Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Rusko-čínské vztahy na poli energetiky

27. 11. 2018
12:55
energy-hub.cz Jan Feryna

Po anexi Krymu v roce 2014 a pozdějším vypuknutí války na východní Ukrajině došlo ze strany Západu k uvalení sankcí na konkrétní služby a osoby. Ruku v ruce s uvalením sankcí se opět rozvinula debata o závislosti zemí východní a střední Evropy na dovozu zemního plynu a ropy z Ruska.  Tento problém se týká zejména Ukrajiny, Pobaltí a Ruska (sféra vlivu Ruska). Rusko se poté začalo pomalu obracet na Čínu, jejímž je významným obchodním partnerem – zejména v oblasti zbrojního průmyslu (v oblasti vojenství dochází k čím dál užší spolupráci např. ve formě společných cvičení – v poslední době Vostok 2018). Rusko a Čína v poslední době vystupují jako rovnocenní partneři a stylizují se do role protiváhy k EU a Spojeným státům. Čína za sebou má také poměrně dlouhé období přestřelek se Spojenými státy, které jí vyhlásily obchodní válku a uvalily cla na některé jimi importované výrobky. Situace ohledně Smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního dosahu zůstává také neuspokojivá, a proto je logické, že se Čína stále více orientuje na Rusko.  Jak vypadají vztahy obou zemí v oblasti energetiky?

# plyn
# elektřina
# politika
# strategie
Rusko-čínské vztahy na poli energetiky

Období před rokem 2014

Od nástupu Vladimira Putina do prezidentského úřadu v roce 2000 došlo k výrazné proměně rusko-čínských vztahů. V roce 2001 byla podepsána dohoda o přátelském sousedství těchto dvou zemí. V následujících letech byly ke spokojenosti obou stran vyřešeny územní spory. Ačkoliv se partnerství posilovalo, vztahy v oblasti energetiky nebyly zpočátku tak intenzivní. V roce 2003 byla podepsána dohoda o projektu ropovodu ESPO, jež byl (kromě železnice) prvním projektem v oblasti vývozu ropy a zemního plynu do Číny.

 

Zelenou čarou je naznačena první fáze projektu ESPO. Druhá fáze vedoucí ze Skovorodina přes Chabarovsk do Kozmina, odkud se má ropa přepravovat do Japonska, Jižní Koreje a Číny pomocí tankerů. Druhá větev projektu ESPO vede ze Skovorodina do čínského Daqingu. Zdroj: https://www.domain-b.com/industry/oil_gas/20100830_pipeline.html

 

Důležitým milníkem byl v rusko-čínských energetických vztazích rok 2004, kdy byl mezi společnostmi Rosněfť a CNPC podepsán kontrakt ohledně dodávky 45,4 milionů tun ropy.(1) Ještě užší spolupráci zajistila v roce 2006 návštěva Vladimira Putina Číně. Hlavy států při této příležitosti podepsaly dohodu o komplexní spolupráci v energetické oblasti. V roce 2009 byl podepsán další kontrakt ohledně dodávek uhlí a elektřiny a ohledně dodávky 15 milionů tun ropy ročně do roku 2030. V roce 2013 byl tento kontrakt rozšířen o dalších 15 milionů tun ropy ročně po dobu 25 let (1).

Obecně lze k ekonomickým vztahům v období před rokem 2014 říct, že měly vzestupnou tendenci ve všech oblastech exportu i importu, a to z obou stran.

Období po roce 2014

Jak již bylo zmíněno v úvodu, po roce 2014 (přesněji na jaře) došlo k výrazné proměně mezinárodních vztahů a k uvalení sankcí ze strany západních zemí na ruské společnosti a významné osoby.  Rusko se z hlediska své ekonomické situace obrátilo k Číně, kde hledalo ekonomického partnera, který bude protiváhou EU a v podstatě nahradí ztrátu způsobenou sankcemi.

V květnu 2014 (po několika vzájemných návštěvách hlav států) byly podepsány významné kontrakty. CNPC také získala 20 % podíl v projektu Yamal LNG (2). CNPC a Gazprom uzavřely dlouho očekávaný kontrakt na 38 miliard kubických metrů zemního plynu na dalších 20 let. Bohužel pro Rusko cena za tento plyn nebyla taková, jakou očekávalo (2). Z hlediska ceny jde o to, že Rusko by chtělo stejnou cenu za plyn, za jakou ho exportuje na Západ.  V říjnu 2014 byl také podepsán kontrakt na dodávku uhlí z Ruska

 

Návrh sítě plynovodů z roku 2014. Modře je vyznačen plynovod Altaj, zelenou přerušovanou čarou je vyznačen navrhovaný plynovod, který se napojí na plynovod Síla Sibiře( červená přerušovaná čára). Zdroj: https://www.thechinastory.org/yearbooks/yearbook-2014/chapter-2-whose-shared-destiny/russia-china-pipeline/

 

Dalším (v popisku obrázku výše) projektem je plynovod Altaj, který má transportovat plyn ze západosibiřských nalezišť do severní Číny. Kapacitně by se mělo jednat o 30 miliard kubických metrů po dalších 30 let (3). Tento plynovod má ovšem ještě jeden, pro Čínu velmi důležitý rozměr. Pakliže plynovod bude z ruské strany končit těsně za hranicí, bude z čínské strany potřeba vybudovat doplňující infrastrukturu a také by to znamenalo snížení dodávek plynu z Turkmenistánu, který je ale na čínském odběru závislý.

Dalším problémem, který je spojený s plynovodem Altaj je cena plynu (která byla již zmíněna výše). Vzhledem k tomu, že plyn pochází z poloostrova Yamal, očekává se, že Gazprom bude požadovat stejnou částku, jako požaduje po svých evropských zákaznících. To se ovšem nelíbí Číně, která si chce logicky vyjednat cenu nižší.

Dalším, řekněme, významným geopolitickým aspektem plynovodu Altaj je závislost Číny na dodávkách LNG ze Spojených států. Z důvodů zmíněných v úvodu tohoto článku je logické, že se Čína bude snažit diverzifikovat své zdroje ropy a zejména plynu. Ačkoliv by se mohlo zdát, že čínské investice a kontrakty s ruskými energetickými společnosti jsou pro Rusko i Čínu výhodné, není tomu po detailnějším prozkoumání situace tak. Pro Rusko jsou velmi nevýhodná jednání o cenách. Gazprom a Rosněfť by chtěly, ale CNPC platila za zemní plyn a ropu stejné částky, jako evropští zákazníci. Zároveň je Rusko v nezáviděníhodné geopolitické situaci. Podle některých může dojít k postupnému obsazování východní Sibiře Čínou (4). Čína, která má možnost importovat plyn z USA nebo Turkmenistánu, je v tomto ohledu ve výhodné situaci. Zároveň však každým rokem zvyšuje dovoz a závislost na ruských surovinách. To lze vidět na projektech (výše zmíněné Síla Sibiře, ESPO, Altaj), které obě země rozvíjejí. Dá se předpokládat, že vztahy obou zemí v oblasti energetiky se dále budou prohlubovat a neotřesou jimi ani poslední události v Kerčském průlivu.


Zdroje

  1. https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2016/08/Energy-Relations-between-Russia-and-China-Playing-Chess-with-the-Dragon-WPM-67.pdf
  2. https://www.aa.com.tr/en/energy/analysis/russia-china-energy-relations-in-the-post-crimea-period/16054
  3. https://oilprice.com/Energy/Energy-General/The-Altay-Pipeline-A-Geopolitical-Game-Changer.html
  4. https://www.nytimes.com/roomfordebate/2014/07/03/where-do-borders-need-to-be-redrawn/why-china-will-reclaim-siberia

Letní škola ochrany klimatu, soběstačnosti a udržitelnosti 2019

23.08.2019 18:00 - 28.08.2019 13:00
Centrum Veronica, Hostětín
Budeme diskutovat o nových významných fenoménech skrytých za zkratkami a hesly FFF, XR, stav klimatické nouze, setkáte se se zajímavými osobnostmi, které vám rozhodně mají co říct.

Green Way Day 2019

09.09.2019
Restaurace Folklore Garden, Na Zlíchově 18, Praha 5 Hlubočepy
3. ročník nové formy setkávání a vzdělávání odborníků v oblasti úspor energie a technických zařízení budov. V rámci odborného programu se představí významné společnosti z oboru HVAC, po skončení prezentací následuje večerní program s občerstvením a živou hudbou.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie - otázky a odpovědi

10.09.2019 10:00 - 16:00
Konferenční centrum ČSVTS, Novotného lávka 5, Praha 1
V oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů má EU nový cíl a to zvýšit jejich podíl na 32% do roku 2030. Pro Českou republiku to znamená stanovit, které obnovitelné zdroje bude a jakým způsobem podporovat.

související články

Plynovod Nord Stream 2: Zbrzdí Dánsko už prebiehajúcu výstavbu v Baltskom mori?

22. 07. 2019
15:00
ENERGY-HUB

Plynovod Nord Stream 2 vedúci cez Baltské more z Ruska do Nemecka, ktorý má zdvojnásobiť kapacitu už existujúceho plynovodu Nord Stream, je vo výstavbe už niekoľko mesiacov, avšak jeho trasa je stále nejasná. Pokračovanie výstavby blokuje Dánsko,…

# paliva
# plyn
# politika
# infrastruktura
# investice

Plynovod Nord Stream 2: Zbrzdí Dánsko už prebiehajúcu výstavbu v Baltskom mori?

22. 07. 2019
15:00
ENERGY-HUB

Plynovod Nord Stream 2 vedúci cez Baltské more z Ruska do Nemecka, ktorý má zdvojnásobiť kapacitu už existujúceho plynovodu Nord…

# paliva
# plyn
# politika
# infrastruktura
# investice

Rusko a energetická (ne)efektivita

06. 06. 2019
12:00
ENERGY-HUB

O Rusku je všeobecně známo, že je významným vývozcem energie, ropy a zemního plynu, a proto je tato země významným hráčem na…

# paliva
# elektřina
# bezpečnost
# úspory
# trhy
# infrastruktura
# životní prostředí

(Znovu) znárodnění - plán britských Labouristů na rozbití odkazu M. Thatcherové?

28. 05. 2019
09:00
ENERGY-HUB

Dne 16. května předseda britské labouristické strany Jeremy Corbyn oznámil, že jeho strana plánuje (znovu) znárodnit britskou…

# elektřina
# politika
# infrastruktura
# strategie

(Znovu) znárodnění - plán britských Labouristů na rozbití odkazu M. Thatcherové?

28. 05. 2019
09:00
ENERGY-HUB

Dne 16. května předseda britské labouristické strany Jeremy Corbyn oznámil, že jeho strana plánuje (znovu) znárodnit britskou…

# elektřina
# politika
# infrastruktura
# strategie

Komoditní data

23.08.2019
€/MWh okte
Base
46.3804
-8.01947 %
Peak
54.6408
-12.0811 %
Offpeak
38.12
-1.49659 %
23.08.2019
€/MWh elix
Base
32.3229
0.889571 %
Peak
33.2267
2.00312 %
Offpeak
31.4192
-0.261891 %
22.08.2019
€/MWh ote
Base
41.4837
12.384 %
Peak
44.0392
33.9934 %
Offpeak
38.9283
-4.95626 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

45024
Počet publikovaných novinek
1488
Počet publikovaných akcí
379
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika