Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Jaké jsou výhody a nevýhody biopaliv?

06. 06. 2019
09:00
ENERGY-HUB Lenka Hanáková

Biopaliva se v České republice využívají řadu let. Vyráběla se již před 40 lety, ale postupně se začaly objevovat negativní důsledky při jejich výrobě a společnost se rozdělila na dvě skupiny. Jedni tvrdí, že biopaliva jsou pro naši Zemi prospěšná, jelikož snižují emise CO2 a jsou mnohem více ekologická, druzí poukazují na negativní vlivy, které jsou s jejich výrobou spojené, a které podle nich mnohdy převyšují jejich výhody. K tomu, abychom mohli posoudit všechny tyto výhody a nevýhody, potřebujeme nejdříve znát základní informace.

# paliva
# OZE biomasa
# technologie
# ceny
# doprava
# zemědělství
# životní prostředí
Jaké jsou výhody a nevýhody biopaliv?

Biopaliva jsou paliva vyrobená na bázi obnovitelných zdrojů energie ze surovin rostlinného či živočišného původu. Mezi suroviny rostlinného původu patří například obilí, olejniny, řepka olejka, cukrová třtina, brambory a v USA především kukuřice.  Na výrobu biopaliv druhé generace se využívá odpad například ze dřevozpracujícího či lesního průmyslu.

Nyní používáme především biopaliva první generace, která se vyrábějí z rostlinných či živočišných produktů. Nejpoužívanější z nich je bionafta vyráběná hlavně z řepkového oleje. Biolíh se vyrábí z cukrové řepy nebo z obilnin a přimíchává se do benzínové směsi Natural, kde může nahradit aditivum, jehož součástí je metylalkohol z fosilních zdrojů. Zatím málo rozšířeným biopalivem je bioplyn, u kterého se ale v budoucnosti počítá s výstavbou nových bioplynových stanic a jeho rozšířením.

Vyvíjejí se také biopaliva druhé generace, která by měla snížit obsah kyslíku, a především nenasycených uhlovodíků, které způsobují mastný vznik polymerních usazenin v palivových systémech vozidel a mohou zanést filtr a vstřikovací trysky. Na výrobu těchto biopaliv se místo živočišné či rostlinné složky využívá odpad. Například sláma, seno, či řepkové zbytky, lesní odpad, těžební biomasa či biologický odpad z domácností. Oproti první generaci mají tyto biopaliva lepší kvalitu a vyšší obsaženou energii. Technologický proces je ovšem složitější a konverzní objem je obvykle 5 tun biomasy na 1 litr biopaliva. Nyní se požívá například bioetanol, který se vyrábí z biologického odpadu ve specifických plynových stanicích a anaerobních čistírnách vod.

Evropská unie v roce minulém roce uvedla směrnici, ve které počítá s využitím biopaliv druhé generace. Podle ní by po roce 2022 mělo klasické palivo obsahovat minimálně 0,2 % biopaliva z odpadu. Po roce 2025 minimálně 1 % a po roce 2030 minimálně 3,5 %.

V květnu tohoto roku předvedla v Praze společnost UNIPETROL jízdu vozidel spalujících palivo vyrobené z dřevní štěpky. Toto palivo by se mohlo používat jak k přimíchávání do směsi, tak i jako čisté biopalivo do vozidel se vznětovým motorem. Na trhu by se mohlo objevit do 8 let. Cílem společnosti je získat palivo s cenou 0,8 euro za litr (přibližně 20,7 Kč). (1)

Je zde také vidina biopaliv třetí generace vyrobených z řas, které dokáží absorbovat oxid uhličitý a zároveň produkovat obnovitelnou energii.   

Teď již ale k výhodám současných biopaliv. Biopaliva produkují menší množství emisí CO2 Dalším významným faktorem je snížení závislosti států na dovozu ropy. Do EU se dováží až 80 % ropy, a to státy činí závislými na dodavatelích.

Biopaliva také umožňují zužitkovat bioodpad. Biopalivo je taky lépe biologicky odbouratelné. Jedním kilometrem jízdy vozidlem, které jede na biopalivo první generace se ušetří 20 % – 50 % fosilní energie a emisí. S biopalivem druhé generace dokonce až 80 %. (2)  Při využití vhodných surovin a technologických postupů můžeme snížit emise skleníkových plynů.

Procesem výroby se zvýší počet pracovních sil a přispíváme tím také k rozvoji venkova. Díky dotacím z Evropské unie a nižší spotřební dani od státu je cena těchto paliv nižší. V neposlední řadě neobsahují síru, polyaromatické látky a halogeny, které znečišťují planetu.

Naopak co se týče nevýhod biopaliv, musíme zmínit například jejich velmi náročnou výrobu a technologie, které při ní produkují nemalé množství CO2. Díky rostoucí poptávce po surovinách, z kterých se vyrábějí, dochází ke kácení zalesněných ploch či přeměně savan (především v Brazílii) na ornou půdu, čímž se snižuje schopnost pohlcovat CO2. Les či prales totiž pohlcuje mnohonásobně více CO2 než pole s cukrovou třtinou nebo sójou. Navíc nezoraná půda obsahuje velké množství uhlíku, který se za běžných podmínek uvolňuje postupně. Když tuto půdu zoráme, tak ale dojde k jednorázovému uvolnění.

Díky dotacím z Evropské unie je pro zemědělce výhodnější využít půdy pro pěstování těchto plodin. Dochází tak například k přebytku řepky či kukuřice a k úbytku jiných plodin, které se k nám musí poté dovážet, což vede k jejich zdražení. Půda je vyčerpaná, ztrácí se biologická rozmanitost a objevují půdní škůdci. Zvyšuje se spotřeba dusíkatých hnojiv, které produkují emise sloučenin dusíku a důsledkem toho je paradoxně zvýšená produkce skleníkových plynů. Navíc se při pěstování používají chemikálie, které jsou zdraví škodlivé a při produkci biopaliva se spotřebuje víc energie, než se vyprodukuje. Výrobní cena biopaliv je vysoká a jelikož stát musí snižovat spotřební daň na toto palivo, je to pro něj nevýhodné. Navíc je zde počáteční investice do výroby.

Jak již bylo zmíněno, bionafta uvolňuje organické sloučeniny, které zanášejí palivový filtr či vstřikovací trysky. Pokud k tomuto dojde, řidič musí navštívit autoservis, vyměnit palivo a vyčistit palivové cesty.  U vysokoprocentních směsí je nutnost úpravy motorů. Navíc je výkon cca o 5 % nižší a biopaliva nejsou určena k dlouhodobému skladování. Pokud je tedy někdo sváteční řidič a vozidlo nepoužívá alespoň jednou měsíčně, měl by tankovat čistou naftu či čistý benzín. Na biopalivech se také negativně projevu kolísání teplot, působení světla či kontakt s vyšší vlhkostí. Nemůžeme opominout také množství vody, které se při výrobním procesu spotřebuje. Na 1 litr biopaliva se spotřebuje až 2500 litru vody. (3)

Biopaliva jsou dobrým způsobem, jak snížit spotřebu ropy, která patří mezi neobnovitelné a vyčerpatelné zdroje, a také pokusem o snížení emisí. Je zde ovšem stále mnoho aspektů, které je třeba vyřešit. Řešením by mohla být biopaliva druhé či třetí generace. Ale i u nich musíme počítat s tím, že se především na začátku objeví problémy. Uvidíme, zda se tyto problémy podaří vyřešit a biopaliva pomohou v boji o záchranu naší planety.

související články

Nový Goliáš na poli větrné energetiky: SG představila největší turbínu světa

27. 05. 2020
10:00
oEnergetice.cz

Zvyšování konkurenceschopnosti je dlouhodobým cílem výrobců obnovitelných zdrojů energie, přičemž v případě větrných elektráren se v posledních letech jednalo především o růst jejich velikosti. Značný pokrok je znatelný především na poli offshore…

# OZE vítr
# technologie

Budúcnosť energetiky: Bude pokračovať zvýšená spotreba domácností aj po uvoľnení ekonomiky?

27. 05. 2020
10:00
energie-portal.sk

Ako ovplyvňuje zmenená ekonomická situácia výhľad pre decentralizované zdroje energie?

# elektřina
# ceny
# trhy

EU může obnovit ekonomiku pomocí největšího ekologického investičního plánu v historii

27. 05. 2020
10:00
europeanclimate.org

Ve středu 27. května zveřejní Evropská komise balíček na podporu hospodářství po pandemii koronaviru a zároveň aktualizovaný…

# EU
# klima
# strategie
# životní prostředí

Nahé okurky a ekobrčka jsou omyl. Strach z viru vrátil obaly do hry, říká kvalitář

27. 05. 2020
06:32
Aktuálně.cz

Ještě před několika měsíci se v rámci ekologie obchodníci v odstraňování obalů z potravin předháněli. Pak ale zaúřadoval strach z…

# odpady
# bezpečnost
# strategie
# zemědělství
# životní prostředí

Dotační semináře se naplno rozjedou opět po prázdninách

27. 05. 2020
06:32
enviweb.cz

Od září se můžete těšit na oblíbené bezplatné semináře Státního fondu životního prostředí ČR. Připravena je série pěti…

# OZE voda
# dotace
# životní prostředí

Nákup energie v organizacích veřejné správy

04. 06. 2020 09:00 - 15:00
Praha, hotel Botanique
Seminář o optimalizaci nákupu energie v organizacích veřejné správy. Dobrá nákupní metoda, obezřetná přípava veřejné zakázky v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, dobře nastavené smluvní vztahy s dodavateli energií. To vše může přinést nemalou finanční úsporu. 

Green Way Day 2020

08. 06. 2020
Restaurace Folklore Garden, Na Zlíchově 18, Praha 5 Hlubočepy Praha
4. ročník nové formy setkávání a vzdělávání odborníků v oblasti úspor energie a technických zařízení budov.

Elektromobilita v roce 2020

09. 06. 2020
Sokolovská 138, 186 76 Praha 8 Hotel Olympik, Praha
Evropská komise představila ve svém návrhu „Green Deal“ z prosince 2019 zpřísňování emisních limitů CO2 s cílem zajistit od roku 2025 jasné směřování k bezuhlíkové mobilitě. Automobiloví výrobci mluví o jediném možném směru, jak dosáhnout výrazného snížení CO2, a sice, vydat se cestou plné elektrifikace. Evropská komise očekává, že v roce 2025 tak vznikne na 1 milión dobíjecích míst. 

Komoditní data

27.05.2020
€/MWh okte
Base
22.9412
-28.6274 %
Peak
21.865
-35.0223 %
Offpeak
24.0175
-21.6032 %
27.05.2020
€/MWh elix
Base
21.2221
10.1635 %
Peak
20.2867
10.9167 %
Offpeak
22.1575
9.48283 %
26.05.2020
€/MWh ote
Base
28.4733
41.4648 %
Peak
30.9242
25.3937 %
Offpeak
26.0225
66.8822 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

51349
Počet publikovaných novinek
1692
Počet publikovaných akcí
487
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika