jsme upravili podporu spoluspalování tak, že se zvýšila podpora směřovaná na obnovitelnou složku.

Nově bylo schváleno zřízení tzv. Modernizačního fondu. To by mohlo teplárnám pomoci?

Určitě ano. A my můžeme pomoci s tím, že doporučíme, které teplárny jsou ohrožené a mohly by z fondu finanční prostředky dostat. Určitě o tom však nebudeme rozhodovat.

Nerovností v oboru vytápění existuje víc. Asi nemůžete ovlivnit třeba to, že malé plynové kotelny a domácí vytápění plynem nejsou zatížené daní, zatímco velké výrobny tepla na bázi zemního plynu jsou…

Z tohoto pohledu ale musíme také vnímat, že probíhá masivní decentralizace energetiky. V rámci elektroenergetiky a prosumerského konceptu jde o obecně známý trend, ale objevuje se to i v teplárenství. Decentralizace je přitom podporovaná, a to právě i na úkor centrálních teplárenských systémů. Nevím o tom, že by někdo zodpovědně vyhlásil, zda chce stát podporovat nadále decentralizaci nebo zachování stávajícího stavu.

Na konci listopadu vždy ERÚ zveřejňuje cenové výměry pro regulované činnosti v energetice. Očekáváte, že vzbudí negativní pozornost, něco podobného, jako se stalo u KVET? Bude se někdo zlobit?

Nejsme úřad, který by měl těšit nebo zlobit – ani v tomto případě. Myslím, že v oblasti regulovaných cen se u většiny z nich, jako je například u distribuce či přenosu, budeme pohybovat opět někde kolem inflace. Média po nás vždy při této příležitosti chtějí, abychom řekli, o kolik se zvýší celkové ceny elektřiny a plynu pro domácnosti. Pro úřad je ovšem velmi těžké odhadovat, o kolik vzrostou, protože se skládají i z neregulované složky, tj. ceny silové elektřiny, kterou stanoví trh. A má to ještě ten nepříjemný efekt, že jakmile řekneme, o kolik procent ceny pro domácnosti vzrostou, tak to obchodníci pojmou jako doporučení úřadu pro zvýšení cen pro konečného zákazníka.

Shrnul bych to ale tak, že do vývoje regulovaných cen na energetickém trhu se v současné době nepromítají žádné mimořádné vlivy a vyvíjejí se kontinuálně. Inflace roli samozřejmě hraje, částečně i cena silové elektřiny, protože do regulovaných cen se tento náklad zahrnuje na krytí ztrát v přenosové a distribučních soustavách. Nic mimořádného v regulovaných cenách proti předchozím letům však neočekáváme…

Ceny energie v minulém roce poměrně dost vzrostly. Nehrozí části domácností to, čemu se říká energetická chudoba?

Jde o pojem, nad jehož náplní se dosud diskutuje. Není definován. Regulátor ovšem není designérem, ani vykonavatelem sociální politiky. ERÚ odpovídá za regulovanou složku ceny energie. Ta je ovšem stabilní, což částečně vyvažuje růst té neregulované.

Tlaky na růst cen v neregulované složce samozřejmě existují. Zde je naší úlohou upozornit, pokud hrozí například rychlý růst výdajů na energii pro domácnosti, že následně se můžeme podílet na návrhu řešení, ale jeho realizace už spadá do sociální politiky státu.

Dále může regulátor pomoci v tom, že dohlíží na velkoobchodní trh – podílíme se na realizaci nařízení REMIT – s cílem, aby spotřebitel platil cenu skutečně tržní, nebyl obětí kartelových dohod velkých hráčů. Na tomto systému se podílíme reportingem i vyhodnocováním transakcí. Pro malé spotřebitele pak budujeme nástroje, které jim mohou pomoci optimalizovat výdaje, například kalkulátory cen energetických komodit, a snažíme se posilovat bezpečnost na trhu.

Z Evropské unie přicházejí balíčky, které ovlivňují energetiku. Co důležitého z nich plyne pro regulační úřady?

V balíčcích je hodně důležitých věcí, například těch, které se týkají podpory nových technologií, akumulace, decentralizace. S těmito věcmi se postupně setkáváme a s tím, jak se trh vyvíjí, musíme na to reagovat, například v rámci pravidel provozování distribučních soustav. Balíčky se nás týkají také ve spotřebitelské oblasti a při rozhodování sporů. Budou na nás kladeny další nároky na monitorování trhu. Cílem je vytvořit pro zákazníky takové prostředí, aby si mohli kontrolovat úroveň nabídek a cen, být více informovaní.

Je to ale složitější, protože postupně by se tak měly kontrolovat i smluvní vztahy, které pokrývají celé balíčky smluv, kde se zákazník setkává s nabídkou telekomunikačních služeb, různých druhů pojištění, a to společně s dodávkou energie. To vytváří zvýšené nároky na vlastní kontrolní činnost úřadu a jde o konkrétní důsledek nových přijatých evropských politik.

Začátkem listopadu byla například schválena směrnice Rady EU, která modernizuje právo EU v oblasti ochrany spotřebitele s názvem „New Deal for Consumers“. Směrnice mimo jiné stanoví větší transparentnost on-line srovnávačů, zejména pokud jde o používání on-line recenzí, vyšší hodnocení produktů v důsledku „placených umístění“ apod. Jde také o ochranu spotřebitele v souvislosti s tzv. bezplatnými digitálními službami, což jsou takové, za něž spotřebitel neplatí peníze, ale na oplátku poskytuje osobní údaje. Další změny v legislativě EU, které jsou pro náš úřad důležité, jsou dynamické tarify a prohloubení monitoringu trhu.

Dynamické tarify, které mají obchodníci nabízet, u nás určitě nejsou běžné. Jak by to mělo fungovat?

Předpokladem dynamického tarifu a jeho uplatnění je průběhové měření neboli Smart měření. Při využití tohoto tarifu lze reagovat na cenu podle toho, jak se vyvíjí na denním trhu nebo na burze, může to dělat jak obchodník – dodavatel elektřiny – tak zákazník sám. Spotřeba může být v některých částech dne třeba blokována. Součástí by měly být motivační cenové systémy. Obvykle však rozhoduje obchodník, například neumožní určitý odběr v hodinách, kdy je to pro něj nevýhodné.

V podstatně primitivní dynamický tarif s blokovanými spotřebiči v určitém čase už v Česku dlouho máme, je to známé HDO, zákazník ho však ovlivňovat nemůže. Při chytrém měření bude moci naopak reagovat a odložit třeba nějakou spotřebu na hodiny, kdy má příznivější tarif.

V České republice se však moderní dynamické tarify u malých spotřebitelů neužívají, Smart Metery jsou instalovány spíš jen jako pilotní projekty…

V mnoha evropských zemích už chytré měřiče implementovali plošně, nebo se k tomu chystají. U nás zatím žádné rozhodnutí v tomto smyslu nepadlo. Teprve by měla vzniknout studie, která by vhodnost implementace posoudila a analyzovala, zda je to ekonomicky výhodné a zda to zavedeme. V nedávné minulosti se to ještě za ekonomicky výhodné nepovažovalo, ale cena technologií klesá. I když na druhé straně rostou požadavky na to, co má Smart Meter umět – mělo by to být interaktivní zařízení tak, aby zákazník nebyl jen pasivním příjemcem údajů, ale měl možnost si spotřebu podle toho řídit.

Smart Metery přinášejí samozřejmě náklady, právě proto by měly mít pro zákazníky také výhody. Pro obchodníky a pro distributory jsou tyto výhody zřejmé, protože budou mít možnost flexibilního řízení spotřeby. Ale tento přínos by měli sdílet také ti, kdo do Smart měření investovali nebo investovat budou. To by bylo třeba všechno zvážit v rámci rozhodování o plošné, částečné, nebo jiné koncepci rozvoje Smart zařízení.

Nedávno jste vydali Návrh zásad cenové regulace pro 5. regulační období. Jaký je další postup?

Podle nové metodiky bude regulace fungovat od roku 2021. V současné době probíhá veřejný konzultační proces, který jsme prodloužili z minimálního jednoho měsíce na čtyři měsíce. Včetně vypořádání připomínek by měl skončit na konci března příštího roku. Účastníci trhu nyní posílají připomínky a my je zpracováváme a projednáváme. Není jich málo, ale je fakt, že kdyby připomínky nepřicházely, tak by bylo zjevné, že je naše metodika zcela špatně nastavená a příliš vstřícná k regulovaným subjektům. Sem znovu patří vysvětlení, že nejsme ti hodní, ani zlí. Máme chránit zákazníky, ale také musíme regulovaným subjektům dát takové prostředky, aby byly schopny energii spotřebitelům bezpečně a spolehlivě dodávat.

Mají účastníci trhu s něčím ve vztahu k příštímu regulačnímu období nějaký zásadní problém?

Myslím si, že jedna z věcí, která v této oblasti dlouhodobě nebyla změněna, ani se na ni nereagovalo, bylo snížení ziskovosti regulovaných společností. Na počátku předchozí regulační periody se nastavila poměrně vysoká ziskovost, což byla reakce na ekonomický pokles. Když recese odezněla, tak už ji nikdo nesnížil a firmy si zvykly na pro ně příznivé prostředí. Nyní se jim zcela přirozeně nelíbí, že by to mělo být v dalším období jinak.

Jak se investice regulovaných subjektů promítají do jejich nákladů a jak to můžete ovlivňovat?

Obecně máme určitě možnost ovlivnit velké infrastrukturní investice a projekty. Schvalujeme desetileté plány rozvoje přenosové a přepravní soustavy, takže v tomto rámci se posuzují ty nejdůležitější záležitosti a také to, jak zatíží konečného zákazníka. U investic menšího rozsahu není úloha úřadu posuzovat každou jednotlivě, nicméně kontroly celkových nákladů těchto společností probíhají. Pravidla však nebyla jasně formulovaná. Kontroly se poměrně často zaměřovaly na méně důležité záležitosti, i když v rámci předpisů.

Nyní chceme uplatnit obecně platnou metodiku na posuzování investic a jejich nákladů. Spolupracujeme proto s Technologickou agenturou ČR, kde probíhá dlouhodobý výzkumný projekt posuzování efektivity investic. Řešíme, jak to dělají v zahraničí. Potřebujeme modely, které by umožnily tuto efektivitu hodnotit, abychom měli nástroje, jak jejich zařazení do oprávněných nákladů schvalovat. Potřebujeme postupy, za které se můžeme postavit.

ERÚ také řadu let pracuje na přípravě nové tarifní struktury. První pokus nevyšel, jaká je situace dnes?

Domníváme se, že za současné situace není nezbytně nutné nastavovat úplně jiný tarifní systém. Máme platby za rezervaci kapacity na vyšších hladinách, máme stálé platby za jistič, tyto věci fungují jak u elektřiny, tak u plynu. Důležité bude načasování, pokud má být změna tarifů úspěšná – a stejně tak to vyžaduje splnění řady technických podmínek, například chytrá měřidla. Podíváme-li se po světě, tak vidíme, že pokud se tarify zásadně mění, tak na ty dynamické, o nichž už jsem mluvil. Ale to je pro ČR otázka nikoli měsíců, ale let. Proto to není extrémně aktuální téma.

 


O DOTAZOVANÉM

Ing. Stanislav Trávníček, Ph.D. vystudoval inženýrské a doktorské studium na ČVUT v Praze na Fakultě elektrotechniky. Energetikou se zabývá od roku 1998. V roce 2004 se stal ředitelem odboru elektroenergetiky na Energetickém regulačním úřadě (ERÚ). V letech 2005 – 2008 předsedal výboru účastníků trhu při OTE. Od roku 2012 byl manažerem ve společnosti Ernst&Young a podílel se na modelování a designu různých aspektů trhu s elektřinou. V srpnu 2019 se stal předsedou Rady ERÚ.

související články

Nové trendy v energetice na PRO-ENERGY CONu 2019

03. 12. 2019
23:00
PRO-ENERGY

Čtyři živé panelové diskuse v méně formálním prostředí jihomoravského Kurdějova, doplněné zajímavou exkurzí na instalaci Power to Heat. Takový byl devátý ročník PRO-ENERGY CONu, který se konal 7. – 8. listopadu 2019. 

# paliva
# elektřina
# strategie
# AKU-BAT

25 let EPC: Investice do úspor, která se zaplatí sama

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Úspory nákladů, vyšší efektivita a vždy lepší kvalita prostředí. To jsou hlavní důvody, proč se metoda EPC stále častěji…

# úspory
# trhy
# infrastruktura

Od fotbalu k pop music

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Na německém trhu energetických služeb chce ČEZ získat desetiprocentní podíl. S tím souvisejí akvizice, které už v Německu…

# elektřina
# úspory
# trhy

Odpadové bioplynové stanice v hledáčku investor

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Hlavní město Praha uvažuje o výstavbě bioplynové stanice, která má primárně sloužit pro zpracování gastroodpadů od obyvatel i…

# odpady
# OZE biomasa
# trhy
# infrastruktura
# investice

Energy Forum 2019 bylo plné témat o aktuálních evropských trendech

27. 11. 2019
14:00
PRO-ENERGY

Ve dnech 17. a 18. října proběhl již třetí ročník Energy Fora, pořádaný společností Unicorn pro své zákazníky a partnery z celé…

# elektřina
# technologie
# strategie

DOMEXPO 2020

08. 12. 2019 18:00 - 10. 12. 2019 02:00
Agrokomplex Nitra
15. ročník komplexnej stavebnej výstavy a výstavy pre fotovoltiku a solárnu techniku

All for Power Conference 2019

09. 12. 2019 - 10. 12. 2019
Clarion Congress Hotel Prague
14. mezinárodní odborná konference a výstava.

Energetická bezpečnost ČR: Budoucí spotřeba energie

11. 12. 2019 09:00 - 12:00
hotel Andel’s, Stroupežnického 21, Praha 5
Energetická bezpečnost České republiky v kontextu budoucí spotřeby energie.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

47464
Počet publikovaných novinek
1597
Počet publikovaných akcí
450
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika