Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Seriál OZE: Německo vs. Polsko, část šestá – poslední: Vyhodnocení rozdílů mezi oběma státy

16. 01. 2019
10:00
energy-hub.cz Jana Lipská

Více, než samotné přírodní a geografické podmínky, formuje politické strategie jednotlivých států vždy jejich politický systém, nálada ve společnosti, veřejné mínění, sociální systém, a především samotní lidmi zvolení politici. Německo, až do 90. let rozděleno na dva státy, po sjednocení dokázalo najet na stejnou kolej vedoucí ze SRN. Na trať, která byla oproti Polsku několik let zelenější, otevřenější a v Evropě důležitější. Polsko se muselo po rozpadu Východního bloku začlenit do Evropy, a naopak samo se přizpůsobit změně systému.

# politika
# OZE
Seriál OZE: Německo vs. Polsko, část šestá – poslední: Vyhodnocení rozdílů mezi oběma státy

Daň, kterou východní blok platil za 40 let pod sférou sovětského vlivu byl často předimenzovaný těžký průmysl, používání chemie v zemědělství a tlak na úspěšnou velkovýrobu bez konkurenceschopnosti a tržního prostředí. Tím spíš v zemi jako je Polsko, bohaté naleziště uhlí. Produkce energie a tlak na vytěžení co největšího množství však neskončil s odchodem sovětského vlivu. I vlastní polská politická reprezentace i dnes považuje uhlí za svůj národní poklad, jehož využití by neměla omezovat. Státní monopolní vlastnictví tak přispívá k trvajícímu vysokému podílu uhlí na produkci elektřiny v Polsku.

V důsledku rozdílného poválečného vývoje je tak Německo mnohem blíž k tržnímu hospodářství, k environmentální odpovědnosti a mimo to je především velkým evropským hráčem, jehož hlas je vždy slyšet. I to může v Polsku podněcovat potřebu budovat vlastní nezávislou energetiku, kterou může stavět právě na uhlí, jehož má dostatek. Trend vymezování se vůči EU převládá v posledních letech v celé Visegrádské skupině, a tak není divu, že se Polsko soustředí na stabilní a jistou produkci energie z uhlí. V důsledku evropské legislativy se však nyní proměňuje i polská strategie, která do svých plánů zařazuje stále více OZE.

Zaměříme-li se na pouhé geografické či přírodní podmínky, jsou těm německým velice podobné. Pro solární energetiku mají svojí polohou obě země podmínky v podstatě totožné – fotovoltaika není nejlepší možností v oblasti obnovitelné energetiky. Polsku chybí německé Alpy, na jihu země se však k využití nabízí Karpaty. Jejich nižší nadmořská výška však nenabízí takové možnosti, jako nejvyšší pohoří Evropy, které Němci využívají pro výrobu elektřiny v hydroelektrárnách, včetně přečerpávajících vodních elektráren. Ty jsou však rozmístěny na celém území Německa u významných vodních toků. Polsko má přečerpávající elektrárny pouze tři, i přes to, že se nabízí hustá říční síť, která odvádí vodu do Baltského moře. Několik z těchto řek navíc nabízí větší průtok a delší tok než německá Sála, na které je hned několik přečerpávajících elektráren. Ambicióznější jsou polské plány pro větrnou energetiku. Přímořské podmínky Baltu se nabízí oběma státům. Při projíždění Německem vidíme podél silnic spoustu větrníků, v Polsku však nikoliv. Dle nejnovějších plánů se ale i Polsko chystá do značné výstavby větrných elektráren, k legislativnímu pokroku došlo i přes to, že vládní strana Právo a spravedlnost podporu obnovitelným zdrojům zdárně blokovala. [1] Mimo klasické větrné turbíny se chystá i výstavba offshore elektráren, které v Německu fungují od roku 2010. Byť se tedy Baltské moře nabízí Polsku stejně jako jeho západnímu sousedovi, má Německo výhodu v možnosti využití Severního moře, což dokazuje fakt, že většina německých offshore elektráren je na vodách Severního moře. Otázkou je, kdy opravdu dojde k výstavbě a spuštění těchto elektráren v Polsku, které v této oblasti není proti Německu výrazně pozadu. Německo totiž není průkopníkem mořské větrné energetiky. První offshore elektrárny vůbec byly totiž poprvé spuštěny v Dánsku už v roce 1991.

Opusťme nyní přírodní podmínky a vraťme se k těm, které můžeme jako lidé ovlivňovat daleko více – politické. Zásadním rozdílem, jenž hraje zajisté velkou roli v odlišných přístupech Německa a Polska k energetice, je již zmíněný poválečný vývoj a rozdělení Evropy mezi bipolární svět. Už od konce druhé světové války se alespoň Západní Německo začalo zapojovat do evropských diplomatických struktur a stalo se jednou ze zemí, jež určovaly směr evropské politiky. Takové angažmá socialistickému Polsku chybělo. Německo jako součást Evropského společenství a později EU tak bylo zvyklé sledovat a aplikovat evropská pravidla či legislativu i na fungování vlastní země. S přístupem severských zemí do EU, které do unijní politiky vnesly environmentální pokrok a šetrnější hospodaření ve vztahu s přírodou, tak bylo i pro všechny ostatní členské země, včetně Německa automatické novou politiku přijmout. Polsko se do Unie dostalo až téměř deset let po Finsku a Švédsku. Nerozhodovalo tedy o standardech, které bylo nuceno přijmout. Evropská unie pro Polsko nebylo spojení, na jehož formování se od začátku nebo alespoň do části historického vývoje podílelo. Pro Polsko mající svoji energetickou politiku stavěnou na uhlí mohlo být těžké se přizpůsobit, byť s tím samozřejmě muselo počítat a debatovat o tom během přístupových jednání. Proto se možná rozdíl mezi délkou členství v evropských strukturách mezi Německem a Polskem výrazně odráží i na energetické politice obou zemí. Zatímco Německo zelená a sleduje environmentální výzvy jednotně s Unií, Polsku se nedaří toto tempo dohnat. Ostatně si můžeme všimnout i dnešního skeptického pohledu zemí Visegrádské skupiny, které kritizují „diktát Bruselu“, občas i v otázkách obnovitelných zdrojů.

Opravdu poslední shrnutí

Jeden z nejdůležitějších aspektů je tedy poválečný vývoj, kvůli kterému nemohlo Polsko (stejně tak i ostatní země Východního bloku) nastolit politiku odpovědnou k přírodě, nemohlo svobodně rozhodovat o průmyslové strategii, která se navíc nemohla přirozeně vyvíjet na základě poptávky. Nemůžeme však za vše vinit předrevoluční období, byť zajisté sehrálo svoji velmi výraznou roli. Pokud se podíváme čistě na ekologickou energetiku, v Německu se začala ke slovu dostávat až v 80. letech. Rozdíl oproti Polsku může být onen zmíněný kontrast mezi Západem a Východem. V Německu bylo o tržní systém a jasné prozápadní evropské směřování snadnější zahájit budování obnovitelné energetiky a Německu se tak podařilo kopírovat tempo jiných obnovitelných energetických politik. Za skandinávskými státy má však i Německo značné ztráty.

Výraznou roli hraje nejen historický vývoj posledních desetiletí, ale i stávající politické reprezentace. V Německu se tyto soustředí na zelenou energetiku, která je tak i v souladu s unijní legislativou.  Polským problémem jsou hojné obstrukce v následování energeticky šetrné politiky, státem vlastněné energetické monopoly a stále trvající závislost na uhlí.

Vzhledem k vyčerpatelnosti fosilních paliv a ohromnému znečištění, které je nad Polskem, bude muset i polská vláda dříve či později přejít na větší podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. V posledních letech však i přes jisté komplikace můžeme posun k obnovitelné energetice vidět i v Polsku.


[1] MOLEK, Tomáš. Polské větrníky ožívají. PKN Orlen zvažuje výstavbu offshore větrných elektráren [online]. [cit. 2018-08-19] Dostupné z: http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/polske-vetrniky-ozivaji-pkn-orlen-zvazuje-vystavbu-offshore-vetrnych-elektraren/.

BIOMETAN V PLYNÁRENSKÝCH SÍTÍCH

19.06.2019 08:45 - 14:30
U Plynárny 223/42, 140 00 Praha 4
Školení je zařazeno do programu odborného plynárenského vzdělávání.

Konference k evropské energetické legislativě – tzv. Zimnímu balíčku

19.06.2019 15:00 - 18:00
Na příkopě 19, 110 00 Praha 1
Minikonference k nové evropské energetické legislativě, tzv. Zimnímu balíčku EU, která se koná 19. června od 15 h. v Praze Na příkopě 19.

Představení finalistů E.ON Energy Globe 2019

20.06.2019 10:00 - 12:00
HubHub Palác Ara, Perlová 5
Přijďte se podívat na letošní finálové projekty a chytré nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii.

související články

(Znovu) znárodnění - plán britských Labouristů na rozbití odkazu M. Thatcherové?

28. 05. 2019
09:00
ENERGY-HUB

Dne 16. května předseda britské labouristické strany Jeremy Corbyn oznámil, že jeho strana plánuje (znovu) znárodnit britskou rozvodnou síť. Tento plán by se uskutečnil v případě vítězství Labour party v britských volbách v roce 2022. Po uplynulých…

# elektřina
# politika
# infrastruktura
# strategie

Russia in the global LNG market, (EN)

15. 04. 2019
17:11
ENERGY-HUB

The LNG industry is subject to continuous developments such as supply growth, global warming and technological advancements.…

# paliva
# plyn
# politika
# infrastruktura
# strategie

The Netherlands reinterpreting its role in the energy industry

26. 02. 2019
11:00
energy-hub.cz

Přečtěte si důvody odklonu Nizozemí od plynu ve článku "The Netherlands – reinterpreting its role in the energy industry".

# plyn
# bezpečnost
# politika
# strategie
# investice

Role Ruska jako exportéra jaderných technologií

18. 02. 2019
11:10
energy-hub.cz

Článek pojednávající o roli exportu jaderných technologií v ruské politice. Článek v anglickém jazyce.

# jádro
# technologie
# politika

Seriál OZE: Německo vs. Polsko, část pátá: Politické aspekty

08. 01. 2019
10:00
energy-hub.cz

V Německu byl směr zelené energetiky určován už od 80. let, výrazným podnětem byla pak havárie v jaderné elektrárně Černobyl.…

# politika
# OZE

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

43669
Počet publikovaných novinek
1463
Počet publikovaných akcí
343
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika